Premiérově 1.číslo VZKŘÍŠENÍ – 10.ročník – 1923-24
Děkuji Bobovi za hezký narozeninový dárek – svázaný 10.ročník VZKŘÍŠENÍ. Neodolal jsem a naskenoval zatím alespoň 1.číslo. Zbývajících 8 čísel (mám svázáno po 9.číslo z 15.dubna 1924) zkusím naskenovat příležitostně. Celkem by to mělo být 168 stran.
Kdo by čekal pod názvem časopisu VZKŘÍŠENÍ nábožensky založený časopis, byl by zklamán. Časopis byl založen v roce 1905 s podtitulem VZDĚLÁVACÍ LIST PRO MLÁDEŽ, rok na to podtitul zmenil na VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ NOVINY PRO DOSPĚLEJŠÍ MLÁDEŽ a takto vycházel až do roku 1914. V době války nevycházel a k obnovení jeho vydávání došlo v roce 1923, kdy začal vycházet s podtitulem NOVINY SOKOLSKÉ MLÁDEŽE – až do roku 1936.
V letech 1923-24 vycházelo VZKŘÍŠENÍ v rozsahu 24 černobílých stran, s perokresbou Mikoláše Alše (z roku 1907) v záhlaví. Formát časopisu byl 15 x 22,5 cm.
Vydávala jej měsíčně Československá obec sokolská (v letech 1923-1926). Od roku 1906 až do roku 1930 byl šéfredaktorem časopisu Eduard Navrátil. Ten také v letech 1905-1912 vydával VZKŘÍŠENÍ v Moravanech u Pardubic jako přílohu časopisu VZDĚLÁNÍ LIDU.
Postoj časopisu k náboženství poměrně jasně demonstruje zpráva KLERIKÁLNÍ ÚMYSLY z 1.čísla 10.ročníku na 16.straně:
„Klerikální úmysly. Klerikální poslanec Jan Janalík na schůzi kdesi na Jihlavsku prohlásil: »Až budeme míti my, klerikálové, ve vládě 14 ministrů jako dnes pokrokáři, školy zavřeme a všecky pokrokové učitele vyházíme.«
Tady máte, kamarádi, celé nitro klerikála, který říká, že mu jde o náboženství. Nejde. O vládu nad lidem mu jde a proto je třeba aby lid byl hloupý, nevědomý, jako tomu bylo v minulu, jako tomu je dosud v horských krajích Moravy a na Slovensku a proto … »školy zavřeme« . .. A pokrokové učitelstvo vyházíme! Což bychom mohli žít bez pokroku? Což by bez pokroku nebylo ještě všechno staré otroctví? Což by bez pokroku nebyla zde všechna ta tma starých časů, všechna ta bída, nemoci, surovost, nesvoboda?! Pokrok požehnaný, veliký, nepřemožitelný zákon všeho tvorstva!“
Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 603-606 uvádí:
„Titul navazoval na stejnojmenný časopis, vydávaný pro dospělé v Havlově nakladatelstvív Blatné. Vzkříšení bylo dětskou přílohou časopisu Vzdělání lidu, šlo jej však koupit i objednat samostatně, později se osamostatnilo zcela. Do Vzkňšení výrazně pronikla tematikav jiných dobových časopisech nepředstavitelná, otázky sociální, národnostní,hospodářské a obecně politické. Časopis chtěl vychovávat své čtenáře všestranněa pokrokářsky. Byl výrazně levicový, otiskoval články o ruské revoluci, byl zaměřenproti církvi i proti monarchii. Jako pokusu orientovat děti v aktuálním světovém i domácím dění si Vzkříšení vysoce cenila dobová kritika. Časopis nebyl nijak náročně vypraven, tisk byl spíš špatný, stejně jako kvalita reprodukcí a ostatního obrazovéhodoprovodu. Titul měl různé zájmové a tematické rubriky, jako „Co nového ve světě“,„Sokolský obzor“, „Černá hodinka“ či „Čtenářský koutek“.
Po první světové válce přešel časopis pod tělovýchovnou jednotu Sokol. NovéVzkříšení začalo vycházet až v roce 1923 jako náhrada rušeného Skřivánka pod patronací Československé obce sokolské. Časopis se od programu sociálně levicově-pokrokového odchýlil směrem k propagaci sokolství a k naučným či výchovným statím, reagujícím na aktuální události. Časopis vycházel kromě obálky černobíle. Uvozovalaho obvykle povídka a básně. Mezi pravidelné rubriky patřily „Zpívejme!“ s textema notovým zápisem sokolské či lidové písně, „Z literatury a umění“, „Co nového u nás“a „Co nového v cizině“ s výběrem aktuálních událostí, „Sokolský obzor“ se zprávamiz tělovýchovné jednoty, často doprovozenými fotografiemi, „Žerty hravé a dravé“a starší „Černá hodinka“ s podněty pro hry a domácí zábavy. Časopis uveřejňovali návody ke cvičením či hrám s nákresy či fotografiemi a také pietní vzpomínky naTyrše, Fiignera, případně připomenutí jiných významných sokolských činovníků.
Časopis byl až devótně republikánský, prezidenta Masaryka téměř automaticky nazýval „tatíčkem“ atd. Některé materiály byly tištěny ve slovenštině. Na dvojbarevné červeno-černo-bílé obálce publikoval časopis hádanky (v rubrice „Hádej, hádej, hadači!‘ křížovky, šachové partie či návody k jiným společenským hrám a práce čtenářů. Svoji vlastní rubriku zvanou „Kašpárkův koutek“ či později „Kašpárkův rozhlas“ mělna obálce „sokolský Kašpárek“, oslovovaný „bratře Kašpárku“. Obnovené Vzkříšení vycházelo do roku 1936, pak jej nahradilo Sokolské jaro. V letech 1931/1932 a 1933-1936 mělčasopis přílohu Poupě, která se později osamostatnila. Kolem roku 1930 dosahovaloVzkříšení na svou dobu velmi vysokého nákladu 45 000 výtisků„.
Jako správný „spolkový“ časopis, přinášelo VZKŘÍŠENÍ i zprávy ze sokolského světa v pravidelné rubrice SOKOLSKÝ OBZOR:
V rubrice ČERNÁ HODINKA vycházely na pokračování povídky Františka Vojty – PASÁCI a BLOUDÍMÁK. V roce 1927 vyšlo knižně jako BLOUDÍMÁK A JINÉ POVÍDKY O PRÁCI u Ústředního nakladatelství a knihkupectví učitelstva československeho.
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu VZKŘÍŠENÍ v letech 1923-24, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulní stránky.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny strany archivovaného čísla VZKŘÍŠENÍ – kliknutím na náhled titulní strany:
Napsat komentář