SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Tag Archives: ABC

Kompletní ABC – 13.ročník – 1968-69

Dnešní čísla 13.ročníku ABC pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Nemo. Veliké díky za vyčištění skenů a kompletní ročník!

V tiráži 1.čísla časopisu je uvedeno: ABC mladých techniků a přírodovědců. Zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata. Vydává Mladá fronta. Řidí šéfredaktor V.Toman s redakční radou • Zástupce šéfredaktora prom.biolog K.Dunda (přírodní vědy) • Technika – J. Kasal • Zpravodajství a zájmové kluby – prom. hist. J. Tůma a L.Kolářová • Polytechnické přílohy – A.Sýkorová • Výtvarný redaktor –  J.Drahokoupil • Fotoreportér – M.Kocar ext. • Sekretariát – M.Kunová a J.Bieliková.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_uvodnik

Vlastislav Toman ve své knize MŮJ ŽIVOT S ÁBÍČKEM píše v souvislosti s 13.ročníkem ABC na stranách 126-127:

„Nešťastný šťastný 13. ročník. O startu do 13. ročníku jsem se už zmínil dříve. Díky tomu, že jsme museli kvůli dovoleným materiály do tohoto čísla odevzdat do tiskárny už někdy v červenci, byla v srpnu příprava hotová a ábíčko dostalo od cenzorů souhlas k tisku. Tou dobou už jsme zase „zařezávali“ v redakci v Senovážné. Po všech těch zmatcích, kdy byla budova Mladé fronty v Panské 8-10 obsazena, mohli jsme díky „odluce“ začít pracovat.
Každý z nás srpnové události prožíval jinak, ale v jednom jsme se shodli: Tohle nebyla „bratrská pomoc“, ale okupace! Jen jsme ještě trochu věřili, že jde o dočasnou záležitost – jak náni oficiální propaganda tvrdila. Jakou hodnotu ona „dočasnost“ měla, jsme pak prožili. Sotvakdo si všiml, že za celá ta léta se na stránkách ábíčka neobjevil ani jeden redakční materiál, který by se vztahoval k sovětským okupačním vojskům. Ani naši klubisté nepsali o tom, že by se s nimi kamarádili a setkávali. Zkrátka jsme „vojska“ ignorovali. Řešili jsme především, jaké má být ábíčko, o čem budeme psát, co nového přineseme svým čtenářům. A nebylo to vůbec lehké. Zase na nás „někdo“ začal dozírat, jací jsme a co píšeme, dokonce probíhala hodnocení všech časopisů, jaké měly postoje v roce 1968. I ABC tím bylo postiženo, a dokonce dvakrát, když pionýrské oddělení poprvé vypracovalo materiál, který na nás nic závadného nenašel. Tak bylo „shora“ řečeno, že něco se přece najít musí! A našly se „nacionalistické tendence“ a nějaké prkotinky. Tím nacionalismem byla například „postižena“ obě říjnová čísla, která jsme věnovali 50. výročí trvání Československa! Musel jsem se tomu smát, zato kolegové, když jsem jim tu kritiku tlumočil, někteří dost nevybíravě nadávali. To horší nás teprve čekalo – „pohovory“, ale o tom jsem se již zmínil.

Opomenul jsem však, že v roce 1968 došlo ke změně vydavatele, protože se začal „rozkládat“ Československý svaz mládeže. Vedení Mladé fronty proto prozíravě na podnik převedlo vydavatelská práva na všechny dětské a mládežnické časopisy. Ovšem po vzniku České rady Pionýra se vydavatelem ABC stala tato organizace.
Ještě před koncem roku nastoupila do redakce posila pro Karla Dundu, který kromě redigování přírodních věd byl i mým zástupcem. Což byla obdoba mého dřívějšího postavení. Příchod Heleny Kholové do ábíčka byl tak trochu senzací. Nebyla jen promovaným biologem, ale i kandidátem věd (CSc.), a vlastně první pracovník podniku Mladá fronta s tak vysokým titulem! Věděli jsme, proč Helenu přijímáme. Už dlouho s námi spolupracovala, a jak se brzy ukázalo, hodně jsme jejím příchodem získali. Projevovalo se to, jak ve čtivosti přírodovědných (ale i jiných) materiálů, tak i v jejich lehce podávané odbornosti.
V průběhu roku 1969 došlo i k dalším změnám. „Za lepším“ odešel od techniků Jarda Kasal a nastoupila Milada Bušková (brzy se provdala na Kazimourovou). Svého „parťáka“ získal i výtvarný redaktor Jarda Drahokoupil, když k nám jako technický redaktor přišla J. Sovová. Na nějaký čas z „rodinných důvodů“ odešla Marcelka Kunová (zastoupila ji Helena Synková), ale po roce se vrátila. Zanedlouho k ní přišla A. Rundová.
Ještě bych měl říct, že 13. ročník ABC už měl náklad 135000 výtisků, ale stále to nestačilo. Svědčí o tom mimo jiné i dopisy čtenářů nebo rodičů, které jsme otiskovali. Bohužel jsme pro tentokrát nemohli oznámit žádné změny časopisu pro 14. ročník. Byl jen takový běžný. Významnou událostí se naopak stalo 100. výročí narození V. I. Lenina, které UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) vyhlásilo jako výročí pro rok 1970! A u nás doma už se zase „dbalo“ na to, aby se takové výročí řádně oslavilo. Nu, a nám se to povedlo velmi neobvyklým způsobem…“

Jako příloha k 13.ročníku vycházelo ABC DO KAPSY. Otevírala jej vzpomínka Jaroslava Foglara na jeho ozdravný pobyt ve Švýcarsku.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_foglar_jak_jsem_cestoval_do_svycar

O komiksu DOBRODRUŽSTVÍ JOHNA CARTERA se v úvodníku 1.čísla 13.ročníku ABC zmiňuje šéfredaktor Vlastimil Toman (viz začátek této stránky „TŘINÁCTému na cestu“). Josef Ládek a Robert Pavelka ve své knize ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 na stranách 83-84 k tomuto kreslenému seriálu mimo jiné uvádí:

„Slavný autor Tarzana Edgar Rice Burroughs v roce 1917 (tři roky po zrození slavného pralesního nalezence) přivedl na svět arizonského zlatokopa Johna Cartera. Tento bývalý důstojník americké armády se záhadným způsobem ocitá na Marsu. Objevuje se v pěti Burroughsových knihách, které nesou názvy Princezna z Marsu; Bohové na Marsu; Pozemšťan vojevůdcem na Marsu; Thuvia, děvče z Marsu a Vražedná šachovnice na Marsu. Carter učaroval i Vlastislavu Tomanovi, samozřejmě v dřívějším věku, než ve kterém vstoupil do dějin časopisecké produkce jako tvůrce a později šéfredaktor ABC. Později se k těmto příběhům vrátil, vybral z prvních dvou publikací základní dějovou kostru a přetvořil ji do komiksového scénáře, který namaloval Jiří Veškrna.
V zhledem k tomu, že šlo o dílo známého spisovatele, musela se řešit otázka autorských práv. Toman vzpomíná, že kromě poplatku za využití tématu se do USA posílalo i pět čísel ABC, v nichž byly Carterovy příhody tištěny. Neohrožený Pozemšťan se poprvé objevil nikoli přímo na stránkách časopisu, ale ve všívané příloze ABC do kapsy, kde mu byla vyhrazena vnitřní dvojstrana.
Zlatokop Carter se při útěku před Indiány záhadně dostává z Arizony na Mars, kde se seznamuje s tamními obyvateli. Spřátelí se s jedním z náčelníků zelených Tharků Tars Tarkasem, pomůže elitnímu letci Kantos Kanovi a především zachrání život hélijské princezně Dejah Thoris, která se později stane jeho ženou. V závěru 13. epizody se Carter stejně podivně přesune zpět na Zemi, v dalším díle (po dvaceti letech – jak je uvedeno v záhlaví) se však na Rudou planetu vrací, ovšem do zcela jiné oblasti. Objevuje se v království šarlatánky Issus a pokouší se rozbít mýty o existenci marťanského božstva. Setkává se přitom se svým synem Carthorisem, s jehož pomocí a za přispění již známých přátel Tars Tarkase a Kantose Kana porazí náboženské fanatiky.
Pro velký ohlas čtenářů byl seriál reprízován ve Speciálu 70, kde byl pozměněn textový obsah v záhlaví jednotlivých dílů, seriál pak byl převeden z poloviny do celobarevného provedení. Toman do reprintu dopsal dvě další epizody (25. Proti bohům a 26. Hrdina dvou světů), které byly využity jako můstek k Dobrodružství Thuvie z Ptarhu, plánovaného do 15. ročníku ABC.
Carterovy marťanské příhody byly jedním z nejvyhledávanějších seriálů, proto se logicky objevily i v první Velké knize komiksů. V nové podobě jsou dvoubarevné stránky laděny do modrého tónu, u jednotlivých epizod ale chybí doplňující texty v záhlaví a zápatí. V prvním knižním vydání jsou prohozeny názvy dílů 23 (Dobrovolní vězni) a 24 (Směr – Hélium). Navíc se zde jako původní datum vydání objevuje rok 1970, kdy však vyšel první reprint seriálu v ABC Speciálu 70.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_dobrodruzstvi_johna_cartera

Vlastislav Toman v knize MŮJ ŽIVOT S ÁBÍČKEM na stranách 110-111 zmiňuje:

„K další změně došlo po rozšíření ábíčka o nebarevnou (černobílou) vložku v rozsahu 16 stran formátu A5. Využili jsme ji dvojnásobně – půl na půl, osm stran dostal román Karla Maye Mezi supy, upravený Lukášem Tejnorem a s původními ilustracemi Zdeňka Buriana (1968-69), a z druhé poloviny vznikl minimagazín ABC do kapsy s komiksem uprostřed a různými návody, náměty, zajímavostmi, rébusy atp.
Následoval román Rájem i peklem z pera Otakara Batličky (1968-70) upravený Bohumilem Jírkem a s ilustracemi Karla Přibyla. Jako další příběh (1969- 70) vyšel Žlutý markýz Knuda Gatzwillera upravený Libuší Kolářovou a opět s ilustracemi Karla Přibyla. Protože se oba romány střídaly na přechodu ze 13. do 14. ročníku, zůstal v jeho závěru prostor na známý krátký příběh G. S. Erskina Poslední jezdec Pony Expresu ilustrovaný Jirkou Vraštilem.“

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_mezi_supy

V rámci dvou nových stálých příloh ABC vyšla i povídka Otakara Batličky TROJSTĚŽNÍK OLAF. Redakce slibovala že z této přílohy „za rok bude kniha plná povídek, kreslených seriálů, zajímavostí, rad, humoru a návodů“.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_batlicka_trojsteznik_olaf

Těmi  „kreslenými seriály“ byl míněn výše uvedený komiks DOBRODRUŽSTVÍ JOHNA CARTERA i od francouzů převzatý PIFÍK.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_pifik

Na tradici foglarovských čtenářských klubů časopisu MLADÝ HLASATEL  se redakce ABC snažila v šedesátých letech navázat – kluby byly nazývány raketovými posádkami, zájmovými kluby abc, … Každopádně měly tyto aktivity v časopise svoji „klubovou dvoustranu“. Jak avizoval šéfredaktor v úvodníku: „Po delší přestávce začínáme též s velkou čtenářskou soutěží Tajuplného ostrova, která bude mít další pokračováni.
Na rozdíl od stejnojmenné hry s úkoly pro zájmové čtenářské kluby ABC, je soutěž určena všem čtenářům a vyzkouší jejich důvtip a vytrvalost.“

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_tajuplny_ostrov

Kreslený seriál STRÁŽCI vycházel v ABC od ledna 1967. Námět a scénář psal šéfredaktor  Vlastislav Toman a kreslila jej Libuše (Libka) Kovaříková. Ukázku ze čtrnáctistránkové kapitoly o komiksu STRÁŽCI (kniha ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVEENSKU 1945-1989) je v článečku ze 30.9.2016.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_strazci

Vystřihovací kartičky ATLAS ABC získaly svou konečnou podobu (obrázek na přední straně + podobné textové informace na druhé straně)  až v 17.ročníku. Vycházely pak v této podobě až do 26.čísla 41.ročníku (11.srpna 1997).  Ve 13.ročníku můžeme vidět jednu z podob „kartiček“. ATLAS ABC nebyl pouhou encyklopedií, která nahrazovala tehdy neexistující publikace, ale podprahově vychovávaly k systematičnosti – kartičky bylo potřeba třídit i  archivovat (čas od času v ABC vycházely vystřihovánky – bylo možno si na kartičky atlasu slepit archivační krabičku).

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_atlas

OBRAZOVÁ ŠKOLA ABC měla svého předchůdce i v poválečném časopise VPŘED (vedl dr. Bureš s Jaroslavem Foglarem). V tomto legendárním časopise se naučné a názorně ilustrované texty od 1.čísla 2.ročníku (1946) nazývaly „NAŠE OBRAZOVÁ ŠKOLA“. ABC tento nápad  přejalo a pokračovalo v něm déle než bylo historickými okolnostmi umožněno redakci VPŘEDU.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_obrazova_skola

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydávání časopisu ABC v letech 1968-69, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu ABC – kliknutím na náhled strany:

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_02

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_03

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_04

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_05

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_06

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_07

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_08

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_09

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_10

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_11

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_12

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_13

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_14

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_15

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_16

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_17

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_18

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_19

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_20

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_21

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_22

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_23

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_24

Chybějící čísla ABC – 26.ročník – 1981-82

Dnešní čísla digitalizoval Hozd. Tímto je celý 26.ročník kompletně digitalizován.

V článečku z 5.4.2015 byly archivovány z 26.ročníku ABC celkem 18 čísel. Dnes doplňujeme do archivu chybějící digitalizovaná čísla.

Tiráž dnes archivovaných čísel se od těch z 24.ročníku liší jem velmi málo (přidáno ocenění čestným odznakem JF, ..): ABC mladých techniků a přírodovědců – zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata, nositel vyznamenáni Za vynikající práci, vyznamenaný zápisem do Knihy cti ÚV SSM, čestným odznakem Julia Fučíka a zlatou medailí Pionýrské organizace Ernsta Thalmanna. Vydává Ústřední rada Pionýrské organizace SSM v Mladé frontě • Šéfredaktor V.Toman •  Zástupce šéfredaktora prom.biol. K. Dunda • Přírodní vědy – prom. biol. H. Kholová, CSc. • Technika – R. Baudis, M.Pilný, L. Kolářová •  Zpravodajství a zájmová činnosti PO – H. Škodová, ing. Z. Martinová • Grafická úprava – J. Drahokoupil, Z. Kocourková • Sekretariát – M. Kunová, V. Bartáková …’“ 

Hned na 2.straně byl vždy ideologicky správně zabarvený úvodní článek, který se redakce snažila vyvážit zpravidla neideologickým „nápadníkem“ Z PÍĎOVA KUTILSKÉHO DENÍKU.

Stejný kreslířský rukopis nese i  další „minikomiks“ ÉDA A BÉĎA, který byl ve 26.ročníku ABC otiskován.

Tradiční OBRAZOVÁ ŠKOLA ABC přinášela informace přírodního i technického charatkteru. Poprve vyšla v 10.ročníku ABC.

Stejně tak ATLAS ABC, který vyšel prvně tuším ve 3.ročníku ABC.

Jedním s témat 1.čísla 26.ročníku (1981-82)  ABC byli i VOJÁCI TŘICETILETÉ VÁLKY. K nepominutelné vystřihovánce jezdců a pěšáků patřila typická žlutá strana s uvedením čtenářů do souvislostí. Věděli jste třeba, že: „Vojáky následovaly i jejich ženy s dětmi (na 5000 vojáků se počítalo asi 2000 žen), služebnictvo důstojníků, martyktáni a myrkytánky, tlupy marodérů, ale i lidí, jimž vzala válka střechu nad hlavou a možnost obživy, kteří se přiživovali kolem vojenských táborů a vydatně přispívali k pustošení oblasti, v nichž probíhaly vojenské operace.“

Průvodní text i malířsky a historicky bezchybné ilustrace pro ABC připravil malíř Karel Toman (*1931  +2000). Jeho ilustrace mám moc rád – je na nich patrný vliv Gustava Kruma i Zdeňka Buriana. Jak je patrno z jeho článku VOJÁCI TŘICETILETÉ VÁLKY byl skutečným odborníkem v oblasti militarií.

Kreslený seriál SLAVNÉ VRAKY připravovala Helena Kholová (scénář) a Vladimír Pergler (kresba). Celkem vyšlo na zadní straně všívané přílohy 24 celostránkových epizod. Později vyšel tento seriál ještě v ABC ZIMNÍM SPECIÁLU 1987  a ve VELKÉ KNIZE KOMIKSŮ 3 (2002). Více je uvedeno v článečku z 30.9.2016.

Pravidelná rubrika PIONÝRŠTÍ DOPISOVATELÉ HLÁSÍ běží v časopise už desátým rokem. Vlastislav Toman ve své knize MŮJ ŽIVOT S ABC na strabě 132-133 píše v souvislosti se 17.ročníkem (1972-73):  „Také už od 1. čísla nového ročníku „rozjíždíme“ pionýrské dopisovatele ABC, dáváme jim legitimace a těm nejlepším udělujeme vlastní dopisovatelské odznáčky.“

Na děvčata je cílená další pravidelná rubrika Z KUCHYNĚ DÍVČÍCH PŘÁNÍ.

Na předposlední číslované 31. straně (časopis měl s přílohami 48 stran), byla otiskována rubrika KOLEM SVĚTA.

A 32. strana patřila kreslenému seriálu KRONIKA STRÁŽCŮ. Samostatně se nám jej podařilo archivovat v článečku z 9.5.2014. Příběhy pětičlenné pionýrské družiny, klubu či klukovské party (jak je libo) jsou nejrozsáhlejším celostránkovým seriálem, který v časopise ABC do roku 1989 vycházel.

V kniha Josefa Ládka a Roberta Pavelky – ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 je na stranách 54 – 69 stať o kresleném seriálu STRÁŽCI naprosto vyčerpávající. Jen krátká ukázka:

„V dalším ročníku se otevírá nová série příběhů vycházejících pod hlavičkou Kronika Strážců. Toman s vědomím, že poslední epizoda družiny vyšla před deseti lety, nemínil tento časový rozdíl ignorovat, a proto jsou následující příběhy vybírány ze vzpomínek bývalého vedoucího Honzy Drábka, nyní inženýra vývojového oddělení strojírenského podniku. Celá první epizoda s příznačným názvem Otevíráme kroniku je připomenutím vzniku klubu nebo chcete-li družiny, pro níž retrospektivní obrázky z prvních osmi příhod překreslil František Kobík. Příběhy se dále drží zavedené linie, opět tu najdeme činnosti spjaté s pionýrskou organizací, branné hry, ale i akce, ve kterých se uplatní důvtip Strážců, například Raketový den či Den plný soutěží. Některé příběhy v rozporu s dobou, ve které se mají odehrávat (tedy před deseti lety) reagují i na aktuální dění. V epizodách Železňáci a Včasný zásah jsou například vozidla a automobil Veřejné bezpečnosti z 80.let, příběh Céčkového krále ani podrobnější vysvětlení nepotřebuje. Strážci se však neomezují jen na činnost v okruhu pionýrské organizace, daří se jim například zachránit před krádeží historické zbraně, odhalit partu organizující „čichání“ omamných látek, zabránit nebezpečné dvojici v experimentování se střelnou zbraní, ke slovu se dostane i „všeuměl“ Hadži se svými elektronickými nápady a dojde i na jednu snově vědeckofantastickou příhodu. Značným rozdílem Kroniky Strážců oproti předchozím ročníkům a příhodám je rozsáhlé dobrodružství, které spolu s vedlejšími tématy zabírá 17 epizod. Strážci nacházejí na okraji města opuštěnou chatu se zmínkou o oddíle Práčat, seznamují se s partou Střelek a společně se pokoušejí zjistit historii neznámého oddílu. Po úspěšné první části pátrání společně se Střelkami zavítají i na důvěrně známé přehradní jezero. A při dalším sledování osudů Práčat se jim podaří zachránit i cenné artefakty zaniklého oddílu.
V kritikách týkajících se tohoto seriálu je tato třetí série hodnocena jako nejpoplatnější dané době. Dokládá se to především největším počtem akcí pod hlavičkou PO (výsadba nových stromků, branné cvičení, Den her v pionýrských krojích a z velké části pátrání po Práčatech), ale také některými úpravami jednotlivých postav. Týká se to zejména patrona Mirka Duška, který snad příliš evokoval vazbu na Rychlé šípy (a znovu zakázaného Jaroslava Foglara), jmenovitě na Mirka Dušína. Z Duška se tedy stal Bouček, Motlík z děje mizí docela a nahrazuje ho v literárních Trampotách s kapitánem zmíněný Král. Pokud byly tyto změny udělány jako úlitba „dozoru shora“, jedná se o minimální ústupek. Když si totiž projdeme celou existenci Strážců, vždy je jejich sepětí s pionýrskou organizací uváděno formou zábavnou a inspirující. Tedy žádné vystávání u pomníků padlých, žádné průvody s mávátky či vítání zahraničních
delegací nebo státníků.
Tím se dostáváme i k onomu stále omílanému srovnávání s Foglarovou slavnou pěticí. Často uváděný názor, že Tomanovi Strážci jsou pouze jejím plagiátem, je podporován zejména třemi hlavními argumenty: 1) shodný počet členů obou skupin, 2) vizuální podoba Rychlonožky a Zrzka a 3) další podobnosti jako tříčlená banda oponentů, čapky na hlavě Káji a Robina, fakt, že obě party vlastnily psa či podobné náměty některých epizod (například hlídání modelů na výstavce). Sám Vlastislav Toman vždy tvrdil a stál si za názorem, že Strážci by měli být vnímáni jako generační následovníci Rychlých šípů. Že se jimi do určité míry inspiroval je věc celkem přirozená, vždyť s Foglarem v letech 1962-1966 úzce spolupracoval na komiksu Kulišáci a s některými náměty mu dokonce pomáhal. I z tohoto důvodu by bylo velice krátkozraké pouze převést postavy do dané doby a mírně je upravit, nebo se naopak snažit vytvořit absolutní protildady. Toman šel svou originální cestou a těch rozdílů je skutečně velké množství, takže o nějakém „opisování“ může mluvit jen člověk, který hodlá ignorovat základní fakta. Strážců sice bylo také pět, ale oproti RŠ se ke svému konečnému počtu členů dopracovali podstatně později. Zatímco Foglar postavy „Rychlošípáků“ formoval podle chlapců, kteří spolu vlastně nikdy  žádné příhody neprožili, jen využil jejich jmen a fyziognomie, předobrazy Tomanových hrdinů mají svá přesná jména a společné příhody. V knize Můj život s ABC-ábíčkem (nakladatelství Ostrov, 2005) se dozvíme přesnou totožnost členů klukovské party, ale jména Míra Liška (Honza),  Zdeněk Vřešťál (Kája) či Vláďa Bednář (Robin) jsou jen záznamem do historie. Poněkud jiné je to s posledními dvěma členy. V postavě Hadžiho se skrývá Toman sám, nejvíc kritizovaný Václav „Zrzek“ Štětka má předlohu v herci Václavu Šteklovi, jehož dětskou podobu Kovaříková podle autorova přání upravila a blond vlasy obarvila na zrzavo. …“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydávání časopisu ABC v letech 1981-82, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu ABC – kliknutím na náhled strany:

ABC_26.rocnik_1981-82_cislo_02

ABC_26.rocnik_1981-82_cislo_07

ABC_26.rocnik_1981-82_cislo_08

ABC_26.rocnik_1981-82_cislo_14

ABC_26.rocnik_1981-82_cislo_17

ABC_26.rocnik_1981-82_cislo_22