PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

 

Tag Archives: ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK – 1995

Dnes archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1995 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Nemo a Satok. Veliký dík!

Komiksový časopis ČTYŘLÍSTEK vydávalo nakladatelství a vydavatelství Čtyřlístek, spol. s. r. o. Odpovědným redaktorem byl stále Jiří Čehovský. Standardní rozsah časopisu byl 36 stran. U dnes archivovaných čísel už nebyl v tiráži udáván náklad. Časopis ČTYŘLÍSTEK stál 13,9 Kčs. ČTYŘLÍSTEK je v našich zemích nejdéle a nepřetržitě vycházející komiksový titul. “První sešit nejrozsáhlejšího domácího komiksového seriálu, ale zároveň i nejdéle souvisle publikované komiksové řady (či časopisu) vůbec spatřil světlo světa v květnu roku 1969. Nakladatelství a vydavatelství Orbis prvnímu svazečku s titulem Čtyřlístek a podtitulem “Veselé obrázkové čtení” docela věřilo; poskytlo mu na premiérově vydání obstojný náklad 5o ooo výtisků. Nikde uvnitř dvacetičtyřstránkového sešitu však není uveden údaj o případném číslování či připravovaném pokračování, a jak jeho hlavní tvůrce Jaroslav Němeček mnohokrát připomenul v nejrůznějších rozhovorech, nebylo v počátcích vůbec zřejmé, zda a jakou formou budou zde zahájené příběhy pokračovat.” ČTYŘLÍSTEK je vydáván i k dnešnímu datu a nic nenasvědčuje tomu, že by měl přestat vycházet : -)

U předchozích archivovaných čísel ČTYŘLÍSTKU jsem citoval z odborných publikací Štefana Švece či Olgy Bezděkové, dnes volím stejně skvělou knihu DĚJINY ČESKOSLOVENSKÉHO KOMIKSU 20. STOLETÍ autorů Tomáš Prokůpek, Pavel Kořínek, Martin Forest a Michal Jareš. V téměř tisícistránkové publikaci je ČTYŘLÍSTKU  věnováno více než 50 stran. V části 7.3.10 ČTYŘLÍSTKOVÉ UNIVERZUM, na stranách 959-962, se uvádí:

Seriál Čtyřlístek 1993-1999

Krize, jež s nadcházejícím koncem společné československé republiky zachvátila domácí autory i vydavatele a vedla k výraznému útlumu komiksové produkce, jako by se čtyřlístkovského seriálu prakticky nedotkla. Jistě, domovské nakladatelství nadále nepokračovalo ve svých rozmanitých publikačních aktivitách z let 1991- 1992, vlajková loď vydavatelství – časopis Čtyřlístek – však pevně setrvávala v nastaveném kurzu, ba dokonce nabírala na tempu. Zatímco v letech 1993- 1995 následoval Čtyřlístek publikační model měsíčníku, v letech 1996- 1999 již vycházel čtrnáctkrát ročně.
Příběhy zvířecího kvarteta kamarádů z Třeskoprsk nadále v časopise zaujímaly dominantní postavení, nechyběly v žádném vydání, pokaždé jim byla věnována obálka a každé číslo Čtyřlístek svým dobrodružstvím zahajoval. Příběhově Čtyřlístek let 1993- 1999 následoval tendence, jež se začaly projevovat v předcházejícím období: epické zápletky a dějově nasycené epizody dostávaly stále více prostoru na úkor dříve dominantních všednodenních humoristických příhod, variujících a rozvíjejících jednu zábavnou linii (co se stane, když jde Čtyřlístek bruslit, jaká dobrodružství ho potkají při hlídání ovce atd.). K výraznějším personálním změnám v autorském kolektivu v této době nedocházelo, kromě Ljuby Štíplové se na psaní čtyřlístkovských příběhů výrazně podíleli zejména manželé Hana a Josef Lamkovi, příběhy do přidruženého časopisu Čtyřlístek speciál pak hojně připravovali i Karel Ladislav (vlastním jménem Jiří Čehovský) či Stanislav Havelka, jinak zkušený autor večerníčkovských televizních cyklů a vedlejších čtyřlístkovských seriálů .
Zvýšené produkční tempo, ve kterém museli autoři a redakce nově Čtyřlístek připravovat (kromě samotného časopisu s častější periodicitou totožný autorský kolektiv připravoval i nejrůznější vedlejší publikace a spin-off řady), se nadále projevovalo ve zjednodušování výtvarného projevu. Jaroslav Němeček ve sledovaném období stále zřetelněji upouštěl od propracovanějšího výrazu a dával přednost schematičtějším a automatizovanějším komiksovým panelům, výraznější roli začala sehrávat i počítačová finalizace komiksu. Na zavedení strojového letteringu z roku 1992 navázalo od ročníku 1996 (výrazněji od čísla 242, Trosečník na VS 16) zapojení digitální postprodukce. Místo původního komponování po stranách, při kterém bylo možno využívat i zakulacená pole či nepravidelné tvary, bylo nově přistoupeno ke skládání jednotlivých stran z pravidelně distribuovaných panelových pruhů. Došlo tak k poměrně výrazné standardizaci stran, nyní takřka vždy sestávajících ze čtyř řádků totožné, či jen mírně variované výšky. Současně se dílčím způsobem korigoval i způsob ztvárňování vnitropanelových obsahů – namísto původně ručně vykreslovaných pozadí nově nastoupilo hojné využívání barevných přechodů. Souběžně s tím klesalo i množství kresebných detailů a hloubka záběru; čtyřlístkovské komiksové panely druhé poloviny 90. let jako kdyby rezignovaly na snahu po výraznější výtvarné invenci a plně se podřizovaly limitovaným potřebám vyprávěného příběhu. Oproti dřívější živosti rozvolněné mřížky a vypracovaných detailů působí takto vyvedené strany spíše strnulým a zploštěným dojmem. Nic na tom nezměnila ani korekce formátu časopisu, který od roku 1997 začal vycházet ve zvětšeném rozměru 19 x 26 cm.
Pokračovalo i vydávání úspěšných křížovkami a hádankami zpestřovaných Čtyřlísků speciál. Tento samostatný časopis formátu A4 vycházel v letech 1993-1994 šestkrát, od roku 1995 dokonce osmkrát ročně a do světa třeskoprských dobrodružství aktivně zapojoval i své malé čtenáře. Nejmladší čtenářskou skupinu se poté pokoušel oslovit druhý časopis odvozený od Čtyřlístku, magazín Bobík. Ten vycházel v letech 1996-2001 s periodicitou deset čísel ročně a nabízel materiály určené předškolním či mladším školním dětem – kromě nejrůznějších omalovánek a dokreslovaček od konce roku 1998 pravidelně přetiskoval i krátké, jedno- či dvoustránkové komiksové epizody [Čtyřlístku z Bobíka] (č . 9/1998-2/2oo1, 24 x). Ty byly i pro svůj drobný rozsah povětšinou příběhově velmi jednoduché a leckdy se charakterem přibližovaly stránkovému stripu či jednorázovému pointovanému gagu.
Obdobný model krátkých jednostránkových, respektive půlstránkových komiksových příběhů se Čtyřlístkem uplatnil Němeček i při přípravě komiksových stripů, jež vycházely v letech 1994- 1996 na stránkách tradičního ženského týdeníku Vlasta. Tyto nejčastěji čtyř- až šestipanelové miniepizody [Smějeme se se Čtyřlístkem] (č. 18/1994 až 51-52/1996, 136 x), u nichž byl Němeček netradičně nejen výtvarníkem, ale tentokrát i autorem scénářů, byly zpravidla konstruovány jako samostatné anekdoty a těžily z pravidelné periodicity Vlasty: odrážely střídání ročních období, tematizovaly nadcházející svátky či nabízely sezónní motivy. Přes nevelký rozměr zvládaly pravidelně zapojovat všechny čtyři protagonisty a celkově působí suverénně zvládnutým dojmem. Redakce Vlasty s nimi zřejmě byla spokojená, již v roce 1995 proto časopis připravil jednorázovou přílohu Vlasta dětem, která shromáždila první tři tucty epizod.
S pravidelnou periodicitou se pak čtyřlístkovské univerzum rozrůstalo i o samostatné knižní publikace. Každým rokem do tohoto seriálového světa přibývala jedna nová kniha premiérově tištěných rozsáhlejších příběhů. Zřejmě především z kapacitních důvodů ale autoři ustoupili od původního modelu čtyřlístkovských “románů” čítajících šedesát i více stran, nově tak knihy nabízely spíše vyprávění středního rozsahu, tradičně okolo 32 stran. Jednotlivé nové svazky pak obvykle přinášely tři (od roku 1996 dvě) taková nová dobrodružství. V letech 1993-1999 takto vyšlo sedm brožovaných publikací formátu 15,5 x 21,5 cm: Kouzelná lampa (1993), Tajemství železné masky (1994), Zajatci oceánu (1995), Jedenácté patro (1996), Poklad Aztéků (1997), Vodnická historie (1998) a Souboj vynálezců (1999).6 Jakousi doplňkovou řadou k tomuto cyklu nových “obrázkových příběhů” (jak komiksy nadále označoval údaj na obálkách) byla stejnoformátová, rovněž jedenkrát ročně publikovaná edice reprintů starších dílů seriálu, ponejvíce z období let 1972-1985. Jednotlivé svazky nesly vždy název dle jednoho ze zařazených starších sešitů a obvykle shromažďovaly dvanáct (od roku 1997 osm) časopiseckých epizod.
Pokračovaly i Fifinčiny, Bobíkovy, Myšpulínovy a Pinďovy výlety do jiných formátů a médií: v letech 1997- 1998 vznikla série tří datových CD-ROMů, jež přinášely digitalizované a multimedializované příběhy Čtyřlístku, doplněné o audio stopu v češtině, němčině a angličtině. Nakladatelství připravilo i několik nekomiksových knih s třeskoprskou čtveřicí, ať už se jednalo o zábavně-vzdělávací projekty (jazyková příručka Anglicky se Čtyřlístkem z roku 1993, kuchařky Vaříme se Čtyřlístkem a Fifinčina dětská kuchařka z let 1995, resp. 1999) nebo o bohatě ilustrované příběhy prózou (Čtyřlístek v pohádce z roku 1996, Festival vynálezů z roku 1997).
Druhá polovina 90. let znamenala pro Čtyřlístek i dobu postupného ohledávání možností merchandisingu – objevovaly se tak první sběratelské hrníčky či pohlednice, realizována byla série omalovánek či obalů na perníky. Na stránkách Čtyřlístku se nakonec usídlila i komiksová reklama, kreslená samotným Němečkem. V krátké sérii Capri Sun (č. 218- 221, 1994, 4 x), propagující stejnojmenný ovocný nápoj a formálně příbuzné se stripy z Vlasty, účinkovali hrdinové ústředního seriálu, v dalších cyklech už přišli ke slovu jiní protagonisté.
Čtyřlístku se jako jedinému dlouhodobě vydávanému českému komiksovému časopisu podařilo úspěšně překonat mnohá nebezpečí, jež mu hrozila jednak v souvislosti s problémy distribuční i ekonomické povahy (zdražování, krach distribučních sítí), jednak v návaznosti na masový příliv přímé překladové konkurence (komiksy z animačních stájí Hanna-Barbera či Disney). V průběhu 90.let prošel výraznou proměnou, v něčem ustoupil, v lecčems se utilitárně zjednodušil. Jako prakticky jediný však zvládal i v tomto problematickém období českého komiksového útlumu druhé poloviny deváté dekády neustále expandovat a rozšiřovat portfolia svých aktivit o další publikační typy a mediální přesahy, kterýžto trend přetrvává i po roce 2ooo.”

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1995, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný přispěvatel tohoto webu) ve svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů k přečtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK zde >>>