Kompletní časopis VPŘED – 3.ročník – 1947-48

Dnes archivované čísla časopisu VPŘED z let 1947-48 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Damro a Pad. Veliký dík!

VPŘED vycházel v letech 1945–1951 a v prvních ročnících navazoval na předválečný časopis MLADÝ HLASATEL. Od dubna 1946 do konce roku 1948 byl jeho redaktorem Jaroslav Foglar.

První číslo VPŘEDU vyšlo v 18.července 1945. Po roce byl do jeho redakce přizván Jaroslav Foglar, který před tím pracoval v redakci JUNÁKA. K největším tahákům VPŘEDU patřil komiks RYCHLÉ ŠÍPY – který se objevuje také v podtitulu časopisu. Zcela určitě RYCHLÉ ŠÍPY přispěly k navýšení nákladu – během roku na 193.000 výtisků! Na konci roku 1948 musel Foglar z redakce odejít – roli v tom patrně sehrály i rozpory z dob práce v redakci JUNÁKA.

Časopis byl během šesti let své existence třikrát přejmenován:

  • 1945 vznikl jako VPŘED
  • 1948 na JUNÁCI VPŘED (byl sloučen s redakcí časopisu JUNÁK)
  • 1949 zpět na VPŘED (potom, co organizace Junák nuceně zanikla)
  • 1950 na VPŘED PIONÝŘI
  • 1951 časopis zaniká

V roce 1951 časopis (48.číslem) pro nezájem zanikl. Od září 1951 sice začaly vycházet PIONÝRSKÉ NOVINY na čtyřech stranách velkého novinového formátu (ty se v roce 1968 transformovaly na SEDMIČKU a v roce 1970 na SEDMIČKU PIONÝRŮ). PIONÝRSKÉ NOVINY v roce 1951 ale jen těžko mohly nahradit časopis VPŘED. Až v roce 1954 vznikl časopis PIONÝR, který se vzdáleně snažil navázat na dříve populární VPŘED. A v roce 1957 pak vyšlo první číslo ABC, které se svojí inspirací klasickým VPŘEDEM netajilo.

Damro spolu s časopisy poslal i průvoní text:  Dnes  vám přinášíme  kompletní poslední – třetí – foglarovský časopis VPŘED. Stále řídí Dr.Bureš a Jaroslav Foglar, odpovědný zástupce listu red. Jaroslav Foglar. Kmenovými členy časopisu zůstavají nadále známí autoři z minulého ročníku.

V tomto ročníku opět zadní strana časopisu patří Rychlým šípům, ale také byly otiskovány další kreslené seriály. Od čísla 1 do čísla 12 vycházel  Pim a Red , který do podoby kresleného seriálu upravil Jaroslav Foglar podle námětu  jugoslávského studenta Saši Dobrilova. Na něho navázal od čísla 27. čísla seriál Za poklady starých inků, kde opět byli členy expedice Pim a Red, měl celkem 11 pokračování.

Disneyho Kačer Donald bavil svými kousky čtenáře  až do února 1948. Naposledy vyšel v  26.čísle ,důvodem byla zejména platba seriálů ze západu ve valutách, ale také byl důvod ideologický, nezájem přinášet cokoliv ze západní kultury. Z finančních důvodů byly postupně zastaveny komiksy  a nejen ony, ale i další přetiskované materíály ze západní provience ve všech tištěných mediích. Podobně zanikla , i když ne již z valutových důvodů rubrika Živá minulost. Důvod vlastně u této rubriky neznám.

Další rubriky , známé z předchozích ročníků, i nové, nadále pomáhaly čtenářům v zájmové činnosti. Koutek české hádanky strýčka Tomyho, sportovní  vševěd  František Žemla , Bican vypráví, Zábrodského škola, Sokol ve školách a na hřištích, Lyžařská všehochuť, Jiu-Jitsu – umění sebeobrany, Škola lehké atletiky. V každém čísle byla fotografie vyznamného českého sportovce s krátkým životopisem. Sportu patřila celá stránka.

Nechyběly ani další ŕubriky jako  Sbírání známek, Hlídka fotografů, Domácí dílna, ukázky vojenských uniforem – krojů, vojenské řády, a od čísla 30  v té době populární  koutek Esperanta.

Dále opět vycházely obrazové školy, ale nosným seriálem v tomto ročníku byl „Film minulosti“, který přibližoval v kreslené podobě české dějiny. Ten byl zveřejňován  od  14. čísla až do posledního 45. V dalším ročníku Junáci Vpřed již nepokračoval.     

Nadále  pokračovaly Foglarovy čtenářské kluby, které se stále více stávaly terčem kritiky, která vrcholila po únoru 1948. Se čtenářskými kluby souvisel  také klub Rychlých šípů a zejména  „bubliny“, které byly označovány za nechutné , nehodné dětské literatury , kresby až primitivní, naturalistické, neumělé a podbízely se západní  propagandě.  Přeci  fukcionáři  ze Svazu  české mládeže nemohli  dopustit „ideovou diverzi“. Je smutnou kapitolou, že si své přisazovali i někteří junáčtí  teoretikové a fukcionáři, kteří se to sice zahalovali do  všelijakých slov, ale jejich zájmem  byla samozřejmě konkurence  časopisu Junák.  Sám Foglar , kterému byla  někdy junácká kazajka přílíš těsná  a tak vznikala velká část mládeže, zejména pod klubovní činností  FČK, mimo organizovanou mládež, včetně Junáka.  Na skauty ale také došlo, i když trochu později. 

Foglarovy čtenářské kluby, fenomén, který ve své době neměl ve světě obdoby  a nemá dodnes. Dobrovolná, kamarádská sdružení pro každého. Podmínky? Zní nám dnes možná jako hudba z bájných sfér:“ Naučíte se v klubu dobrému a věrnému přátelství. Budete slušní, poctiví, čestní a v tomto ušlechtilém jednání se budete vzájemně pobádat  i mimoděk kontrolovat. Každý tak znenáhla odložíte své špatné stránky a stanete se vzornými hochy a děvčaty, zářivými příklady pro ostatní čtenáře.“ Na podzim roku 1947 bylo klubů deset tisíc, při zániku Vpředu ke třinácti tisícům. Klub měl minimálně čtyři členy, což by odpovídalo minimálně 50.000 dětí, ale v podstatě podle počtů členů dvakrát tolik, které ovlivňoval Foglar svými kluby. Většina členů hrdě nosila v klopě či na svetru špendlík se žlutou hlavičkou, žlutý kvítek, symbol pospolitosti a věrnosti Foglarovým ideálům. Potkávající  se čtenáři Vpředu se navzájem zdravili a navazovali spolu kontakty.

Tato masivnost nevyhovovala komunistům  a prostřednictvím SČM  to dávali najevo. Přece nemůže nějaký Foglar ovlivnovat  takové množství dětí, a ty budou stát mimo jimi organizované mládežnické organizace.

 „Jestřábe, přihlas Rychlé šípy do Pionýra, vyrazíme jim tak zbraně z ruky,“ radil Foglarovi, Karel Bureš. „To ne, Rychlé šípy musí zůstat samostatné, nezávislé“ „Tak je pošli aspoň na brigádu. Hrozí nám nebezpečí.“ Ve svých vzpomínkách uvádí Bureš.

Na tu brigádu Mirek Dušín a jeho kamarádi nakonec jeli. Byl to hodně nudný příběh, snadno poznat, že autorům proti srsti. Pak zmizely bubliny, prý to byl nežádoucí amerikanismus. Ale ani to nepomohlo k záchraně foglarovského Vpředu.  Nakonec odešel i Vpřed. Poslední 45.číslo  třetího  ročníku  mělo náklad  190 000 výtisků. Takového počtu výtisku se již nikdy nepodařilo dosáhnout.

V posledním čísle se Jaroslav Foglar rozloučil a sdělil také důvody zkončení své činnosti ve Vpředu.

K činnosti  jak FČK, ale také další mládeže přispívala pravidelná stránka  „Z bobří hráze“, kterou řídil a dodával do ní materiály Jestřáb – Foglar.

Velký úspěch sklidila  po nezapomenutelné hře z druhého ročníku „Po stopách Alvareze“ nová foglarovská hra  „Zlaté údolí“, která probíhala přes celý podzim až do konce ledna . Nakonec  bylo rozdáno 300 výher  těm nejúspěšnějším.

Ani na kulturu Vpřed   nezapomínal.  Uváděl ji Jirka Sirka. Bohužel se to kritikům nelíbilo , že Sirka je nedůstojné jméno, tak v 22. čísle Vpředu  byl Jirka Sirka naposledy. Zůstal jen Jirka. Šikana vůči časopisu Vpřed pokračovala různými způsoby. Příležitost  začínajícím autorům dával Vpřed v kulturní rubrice „Práce našich čtenářů“.

Po únoru 1948 zasílil nátlak na redakci časopisu. Na to odpovídal Jaroslav Foglar ve Vpředu několika články a zejména dokládal dopisy od čtenářů Vpředu a nebyli to jen čtenáři, ale také rodiče a učitelé.

Tlak také sílil v tom, aby více prostoru věnoval časopis propagaci sovětské kultury, zejména zveřejňováním povídek od sovětských autorů , propagaci Pionýra a životu v SSSR. Kritici opět útočili a vyčítali soustředění  redakce na západní literaturu a dobrodružnou literaturu, že by měli propagovat více naše osvoboditele. Přestože  se „Vpřed“ bránil,  musel tlaku ustupovat  a přistupovat na některé požadavky.

 Ale stále pokračoval v otiskování  dobrodružných povídek. Miloš Bílý píše povídky dvou českých cestovatelů  pod názvem „Z cest a lovů v Africe“. Ale i to bylo kritizováno.

 Více o této situaci jistě vypovídá dobový tisk.  Ukázky jak z časopisu tak i z  knihy  Zdenka Pírka :“ Čtenářské kluby Jaroslava Foglara“,  jsou ukázkou v jaké dusné atmosféře se musel zejména Jaroslav Foglar pohybovat.

 

Pokud můžeš  přispět jakoukoliv informací, která by dokreslila souvislosti kolem vydávání 3.ročníku VPŘEDU v letech 1947-48, napiš do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledem titulní stránky.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu VPŘED – kliknutím na náhled strany:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *