ROZRUCH č.97 – 2.ročník – 1939
Redakci ROZRUCHU šéfredaktoroval v letech 1938-1942 spisovatel detektivních románů a filmový scénárista Eduard Fiker (*1902 +1961).
Databazeknih.cz: „Časopis ROZRUCH vydávalo nakladatelství Melantrich od října 1937 do září 1944, kdy byla edice z úředního rozhodnutí zastavena v rámci mobilizace protektorátního hospodářství. V prvním a druhém roce byly sešity číslovány jen průběžně. Až poté redakce přistoupila k ročníkovému členění, každý svazek začal být označován číslem ročníku a v rámci něj pořadovým číslem ročníku. Průběžné číslování pokračovalo menším typem v závorce.“
Dnešní čísl0 2.ročníku časopisu ROZRUCH je archivováno a zpřístupněno díky Hozdovi. Za všechny uživatele www.detske-casopisy.cz mu títo moc děkuji.
RODOKAPS a stejně tak i ROZRUCH měl jasně definovanou cílovou skupinu svých čtenářů. Proto taky v každém čísle ROZRUCHU nechyběla pravidelná rubrika zaměřená na trampy.
Pavel Janáček a Michal Jareš ve své obsáhlé publikaci SVĚT RODOKAPSU – KOMENTOVANÝ SOUPIS SEŠITOVÝCH ROMÁNOVÝCH EDIC 30. A 40. LET 20. STOLETÍ na straně 126 uvádí: „Rozruch, romány vzrušené chvíle – takto název trvale uváděla tiráž – vydával tiskový koncern Melantrich od října 1937 do září 1944, celkem vyšlo 283 svuzků. Na začátku vedl Rozruch Karel Nosek, počínaje Rozruchem č.9 se šéfredaktorem stal Eduard Fiker, který v této pozici zůstal až do zániku edice. Důvodem změny mohlo být chabá překladatelská úroveň, u prvních svazků očividná. Angažováním Fikera se melantrišské románové sešity odlišily od všech konkurenčních titulů – žádný neměl v čele autorskou osobnost, která by v soudobé české populární beletrii hrála roli s Fikerem srovnatelnou. V redakci sídlící na Václavském nám. 36 dále působil publicista a povídkář Rudolf Štechmiler ( 1917- 1958), později pracovník Národního technického muzea v Praze, podle podpisů reprodukovaných pod úvodníkem čísla 150 pracovali v Rozruchu ještě blíže neznámí redaktoři Kořínek a Moravcová .
Rozruch vznikl jako čtrnáctideník obvyklého rodokapsového formátu větší A4, od Rozruchu 13 se změnil v týdeník. V roce 1941, počínaje Rozruchem 206, byl původní formát o třetinu zmenšen – příčinou byla zjevně hospodářská situace protektorátu. Zároveň se zjednodušila výtvarná úprava a počínaje Rozruchem 218 se edice opět vrátila k dvoutýdenní periodicitě. Od všecb ostatních rodokapsových řad se Rozruch odlišoval péčí o vizuální stránku sešitů. Díky vydavatelské kompetenci a finančním možn0stem mateřského koncernu byla každá obálka Rozruchu z let 1939-42 artefaktem sama o sobě. Do doby, než přešla na malované obálky, užívala výtvarná redakce pro Rozruch kolorovaných fotografií, čerpaných od filiálek amerických filmových společností, sídlících v tehdejším Československu.
Po vzniku protektorálu se otevřel větší prostor zejména pro malíře Bohumila Konečného – Bimbu, Jana Černého a Františka Fialu. Ti vtiskli melantrišským dobrodružným sešitům neopakovatelný styl, který co do atraktivity nezůstával nic dlužen obálkám západních magazínů . Barevné reprodukce olejů a akvarelů zvaly čtenáře do scenerií Divokého západu, obálku za obálkou skládala neformální katalog akčních a romantických výjevů dobové populární kultury, postihovaných ve zkratce a s nepřekonatelnou pádností.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání sešitů ROZRUCH v roce 1939, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu ROZRUCH – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář