PODZIMNÍ SETKÁNÍ II.

PODZIMNÍ SETKÁNÍ II.

Dohodli jsme se, že se potkáme po roce znovu, na stejném místě (Kateřinice u Vsetína) od 22. do 24. listopadu 2019 (pátek odpoledne – nedělní poledne). Nezapomeň si tento termím poznačit do kalendáře! čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

 

Tag Archives: VPŘED

VPŘED – 5.ročník – 1949-50

Dnes archivované čísla časopisu VPŘED z let 1949-50 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Květoslav K., Květoslava B. a Petr U.. Veliký dík za první digitalizovaná čísla předposledního ročníku VPŘEDU do společné KNIHOVNY!

V tiráži časopisu se píše: VPŘED, časopis československé mládeže. – Vydává ČSM v Mladé frontě. – Řídí Svatopluk Hauser se spolupracovníky. – Odpovědný zástupce listu red. dr Karel Bureš. – Redakce v Praze II, Štěpánská 61, telefon 285-69. – Administrace v Praze II, Panská 8, telefon 241-41  – Tiskne Mladá fronta, Praha II, Panská 8. – Předplatné na rok 140 Kčs. – Číslo šekového konta 7520*7. – Novinová sazba povolena výměrem ředitelství pošt v Praze, č. I. a – Gre –  23720 – OB. – Dohlédací poštovní úřad Praha 022.“

Legendami opředený časopis VPŘED byl během krátké doby své existence několikrát přejmenován:

  • 1945 vznikl jako VPŘED
  • 1948 přejmenován na JUNÁCI VPŘED (byl sloučen s redakcí časopisu JUNÁK)
  • 1949 přejmenován zpět na VPŘED (potom, co organizace Junák nuceně zanikla)
  • 1950 přejmenován na VPŘED PIONÝŘI
  • 1951 časopis zaniká (48.číslem) pro nezájem. Od září 1951 sice začaly vycházet PIONÝRSKÉ NOVINY na čtyřech stranách velkého novinového formátu (ty se v roce 1968 transformovaly na SEDMIČKU a v roce 1970 na SEDMIČKU PIONÝRŮ). PIONÝRSKÉ NOVINY v roce 1951 ale jen těžko mohly nahradit časopis VPŘED. Až v roce 1954 vznikl časopis PIONÝR, který se vzdáleně snažil navázat na dříve populární VPŘED. A v roce 1957 pak vyšlo první číslo ABC, které se svojí inspirací klasickým VPŘEDEM netajilo.

Pavel Novotný na foglarweb.deg.cz o VPŘEDU píše:

„Časopis Vpřed začal vycházet 18. července 1945 (Nosek, 1999, s. 191–192). Šéfredaktorem periodika nově ustanoveného Svazu české mládeže (SČM) se stal Ota Šafránek. První čísla čtrnáctideníku byla tištěna jen černobíle, od desátého čísla se mírně změnil formát, byl zvýšen počet stránek a část jich byla provedena barevně. Přesto však Vpřed výrazného úspěchu mezi čtenáři stále nedosahoval. Mladá fronta, jež časopis vydávala, potřebovala do svých řad získat redaktora s praxí v dětských časopisech. Takového našla v Jaroslavu Foglarovi. Využila přitom jeho sporu s Junáckou edicí a nabídla mu splnění jeho požadavků při tvorbě časopisu.

Prvním Foglarem připraveným Vpředem se stalo 18. číslo 1. ročníku z 9. dubna 1946, které se na první pohled odlišovalo od předchozích (Nosek, 1999, s. 192). Jaroslav Foglar ve spolupráci s kolegou z Mladého hlasatele Karlem Burešem obměnil práci redakce i celkovou koncepci časopisu. Ten začal vycházet jako týdeník a na jeho stránky byly zavedeny nové rubriky včetně příběhů Rychlých šípů. Foglar rovněž přesunul ze Skauta-Junáka do Vpředu vydávání svého románu Devadesátka pokračuje, jenž začal být otiskován od 25. čísla po dokončení Běhounkova románu V horách Větrné řeky. Své místo v inovovaném časopise našla i stránka věnována Foglarovým čtenářským klubům. Vedení Mladé fronty vycházelo Foglarovi takřka při všech úpravách vstříc, jen změnu názvu magazínu z Vpřed na (Vpřed) – Rychlé šípy se mu prosadit nepodařilo (Foglar, 2005, s. 173).

Třetí ročník Vpředu byl ještě dokončen pod vedením Jaroslava Foglara, avšak ke konci se již v časopise začaly objevovat např. příspěvky o sovětských pionýrech. Grafickou změnou prošly i příběhy Rychlých šípů – namísto bublin byly dialogy otištěny pod obrázky a v posledním pokračování se Rychlé šípy dokonce vydaly na Stavbu mládeže. Ani takovéto ústupky však Vpřed v původní podobě nezachránily.

Po prázdninách 1948 již vyšel časopis v nové podobě. S odchodem Jaroslava Foglara z jeho stránek zmizely nejen Rychlé šípy, ale postupně i čtenářské kluby. Ty byly změněny na čtenářské kroužky, jejichž činnost měla být dle představ nové redakce soustředěna pouze na činnost čtenářskou (kulturní); v ostatním se měli chlapci a dívky zapojit do junáckých oddílů SČM.

V pátém ročníku byl název časopisu změněn zpět na Vpřed, což souviselo s definitivním zrušením Junáka a jeho náhradou Pionýrskou organizací (Nosek, 1999, s. 197). Šestý – poslední – ročník časopisu nesl jméno Vpřed pionýři. Obsah již zdaleka nedosahoval původních kvalit, a tak není divu, že pro nezájem čtenářstva bylo vydávání časopisu roku 1951 zastaveno.“

Z výše uvedené citace tiráže lze vyčíst, že šéfredaktorem „nového“ VPŘEDU je jmenován Svatopluk Hauser. Jeho zástupcem je Karel Bureš, který aktivně podporuje nový režim. Jaroslav Foglar se nedokáže plně přizpůsobit a dostává od vedení vydavatelství výpověď. Představu o skokové změně časopisu po obsahové i grafické stránce si může každý udělat sám – zatím sice ještě pořád nemáme digitalizovány všechny VPŘEDY,  ale z každého ročníku máme v naší KNIHOVNĚ alespoň pár čísel na kterých je možno změnu vidět.

Přes ostrou dobovou kritiku odborné veřejnosti (například v časopise ŠTĚPNICE) se VPŘEDU podařilo ve „foglarovském období“ vybudovat obrovskou čtenářskou základnu. Náklad VPŘEDU se zvýšil ze 100 000 výtisků až na 250 000 ! Po zásahu komunistů do obsazení redakce, náklad klesal až bylo vydávání (dokončením 6. ročníku)  časopisu (se symbolickým názvem VPŘED PIONÝŘI) ukončeno pro nezájem čtenářů.

Kreslený seriál JISKROVCI z poslední strany VPŘEDU na první pohled evokuje RYCHLÉ ŠÍPY, díky nezaměnitelnému rukopisu kreslíře dr. Jana Fischera. Na webu komiks.cz o seriálu JISKROVCI uvádějí:

„Vpřed, již bez J. Foglara a Rychlých šípů, sloučený s Junákem a neustále přejmenovávaný, se na začátku roku 1949 snažil rozčarované a zklamané čtenáře získat seriálem JISKROVCI. Téměř 80 barevných pokračování o skupince chlapců a děvčat jedné střední školy (původně recitační kroužek Jiskra) tvoří druhý nejdelší seriál Jana Fischera. Jiskrovci jsou vzorem třídě i škole, organizují sportovní a kulturní akce, druží se s ostatními junáckými a pionýrskými oddíly, účastní se táborů i exkurzí, napravují odpadlíky, odhalují neplechy, agitují, soutěží… Hlavní kvalitu narůstajícím tendenčním námětům (autorství seriálu je dodnes sporné) dodaly zcela jistě Fischerovy kresby, evokující nedobrovolně opuštěné Rychlé šípy. Text seriálu, jak bylo pro poúnorovou dobu typické, byl vysázen pod obrázky. Omezování a postupné osočování samotné osoby kreslíře se stupňovalo. Stránka s Jiskrovci se začala rozpadat v jakousi obrazovou školu, poučující jak se orientovat v terénu, jak zvětšit pionýrský znak apod.“

Diplomová práce z roku 2010 Bc. Jiřího Kubalíka ČESKÝ DĚTSKÝ KRESLENÝ SERIÁL VE SLUŽBÁCH NOVÉHO REŽIMU NA PŘÍKLADECH SERIÁLŮ RYCHLÉ ŠÍPY A JISKROVCI (1945-1949) je anoncována:

„Práce se zabývá vztahem totalitní propagandy a média komiksu. Zvláštní důraz je přitom kladem na příklady výrazných válečných a poválečných komiksů Jiskrovci a Rychlé šípy. V práci zkoumáme možné propojení ideologicky řízené komunikace a její dopady na oblast časopisů pro děti a mládež, konkrétně pak časopisů Vpřed a Junáci vpřed!. Zaobíráme se možnou propagandistickou kontinuitou, která propojovala tehdejší totalitariscké režimy. …

„A právě Jiskrovci byli seriálem, který se v období těsně po druhé světové válce, přiblížil tradici Rychlých šípů nejvíce. Svůj díl na tom mělo výtvarné zpracování, do jisté míry tvorba příběhu a pak pokus zasadit dění seriálu do rámce běžného dne čtenářů časopisu. Za výtvarnou podobu seriálu byl odpovědný Jan Fischer, proto byla podoba s Rychlými šípy značná. Jeden z hlavních hrdinů seriálu, Mirek, byl velmi podobný svému jmenovci z foglarovské série Mirku Dušínovi a to nejen svou snahou o konání dobra, ale také vizuálně. Samozřejmě to může být náhoda, ale spíše šlo o to ukázat, že i Mirek Dušín chodí do školy, kde se svou třídou pracuje na budování lepší společnosti. Navázání na Rychlé šípy je patrné i z mnoha dalších detailů obou příběhů. Jak Jiskrovci, tak Rychlé šípy nabízeli na svých stranách dobrodružství. Zatímco u Rychlých šípů šlo o romantické cesty do přírody, u Jiskrovců mělo vyvrcholení příběhů spíše racionální a ideologické vyznění.“

V závěru své diplomové práce Jiří Kubalík shrnuje:.

“ …zvolili dva komiksy, respektive kreslené seriály. Byly jimi Rychlé šípy a Jiskrovci. Jejich výběr nebyl nikterak náhodný. Ke zvolení těchto dvou seriálů došlo kvůli tomu, že Rychlé šípy byly významným fenoménem jak válečné, tak poválečné éry a Jiskrovci se na ně snažily navázat, avšak s důrazem na změněné společenské poměry.

… U Jiskrovců bylo tvoření založené zcela na ideologických základech. Jsou jasně cítit rozdíly ve směřování obou děl. Co je spojuje je šablonovitost tolik charakteristická pro triviální literaturu a literaturu pro děti a mládež. Schematické struktury jsou pak naplňovány obsahy, které se nesou v duchu dobových dobrodružných děl. Rychlé šípy z této komparace vycházejí jako živější a ne tak artificiální útvar, jakým byli Jiskrovci. U Jiskrovců již byla snaha o propagandu a ideologickou výchovu mládeže až příliš hmatatelná. Hlavně díky tomu a také díky formálním omezením, kterým tvůrci podlehli, se Jiskrovci nedočkali tak širokého přijetí, jako tomu bylo u Rychlých šípů.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu VPŘED z let 1949-50, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) ve svém tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu VPŘED – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla VPŘED  zde >>>