PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

 

Tag Archives: SMENA

SMĚNA – 3.ročník – 1951

Dnešní čísla 3.ročníku kulturně-výchovného čtrnáctideníku pro mládež SMĚNA z roku 1951 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Petr S. Moc děkujeme! Petr spolu s digitalizovanými časopisy poslal i průvodní text:

SMĚNA (1948 – 1953). V prvním ročníku sborník kulturního materiálu určený organizátorům a účastníkům Soutěže tvořivosti mládeže (STM), od druhého ročníku kulturní (resp. kulturněpolitický a propagandisticko-výchovný) mládežnický časopis, pojmenovaný shodně s listem, který vydával Ústřední výbor sovětského Komsomolu. Vydavatelem byl nejprve Kulturní kádr Svazu české mládeže (SČM), od 1949 přímo Ústřední výbor SČM (po reorganizaci mládežnických organizací v roce 1949 Ústřední výbor Československého svazu mládeže – ČSM). Zprvu zhruba dvouměsíční periodicita se v ročníku 1949 změnila na měsíční, v ročníku 1951 na čtrnáctidenní. Vedení redakce se často měnilo. Zpočátku list řídil jmenovitě nespecifikovaný Kulturní kádr SČM, od poloviny ročníku 1948 do poloviny ročníku 1950 byl vedoucím redaktorem Pavel Hanuš (v roce 1950 časopis vedl spolu s Jiřím Svetozarem Kupkou), ve funkci odpovědného zástupce se vystřídali Antonín Šafařík, Vladimír Šmíd a Jaroslav Žert. Od č. 8/1950 řídil časopis redakční kolektiv (od začátku roku 1951 redakční rada), redaktory byli Ivan Kubíček a Lubomír Procházka, od č. 5/1951 jej řídil Ivan Kubíček s redakční radou a od č. 7/1951 Jaroslav Bouček s redakční radou (od č. 18/1952 jmenovitě neuváděnou).
Směna sloužila jako tribuna autorů zapojených do mládežnické činnosti a současně jako aktivní nástroj komunistické politické agitace a propagandy mezi mládeží. Dokud měla podobu sborníku, převládaly v ní jednak ukázky literárních prací, jejichž autoři se zúčastnili literární části STM, jednak básně, prózy, pásma, dramatické výstupy a písně doporučené do soutěže recitačním a pěveckým souborům. Zároveň fungovala jako prostředník mezi ústředím SČM a zájemci o členství v Kulturním kádru (vznikl v září 1947, 12 zakládajících členů vyšlo především z STM; postupně vznikaly sekce literární, výtvarná a souborová; literární měla v roce 1949 sedmdesát členů). Kulturní kádr byla na výběrovém principu založená organizace těch členů SČM, „kteří přesně plní své kulturní povinnosti, mohou vždy vykázat veřejně (a hlásit kádru) co dělají, dovedou být vzorem ostatním jak svým životem, tak i svou prací! Podmínky členství jsou těžké, ale tím větší ctí je býti členem kádru! Členové, kteří neplní své povinnosti, budou vyloučeni nebo při nejmenším napomenuti.“ Úvodník prvního čísla zdůrazňoval potřebu nových „způsobů umělecké práce“, které by byly spjaty s denním životem a byly srozumitelné co nejširšímu okruhu lidí. Redakce útočně kritizovala „měšťácké umění“ a kýč, k nimž ovšem přiřazovala vše, co neodpovídalo nově nastolovaným zpolitizovaným normám umění: činila tak nejen v glosách rubriky Bílá – černá tabule kultury, ale hned zpočátku např. v zamítavém pohledu Luboše Syneckého na surrealismus nebo v polemice Pavla Kohouta s článkem Jiřího Pistoria v Kritickém měsíčníku (obojí v č. 1/1948). Beletristické příspěvky byly vesměs v zajetí dobových tematických i výrazových konvencí; mladí přispěvatelé svou literární nezkušeností ještě dále pri m itivizovali již tak neživotné normy tzv. socialistického realismu a podíleli se na vytváření klimatu, v němž nebylo místa pro literární původnost a autorskou subjektivitu. I po změně v časopis se Směna obracela především na členy pěveckých a recitačních souborů a mladé brigádníky z velkých staveb. V listu vycházely instruktážní texty k STM a k čtenářským soutěžím o Fučíkův odznak, notové záznamy a texty lidových a budovatelských písní a častušek (často sovětských; mezi autory českých textů se objevila např. jména Pavla Kohouta, Ivana Kubíčka, Milana Kundery), ideologicky pojaté články o klasicích české literatury, hudby i výtvarného umění, propagandistické reportáže ze závodů, učilišť a staveb, referáty a diskusní příspěvky z vrcholných jednání ČSM apod.

Poezii v listu uveřejňovali vedle již zavedených „mládežnických“ básníků a těch, kteří vyšli z akce „Pracující do literatury“, také četní autoři časopisecky teprve debutující. Opakovaně se objevovali Emil Augustin (též comicsový, „protiimperialistický“ seriál Super TruMan s kresbami Jana Brychty – 1952), Bivoj Balcar, Zuzana Bělinová, Ilona Borská, Jan Cigánek, Marie Dušková, Pavel Hanuš, Jiří Havel, František Holý, Jaromíra Humlová, Libuše Jelínková, Otto Ježek, Vlastimil Junek, Miroslav Kalous, Bohumír Kozák, Blažena Mánková, Václav Míšek, Vlastimil Müller, Jiří R. Pick, Františka Semeráková, Erich Sojka, Karel Šiktanc, Jan Štern, Jaroslav Vaďura, Josef Vlášek, Jaroslav Zábranský, obzvláště často pak Miroslav Červenka, Pavel Kohout, Stanislav Neumann, Jarmil Starkoč, Jaromír Šavrda. Prozaické příspěvky otiskli mj. Ludvík Aškenazy, Adolf Branald, Jan Drda, Jiří Hanibal, Pavel Hanuš, Le n ka Hašková, Marie Krečová, Ivan Kubíček, Jiří S. Kupka, Jiří Muk, Antonín Nový, Jan Štern, Jiřina Tardyová, dramatické výstupy Pavel Hanuš, Petr Poustka aj. Zvláště zpočátku byly beletristické příspěvky často vybírány i z tvorby autorů klasických (z českých se objevovali např. Petr Bezruč, Jaroslav Hašek, Karel Havlíček Borovský, Jan Neruda, Stanislav K. Neumann, Jiří Wolker, ze zahraničních zvláště Vladimír Majakovskij). K autorům reportáží, publicistických materiálů a článků o literatuře a divadle patřili kromě vedoucích činitelů redakce Otakar Brůna, Miroslav Červenka, Miroslav Filip, Růžena Grebeníčková, Dušan Hamšík, Josef Hrubý, Mojmír Chalupa, Oldřich Jendrůlek, Miroslav Langášek, Zdeněk Pochop, Zdeněk Roubíček, Bohumír Samek, Eva Sílová, Zdeněk K. Slabý, Jan Štern, Jiří Veselský, Vilém Závada aj. K dlouhodobějším rubrikám patřily Umíte česky? (vysvětlení ustálených rče n í), Zlé huby říkají, že (glosy reagující na hlasy o mládežnickém hnutí i dění v kultuře), První kroky (básně začátečníků) nebo Píšeme si… (později Listárna redakce, redaktoři a členové red. rady zde hodnotili básně i prózy zaslané do redakce), Ohlas-dopisy-kritika, Knižní novinky (anotace nových knih) aj. Součástí některých čísel ročníku 1949 byla příloha Směna souborů.

Periodicita: Měsíčně, čtrnáctidenně. – I (9 č., dvojčísla 4/5, 6/7, 1948), II (12 č., 1949; od č. 4, kdy se změnil formát, označení ročníků až do 1952 chybí), 1950 (8 č., trojčíslo 5/7, přestávka ve vycházení mezi červencem a listopadem, kdy se změnila grafická úprava), 1951 (25 č., dvojčíslo 24/25), V (24 č., dvojčíslo 23/24, 1952, ročník chybně označen jako VI.), VI (11 č., 1953, do 17. 6.; ročník chybně označen jako VII.).
Podtituly: Sborník kulturního materiálu (č. 1/1948), Periodický sborník kulturního materiálu (č. 2/1948–7/1948), Kulturně politický měsíčník mládeže (č. 8/1948–7/1950), Kulturně-výchovný čtrnáctideník mládeže (na obálce …pro mládež, č. 8/1950–4/1951), Kulturní čtrnáctideník mládeže (č. 5/1951–17/1952), Čtrnáctideník mládeže (na obálce od č. 17/1952, v tiráži od č. 19/1952).
Členové redakční rady: Redakční kolektiv, od č. 1/1951 redakční rada (uváděno v č. 8/1950–18/1952): F. Branislav (1951-52), J. Havel (1951-52), F. Kautman (1950-52), J. Kloboučník (1952), P. Kohout (1950-51, 1952), J. Kraus (1952), I. Kubíček (1951-52), F. Kubka (1951-52), V. Lokvenc (1951-52), S. Neumann (1950-52), L. Procházka (1951-52), B. Samek (1951-52), M. Sedloň (1950-51), J. Sekera (1950-51), J. Sochorovský (1950-52), J. Švorcová (1952), J. Tardyová (1950-51), V. Závada (1951-52).
Technické informace: A5 naplocho (1948 – č. 3/1949), A4 (č. 4/1949–1950), 31×22 cm (1951–53); 48-64 str. (i dvojčísla, 1948 – č. 3/1949), 16–32 str. (č. 4/1949–1950), 12-16 str. (1951–53, dvojč. 12–24 str.); paginace přetržitá; obsah ročníku 1951.
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Fotografie, reprodukce výtvarných děl (od 1950 i barevné – na obálce), kresby (J. Brychta, J. Lada, V. Lokvenc, Z. Mlčoch, M. Nesvadba, E. Seyček, L. Synecký, O. Štembera aj.); grafická úprava A. Pešek (od 1951).
Náklad: 2500–5000 (1948), 4700–7700 (1949).

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu SMĚNA z roku 1951, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledy titulních stran.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu SMĚNA – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla SMĚNA  zde >>>