Kompletní SEDMIČKA PIONÝRŮ – 8.ročník – 1974-75
Skeny a ořezy těchto čísel 8.ročníku SEDMIČKY PIONÝRŮ z let 1974-75 připravili Acl a Nemo. Pišta skeny vylepšil, převedl do PDF a protáhl OCR, aby bylo možno v číslech vyhledávat podle textu. Všem zúčastněným na této práci moc děkuji!
Jen tak mimochodem, dostal se mi do rukou platný ceník služeb knihovny, kde se účtuje 15 Kč digitální kopie dokumentu, který dosud není digitalizovaný (je to jistě cena po zohlednění rozličných dotací, grantů a financování z rozpočtů). Má-li 8.ročník SEDMIČKY PIONÝRŮ celkem 832 stran, pak by takováto digitalizace vyšla na 12.480 Kč – což je několikanásobně více než jsem letmo naivně propočítával v článečku 15.5.2014 🙂
SEDMIČKA byl populárně zaměřený dětský časopis vycházející v letech 1968 až 1992. Vznikla v květnu 1968 transformací PIONÝRSKÝCH NOVIN. Od roku 1970 vycházela jako SEDMIČKA PIONÝRŮ, v roce 1990 se časopis vrátil k původnímu názvu. SEDMIČKA PIONÝRŮ byla určena pro věkovou skupinu 10 až 15 let, vycházela s týdenní periodicitou. Zaměřovala se na rozhovory s populárními herci, zpěváky a sportovci, zajímavosti ze světa a z kultury, povídky a zábavné čtení. Pravidelně přinášela texty písní včetně notového zápisu s akordovým doprovodem a oblíbené komiksy. Od roku 1976 otiskovala SEDMIČKA PIONÝRŮ jako první v tehdejší Československé socialistické republice slavný francouzský komiks ASTERIX.
Ve 49.čísle 7.ročníku (1973-74) SEDMIČKY PIONÝRŮ byl na zadní straně poprve otištěn jiný francouzský komiks – RAHAN. V 8.ročníku zabíral tento komiks nejvíce posledních stran SEDMIČKY PIONÝRŮ. Do 30.čísla vycházely RAHANOVY příběhy „Človíček“, Rahan v zemi stínů“ a „Rahan v sekyrovém ráji“. Pak vycházel 10x jiný francouzský komiks „Past na pihouna“ a od čísla 41 do 51.čísla vycházel (naposledy) RAHAN – s příběhem „Pouta pravdy“.
U dominantního komiksu 8.ročníku SEDMIČKY PIONÝRŮ se ještě na chvíli zastavme. V knize 1001 KOMIKSŮ, KTERÉ MUSÍTE PŘEČÍST NEŽ ZEMŘETE (velký průvodce po světě komiksů, grafických románů, stripů a mangy) editora Paula Gravetta se na straně 297 píše: „RAHAN – 1969 – kresba Roger Lécureux (*1925 +1999) napsal André Chéret (*1937). V roce 1969 se objevil nový týdeník, Pif Gadget, který si čtenáři rázem oblíbili. Jednalo se o modernizovanou podobu časopisu založeného hned po druhé světové válce, Vaillant, který byl napojen na Francouzskou komunistickou stranu. Čtenáři se záhy mohli seznámit s příhodami kromaňonského člověka jménem Rahan, „syna zavátých věků“.
Nápad vzešel od scenáristy Rogera Lécureuxe, který chtěl toto období dávných dějin využít v komiksu. Oslovil někol i k kreslířů včet ně Angela Di Marco, ale proslulou podobu hlavní postavy vytvořil nakonec André Chéret. Rahan je sošný, svalnatý hrdina s dlouhými plavými vlasy. Chodí s odhalenou hrudí, u bederní roušky má upevněnou slonovinovou dýku a na krku mu visí náhrdelník ze zubů (každý z nich znázorňuje jednu žádoucí lidskou vlastnost). Cestuje po neznámých krajích, poznává nejrůznější lidi a překonává četné překážky.
Bylo dost jasné, jaká ideologie stojí za scénářem, ale anachronický humanismus hrdiny se přesto dočkal takového obrovského ohlasu, že v roce 1972 byl založen nový časopis nesoucí jméno hrdiny. Protože práce obrovsky přibylo, rozhodl se vydavatel svěřit kreslení některých epizod Italovi Guidovi Zamperonimu, aniž by o tom informoval původního výtvarníka, a pak ještě španělovi Enrique Romerovi. Když potom vydavatelství odmítlo platit Chéretovi autorský podíl z práv na postavu, kreslíře zažaloval a u soudu vyhrál. Toto významné vítězství mu získalo postavení spoluautora. Série pak prošla rukama několika dalších nakladatelů a od roku 1999 ji vlastní a sám vydává syn Rogera Lécureuxe Jean-Francois, který začal po otcově smrti psát též scénáře. V češtině vycházely Rahanovy příhody v časopisech SEDMIČKA PIONÝRŮ (1974-1975), PIF (1991-1992) a v nakladatelstvích Egmont (2003) a Albatros (2013).“
Štefan Švec – ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) strana 527: „Týdeník SEDMIČKA vznikl jako nástupce PIONÝRSKÝCH NOVIN, když je nahradil v polovině ročníku v květnu roku 1968. Od jejich dědictví se však zpočátku snažil co nejvíce odstřihnout, byť nový časopis tvořila prakticky totožná redakce. Titul měl nahradit PIONÝRSKÉ NOVINY jako jejich pestřejší a zajímavější alternativa, orientující se na svět dobových hudebních, filmových či sportovních hvězd.
„Od druhého ročníku přešla Sedmička na barevné obálky, rozsah časopisu se nezměnil. ( … ) Ve třetím ročníku se měl zvýšit počet stran, nakonec však k tomu z důvodu nedostatečné kapacity tiskárny nedošlo. Od začátku 4. ročníku (září 1970) byl pozměněn název na SEDMIČKA PIONÝRŮ. ( … ) V 9. ročníku (1975/76) se zvětšil formát časopisu a zlepšila se kvalita papíru. Počet stran zůstal stejný, ale všechny byly tištěny
barevně. SEDMIČKA tak získala svou definitivní podobu, která se podstatně nezměnila po většinu její další existence.“
Časopis byl určen pro děti ve věku 10-15 let. Později sloužil opět i jako zdroj zpravodajství z Pionýrské organizace SSM, ale nadále i jako zábavný týdeník se zajímavostmi ze světa celebrit, z vědy a techniky, přírody, sportu, ze světa aj. Snažil se být populárním „lifestylovým“ týdeníkem pro děti a mládež, publikoval rozhovory se známými herci a zpěváky (původně např. o tom, čím chtěli být, když jim bylo 13 let, neboť časopis byl určen pro tuto věkovou kategorii čtenářů), dobrodružnou beletrii (většinou spíše převzatou a klasickou než původní), povídky atd. Na počátku 70. let se časopis přejmenoval na SEDMIČKA PIONÝRŮ.
Zvětšení formátu časopisu v polovině 70. let a jeho technické zdokonalení se odrazilo i v obsahu. Ten začal být přehlednější, rozdělený do témat. Beletrie byla i nadále spíše upozaděna, časopis ovládala publicistika (reportáže, články věnované výročím, rozhovory, fotoreportáže).
Zprávy z Pionýrské organizace se objevovaly v rubrikách „Pionýrský kaleidoskop“ a „Pionýrská zpravodajská agentura“. Rubrika „Kalendář“ tiskla kromě významných výročí i astronomické údaje, rubrika ,,vyšší dívčí“ zveřejňovala návody k dívčím ručním pracím. V časopisu se objevoval „Rozhovor na přání“ většinou s mladým hercem či zpěvákem. V obsahu bylo možné najít popularizační články zeměpisné, o historii, ze světa vědy, také biografie různých domácích i světových osobností. Časopis od počátku tiskl pro oživení na zadní straně (ale nejen na ní) i komiksy, nejprve Disneyova Kouzelníka Merlina, v 70. letech např. populární francouzský seriál Asterix, v 8o. letech ….“
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) SEDMIČKU PIONÝRŮ do svého tabletu, pc, notebooku – v jednom PDF souboru – klikni na náhled titulní strany:
Napsat komentář