PIONÝR – Zábavný měsíčník pro mládež 32.ročník (1984-85) – kompletní ročník.

14.6.2022   1984, 1985, Kde lze najít skenované časopisy, Stahuj časopisy   No comments

Některé skeny jsou od jiných autorů, ale neznám jejich jména. I tak jim přesto díky!

O časopisu Pionýr je zde již hodně napsané. Tento ročník má hodně povídek a dobrodružného vyprávění. Více o časopise si přečtete na   https://www.detske-casopisy.cz/pionyr-25-rocnik-1977-78-k/

Redakce pracovala nadále pod vedením Vladimíra Klevise. V redakční radě mělo zastoupení řada známých osobností, Adolf Born, český malíř a ilustrátor (12. června 1930 – 22. května 2016)Bohumil Říha, český spisovatel (27. února 1907 – 15. prosince 1987) Jan Antonín  Pacák, český malíř, kreslíř, ilustrátor, hudebník a bubeník ve skupině Olympic (26. dubna 1941 – 23, března 2007), Otakar Chaloupka, český spisovatel, literární kritik a vědec, učitel (14. února 1935 – 9. července 2013), Renata Červenková, česká spisovatelka, novinářka a publicistka, věnuje se oblasti medicíny (1950), Viktorie Košnarová, překladatelka, Karel Vilgus , český typograf, ilustrátor a malíř, výtvarník divadla Semafor (2. prosince 1944) a další.

Cestou ke svobodě a míru se jmenovaly reportáže ze života pionýrských organizací. Autory reportáží byly Marie Vrbová a Renata Červenková

Trocha teorie nikoho nezabije aneb Literární slovníček. Tak nazvali redaktoři nový cyklus, věnovaný termínům z literární teorie, se kterými se setkáváte při četbě ve škole i „za školou“. Literární slovníček najdete každý měsíc v časopise a pořad se stejným názvem vysílal od září také Československý rozhlas. Ke každému tématu byl pro čtenáře připravený SOUTĚŽNÍ ÚKOL. Autorkou seriálu byla

Barbora Osvaldová, narozena  30. ledna 1950 v Praze, česká novinářka, publicistka a vysokoškolská pedagožka. Jejím otcem byl scenárista a spisovatel Ivan Osvald, sestrou je Gabriela Osvaldová. Od roku 1968 studovala Fakultu sociálních věd a publicistiky v Praze, ale po ukončení studií se v důsledku normalizace nemohla novinařině věnovat naplno, tak alespoň přispívala svými články do Pionýra a dalších dětských časopisů. Po roce 1990 působí jako členka etické komise při Syndikátu novinářů ČR, také dlouhodobě pracuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Je spoluautorkou řady odborných publikací věnujících se žurnalistice a publicistice. Považuje se za feministku.

Také se časopis věnoval světové literatuře. Ondřej Neff čtenáře seznamoval s postavami z románů, Guliverem, Robinsonem Crusoe, Donem Quijotem, baronem Prášilem  a dalšími. Ondřej Neff se narodil 26. června 1945 v Praze. Svoji první sci-fi napsal v deseti letech, žánru se věnuje celoživotně. Dává přednost klasické dobrodružné hard sci-fi (série Arkádie, Milénium, Pán Modrého meče), kam patří i novinka Hu! Povídky Dědka Čucháka spadající do arkadského cyklu. Pozornost i mezi čtenáři mainstreamu vyvolala antiutopie Tma. Kratší texty publikoval v řadě povídkových sbírek (Vejce naruby, Zepelín na Měsíci, Bůh s. r. o. aj.). Je celoživotním fanouškem Julese Verna, deset jeho románů převyprávěl pro novou čtenářskou generaci. K nim přidal vlastní steampunkovou trilogii Tajemství pěti světadílů.
Ondřej Neff žije nedaleko Prahy. Pod vlivem své ženy, herečky Ljuby Krbové, vyměnil karate za čínské tchaj-ťi a místo na motorce jezdí na elektrokole. Rád fotí, chodí se psy do lesa a na svém web-magazínu Neviditelný pes strká nos do politiky. Pro cyklus Pán Modrého meče chystá pátý díl, a co bude dál, se teprve uvidí.(zdroj životopisu: https://mysterypress.cz/ondrej…)

Dalším autorem, zejména ruské a polské tvorby, je Ivan Matějka. (12. ledna 1954 v Plzni – 26. ledna 1921), novinář a publicista, editor a nakladatelský redaktor. Ivan Matějka byl příkladem bohužel dnes už mizejícího typu publicisty, který ve své práci vychází z poctivé znalosti faktů a jejich souvislostí, nabízí je srozumitelně a nestaví své ego do první linie. Navíc měl smysl pro týmovou práci a bylo na něj spolehnutí. V posledních letech jsme sledovali s úctou jeho nezlomnost v boji s chorobou, která byla nemilosrdně úporná. Kdy jindy se prosazuje síla osobnosti?

Stále pokračuje Detektivní kancelář Josefa Dvořáka, Autorem textu je také stále Svatopluk Hrnčíř.

Z minulého ročníku pokračuje televizní seriál Létající Čestmír

Povídání o hudebních nástrojích Nástroj není stroj připravuje redaktorka Marie Vrbová, kreslí Jan Antonín Pacák a fotografuje František Heřman.

V rubrice My se ptáme a vy odpovídáte mají  redaktoři pro chlapce i děvčata řadu otázek na které mají odpovídat. Třeba jestli doma pomáhají, jaké mají rádi oblečení, jestli dostali nějakou špatnou známku ve škole, zda někdy zalhali, a když ano, tak proč, zda chovají doma nějaké zvířátko a jak se o ně starají a další otázky týkající se všech oblastí se kterými čtenáři mohou přijít do styku.

Ale nezapomíná se ani na básně, krátké povídky a kresby od čtenářů Pionýra.

Naši pradědové a dědové udivili mnohokrát svět  svým fortelem. Mnohdy právě díky této tradici dovedou naši tátové vyrobit věci, kterých si všude váží pro jejich nápaditost. A my vám alespoň některé z nich představujeme. Tak uvádí celoroční soutěž Dvakrát do černého členové pantomimické skupiny MIMTRIA Světlana Nálepková (2. července 1960 Praha) česká herečka a zpěvačka. Je absolventkou pražské konzervatoře. Už za svého studia se Světlana objevovala v menších televizních rolích. Po absolvování hrála v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, Michal Nesvadba (3. listopadu 1957 Praha) český herec (mim), syn českého herce, kreslíře a karikaturisty Miloše Nesvadby a kostýmní výtvarnice Jaroslavy Nesvadbové a Václav Krejčí (Václav Upír Krejčí  13. října 1955 Rakovník) český bavič, herec, zpěvák, scenárista, režisér a spisovatel. Společně s Ivo Pešákem tvořili pěvecké duo Dýza Boys. Společně s Michalem Nesvadbou a Světlanou Nálepkovou založil pantomimický soubor Mimtrio (1979–1990). Tito členové MIMTRIA postupně seznamují čtenáře s  některým z českých závodů a na závěr položí dvě otázky, které jsou spojené s uvedeným závodem. A čtenáři se tak mohou trefit 2x do správné odpovědi a pak se deset z nich může dočkat odměny.

Poslední dvě stránky  se věnují českým  lidem, kteří objevili a vymysleli něco, čím obohatili náš svět. Pod sloganem JEDEN MYSLEL, AŽ VYMYSLEL se na stránce Pionýra objevili bratranci Veverkové se svým ruchadlem, Josef Ressel s lodním šroubem, Prokop Diviš s povětrnostní mašinou, Alois Senefelder  s vynálezem litografie a další Češi co nás proslavili ve světě.

Velkou část Pionýra tvořily povídky. Povídku na celoroční  pokračování napsal Vladimír Klevis:Jakub a Ingrid, která náš přivádí do období světové války na našem okupovaném území. Po skončení Létajícího Čestmíra byl dalším převyprávěným seriálem z ostravské televize seriál Kamilka s mašlí. Redaktoři v tomto ročníku  nabízejí řadu dalších  povídek různých žánrů.

A nechybí všechny další oblíbené rubriky.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR z roku 1984-85, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu PIONÝR – kliknutím na náhled strany:

(Zdroj: damro)

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu PIONÝR zde >>>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *