PIONÝRSKÁ STEZKA
Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »
OHNÍČEK
OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »
MALÝ ČTENÁŘ
MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »
ČTYŘLÍSTEK
ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »
TRAMP
V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »
PIONÝR
PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »
ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!
Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »
MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.
Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »
JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!
Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »
VPŘED - úspěšný poválečný pokus.
Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »
Tag Archives: DIKOBRAZ
DIKOBRAZ – 24.ročník – 1968 – 12 čísel
Dnes archivovaná čísla časopisu DIKOBRAZ z roku 1968 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Karlos. Veliký dík!
DIKOBRAZ samozřejmě není primárně časopisem pro děti a mládež, ale vzhledem k tomu, že dobrý humor je zpravidla univerzální, nadčasový a se širokým věkovým záběrem, troufám si tvrdit, že do něj nahlíželi téměř všichni, kdo jeho existenci pamatují. Neklademe si za cíl na našem webu archivovat všechny vydaná čísla DIKOBRAZU, ale jen několik čísel, které jej přiblíží neznalým a připomenou pamětníkům. Na dikobraz.cz lze najít tento popis: „Satirický a humoristický týdeník vycházel původně v odborářském nakladatelství Práce a od srpna 1957 ve vydavatelství ÚV KSČ Rudé právo. Na konci roku 1989 vydavatelství správu orgánů KSČ opustilo a od roku 1990 list uváděl jen copyright (Delta, Praha) a deklaroval se jako nezávislý týdeník. Název časopisu údajně navrhl Jaroslav Seifert, jako redaktor Práce se účastnil příprav.“
Na Wikipedii lze o DIKOBRAZU najít:
„Dikobraz je satirický časopis-týdeník, který vznikl v červenci 1945 jako nezávislé periodikum a vycházel až do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na první straně v záhlaví bylo heslo „S úsměvem jde všechno líp“.
Po únoru 1948 ovládli Dikobraz komunisté, ačkoliv levicové nebo protizápadní zaměření bylo možné pozorovat už u některých vtípků předchozích let. Komunistický režim používal humor jako účinnou zbraň v boji proti tzv. třídnímu nepříteli poměrně často. Hlavním podporovatelem Dikobrazu se od roku 1948 stal ministr informací Václav Kopecký. Ten chtěl dát Dikobrazu haškovský styl satirického zaměření, a proto angažoval komunistického haškologa Zdenu Ančíka. Tím se dostal do sporu s bigotní stalinistkou Anežkou Hodinovou-Spurnou, která Jaroslava Haška nenáviděla a po jeho útěku z bolševického Ruska jej považovala za zrádce komunismu.
V letech 1950–1952 byl šéfredaktorem Dikobrazu Pavel Kohout, prosazující stalinskou koncepci. Anežka Hodinová-Spurná dočasně zvítězila nad Kopeckým.
Nástupem Dr. Eduarda Littmana v letech 1957–1958 dostal Dikobraz uvolněnější styl a začal se vzdalovat kultu osobnosti, zavedenému Pavlem Kohoutem. Littman byl vášnivým přívržencem Nikity Chruščova a časopis se pod jeho vedením liberalizoval.
Littman nemohl vybočit z ideologické linie KSČ a politická satira byla namířena pouze proti „Západu“. Uvnitř ČSR a později ČSSR se uplatňovaly výhradně tzv. komunální humor a satira, které nesměly překročit kritiku úrovně podnikového ředitele.
Littman se obklopil novými autory a prosadil je ve všech rubrikách Dikobrazu. V roce 1961 udělil čestná uznání Zdeňkovi Nejedlému (84 let) jako nejstaršímu spolupracovníkovi a Janu Berwidu-Buquoyovi (15 let) jako nejmladšímu spolupracovníkovi časopisu Dikobraz od doby jeho založení v roce 1945.
Od 60. let přispívali do Dikobrazu vynikající autoři, jejichž díla si získala i mezinárodní pozornost: Vladimír Jiránek, Jaroslav Kerles, Jan Kristofori, Jiří Winter Neprakta, Vladimír Renčín, Miroslav Slejška, Jan Vyčítal, Pavel Kantorek a mnoho dalších.
V době tzv. Dubčekova pražského jara 1968 začal Dr. Littman tajně spolupracovat s vídeňskou pobočkou vysílače Svobodná Evropa (RFE), jehož redaktorovi Tiboru Zlochovi zasílal různá kurýrní hlášení o poměrech v ČSSR. Zlocha materiály zpracovával a RFE je pak z Mnichova vysílala.
Po srpnu 1968 zůstal Dr. Littman v redakci Dikobrazu a pomáhal celé řadě zakázaných autorů uveřejňovat jejich příspěvky pod různými pseudonymy. V březnu 1977 náhle ve svých 49 letech zemřel.
Od března 1990 vycházel jako Nový Dikobraz, později opět jako Dikobraz, poslední číslo vyšlo v září 1995.
V letech 2004–2005 došlo k pokusu opět časopis obnovit pod názvy Dikobraz a Zabaveno.
V červnu 2020 došlo k dohodě mezi majitelem autorských práv Dikobrazu a Kryštofem Bernatem, provozovatelem kreslenyvtip.cz, na převzetí, která obsahovala fúzi obou značek, na jejímž konci došlo k přejmenování webu kreslenyvtip.cz a jeho produktů a služeb na Dikobraz. „Cílem nového online Dikobrazu je humornými a satirickými prostředky předávat hodnoty se společensko-sociálním přesahem: Svobodu projevu a kritické myšlení. Nejde nám teď o to, že s úsměvem jde všechno líp. Chceme vyjadřovat respekt k druhým, rovnost před zákonem a bránit slabé. Dikobraz vidím jako umělecké inteligentní noviny — moderní médium pro lidi, kteří se nebojí zjistit, že je více než jedna pravda,“ říká Kryštof Bernat, provozovatel nového online Dikobrazu.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu DIKOBRAZ z roku 1968, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Přečti si (jako registrovaný přispěvatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu DIKOBRAZ – kliknutím na náhled strany:
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 01
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 02
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 03
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 04
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 05
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 06
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 07
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 08
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 09
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 10
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 11
- DIKOBRAZ 24.ročník (1968) číslo 12
Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu DIKOBRAZ zde >>>
