SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Archív tagu: MATEŘÍDOUŠKA

Další čísla k doplnění časopisu MATEŘÍDOUŠKA – 7.ročník – 1950-51

Dnes archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Damro. Veliký dík!

V tiráži časopisu se píše: „Řídí Jaromír Průša-Míša a redakčním kruhem (Lucie Jirotková, Karel Černý, Jan Čeřovský, René Ditnar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek a Jiří V. Svoboda), obrazovou část Zdeněk Mlčoch. Vydavatel a nakladatel Státní nakladatelství dětské knihy v Praze. Tiskne SVOBODA … Vychází 1. a 15. každého měsíce mimo školní prázdniny.“ Rozsah každého čísla byl 16 stran. Podtitul zněl: čtrnáctideník pro nejmenší čtenáře. MATEŘÍDOUŠKA stála 3 Kčs.

Protože jsme publikovali čísla 5-8 v pátek 18.5.2018, tedy před cca týdnem, je zbytečné znovu specifikovat obsah 7.ročníku MATEŘÍDOUŠKY.

Anna Sekeráková ve své knize PŘÍBĚH MATEŘÍDOUŠKY (2014) na stranách 30-47 nazvala léta vydávání 1948-1956 MATEŘÍDOUŠKA IDEOLOGICKÁ, dnes si dovolím další citaci:

„Radikální proměnaMateřídoušky přišla ovšem od října 1950 spolu s novým odpovědným redaktorem Jaromírem M. Průšou a jeho redakčním kruhem (Karel Černý, René Ditmar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek, Jiří Václav Svoboda, Lucie Jirotková, Jan Čeřovský) . Obrazovou část řídil Zdeněk Mlčoch (jeden z výtvarných redaktorů SNDK). Mateřídouška se výrazně zpolitizovala, komunistická ideologie ovlivnila jak textové příspěvky, tak výtvarnou stránku časopisu. Zdeněk Mlčoch, jenž se na poklesu úrovně výtvarné složky Mateřídoušky spolupodílel, tehdejší situaci charakterizoval jako „údobí výtvarného popisného realismu, který tehdy platil za rozhodující měřítko a který jsme my mladí, vychovaní moderním výtvarným projevem, dost těžko nesli“.  V obdobném duchu pokračuje od roku 1952 nový šéfredaktor Jiří Václav Svoboda (v této pozici setrvává až do počátku 60. let) se svým redakčním kruhem (Bohuslava Cimlerová, Eliška Ciprová, Karel Černý, Jan Čeřovský, René Ditmar, Marie Fialová, Lucie Jirotková, Božena Kádnerová, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek), výtvarnou část vedl Zdeněk Kudělka. Do roku 1953 vydává Mateřídoušku nově vzniklé nakladatelství SNDK. Po roce 1953 vychází Mateřídouška nepřetržitě v nakladatelství Mladá fronta, které řídil ústřední výbor Československého svazu mládeže (vedle kolektivních nakladatelství, jako SNDK a Československý spisovatel, mají právo na vydávání beletrie nakladatelství patřící právě Národní frontě – Mladá fronta, Práce, Svoboda).

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Další čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA – 7.ročník – 1950-51

Dnes archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Milan G. Veliký dík!

V tiráži časopisu se píše: „Řídí Jaromír Průša-Míša a redakčním kruhem (Lucie Jirotková, Karel Černý, Jan Čeřovský, René Ditnar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek a Jiří V. Svoboda), obrazovou část Zdeněk Mlčoch. Vydavatel a nakladatel Státní nakladatelství dětské knihy v Praze. Tiskne SVOBODA … Vychází 1. a 15. každého měsíce mimo školní prázdniny.“ Rozsah každého čísla byl 16 stran. Podtitul zněl: čtrnáctideník pro nejmenší čtenáře. MATEŘÍDOUŠKA stála 3 Kčs.

Redaktor Jiří Václav Svoboda (*1924  +1981) byl v letech 1951-62 šéfredaktor MATEŘÍDOUŠKY a jako výrazný představidel „budovatelské poezie“ svými ideologicky poplatnými verši přispíval často:

Anna Sekeráková ve své knize PŘÍBĚH MATEŘÍDOUŠKY (2014) na stranách 30-47 nazvala léta vydávání 1948-1956
MATEŘÍDOUŠKA IDEOLOGICKÁ:

Tvář Mateřídoušky v kontextu doby a její místo mezi ostatními časopisy pro děti. Snahy komunistické strany ovlivňovat po roce 1945 společenskou a kulturní sféru byly jakýmsi prologem k další fázi upevňování státní moci. Dne 25. února 1948 se Komunistické straně Československa v čele s Klementem Gottwaldem podařilo ve vládě Národní fronty převzít moc. Národní fronta byla po únoru 1948 „obrozena“, ČSSD se sloučila s KSČ, ostatní strany ztratily svůj vliv. Přestože úmrtí Josifa Vissarionoviče Stalina a Klementa Gottwalda v roce 1953 mohla přinést uvolnění, komunistická strana si v Československu neustále udržovala své mocenské postavení. Rok 1953 znamená pro literaturu zesílení cenzorských praktik – na tajném usnesení vlády je schválena tzv. Hlavní správa tiskového dohledu, která vytváří nejobsáhlejší cenzurní index zakázaných knih. K výraznějšímu uvolnění došlo až v druhé polovině 50. let po vystoupení Nikity Sergejeviče Chruščova, který v roce 1956 na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu veřejně odhalil Stalinovy zločiny. …

… V období 1948- 956 se vývoj Mateřídoušky jevil jako souboj dvou protichůdných tendencí – buď být beletristickým periodikem pro děti s důrazem na estetickou funkci, anebo vychovávat „uvědomělého“ občana a pozdějšího čtenáře komunistického tisku. Vlivem direktivního státního řízení se v této době velkou měrou posilovala druhá tendence, tedy výchovná a persvazivní funkce. …

Skladba časopisu. Skladba Mateřídoušky se v tomto období zcela podřizuje politickým účelům. Některá čísla věnovala redakce představování politických osobností (J. V. Stalin, V. I. Lenin, Z. Nejedlý). Časopis dokonce přestal vztahovat jednotlivé příspěvky k ročnímu cyklu a uspořádával je v duchu socialistických svátků a výročí.
Pro názornost uvádíme obsah květnového čísla z roku 1951 [roč. VII, č. 17]. Próza: Oslava prvního máje (Wladyslaw Kozlowski), Vzácní hosté – myšleno ruští vojáci (Vlasta Svobodová); poezie: Fárali horníci (Josef Filgas), Horník (Maria Czerkawska), jak přijely lípy do Moskvy (Marie Pujmanová), Dva dopisy – dopisování českého chlapce s ruskou dívkou (Wanda Grodzienska); reportáž Mateřídouška v Ostravě a příspěvky dětí U nás ve Vítkovicích, Co napsaly děti o našem osvobození.
Jednostranné, politicky motivované skladbě tohoto čísla napomáhala ilustrace, přední strana obálky (tentokráte bez veršů) zobrazuje tank se sovětskými vojáky oslavujícími své vítězství.
Časopis se také zcela ochuzuje o zábavní složku. Tehdy již schematický Sekorův kreslený seriál Kousky mládence Ferdy Mravence v Mateřídoušce skončil a nový se neobjevil. Nenalézáme žádné rubriky s relaxační náplní, oproti tomu řada rubrik vybízí dětského čtenáře k pracovitosti a snaží se jej vychovávat k „uvědomělému“ životu v socialistickém státě.
Po převzetí časopisu Jaromírem M. Průšou na podzim roku 1950 se skladba Mateřídoušky radikálně zužuje. Dosud převažující beletristickou náplň nahrazují ideologicky zaměřené rubriky (Školní noviny, Kdo napsal?), dvoustránkové ilustrace podporující státní režim (například ilustrace Zdeňka Mlčocha, na které jsou sovětský tank a vojáci, jež je doplněna heslem „Sovětský voják, náš osvoboditel a přítel“ [1951, roč. VII,č. 10]). ….

MATEŘÍDOUŠKA publikovala stránky, které umožňovaly čtenářům vystřihovat, výjimečně. K výjimce patří i poslední strana dnes archivovaného dvojčísla 7-8. Navíc ještě s tématem ideologicky neutrálním:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

MATEŘÍDOUŠKA – 7.ročník – 1950-51

Dnes archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Milan G. Veliký dík!

V tiráži časopisu se píše: „Řídí Jaromír Průša-Míša a redakčním kruhem (Lucie Jirotková, Karel Černý, Jan Čeřovský, – René Ditınar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek a Jiří V. Svoboda), obrazovou část Zdeněk Mlčoch. Vydavatel a nakladatel Státní nakladatelství dětské knihy v Praze. Tiskne SVOBODA … Vychází 1. a 15. každého měsíce mimo školní prázdniny.“ Rozsah každého čísla byl 16 stran. Podtitul zněl: čtrnáctideník pro nejmenší čtenáře. MATEŘÍDOUŠKA stála 3 Kčs.

Olga Bezděková v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL (2012) na straně 145 charakterizuje MATEŘÍDOUŠKU:

„Jakýmsi mezistupněm mezi poválečnými časopisy, které navazovaly na tradice titulů z první republiky, a nově vzniklými časopisy je Mateřídouška, časopis pro nejmenší čtenáře, jediný časopis, který vychází nepřetržitě už od roku 1945. Během let se vyvíjela jak po stránce obsahové, tak i formální. Několikrát změnila formát, rozsah stran i periodicitu a v jejím vedení se vystřídala řada osobnosti, například F. Hrubín, M. Holas. B. Mencák, J. Průša, J. V. Svoboda, Z. Adla, P. Černý, E. Vavruška, E. Knotová.

V roce 1950 začaly Stavby mládeže, proces s představiteli církevních řádů a většina řeholníků byla soustředěna do internačních klášterů či táborů nucené práce, byla popravena Milada Horáková, …. Pionýrská organizace Československého svazu mládeže měla mimo jiné vládnoucí Komunistické straně usnadňovat působení na mládež ve věku školáků základních škol. I MATEŘÍDOUŠKA musela držet stranickou linii.

Nadčasové a nepolitické LESNÍ NOVINY (prvně vyšly už v roce 1928), které MATEŘÍDOUŠKA otiskovala na pokračování, jsou nejznámějším dílem „sovětského“ spisovatele Vitalije Biankiho (*1894  +1959), který během říjnové revoluce bojoval na té nesprávné straně a později byl odsouzen k několikaletému vyhnanství …

Olga Bezděková ve své knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL strana 159, píše:

„Nejdelší setkání Ohníčku se Sekorou proběhlo v 60. letech, kdy časopis otiskoval pro další generaci čtenářů nejslavnější a nejúspěšnější Sekorův seriál Kousky mládence Ferdy Mravence (1960-63; 1969- 71), který vycházel původně v letech 1945-1951 v Mateřídoušce.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Téměř kompletní MATEŘÍDOUŠKA – 27.ročník – 1970-71

Dnes archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA z roku 1970-71 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Tomáš J. Veliký dík!

MATEŘÍDOUŠKA měla v podtitulu ČASOPIS PRO NEJMENŠÍ ČTENÁŘE. Šéfredaktorem MATEŘÍDOUŠKY v letech 1970-71 byl Jiří Černý (počátkem sedmdesátých let psal pro MATEŘÍDOUŠKU kreslený seriál OBRÁZKY Z DĚJIN … pod pseudonymem Pavel Černý). Jako redaktorka pracovala Dagmar Lhotová (vymyslela slavnou komiksovou postavu kocoura Vavřince – KOCOUR VAVŘINEC A JEHO PŘÁTELÉ).

Rozsah dnes archivovaných čísel je 28 stran. časopis stál 1,5 Kčs.

Olga Bezděková v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL (2012) na straně 145 chrakterizuje MATEŘÍDOUŠKU:

„Jakýmsi mezistupněm mezi poválečnými časopisy, které navazovaly na tradice titulů z první republiky, a nově vzniklými časopisy je Mateřídouška, časopis pro nejmenší čtenáře, jediný časopis, který vychází nepřetržitě už od roku 1945. Během let se vyvíjela jak po stránce obsahové, tak i formální. Několikrát změnila formát, rozsah stran i periodicitu a v jejím vedení se vystřídala řada osobnosti, například F. Hrubín, M. Holas. B. Mencák, J. Průša, J. V. Svoboda, Z. Adla, P. Černý, E. Vavruška, E. Knotová. Časopis nejdříve vycházel ve vydavatelslví Práce, později v nakladatelslví SNDK a posléze ve vydavatelství Mladá fronta.“

A Ivo Fencl na www.literarky.cz (15.12.2015) píše:

„Po většinu své existence představovala jeden z vrcholů naší časopisecké tvorby (jak připomíná i Štefan Švec ve své publikaci ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI, a název nebyl volen dle Erbenovy KYTICE, jak se později občas tvrdívalo, nýbrž podle básně Jaroslava Seiferta uveřejněné hned v prvém čísle, jehož hlavičku kreslil Josef Lada, ostatně autor ilustrací celé jedničky.
Zakládajícím šéfredaktorem časopisu se stal básník František Hrubín a takový Junák jistě zůstává starší, nicméně Mateřídouška u nás vychází nejdéle kontinuálně. Určena je zhruba pro šesti až devítileté děti a v letech osmdesátých dosahovala nákladu až 320 tisíc výtisků měsíčně. …

… Po Ladově vzoru ilustroval zpočátku každé číslo jen jeden malíř (vč. Ladovy dcery Aleny, Sekory, Trnky, Nesvadby či Lhotáka), avšak takový náročný koncept opustila už v sedmém ročníku. Jejím obsahem se vedle obrázků staly české i přeložené povídky, pohádky, bajky, pověsti, fejetony i naučné texty, ale snad především verše. Taky ovšem křížovky a rébusy (například v rubrice mého dětství Nehádejte, přemýšlejte), tipy na aktuální dětské knihy, různé návody (tj. třeba Hančin zápisník vedený Dagmar Lhotovou a ilustrovaný Evou Průškovou) a konečně i komiksy, mezi které se zařadil v letech 1945-1951 i legendární Ferda Mravenec a během mého dětství pak obdobně legendární Kocour Vavřinec (a jeho přátelé). Podstatnou součástí Mateřídoušek byla také četba na pokračování. ..“ 

Zdeněk Adla (vlastním jménem Zdeněk Dlouhý *1910  +1990) byl v době publikování dvoustrany OBRÁZKOVÁ KRONIKA ČESKÝCH DĚJIN už bývalým šéfredaktorem MATEŘÍDOUŠKY. Je autorem původní koncepce ve které pokračoval již pod názvem OBRÁZKY Z ČESKÝCH DĚJIN Pavel Černý (vlastním jménem Jiří Černý). Autoři scénářů se sice vyměnili, ale autor skvělých ilustrací zůstal – Jiří Kalousek (*1925 +1986).

Nejčastějším žánrem v MATEŘÍDOUŠCE byla bezesporu pohádka, vždy výrazně ilustrátorsky doplněná dětem srozumitelnými obrázky. Zéměř v každém čísle byl příběh, který děti mohly spolu se svými rodiči „číst“ podle obrázků nahrazujících slova – „doplňovačky“.

KOCOUR VAVŘINEC je nepominutelnou kreslenou postavičkou mého dětství. A že nejem mého, potvrzuje i jeho samostatné heslo na wikipedii:

„Poprvé se komiks objevil 1. 2. 1967 v dětském časopisu Mateřídouška a šlo tehdy pravděpodobně o úplně první oficiální československý komiks pro malé děti. Až po něm následovali například Čtyřlístek nebo Barbánek. Do dubna 1975, kdy Vavřinec v Mateřídoušce skončil, vzniklo 116 dílů (z toho 35 dvojstránkových).“

V době, kdy čtenáři četli 1.číslo  27.ročníku MATEŘÍDOUŠKY ukončil svůj život Jiří Pištora, který v předchozím ročníku publikoval „osudovou“ báseň. Psal jsem o tom v článečku z 4.3.2014, ale raději si opět dovolím citovat Ivo Fencla z www.literarky.cz, který tuto tragickou událost lépe zasazuje do souvislostí:

“ … Zanechme teď ale na okamžik pouti jezerem štěstí a zastavme se v roce 1969. Ve druhém čísle šestadvacátého ročníku totiž básník Jiří Pištora (*1932) otiskl tuto provokativní a vcelku jednoznačnou říkanku:

Lapkové
Žije, žije ve stepi
jeden v suché otepi.
Druhý v láptích pod pařezem,
třetí v díře mezi bezem.
Ať si jdou, tam kde jsou.
Ať sem na nás
nelezou.

V záslužném souborném vydání Pištorových prací Básně a brundibásně (Host 2011) uspořádaném Dušanem Karpatským se dotyčná veršovánka dnes vyskytuje na straně 278 a charakteristicky tak nešťastníkovo dílo uzavírá. Proč nešťastníkovo? Textem se zabývaly orgány Komunistické strany a 1. 11. vyšel v Rudém právu ne přímo hysterický, ale dost svébytný článek Ideje z Mateřídoušky podepsaný šifrou „mh“. Čtenáře listu zpravil o Pištorově nepřátelství ke komunistickému Rusku následujícími slovy:
Skoro jako procesí přicházeli do naší redakce muži i ženy. Přinášeli výpisky, výstřižky, celá říjnová čísla Mateřídoušky, a rozhořčovali se: „Jak to, že někdo chce zneužívat naše děti k antisovětské propagandě? Jen si to přečtěte…“
Seznámili jsme se s básničkou Jiřího Pištory Lapkové a nevycházeli jsme z údivu. Termín „lapkové“ je už pozapomenutý, málo používaný. Slovník o něm prozradí, že znamená loupežníky, lupiče ze středověku. Pištorovy veršíky a také názorné ilustrace Luďka Vimra je zachycují ve stepi a v láptích. Závěrečné strofy vybízejí děti k deklamování takových vět, které si lze v současné situaci vykládat velmi jednoznačně.
Lid této země se během habsburské poroby a nacistické okupace naučil luštit kryptogramy, nacházet v otiskovaných materiálech jiný smysl, než naznačovala oficiální verze. Číst mezi řádky. Lidu stačí náznak – ideje z Mateřídoušky se leckterým čtenářům mohou zdát polopatismem.
„My jsme to tak nemysleli,“ říká šéfredaktor Zdeněk Adla. „Vycházeli jsme z naší historické skutečnosti – a sami dobře víte, že Mateřídouška má i v Sovětském svazu velmi dobrý zvuk.“
Mysleli nemysleli. To nemusí být nejdůležitější. Rozhoduje objektivní působení na čtenáře. A ti jsou pobouřeni. Dobře cítí rozpor mezi tím, co hlásá básnička, a velikým úsilím představitelů strany a státu, miliónů lidí dobré vůle o znovunastolení vztahů plných důvěry, přátelství, pochopení, opravdové družby mezi námi a velkou sovětskou zemí. Nepřejí si, aby jejich dětem někdo podsouval nesprávné myšlenky. A to by měli v Mateřídoušce respektovat.
Zdeněk Dlouhý podepisující se Zdeněk Adla (1910-1990), mj. spoluautor knihy o Praze Krásná a slavná (1961), skončil jako šéfredaktor Mateřídoušky již vzápětí a roku 1971 mu u nás vydali jeho vůbec poslední publikaci. Jiřímu Pištorovi byly zrušeny smlouvy asi na dvě dětské knihy, a jelikož zrovna procházel těžkou osobní krizí, spáchal 26. září 1970 sebevraždu. – Já sám tenkrát Mateřídoušky už čítal a potkal v ní posléze poprvé jak legendární Pipi (1970-1971) Astrid Lindgrenové, tak i Karlíka a továrnu na čokoládu (1971-1972) Roalda Dahla. Ale i Ukradený orloj (1973-1974) Hany Doskočilové, jehož dvanácté pokračování vyšlo, když mi bylo přesně deset let. Ale miloval jsem i pro mě nekonečný cyklus příhod o loupežníku Rumcajsovi (z imaginárního lesa Řáholec u Jičína) a historii já vstřebával jen v určitém zkreslení skrz Adlovu Obrázkovou kroniku českých dějin (1970-1972) a ne již Adlovy Obrázky z českých dějin (1972-1974). V psaní cyklu totiž pokračoval Jiří Černý, a to od Husova kázání v Betlémské kapli.
Zvlášť silně na mě však v Mateřídoušce působila poezie, a to nejen Pištorova. …“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z roku 1970-71, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA  – kliknutím na náhled strany: