VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

 

Tag Archives: SLUNÍČKO

SLUNÍČKO – časopis pro nejmenší – 07.ročník (1973-74)

O tomto časopise se můžete dočíst na stránkách našeho webu casopisy.cz/slunicko/.

V redakci dochází ke změně. Po půlročním působení v 6. ročníku  Eduarda Vavruška (učitel, spisovatel a autor loutkových her), ho  od začátku 7. ročníku vystřídala šéfredaktorka  Vladimíra Gebhartová (* 4. ledna 1931, Bačalky  u Lična Libáně  †11. dubna 2018 Praha), spisovatelka, editorka a pedagožka.  Vystudovala knihovnictví a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnovala se již od mládí historii a kritice literatury pro mládež. Učila na malotřídce, na filozofické fakultě a na fakultě  pedagogické, kde působila externě i v důchodě. Sestavila řadu  čítanek pro základní i zvláštní a speciální školy. Protože se věnovala vzdělávání dětí, psala zejména dětskou literaturu. Velkou část  její tvorby zahrnují knihy s říkadly pro děti. Uspořádala také výbor z české poezie pro děti od obrození po dnešek „Voňavá jablíčka“, výbor z díla Mileny Lukešové „ Aby oslíci měli kde spát“ a výbor z díla Václava Čtvrtka „Pohádkový rok“. Je autorkou přehledné učebnice  „Literatura pro děti“, literárního atlasu „Tvůrci dětské knihy“ a také spoluautorka vzdělávací knihy “Rok v mateřské škole“. Publikovala mimo jiné  v těchto novinách a časopisech: Kultura, Tvorba, Zlatý máj, Literární měsíčník, Mateřídouška, Mladá fronta, Vlasta, Ladění a ve Sluníčku, které od roku 1973 do roku 1986 řídila. Za celoživotní dílo byla v roce 2010 oceněna Zlatou stuhou.

Ročník svým obsahem navazuje na 6. ročník řadou rubrik. V „Kreslíme – píšeme” zveřejňuje práce svých čtenářů, pokračuje encyklopedie Sluníčka, jedna stránka je věnována malovanému čtení, a také na předposledním listě přílohy je opět Knihovnička Sluníčka s možností vytvoření menší knížky. Nechybí ani oblíbení komiksoví hrdinové Cour a Courek, Čárka a Háček a strašidýlko Kuk.

Papírkové divadlo Radka Pilaře se těšilo velké přízni čtenářů. Jejich ohlasy jsou veliké a chtějí další figurky, kulisy i krátké pohádky, které by děti mohli hrát. Divadélko bude ještě vycházet i v osmém ročníku.

Nechybí krátké pohádky a také pohádky a příběhy pro papírkové divadélko, bajky a různé povídky.

Malým kutilům je k opět dispozici „Dílna v krabici“.

Ve Sluníčku se sešli dva významní umělci, básník a spisovatel Jiří Havel a Karel Franta (*1. května 1928, Libčice nad Vltavou – †19. července 2017, Praha) malíř a ilustrátor. Jednou z jejich společných prací byla Abeceda. Franta kreslil obrázky k jednotlivým písmenům abecedy a veršům, ve kterých se objevovalo ponejvíce nakreslené písmeno a verše psal  Jiří Havel (*27. července 1924 Pěnčín u Jablonce nad Nisou – †18. září 2016) český básník a spisovatel, autor literatury pro děti a mládež.

Karel Franta se vyučil v Praze kreslířem grafiky. Tam se také seznámil s významnými výtvarníky tvořícími pro děti, mimo jiné s Jiřím Trnkou a Helenou Zmatlíkovou. Později vystudoval Akademii výtvarných umění u Miloslava Holého a Vladimíra Sychry. Po absolvování pracoval jako grafik a výtvarný redaktor např. v nakladatelství Mladá fronta, působil jako ilustrátor v dětských časopisech a také ilustroval řadu knih pro domácí i zahraniční nakladatele. Jeho kresby zdobí více než sto dětských titulů knižních titulů. Ilustroval také učebnice a poštovní známky. Vytvořil kreslené a loutkové filmy, a vymýšlel komiksy a příběhy pro děti. Za svou činnost převzal mnoho ocenění např. vyznamenání OSN Grand Prix UNICEF. Franta se věnoval také ochotnickému herectví a hudbě. Hrával na trombón, housle, harmoniku a další nástroje. Muzika a hudební nástroje se staly hlavními motivy mnoha jeho ilustrací. František Nepil o něm řekl: Karel Franta je nejenom malíř, on je také muzikant  i zahradník i sedlák. Dále tesař, zedník a bůhví co ještě. On je i zámečník, protože  nejméně jednou v roce zapomene klíče od chalupy, vždy to zjistí až v Orlických horách a nějak se dovnitř dostat musí. A ve svých obrázcích? Tam je Franta i vypravěčem. Takovým jaký sedával  Svatopluku Čechovy Ve stínu v Lítni a jaký sedával Mikoláši Alšovi u pece v kuchyni. Karel Franta zemřel ve věku 89 let po dlouhé nemoci na infarkt.

Jiří Havel, básník a prozaik se narodil v Pěnčíně u Jablonce nad Nisou. Krajinu Českého ráje však musela jeho rodina roku 1939 opustit a Havel byl později totálně nasazen. Po válce vystřídal řadu různých zaměstnání, byl účetním, vychovatelem mládeže, obchodním cestujícím, redaktorem okresních novin. Od roku 1953 působil jako redaktor v nově založeném časopise pro mládež Pionýr. Později se vypracoval až na jeho šéfredaktora, v té době v něm mohl publikovat i Jaroslav Foglar. Pod Havlovým vedením Pionýr (po roce 1968 přejmenován na Větrník) začal uvolňovat svoji vazbu na Pionýrskou organizaci a orientoval se na zájmy všech mladých čtenářů. V roce 1971 byl Jiří Havel odvolán z funkce šéfredaktora a vyškrtnut ze Svazu spisovatelů, rehabilitace se dočkal až po roce 1989.

Po pěti sbírkách pro dospělé, které vyšly na počátku autorovy kariéry, píše Jiří Havel pro děti. Spolupracuje s dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko (jeho kresby zářily na každé titulní stránce v minulém ročníku) podílel se na koncipování čítanek pro základní školy. Je autorem textů k desítkám leporel, humorným tónem oživil původně didakticky účelový útvar takzvaného malovaného čtení.

Jeho knihy pro čtenáře školního věku jsou založeny na hře s jazykem, objevování jeho bohatosti. Je to vidět například v knize Člověče, nemrač se, která vyšla v roce 1972 a stala se pro mnoho čtenářů prvním setkáním s jazykovými hříčkami a hlavolamy. V dalších knihách rozvíjí Jiří Havel poetiku nonsensu, druhou linii pak představují lyricky laděné verše.

Neopominutelný je Havlův přínos českému kreslenému seriálu. Příhody psa Barbánka  a jeho přítele Honzy, kterým dala výtvarnice Věra Faltová velmi poutavou podobu komiksu, doprovázejí malé čtenáře už od roku 1976. Do roku 1990 se objevovaly pravidelně na stránkách dětského časopisu Ohníček  a poté každý měsíc vycházely v časopise Sluníčko. Havel vložil do postavy veselého psa Barbánka  jasně čitelný výchovný záměr, čtenáři ale oceňují zejména humor a nadsázku příběhů. Znovu se pak vrátil v roce 2004 a definitivně se odmlčel až v roce 2009, po smrti ilustrátorky Věry Faltové. Barbánkovy příhody už vyšly v pěti dílech knižně. Poslední z nich obohatila pod názvem Barbánek a já předvánoční trh roku 2008. Barbánek vyšel i v několika knižních svazcích, kterých se do roku 2014 prodalo na půl milionu výtisků.

Pozoruhodným dílem je i jeho básnický triptych Veselé noty, Malovaný svět a Než zazvoní potřetí, ve kterém s ilustracemi Karla Franty seznamuje děti s uměleckými druhy: hudbou, výtvarným uměním a divadlem. Právě tuto trilogii považoval, spolu s knížkou Člověče, nemrač se za své nejvýznamnější. Havel spolupracoval také s redakcemi časopisů Sluníčko a Mateřídouška. Byl i spoluautorem koncepce čítanek pro základní školy.

Zemřel v září 2016, ještě krátce před tím ale odevzdal do nakladatelství své dvě poslední knihy. (použito Wikipedie)

Také v tomto ročníku vychází v číslech podle kalendářních měsíců, na druhé a třetí stránce  povídání o dětech jak prožívaly toto období. Jsou zde také krátké básně vztahující se k tématům. Ilustrace k textům kreslil Josef Žemlička (*16. září 1923  Honbice okres Chrudim † 3. srpna 1980 Praha) český malíř, ilustrátor, grafik a karikaturista.

Jednoduché stolní hry učili čtenáře nejen soutěžení, ale také je učili poznávat například přírodu.

I Sluníčko se snažilo nalákat další čtenáře na koupi časopisu. Takovou nenápadnou reklamou, jak lákat malé čtenáře,  také byly na titulní straně ukázky oblíbených Večerníčkových hrdinů.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SLUNÍČKO z roku 1973-74 prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu SLUNÍČKO – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu SLUNÍČKO zde >>>