PIONÝRSKÁ STEZKA
Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »
OHNÍČEK
OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »
MALÝ ČTENÁŘ
MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »
ČTYŘLÍSTEK
ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »
TRAMP
V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »
PIONÝR
PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »
ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!
Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »
MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.
Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »
JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!
Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »
VPŘED - úspěšný poválečný pokus.
Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »
Tag Archives: LIDOVA DEMOKRACIE
Antologie – VELKÁ KNIHA KOMIKSŮ JOZEFA SCHEKA – 2003
Před sedmi lety jsem na tomto webu psal o knize ZLATÉ ÚDOLÍ (PŘÍBĚHY ZE STARÝCH ČASOPISŮ) a později jsem knihu na našem webu i archivoval. Dnes náš archiv doplňuji o další zajímavou antologii s názvem JOZEF SCHEK – VELKÁ KNIHA KOMIKSŮ, která vyšla v roce 2003. Pro www.detske-casopisy.cz mi ji poslal někdo z přispěvatelů – zapomnel jsem si pooznačit kdo, za což se moc omlouvám, ale velmi mu (jí) děkuji!
Antologie obsahuje 24 kreslených seriálů, které génius československého komiku Jozef Babušek (*1921 +2013) kreslil v letech 1947-48 pro ŠIDLO, 1965-1988 pro ROHÁČ, 1865-66 pro PRŮD, 1967-78 pro PIONÝR (VĚTRNÍK), 1971 pro LIDOVOU DEMOKRACII, 1972 pro SVOBODNÉ SLOVO, 1973-87 pro ELEKTRÓN a 1990-91 pro OHNÍK.
Na posleních šestnácti stranách knihy je skvělé povídání o Jozefu Babuškovi z pera Milana Krejčíře. Dovoluji si zde publikovat jen malou ochutnávku:
„… Rokem 1978 Jozef Schek odchází nejen z českých časopisů, ale rovněž končí v Roháči s Jožinkem. Začíná se cele věnovat sci-fi komiksům pro Elektrón. Mi1žeme tedy konstatovat, že tento rok byl pro kreslíře rokem zlomovým. Samozřejmě pro Elektrón tvořil již delší dobu předtím. Už od prvního čísla prvního ročníku angažoval tento slovenský měsíčník na své stránky komiks. A je zcela pochopitelné, kdo byl osloven. Jozef Schek nakreslil do prvního ročníku (1973) hned dva příběhy. K oběma mu napsala scénář Kamila Stašková na motivy sci-fi povídek. STRETNUTJE V PÚŠTI je podle I. Rozochovatského a POSLEDNÁ HODINA podle A. C. Clarka. Jeden námět se odehraje během archeologické výpravy do Střední Asie, kde její členové v poušti objeví neobvyklé sochy. Po dvou létech se část výpravy vrátí zpět a čeká je šokující zjištění. Děj druhého komiksu je situován do vesmíru a je veden z pohledu cizí rasy, jež do hroutícího se slunečního systému letí zachránit obyvatele třetí planety. U obou komiksů je patrná vyzrálá kresba, která bude tak typická i pro další elektrónské seriály. Malíři nečiní žádné potíže zobrazit čtyřruké marťany, koně, figury v pohybu nebo různé kosmické lodě.
Další práce přichází za necelé tři roky. Jeho realistická kresba, odzkoušená dvěma předchozími komiksy, velmi dobře korespondovala s chystanými vědeckofantastickými náměty. Takže od ledna 1977 se mohli čtenáři časopisu pravidelně setkávat s komiksem ZELENÁ SMRŤ. Na motivy knihy M. Crichtona (Andromeda Strain, 1969) napsala scénář K. Stašková. Mimochodem, v Česku se román poprvé objevil (ve zkrácené podobě) ve víkendové příloze Mladé fronty coby román na pokračováni (1971). Zelená smrť vychází z předpokladu, že Země je ohrožena mimozemskými mikroorganismy, zavlečenými sem družicí, jež zkolabovala na své orbitě. M. Crichton se námětem strefil do černého. V těch letech vrcholil civilní i vojenský vesmírný souboj USA a Sovětského svazu o „nadvládu“ v kosmu. Byly vypraveny četné mise na Měsíc (s osádkou i bez ní). probíhal velmi intenzivní výzkum okolního vesmíru, a tudíž hrozilo reálné nebezpečí případného zavlečení cizího mikroorganismu na naši planetu. Román tak odhalil široké veřejnosti, co by se asi mohlo stát, kdyby k podobné situaci došlo ve skutečnosti. A proč slovenský název Zelená smrť? Vesmírný krystalický organismus měl totiž zelenou barvu.
Po téměř celoroční pauze se v posledním čísle šestého ročníku Elektrónu objevilo avízo nového komiksu podle kultovní sci-fi trilogie Ludvíka Součka Cesta slepých ptáků (knižně 1964-68). Scénáře pro všechny tři díly CESTA SLEPÝCH VTÁKOV (1979- 80), RUNA RIDER (1980- 81) a SLNEČNÉ JAZERO (1981 – 82) vytvořila K. Stašková. Součkova inspirační myšlenka těží z románu J. Verna Cesta do středu Země. Dr. Kameník, jeden z hlavních protagonistů všech tří knížek, najde nezvratné důkazy o tom, že samotný Verne za své islandské cesty vnikl do kráteru vyhaslé sopky Sneffels.
Tam se setkal s podivnými úkazy, podporujícími existenci UFO a mimozemského života. Runa Rider zavede čtenáře do Jižní Ameriky, kde dr. Kameník a spol. nacházejí v džungli stopy po Vikinzích. V závěrečném dílu se dokonce vypraví za nimi na planetu Mars, aby tam uzavřel i řetězec četných záhad a tajemství. Součkova trilogie je výborně napsaná sci-fi, form0u deníkových zápisů a ukázek z dobového tisku, doplněná „autentickými“ fotografiemi a je pochopitelně dosti obsažná. Proto musel být komiksový scénář očesán o spoustu dějů a okamžiků. Kdyby se totiž autoři měl i věrně držel knižní předlohy, měli by při měsíční periodicitě Elektrónu co dělat mnohem delší dobu. I tak komiksová trilogie vydržela na stránkách časopisu čtyři roky. Z dnešního pohledu čtenářů, uvyklých už na samostatné sešity, alba a komiksové knihy, je skoro k neuvěření udržet si na tak dlouho jejich pozornost. Ovšem v tu dobu to jinak nešlo.
Předchozí Zelená smrť zahájila éru modrého tónování. Byl to Schekův nápad, kterým chtěl zvýraznit černobílý originál, a taky mu modrá barva nahrazovala stínování. V Cestě slepých ptáků se zase pokusil o kolorování jedné stránky, protože ta byla umístěna na poslední straně obálky, kde byla možnost barevného tisku. Tento experiment vydržel jen jeden ročník, protože barvy, které se na zadní obálce objevily byly nevhodné a rušily původní kresbu. Údajně velmi dobré polygrafické stroje nedokázali v tiskařských závodech nastavit na požadovanou kvalitu. V tiskárně dokonce zkusili místo modrého tónování jinou barvu (okr, světle zelená), aby posléze od toho upustili. A modrou zůstaly tónovány i všechny další Schekovy elektrónské komiksy. A navrch jedna zajímavá informace. Kamila Stašková a Jozef Schek navštívili v prosinci 1978 Ludvika Součka (několik dní před jeho smrtí). Získali od něj ubezpečení, že souhlasí s komiksovým přepisem trilogie, a na základě přinesených ukázek projevil L. Souček zájem o další spolupráci. K té už však bohužel nedošlo, protože Souček 27. prosince zemřel. Kdo ví, co zamýšlel!?
Povídka Jaroslava Veise Podivuhodný nález z Oldova Ion-tu (ze sbírky Pandořina skříňka, 1979) se stala námětem dalšího komiksu s poněkud vágním názvem VČERA, DNES, ZAJTRA (1983). Scénář se sice v základních rysech drží Veisovy fabule, ale jinak je různě pozměněn od originálu (od jmen hlavních hrdinů až po kulisy závěrečné scény). Redaktor časopisu Archeologická revue Milan Marko dostane od svého starého známého strýčka Dobeše lebku, kterou našel ve strži při sesuvu půdy. Tedy nic zvláštního, i když lebka ležela pod vrstvou odpovídající desátému století. Co ale bylo zajímavé, ba podivné, že tato lebka měla všech dvaatřicet zubů a byl to v podstatě super dokonalý umělý chrup. Okolo této lebky a později i zbytku kostry se točí celý děj, s překvapi vým závěrem, který až tak zase ve svém důsledku překvapivý není, protože … Protože fyzikální zákony jsou kolikrát fantastičtější než fantazie spisovatelů SF, a zvláště nové teorie. Protože události se vzájemně doplňují, nic se neztratí a vše se vrací do počátku. Z této situace těží následný kreslený seriál PO STOPÁCH ČASU, jenž začal v časopise vycházet v dalším ročníku Elektrónu. Tentokráte i námět pochází od J. Scheka. Podle jeho slov to byla výhoda. Nemusel malířsky vymýšlet nové postavy a figurky, což je asi nejsložitější práce. Napsal „jen“ nový příběh a obsadil ho starými známými herci ve stejných kulisách. Milan Marko a Laco Kinter se ocitnou uprostřed nezvyklých a záhadných jevů, když Lacův počítač ve fyzikálním ústavu začne mít prognostické schopnosti a je schopen neomylně předpovídat budoucnost. Ke slovu se dostane i strýc Dobeš se svými vykopávkami. Aby se tedy otevřený kruh příčin a následků z prvního příběhu uzavřel, objeví se věci dávno ztracené a oželené.
Poslední dva komiksy pro Elektrón spojuje klasik sci-fi literatury R. Heinlein, který posloužil oběma náměty. NÁVRAT ZO ZAJTRAJŠKA (1985- 86) byl inspirovaný románem The Door lnto Summer (česky Dveře do léta, 1984) a spojuje v sobě motiv přátelství, podvodu a zrady s hibernací a cestováním v čase. Zmrazování lidí, aby byli probuzeni o několik desítek či stovek let později, je myšlenka, která byla velmi populární v 60. a 70. létech minulého století. Pravda, finančně to bylo únosné jen pro movité
jedince. Tito bohatí se buď chtějí v budoucnosti vyléčit ze svých nemocí, anebo se nechat omladit.
Současná věda se k těmto „pokusům“ staví skepticky, ale přesto se i dnes najdou další dobrovolníci, kteří tomu věří a podrobují se zmrazovací proceduře. Daniel Denis využije hibemace i cest časem, aby se vypořádal s těmi, kdo jej zradili, a pomohl těm, kteří mu zůstali věrní.
BOL RAZ JEDEN DOMČEK (1987) se stal závěrečným sci-fi komiksem elektrónské série. Podivný příběh o stavbě teseraktu, domu, který se díky svým vlastnostem a následným zemětřesením protne do čtvrté dimenze, a připraví tak majitelům i architektovi šokující překvapení při jeho prohlídce. Heinleinova povídka And He Built a Crooked House vyšla česky v antologii Vlak do pekla ( … a postavil si domeček, v tom domečku … , 197 6) a ve sborníku Těžká planeta (Domeček jako klícka, 1979)….“
Jozef Schek byl coby kreslíř schopen malovat karikaturním (Jožinko) nebo realistickým způsobem (sci-fi komiksy). Dokonce s posledním výtvorem Mauglího rozšířil spektmm své kreslířské šíře na pseudo disneyovský styl. Málokterý komiksový autor dokázal takhle měnit svůj rukopis. To jednoznačně svědči o talentu, bohaté malířské fantazii a řemeslném umu.
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání knihy JOZEF SCHEK – VELKÁ KNIHA KOMIKSŮ v roce 2003, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Přečti si (jako registrovaný přispěvatel tohoto webu) ve svém tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany knihy JOZEF SCHEK – VELKÁ KNIHA KOMIKSŮ – kliknutím na náhled strany:
Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našemsouborném katalogunajdeš všechna doposud archivované samostatné komiksy poskládané z časopisů zde >>>
