Jakou to má „cenu“ – malé zamyšlení ….
Před časem se mne známý ptal na to „jakou to má cenu“ – protože jsme se zrovna bavili o starých časopisech, měl na mysli zřejmě cenu digitalizování starých časopisů. Pro jistotu jsem opáčil “ A jakou cenu máš na mysli? Historickou? Cenu práce vynaložené na digitalizaci jednoho čísla nebo celého ročníku? Sběratelskou cenu? Tržní cenu? ….“ A pak následoval z mé strany monolog o ceně, kterou lze objektivně vyčíslit a ceně, kterou prostě vyčíslit dost dobře nelze.
Už si přesně napamatuju všechny argumenty, které mne v tu chvíli napadly a já je dával do různých souvislostí, aby byl můj výklad co možná nejobjektivnější. Ale zapamatoval jsem si alespoň to, kterak jsem líčil jak by asi šlo vyčíslit část přímých nákladů na digitalizaci PIONÝRSKÉ SEDMIČKY.
Budu-li skenovat 1 stránku časopisu 2 minuty (vyčištění plochy skeneru, vložení časopisu, proces skenování, uložení skenované stránky), časopis o 16 stranách bude trvat (bez přestávky) cca půl hodiny. Budu-li skenovat 52 čísel daného ročníku, dostanu se bez přestávky na čas cca 26 hodin čistého času. K tomu je potřeba přičíst převod do PDF souboru, který je „přehnaný“ přes OCR k vůli možnosti vyhledávat v daném čísle podle textu, standardní pojmenování dle pravidel tohoto webu, zpracování a pojmenování náhledových titulních stran, nahrání na web, vytvoření průvodního článku se souvislostmi – bratru 4 hodiny čistého času. Dohromady tedy 30 hodin poctivé práce – bez jediné přestávky.
Nevím nakolik si cenit hodinu takovéto práce, ale i kdybych vycházel jen z ceny aktuální minimální mzdy (nákladů na ni – tedy něco přes 68 Kč), dostávám se minimálně na částku 2050 Kč. Bude-li skenování provádět „odborný“ pracovník placený v nějaké „platové třídě“, za předpokladu že by byl jeho plat průměrný, pak by se cena „zvedla“ na cca 5600 Kč. Samotného mne rozpětí takto vypočítané částky trochu překvapilo :-).
Je pochopitelné, že „tržní“ cena (tedy ta, kterou by byl někdo skutečně ochoten za tuto práci zaplatit – nebude-li uměle dotována z nejrůznějších eu dotací, příspěvků, grantů, rozpočtů atd.) bude diametrálně jiná.
Ke konci povídání se svým známým jsem registroval, že jej tohle téma vlastně ani moc nezajímá, že otázka byla položena spíše proto, aby „řeč nestála“. A tak jsem svůj výklad podobným způsobem ukočil.
Nicméně mu jsem vděčný za to, že mne přinutil se zamyslet i nad skutečnou cenou toho, co je „zadarmo„. Když jsem později nad touto drobnou příhodnou přemýšlel, napadlo mne, že bych mohl podle výše uvedeného klíče zkusil vyčíslit „cenu“ digitaliace aktuálně archivovaných časopisů na tomto webu (občas se s něčím podobným setkávám), ale sebekriticky jsem vyhodnotil, že by to bylo skutečně jen mrhání časem 🙂
Samozřejmě doba strávená nad skenováním se nedá vyčíslit.Následně je také možné počítat dobu na ůpravě skenů , čistění, případně „dokreslení“ chybějícího kousku časopisu a následný ořez a převod do nějakého souboru a pak, pokud chceme, aby časopis nezůstal jen v mém archivu , tak uložení na web.
A to je také důvodem , že takové práce dělají tzv. „šílenci“, kteří mají ke starým časopisům jistý vztah.
Jak říká můj kamarád je to vlastně zachování informací pro další pokolení.
A také proto se obracím na další človíčky, kteří se o tento druh koníčku zajímají, k nápomoci ke kompletaci dalších dětských časopisů . Každé číslo časopisu nás starší vrátí zpět do doby našeho mládí, ale hlavně zachová se pro další generace.
A hlavně přeji výdrž všem co se podílejí na tomto webu.
Mirek
Ano, příteli damro , existují takoví šílenci , kteří chtějí tyto staré a krásné časopisy zachovat pro další generace , jenom kdyby nás bylo víc a kdyby Ti ostatní, kteří tyto skvosty vlastní a neumějí je zpracovat, poskytli své sbírky nám (bláznům), kteří nad tím stráví každý den mnoho a mnoho hodin.
Já jsem ochoten tyto časopisy skenovat a posílat je dazulovi, aby je mohl uveřejnit na svých stránkách (mimo jiné už to dělám).
Kdyby se někdo nabídl, u dazula je moje e-mailová adresa , tak se mi může ozvat.
Takže ať nám tyto stránky stále přibývají.
Všechny nadšence zdraví Nemo54