PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

 

Tag Archives: JUNÁK

Chybějící čísla JUNÁKA – 32.ročník – 1969-70

Dnes má svátek Jiří, a ten svatý Jiří je patronem skautů. Takže dnes vkládáme do naší virtuální KNIHOVNY čísla časopisu JUNÁK, která pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Nell 1967 – moc děkujeme! Doplnil tak již archivovaná čísla z 11.11.2014 a 21.12.2014.

Olga Bezděková + Milan Krejčí – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ – 2.DÍL, strana 68: “ První nulté číslo obnoveného poválečného časopisu Junák vyšlo 20. června 1968 nákladem 180000 výtisků. V úvodním článku píše spisovatel Jaroslav Foglar, že dnešní obnovený časopis Junák chce být pokračovatelem tří slavných časopisů – Mladý hlasatel, Vpřed a Junák. V obsahové náplni bude přinášet různé zajímavosti a také kreslený seriál.  Skaut-Junák vydávala Mladá fronta. Šéfredaktorství bylo svěřeno Janu Šimáně, jako zástupce šéfredaktora zde působil Eduard Škoda. V redakční radě zasedal Jaroslav Foglar (až do l. čísla 32. ročníku), který od 12. čísla vede redakci, ale již od 17. čísla se střídá ve vedení s Michalem Novotným. Zástupcem šéfredaktora se nakrátko stává Miloš Zapletal, známý autor románů, příruček pro mládež a encyklopedií her.
Časopis Skaut-Junák vycházel vždy po dvoučíslech jednou za měsíc. V dubnu 1969 došlo ke změně formátu a k barevnému provedení nejen obálky, ale i ilustrací. Časopis už vycházel pravidelně dvakrát do měsíce, vždy po 24 stranách. Od 18. čísla 32. ročníku (1969-1970) se název zkrátil na Junák. Orientace časopisu na chlapeckou tematiku, seriózní kolektiv redakční rady i pestrá náplň včetně kreslených seriálů zajistily úspěch projektu. Už v roce 1970 však časopis dvoučíslím (33-34) opět skončil svoji dvakrát násilně přerušenou éru. Svázaný časopis, který tvoří čtrnáct čísel 31. ročníku a třicet čtyři čísel 32. ročníku, se zařadil k bývalým oblíbeným čas opisům Mladý hlasatel, Vpřed a Junák a stal se také předmětem sběratelské vášně.
Seriálovou základnu časopisu tvořily seriály chlapecké, zábavné (naše i zahraniční), dva historické a jeden dobrodružný. Ukázky ze zábavných zahraničních seriálů přinášela rubrika „Seriál o seriálu“ Ivana Hanouska, který zde od 18. čísla systematicky předvádí kreslené figurky ze světových seriálů a doprovází je zasvěcenou charakteristikou.“

Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ – 1.DÍL, strana 137: „V čtrnáctideníku Skaut-Junák (obnovený předválečný a poválečný časopis Junák) vycházel sympatický seriál PSÁNO NA BŘEZOVÉ KŮŘE (M.Čermák, 1968-69) o trampství a lásce k přírodě a dobrodružství spojené se sbírkou starých svitků březové kůry. Stejný kreslíř zdařile zpodobnil scénář J.Hromádka a B.Koláře podle literární předlohy E.Vachka DRUŽINA ČÁPŮ (1969-70). Seriál poutavě sleduje osudy chlapců a děvčat – vodních skautů a jejich dobrodružství, která prožívají za protektorátu v roce 1944.“ 

V poslední číslo JUNÁKA před jeho třetím zákazem otisklo na druhé straně stručnou zprávu:

V tomto čísle vyšla, mimo jiné, skvělá povídka Náčelníka – Miloslava Nevrlého, která je pro mne zásadní a pomohla mi v roce 1988 objevit Plešiveckou planinu i Kočičí díru:

Tomáš Prokůpek, Pavel Kořínek, Martin Foret a Michal Jareš v téměř tisícistránkovém díle DĚJINY ČESKOSLOVENSKÉHO KOMIKSU 20.STOLETÍ na straně 494 zmiňují:

Skaut-Junák otiskl také pětidílnou rekonstrukci Operace Antropoid (č. 1-10/1968, 5x), kterou formou komentovaného seriálu zpracovala akademická malířka Zdenka Landová. Každé pokračování obsahovalo dvanáct pravidelně rozmístěných obdélníkových panelů (v mřížce 3 x 4) doplněných několika řádky textu. Jednotlivá obrazová pole byla ztvárněna jemnou tužkokresbou, přičemž především obličeje byly vyvedeny s fotografickou přesností. Stejnou formu dala Landová následně i adaptaci Jiráskových Psohlavců (č. 3-5/1969, 3x), kde však již použila méně „dokumentární“ kresbu. Na svou adaptaci Quentina Durwarda Waltera Scotta navázal na stránkách Skauta-Junáka Karel Toman, který připravil seriál podle románu Alfreda Assollanta Statečný kapitán Korkorán (č. 9/1969-33/1970, 24x). Jakkoliv kresby výrazně převažovaly nad textem, i zde se jednalo spíše o bohatě ilustrovaný prozaický digest, v kontextu domácího obrázkového seriálu zajímavý především vazbou na tvorbu Gustava Kruma.

Tři stránky posledního čísla JUNÁKA byly uvedeny: „Už vaši otcové a matky je přece pokládali za skutečné: zakládali podle jejich vzoru čtenářské kluby, fandili jim při jejich dobrodružstvích, snažili se chovat podle jejich vzoru. Stejně jako mnozí z vás dnes. Rychlé šípy tedy existují ve svých čtenářích; v jejich vzpomínkách i v jejich vlastnostech i v době, kdy už dávno vyrostli. Jak tohle můžeme tvrdit? Přesvědčili jsme se o tom: zašli jsme za mnoha známými a populárními lidmi ….“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu JUNÁK v letech 1969-70, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledy titulních stran.

Stáhni si (jako registrovaný přispěvatel tohoto webu) časopis JUNÁK do svého počítače či tabletu ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla JUNÁKa zde >>>