SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Archív tagu: RODOKAPS

10 čísel časopisu RODOKAPS – 9.ročník – 1943-44

Dnes archivované čísla časopisu RODOKAPS z let 1943-44 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Nemo a Václav N. Oběma veliký dík!

V tiráži RODOKAPSU můžeme mimo jiné číst: „Řídí redakční rada: Spisovatel Albert Vyskočil, odb. rada B. Koutník, Dr. Jos. Bečka, Dr. A. Pecelt, prof. V. Komárek, taj. Jiří Kincl. ak. sochař M. Šelbický. Časopis Romány do kapsy (RODOKAPS) vychází čtrnáctidenně. Cena sešitu franko admin. K 3.50. …. Řídí a za redakci odpovídá M. Dolejší. Redakce a administrace: Praha I., Kozí ulice čís. 15. Telefon číslo 605-51. Majitel a vydavatel: »KVÁDR«,. nakladatelská a vyda­vatelská společnost s r . o., …“ 

Jediným „obrázkem“ (obrázky byly v 9.ročníku výhradně zaměněny za fotografe) vztahující se k románu, který tvořil hlavní náplň v dnes archivovaných číslech RODOKAPSŮ, byl ten na titulní straně. Z RODOKAPSŮ vymizely původní ilustrace a to i ze záhlaví románu. Z obsahu RODOKAPSU vypadly i do té doby pravidelné rubriky KRÁTKÉ ZPRAVODAJSTVÍ, DO PŘÍRODY či ŽENSKÉ OKÉNKO RODOKAPSU (skladba rubrik se sice poměrně často proměňovala, ale tyto rubriky v předchozím ročníku byly součástí každého RODOKAPSU). Nedostatek papíru ve válečném hospodářství se musel projevit i na vydávání RODOKAPSU. Rozsah časopisu byl omezen na 28 stran (před třemi válečnými lety měl RODOKAPS 52 stran). Pro zájemce o tuto problematiku doporučuju k přečtení například článek „Český tisk v protektorátu“ na webu FRONTA.cz – zvláště doslovná citace „Souborný přehled pokynů pro tiskovou přehlídku platných ode dne 17. září 1939

Druhá strana RODOKAPSU patřila jediné pravidelné rubrice, která vydržela od začátku války až do posledního čísla (407) – propagandistické UDÁLOSTI V ŘÍŠI. Zatímco na počátku rubriky ještě nebylo nutno presentované „úspěchy Říše“ nijak zvlášť přikrášlovat, po únoru 1943 – porážce u Stalingradu – mýtus neporazitelnosti německých armád vzal za své, přesto byl v rubrice UDÁLOSTI V ŘÍŠI přiživován.

Protiváhu servilní celostránkové rubrice UDÁLOSTI V ŘÍŠI představovala „vlastenecká“ strana seznamující čtenáře RODOKAPSU s nějakou pozoruhodností Čech či Moravy – v čísle 386 to bylo NÁRODNÍ DIVADLO V PRAZE.

Biograf hrál za protektorátu nepominutelnou roli při lidovém kulturním vyžití. V té době údajně fungovalo více než 1000 (!) kin (nejvíc pochopitelně v Praze), některé hrály každý den, jiné jen jednou týdně. Většinu produkce promítající se na začátku protektorátu tvořily americké filmy. Proto také v té době byla v RODOKAPSU populární rubrika „ALBUM AMERICÉHO FILMU“. Filmy tehdy musely být opatřeny německými titulky. Na konci roku 1941 se českých diváků nemile dotkl fakt, že se už žádné americké filmy v českých kinech nepromítaly – USA v prosinci po útoku na Pearl Harbor vstoupily do války. Od té doby byly v RODOKAPSU presentovány filmy německé, ale samozřejmě i české:

Wikipedie o titulu RODOKAPS uvádí: RODOKAPS je název několika řad dobrodružných sešitových románů, z něhož se apelativizací stalo i obecné označení pro levné dobrodružné čtivo. Slovo vzniklo jako zkratka pro řadu ROmánů DO KAPSy, která vycházela původně od roku 1935. Typickým znakem rodokapsů je sešitová vazba, lákavá barevná obálka a jednoduchý dobrodružný děj.“ O časopisu RODOKAPS toho bylo na tomto webu napsáno relativně hodně. Pro ty, kteří by si chtěli přečíst více, doporučuju vyhledat starší článečky a nebo si přečíst vynikající čtyřsetpadesátistránkovou publikaci SVĚT RODOKAPSU – KOMENTOVANÝ SOUPIS SEŠITOVÝCH ROMÁNOVÝCH EDIC 30. A 40. LET 20. STOLETÍ, kterou napsali Pavel Janáček a Michal Jareš. Na našem webu byla citována například stať LITERÁRNÍ POVAHA ROMÁNOVÉHO SEŠITU (strany 27-50) 1.část, 2.část, 3.část, 4.část – informací chtivý čtenář jistě rád proklikne :-)

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu RODOKAPS z let 1943-44, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu RODOKAPS – kliknutím na náhled strany:

Dalších 5 čísel časopisu RODOKAPS – 6.ročník – 1940-41

Dnes archivované čísla časopisu RODOKAPS z let 1940-41 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali František I. a Jaromír K. Veliký dík!

Wikipedie o tomto časopise uvádí: RODOKAPS je název několika řad dobrodružných sešitových románů, z něhož se apelativizací stalo i obecné označení pro levné dobrodružné čtivo. Slovo vzniklo jako zkratka pro řadu ROmánů DO KAPSy, která vycházela původně od roku 1935. Typickým znakem rodokapsů je sešitová vazba, lákavá barevná obálka a jednoduchý dobrodružný děj.“ O časopisu RODOKAPS toho bylo na tomto webu napsáno relativně hodně. Pro ty, kteří by si chtěli přečíst více, doporučuju vyhledat starší článečky a nebo si přečíst vynikající čtyřsetpadesátistránkovou publikaci SVĚT RODOKAPSU – KOMENTOVANÝ SOUPIS SEŠITOVÝCH ROMÁNOVÝCH EDIC 30. A 40. LET 20. STOLETÍ, kterou napsali Pavel Janáček a Michal Jareš.

Ilustrace pro dnes archivované číslo 298 vytvořil malíř František Horník (*1989  +1955). Dovolím si k němu krátce citovat z nedávno vydané výpravné knihy Vladimíra Prokopa ILUSTRÁTOŘI DOBRODRUŽSTVÍ (strana 133):

„Mezi ilustrátory narativního realistického proudu náleží dozajista také tento umělec, který je v odborné literatuře téměř opomíjen a rovněž autory studií 0 dobrodružné literatuře je s výhradami akceptován až po stylově nejvýraznějších osobnostech. Jistou měrou se na této segregaci podílí rozkolísaná výtvarná kvalita díla, navíc Horník nikdy nebyl systematickým ilustrátorem dobrodružného žánru a už vůbec nebyl svázán s nejrespektovanějšími a nejčtenějšími spisovateli. Jeho talent a rozsáhlá tvorba v oblasti ilustrační zůstaly rozmělněny po dobových periodikách a titulech druhého kvalitativního sledu, on sám se nikdy příliš neprosazoval a jako objekt zajmu o jeho dílo, třeba v uvolněnějších šedesátých letech 20. století, v podstatě nikoho nepřitahoval – bohužel, dopadl na něj nespravedlivě stín slavnějších. Paradoxně zevrubnější studium Horníkovy biografie a umělecké tvorby blokuje vzhledem k datu úmrtí současná legislativa 0 ochraně soukromých dat. …

… Malíř byl znám jako velice agilní člen Sokola, pro organizaci vytvářel pohlednice a jeho vítězný návrh pro VI. Všesokolský slet se stal hlavním plakátem celostátní akce (1912) ….

… Horník se v celé své volné tvorbě prezentoval jako bytostný realista s akademicky ukázněným rukopisem. Profiloval se především jako portrétista a malíř koní, vysoké zvěře a loveckých výjevů – dvěma obrazy nás například roku 1937 reprezentoval na Mezinárodní lovecké výstavě v Berlíně …

… Horník je ale všude uváděn především jako autor slavného jezdeckého portrétu T. G. Masaryka na koni Hektorovi, který byl domalován roku 1930 dle „reálného“ prezidenta v lánském parku a částečně ve slovenských Topoľčiankách, kam za hlavou státu umělec dojížděl. Legendární olej na plátně (300 x 240 cm) byl tvořen téměř tři roky a po dokončení byl v březnu 1930 vystaven v Tyršově domě v Praze a roku 1934 v Mánesu, a to u příležitosti čtvrtého zvolení T G. Masaryka prezidentem…


Biograf hrál za protektorátu nepominutelnou roli při lidovém kulturním vyžití. V té době údajně fungovalo více než 1000 (!) kin (nejvíc pochopitelně v Praze), některé hrály každý den, jiné jen jednou týdně. Většinu tehdejší produkce promítající se v protektorátu tvořily americké filmy. Proto také na začátku dnes archivovaných RODOKAPSŮ byla populární rubrika „ALBUM AMERICÉHO FILMU“. Filmy tehdy musely být opatřeny německými titulky. Diváků se nemile dotklo sílící omezení dovozu amerických filmů – na konci roku 1941 (USA v prosinci po útoku na Pearl Harbor vstoupily do války) se už žádné americké filmy v českých kinech nepromítaly.

Níže vytažená ukázka HISTORICKÝ DOKUMENT NĚMECKÉ STRATEGICKÉ KONCEPCE je z 263. čísla RODOKAPSU (strana 4), které vyšlo 21.června 1940. V té době Rusové anektovali Lotyšsko, Němci už měli týden obsazenou Paříž a o den později Francie kapitulovala.

P.Janáček a M.Jareš ve své knize  SVĚT RODOKAPSU na straně 72-73 uvádí:

Hojné rubriky doprovodného čtení přinášely kratší zábavnou a poučnou publicistiku, tabulky nebo sloupky literárních, divadelních a filmových tipů (v závěrečném období tyto rubriky pod společným záhlavím Sledujeme kulturní události spravoval J. V. Kincl). Skladba rubrik se poměrně často proměňovala, stálicí bylo krátké zpravodajství, tvořené kaleidoskopem zajímavostí ze světa.

V každém čísle RODOKAPSU nemohla chybět reklama na další číslo – nový dobrodružný román.

Významnou cílovou skupinu čtenářů RODOKAPSU tvořili trampové, proto nemohla chybět pravidelná DO PŘÍRODY se zprávami z trampských osad.

RODOKAPS jako „románová edice“ pečoval o široké spektrum svých věrných čtenářů – tvořily jej pochopitelně i ženy. Proto mezi pravidelné rubriky patřilo o ŽENSKÉ OKÉNKO RODOKAPSU.

Poslední stránky RODOKAPSU měly „vzdělávací“ charakter. I v pozdějších letech se nechaly některé časopisy pro děti a mládež tímto umístěním obdobně koncipovaných stran inspirovat.

Pokud někomu poslední oboustranné kartičky LÉČIVÉ ROSTLINY V MĚSÍCI ČERVNU připomínají pozdější veleúspěšný ATLAS ABC, má dobrý postřeh :-)

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu RODOKAPS z let 1940-41, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu RODOKAPS z let 1940-41 – kliknutím na náhled strany: