SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Archív tagu: MALÝ ČTENÁŘ

Další čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ – 52.ročník – 1933

Dnes archivované čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1933 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Věra D. Veliký dík! Po novém roce je přislíbena digitaliizace dalších čísel tohoto ročníku :-)

MALÝ ČTENÁŘ byl přední český ilustrovaný časopis pro děti a mládež, vycházející od roku 1882. V roce 1941 vyšlo pouze 38 čísel a vydávání časopisu bylo protektorátními úřady zastaveno.

V tiráži časopisu na poslední straně lze číst: MALÝ ČTENÁŘ, ročník 52., rok 1932-1933. Redigují Fr. S. Procházka a B. Schweigstill. Jednotlivá čísla: Vydání A, s románovou přílohou Kč 2.— , vydání B, bez přílohy Kč 1.40. Předplatné i s poštovným na celý rok: Vydání A KČ 42.—, vydání B Kč 30.— . Nakladatel a odpovědný redaktor Jos. R. Vilímek. Redakce a administrace v Praze, Spálená 13. Tiskem Jos. R. Vilímka v Praze. Užívání novinových známek povoleno pod čís. 241-781-VI-22. Strany časopisu MALÝ ČTENÁŘ byly číslovány průběžně.

První číslo MALÉHO ČTENÁŘE v jeho 52.ročníku otevírá povídka na pokračování s názvem MALÝ HRDINA. Má podtitul: Povídka z bojů za osvobození Slovenska. Ilustroval ji Věnceslav Černý. Jejím autorem je František Josef Čečetka (*1871  +1942) – český spisovatel historických námětů (romány, dramata, o české kultuře) pro děti a mládež. Působil jako učitel na chlapecké měšťanské škole v Nymburce. Povídka MALÝ HRDINA vyšla o pár let později, v roce 1938, v nakladatelství J.R.Vilímek samostatně jako kniha.

V číslech 1-15 MALÉHO ČTENÁŘE vycházel na pokračování román V.Kolariče a S.Bernolaka ŽULOVÝ NÁROD. Ilustroval jej Zdenek Burian.

Celostránková rubrika PANORÁMA (v některých číslech nesla přiléhavější název ROZMANITOSTI) publikovala mix krátkých zpráv z nejrůznějších lidských oborů, včetně fotografie:

V některých číslech byl na poslední straně MALÉHO ČTENÁŘE otiskován humorný veršovaný kreslený příběh.

Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 359-361 uvádí:

Jeden z nejslavnějších českých časopisů pro děti všech dob Malý čtenář začal vycházet v Pardubicích zpočátku jako regionální učitelský časopis, určený „školské mládeži českoslovanské pro poučení a zábavu“. Vedli a vydávali jej tři pedagogové, Josef Zelený, Karel Vognar a Gabriel Smetana. Od počátku ho koncipovali jako náročný časopis s přitažlivým obsahem, ve kterém tvořila významnou součást domácí, ale i překladová původní tvorba.
Cílem časopisu bylo vychovávat děti k četbě. Výprava a výtvarná koncepce časopisu byly však zpočátku velmi skromné. Časopis vycházel v malém formátu, prakticky bez ilustrací kromě závěrečné rubriky „Rozmanitosti“ s úlohami a hádankami.
V sedmém ročníku (1887/88) přebral časopis pražský nakladatelský důmJ. R. Vilímka a situace se změnila. Malý čtenář se po této změně více otevřel dobovým módám a žánrům a dobrodružné beletrii, nakladatel Vilímek oslovil i zahraniční vydavatelské domy, přizpůsobil titul moderním společenským trendům a nakupoval i zahraniční obsah (včetně obrázkových příběhů). Přibyly a zkvalitnily se (především technicky) také původní ilustrace. Redakce rozšířila okruh spolupracovníků a změnila vedení, časopisu se ujal redaktor Vilímkova nakladatelství Jan Klecanda a po jeho odchodu v roce 1891 zkušený F. S. Procházka. Díky změně své koncepce časopis už během prvního ročníku proměny zvýšil náklad ze 2000 na cca 35 000 výtisků a na dlouhá desetiletí si zajistil pozoruhodnou čtenářskou oblibu až do začátku II. světové války. Tuto oblibu dosvědčuje i řada svědectví. Po převzetí J. R. Vilímkem se obsah časopisu přiklonil více k dobrodružným příběhům, stále si však držel vysokou úroveň beletrie a získal kvalitnější grafickou podobu. Redaktor František Serafínský Procházka pro časopis získal přispěvatele mezi svými přáteli, špičkami domácí literární scény realistické generace a vítal i příspěvky mladších autorů. Mezi ilustrátory časopisu se objevil i mladý Zdeněk Burian.
Po etablování časopisu se jeho obsah postupně stával konzervativnějším, vydavatel MČ J. R. Vilímek nijak výrazně neusilovalo vůdčí postavení mezi časopisy pro mládež, spoléhal spíše na rutinu, ověřený opatrnější postup a věrnost odběratelů, projevující se generačním dědičným čtenářstvím. Konzervatismus vydavatele se projevoval i tím, že nové prvky MČ zpravidla zaváděl až po jejich dlouhodobém ověření, dlouho zůstával imunní i vůči modernějšímu trendu ve výtvarném a technickém pojetí.“
Časopis tiskl verše a beletristické příběhy, často ilustrované domovským kreslířem Vilímkova nakladatelství Věnceslavem Černým. Každý ročník tiskl jeden zábavný román na pokračování. Malý čtenář obsahoval také naučné články a cestopisy, doprovázené fotografiemi. Jeho poslední strana byla věnována hádankám a hlavolamům, do 20. let 20. století tu také byly žertovné obrázky beze slov. Těsně před zánikem časopisu, mezi lety 1940- 1941 tiskl v Malém čtenáři své první verše pro děti (většinou jako doprovod k fotografiím) jeho tehdejší redaktor a pozdější klasik dětské poezie František Hrubín. Do časopisu kromě poezie psal i pro titul charakteristické dobrodružné povídky, které podepisoval pseudonymy.
Časopis věnoval zvláštní rubriky módním dětským zájmům, např. filatelii (ve 20. letech 20. století), sportu a také esperantu. V roce 1898 (č. 2) časopis jako první otiskl slohové práce žaček učitele Jana Václava z Finberka, čímž započal dlouhou tradici tištění dětských textů na vlastních stránkách, a částečně v domácích dětských časopisech vůbec. Později nepravidelně otiskoval celou rubriku vlastní tvorby dětí, nazvanou „Z vlastní hlavy“ či „Práce našich čtenářů“, později „Dílna“. Organizoval i časté autorské soutěže pro děti.
Mezi pravidelnými rubrikami se postupně ustálila velmi oblíbená „Kronika“ – časové, zajímavé a srozumitelně i zábavně psané zprávy z různých oborů, dále „Beseda“ – sloupek o aktuálním problému, „Práce a hra“ – o ručních pracích a také „Dědečkovy žertíky“. Na obálce byla zábavná příloha, zprvu zvaná Rozmanitosti, později Oříšky, a rubrika „Přemýšlej a rozluštíš“ s rébusy, žerty a hádankami. V titulu se objevovaly i citáty slavných („Zlatá zrnka“). Zajímavosti z ciziny obsahovala rubrika „Panoráma“, později „Rozmanitosti“ a „Ze všech koutů světa“.
Po vzniku samostatného Československa časopis přestává stačit trendům moderních periodik pro děti, stále si však drží širokou oblibu čtenářů. Obálka je zaplněna inzercí, v časopisu se rozšiřuje jeho naučná část. Časopis přijímá se zpožděním novinky v obsahu progresivnějších periodik pro děti, změnám se ale nevyhýbá. Zavádí zmíněné rubriky zajímavostí ze světa, filatelistickou rubriku i dobově populární junáckou hlídku. Přes neutuchající zájem publika se Malý čtenář ve 20. a 30. letech nevyhnul kritice odborné veřejnosti, zejména pro přílišný konzervatismus a koncepci nedostačující měnícím se dobovým nárokům.
Malý čtenář se od počátku úzkostlivě vyhýbal politickým a společenským tématům, tiskl tematicky nadčasovou beletrii a zábavní čtení, což se v pozdější, socialistické historiografii dětské literatury stalo důvodem jeho kritiky. V posledních ročnících před svým zánikem časopis zvyšoval množství obrázků na úkor textů, stal se víceméně obrázkovým týdeníkem, v němž měla beletrie vedle publicistiky jen podružnou úlohu.
V posledních ročnících se v obrazovém doprovodu časopisu začínala stále častěji uplatňovat fotografie, např. K. Plicky či V. J. Staňka. V posledních ročnících nabral časopis výrazněji novinový ráz, tiskl řadu zpráva zajímavostí ze světa, dokumentárních fotografií, sportovní reportáže atd. Na zadní straně obálky začal také tisknout humoristické či dobrodružné komiksy.
K časopisu vycházel v letech 1891-1942 Kalendář Malého čtenáře, později Kalendář české mládeže pod vedení Františka Serafínského Procházky. Ročně Malý čtenář vydával i několik (4-6) románových příloh vlastní edice a v letech 1928-1934 mj. edici Loutkové hry Malého čtenáře.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1933, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ   kliknutím na náhled strany:

Zatím jen 4 čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ – 52.ročník – 1933

Dnes archivované čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1933 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Věra D. Veliký dík! Snad se díky čtenářům tohoto webu podaří brzy digitalizovat i zbývající čísla tohoto ročníku :-)

V tiráži časopisu na poslední straně lze číst: MALÝ ČTENÁŘ, ročník 52., rok 1932-1933. Redigují Fr. S. Procházka a B. Schweigstill. Jednotlivá čísla: Vydání A, s románovou přílohou Kč 2.— , vydání B, bez přílohy Kč 1.40. Předplatné i s poštovným na celý rok: Vydání A KČ 42.—, vydání B Kč 30.— . Nakladatel a odpovědný redaktor Jos. R. Vilímek. Redakce a administrace v Praze, Spálená 13. Tiskem Jos. R. Vilímka v Praze. Užívání novinových známek povoleno pod čís. 241-781-VI-22. Strany časopisu MALÝ ČTENÁŘ byly číslovány průběžně.

Autorem titulních stran u dnes archivovaných čísel 1-4 je Zdeněk Burian.

První číslo MALÉHO ČTENÁŘE v jeho 52.ročníku otevírá povídka na pokračování s názvem MALÝ HRDINA. Má podtitul: Povídka z bojů za osvobození Slovenska. Ilustroval ji Věnceslav Černý. Jejím autorem je František Josef Čečetka (*1871  +1942) – český spisovatel historických námětů (romány, dramata, o české kultuře) pro děti a mládež. Působil jako učitel na chlapecké měšťanské škole v Nymburce. Povídka MALÝ HRDINA vyšla o pár let později, v roce 1938, v nakladatelství J.R.Vilímek samostatně jako kniha.

Redaktor MALÉHO ČTENÁŘE Bohumil Schweigstill je autorem poetické reportáže KDYŽ HOŘÍ AFRICKÁ STEP, kterou ilustroval Z.Burian (1.číslo 52.ročníku – strany 4-6).

V číslech 1-15 MALÉHO ČTENÁŘE vycházel na pokračování román V.Kolariče a S.Bernolaka ŽULOVÝ NÁROD. Ilustroval jej také Zdenek Burian.

Celostránková rubrika PANORÁMA (v některých číslech nesla přiléhavější název ROZMANITOSTI) publikovala mix krátkých zpráv z nejrůznějších lidských oborů, včetně fotografie:

Jaroslav Hubálek (*1886  +1961) vystudoval lesnickou školu a po první světové válce byl zaměstnán až do roku 1938  na lesní správě na Podkarpatské Rusi. Je autorem více než desítky knih o přírodě a zvířatech, kde zúročuje své zkušenosti z divokých lesů nejvýchodnějšího cípu naší tehdejší republiky. Na čtyřech stranách MALÉHO ČTENÁŘE + upoutávka na titulní straně 1.čísla publikoval povídku MEDVĚD ŽUPAN.

V některých číslech byl na poslední straně MALÉHO ČTENÁŘE otiskován humorný veršovaný kreslený příběh.

MALÝ ČTENÁŘ byl přední český ilustrovaný časopis pro děti a mládež, vycházející v letech 1882 – 1941. Na wikipedii lze dohledat:

Počátky časopisu

Cílem zakladatelů časopisu, poděbradských učitelů, bylo dosáhnout vyšší úrovně české četby pro děti po všech stránkách – umělecké, myšlenkové a jazykové.

V prvních letech časopis vydávali vlastním nákladem redaktoři, zejména Gabriel Smetana, učitel v Poděbradech a Josef Zelený, ředitel měšťanské školy v Polné.

První číslo vyšlo roku 1882 s podtitulem Školské mládeži českoslovanské pro poučení a zábavu. V prvních ročnících byl rozsah i obsah časopisu skromný. Jednotlivá čísla měla 14-16 stránek, časopis vycházel měsíčně, s výjimkou prázdninových měsíců. Z počátku chyběl i výtvarný doprovod nebo byla otištěna jedna ilustrace na titulní stránce. Nenáročný byl i obsah, přesto se objevily i příspěvky Adolfa Heyduka a Karla Václava Raise.

Rozvoj časopisu v nakladatelství J. R. Vilímek

Od ročníku (1887-1888) se vydavatelem stalo nakladatelství Josef Richard Vilímek (firmu vedl nejprve Josef Richard Vilímek otec, později syn). Počínaje osmým ročníkem se z časopisu stal bohatě ilustrovaný čtrnáctideník, a rozšířil se okruh autorů. Přitom zůstávala zachována kvalita. Rozvoji Malého čtenáře přispěla dobře vedená reklama nakladatelství J. R. Vilímek, které časopis propagovalo v jím vydávaných periodikách.

Od ročníku 1929-1930 se počet stran rozšířil na 24, v ročníku 1939-1940 se časopis proměnil na týdeník (40 čísel po 16 stranách).

Zánik Mladého čtenáře

V roce 1941 vyšlo pouze 38 čísel a vydávání časopisu bylo protektorátními úřady zastaveno.

 

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1933, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ   kliknutím na náhled strany: