SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Tag Archives: MATEŘÍDOUŠKA

Téměř kompletní MATEŘÍDOUŠKA – 27.ročník – 1970-71

Dnes archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA z roku 1970-71 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Tomáš J. Veliký dík!

MATEŘÍDOUŠKA měla v podtitulu ČASOPIS PRO NEJMENŠÍ ČTENÁŘE. Šéfredaktorem MATEŘÍDOUŠKY v letech 1970-71 byl Jiří Černý (počátkem sedmdesátých let psal pro MATEŘÍDOUŠKU kreslený seriál OBRÁZKY Z DĚJIN … pod pseudonymem Pavel Černý). Jako redaktorka pracovala Dagmar Lhotová (vymyslela slavnou komiksovou postavu kocoura Vavřince – KOCOUR VAVŘINEC A JEHO PŘÁTELÉ).

Rozsah dnes archivovaných čísel je 28 stran. časopis stál 1,5 Kčs.

Olga Bezděková v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL (2012) na straně 145 chrakterizuje MATEŘÍDOUŠKU:

„Jakýmsi mezistupněm mezi poválečnými časopisy, které navazovaly na tradice titulů z první republiky, a nově vzniklými časopisy je Mateřídouška, časopis pro nejmenší čtenáře, jediný časopis, který vychází nepřetržitě už od roku 1945. Během let se vyvíjela jak po stránce obsahové, tak i formální. Několikrát změnila formát, rozsah stran i periodicitu a v jejím vedení se vystřídala řada osobnosti, například F. Hrubín, M. Holas. B. Mencák, J. Průša, J. V. Svoboda, Z. Adla, P. Černý, E. Vavruška, E. Knotová. Časopis nejdříve vycházel ve vydavatelslví Práce, později v nakladatelslví SNDK a posléze ve vydavatelství Mladá fronta.“

A Ivo Fencl na www.literarky.cz (15.12.2015) píše:

„Po většinu své existence představovala jeden z vrcholů naší časopisecké tvorby (jak připomíná i Štefan Švec ve své publikaci ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI, a název nebyl volen dle Erbenovy KYTICE, jak se později občas tvrdívalo, nýbrž podle básně Jaroslava Seiferta uveřejněné hned v prvém čísle, jehož hlavičku kreslil Josef Lada, ostatně autor ilustrací celé jedničky.
Zakládajícím šéfredaktorem časopisu se stal básník František Hrubín a takový Junák jistě zůstává starší, nicméně Mateřídouška u nás vychází nejdéle kontinuálně. Určena je zhruba pro šesti až devítileté děti a v letech osmdesátých dosahovala nákladu až 320 tisíc výtisků měsíčně. …

… Po Ladově vzoru ilustroval zpočátku každé číslo jen jeden malíř (vč. Ladovy dcery Aleny, Sekory, Trnky, Nesvadby či Lhotáka), avšak takový náročný koncept opustila už v sedmém ročníku. Jejím obsahem se vedle obrázků staly české i přeložené povídky, pohádky, bajky, pověsti, fejetony i naučné texty, ale snad především verše. Taky ovšem křížovky a rébusy (například v rubrice mého dětství Nehádejte, přemýšlejte), tipy na aktuální dětské knihy, různé návody (tj. třeba Hančin zápisník vedený Dagmar Lhotovou a ilustrovaný Evou Průškovou) a konečně i komiksy, mezi které se zařadil v letech 1945-1951 i legendární Ferda Mravenec a během mého dětství pak obdobně legendární Kocour Vavřinec (a jeho přátelé). Podstatnou součástí Mateřídoušek byla také četba na pokračování. ..“ 

Zdeněk Adla (vlastním jménem Zdeněk Dlouhý *1910  +1990) byl v době publikování dvoustrany OBRÁZKOVÁ KRONIKA ČESKÝCH DĚJIN už bývalým šéfredaktorem MATEŘÍDOUŠKY. Je autorem původní koncepce ve které pokračoval již pod názvem OBRÁZKY Z ČESKÝCH DĚJIN Pavel Černý (vlastním jménem Jiří Černý). Autoři scénářů se sice vyměnili, ale autor skvělých ilustrací zůstal – Jiří Kalousek (*1925 +1986).

Nejčastějším žánrem v MATEŘÍDOUŠCE byla bezesporu pohádka, vždy výrazně ilustrátorsky doplněná dětem srozumitelnými obrázky. Zéměř v každém čísle byl příběh, který děti mohly spolu se svými rodiči „číst“ podle obrázků nahrazujících slova – „doplňovačky“.

KOCOUR VAVŘINEC je nepominutelnou kreslenou postavičkou mého dětství. A že nejem mého, potvrzuje i jeho samostatné heslo na wikipedii:

„Poprvé se komiks objevil 1. 2. 1967 v dětském časopisu Mateřídouška a šlo tehdy pravděpodobně o úplně první oficiální československý komiks pro malé děti. Až po něm následovali například Čtyřlístek nebo Barbánek. Do dubna 1975, kdy Vavřinec v Mateřídoušce skončil, vzniklo 116 dílů (z toho 35 dvojstránkových).“

V době, kdy čtenáři četli 1.číslo  27.ročníku MATEŘÍDOUŠKY ukončil svůj život Jiří Pištora, který v předchozím ročníku publikoval „osudovou“ báseň. Psal jsem o tom v článečku z 4.3.2014, ale raději si opět dovolím citovat Ivo Fencla z www.literarky.cz, který tuto tragickou událost lépe zasazuje do souvislostí:

“ … Zanechme teď ale na okamžik pouti jezerem štěstí a zastavme se v roce 1969. Ve druhém čísle šestadvacátého ročníku totiž básník Jiří Pištora (*1932) otiskl tuto provokativní a vcelku jednoznačnou říkanku:

Lapkové
Žije, žije ve stepi
jeden v suché otepi.
Druhý v láptích pod pařezem,
třetí v díře mezi bezem.
Ať si jdou, tam kde jsou.
Ať sem na nás
nelezou.

V záslužném souborném vydání Pištorových prací Básně a brundibásně (Host 2011) uspořádaném Dušanem Karpatským se dotyčná veršovánka dnes vyskytuje na straně 278 a charakteristicky tak nešťastníkovo dílo uzavírá. Proč nešťastníkovo? Textem se zabývaly orgány Komunistické strany a 1. 11. vyšel v Rudém právu ne přímo hysterický, ale dost svébytný článek Ideje z Mateřídoušky podepsaný šifrou „mh“. Čtenáře listu zpravil o Pištorově nepřátelství ke komunistickému Rusku následujícími slovy:
Skoro jako procesí přicházeli do naší redakce muži i ženy. Přinášeli výpisky, výstřižky, celá říjnová čísla Mateřídoušky, a rozhořčovali se: „Jak to, že někdo chce zneužívat naše děti k antisovětské propagandě? Jen si to přečtěte…“
Seznámili jsme se s básničkou Jiřího Pištory Lapkové a nevycházeli jsme z údivu. Termín „lapkové“ je už pozapomenutý, málo používaný. Slovník o něm prozradí, že znamená loupežníky, lupiče ze středověku. Pištorovy veršíky a také názorné ilustrace Luďka Vimra je zachycují ve stepi a v láptích. Závěrečné strofy vybízejí děti k deklamování takových vět, které si lze v současné situaci vykládat velmi jednoznačně.
Lid této země se během habsburské poroby a nacistické okupace naučil luštit kryptogramy, nacházet v otiskovaných materiálech jiný smysl, než naznačovala oficiální verze. Číst mezi řádky. Lidu stačí náznak – ideje z Mateřídoušky se leckterým čtenářům mohou zdát polopatismem.
„My jsme to tak nemysleli,“ říká šéfredaktor Zdeněk Adla. „Vycházeli jsme z naší historické skutečnosti – a sami dobře víte, že Mateřídouška má i v Sovětském svazu velmi dobrý zvuk.“
Mysleli nemysleli. To nemusí být nejdůležitější. Rozhoduje objektivní působení na čtenáře. A ti jsou pobouřeni. Dobře cítí rozpor mezi tím, co hlásá básnička, a velikým úsilím představitelů strany a státu, miliónů lidí dobré vůle o znovunastolení vztahů plných důvěry, přátelství, pochopení, opravdové družby mezi námi a velkou sovětskou zemí. Nepřejí si, aby jejich dětem někdo podsouval nesprávné myšlenky. A to by měli v Mateřídoušce respektovat.
Zdeněk Dlouhý podepisující se Zdeněk Adla (1910-1990), mj. spoluautor knihy o Praze Krásná a slavná (1961), skončil jako šéfredaktor Mateřídoušky již vzápětí a roku 1971 mu u nás vydali jeho vůbec poslední publikaci. Jiřímu Pištorovi byly zrušeny smlouvy asi na dvě dětské knihy, a jelikož zrovna procházel těžkou osobní krizí, spáchal 26. září 1970 sebevraždu. – Já sám tenkrát Mateřídoušky už čítal a potkal v ní posléze poprvé jak legendární Pipi (1970-1971) Astrid Lindgrenové, tak i Karlíka a továrnu na čokoládu (1971-1972) Roalda Dahla. Ale i Ukradený orloj (1973-1974) Hany Doskočilové, jehož dvanácté pokračování vyšlo, když mi bylo přesně deset let. Ale miloval jsem i pro mě nekonečný cyklus příhod o loupežníku Rumcajsovi (z imaginárního lesa Řáholec u Jičína) a historii já vstřebával jen v určitém zkreslení skrz Adlovu Obrázkovou kroniku českých dějin (1970-1972) a ne již Adlovy Obrázky z českých dějin (1972-1974). V psaní cyklu totiž pokračoval Jiří Černý, a to od Husova kázání v Betlémské kapli.
Zvlášť silně na mě však v Mateřídoušce působila poezie, a to nejen Pištorova. …“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z roku 1970-71, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA  – kliknutím na náhled strany:

 

Další MATEŘÍDOUŠKA – 47.ročník – 1990-91

Dnes archivované číslo časopisu MATEŘÍDOUŠKA z roku 1990 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Miroslava B. Veliký dík! Jedno číslo 47.ročníku jsme archivovali v článečku z 18.3.2015 – to už ale vycházelo na jiném formátu než dnes archivované 3.číslo.

Z tiráže časopisu lze vyčíst: Mateřídouška – literární mesíčník pro nejmenší čtenáře. Vydává Mladá fronta. Šéfredaktorka Jiřina Černíková, redaktoři Jiří Černý a Magdalena Propperová, grafická úprava Jan Žbánek. Sekretariát Dagmar Merrellová. Redakční rada: Josef Brukner, PhDr Ladislav Dvorský. akad.mal. Olga Franzová, akad.mal. Miloslav Jágr, Dagmar Lhotová, František Nepil, Jiří Žáček. Časopis se prodával pořád ještě za 2 Kčs.

Traduje se, že MATEŘÍDOUŠKA se ve své době chlubila nákladem 340 tisíc výtisků. Ale to se týkalo dob, kdy ne úplně férové podmínky dělaly z jedné skupiny spisovatelů a básníků národní umělce a z druhé skupiny ty, kteří se v lepším případě, pokud vůbec mohli, realizovali v dětském časopise. I proto jsem přesvědčen o vysoké úrovni předrevolučních časopisů pro děti.

Je skvělé, že MATEŘÍDOUŠKA přežila tržní nápor konkurence nových časopisů polistopadových let.

Změnou politického režimu se mohly i časopise pro nejmenší publikovat příběhy biblickými tématy. V duchu legendárního Kalouskova cyklu OBRÁZKŮ Z DĚJIN …., vycházela i ve 47.ročníku MATEŘÍDOUŠKY podobně koncipovaná dvoustrana – BIBLICKÉ PŘÍBĚHY:

MATEŘÍDOUŠKA se snažila kultivovat nejmenší čtenáře i vkusnou ilustrací. Třeba tu od skvělého Miroslava Havlíčka (*1933), který byl především časopiseckým (později i knižním) ilustrátorem a grafikem většiny dětských časopisů (PIONÝR, OHNÍČEK, JUNÁK, PIONÝRSKÁ STEZKA, SEDMIČKA PIONÝRŮ, ABC, HLASATEL, …).

Pozdější šéfredaktorka MATEŘÍDOUŠKY Magdalena Propperová, připravovala s ilustrátorem Gabrielem Filcíkem stránku PRO CHYTRÉ HLAVY.

Komiks POZOR NA BATOLE připravili Jiří Šebánek a Jaroslav Pacovský, nakreslil jej Penčo Kunčev. Samotný příběh byl velmi stručně popsán na půl strany a další dvě a půl strany byly vyhrazeny kresbě.  Ta dost vybočuje z druhu ilustrací, na který jsme byli u MATEŘÍDOUŠKY zvyklí. Vydržel vycházet jen do 6.čísla.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z roku 1990, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA – kliknutím na náhled strany:

Jedno číslo MATEŘÍDOUŠKY – 36.ročník – 1979-80

Dnešní číslo časopisu MATEŘÍDOUŠKA pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Italocz. Veliké díky!

V tiráži časopisu lze číst: MATEŘÍDOUŠKA literární měsíčník pro nejmenší čtenáře, nositel vyznamenání Za vynikající práci a zlaté medaile ÚV SSM Za socialistickou výchovu. Vydává česká ústřední rada PO SSM v Mladé frontě. Šéfredaktor Eduard Vavruška, redaktoři Jiří Černý a Magdalena Propperová, grafická úprava Jan Žbánek. Redakční rada: Zdeněk Adla, PhDr. Jan Budík, akad. malířka Gabriela Dubská, zasl. umělec Miroslav Florian, František Nepil, Eva Slánská, PhDr. Karel Tupý.

Ve své Bakalářské práci ČASOPISY PRO DĚTI V OBDOBÍ TKZV. NORMALIZACE (2013) Alena Kubíková o MATEŘÍDOUŠCE píše:

MATEŘÍDOUŠKA je časopis určený pro děti předškolního věku a děti prvních a druhých tříd základních škol. První číslo Mateřídoušky vyšlo 19. prosince 1945. Vydávání inicioval František Hrubín.

Titul časopisu odkazuje k básni Kytice (1853) ze stejnojmenné sbírky Karla Jaromíra Erbena a básni Mateřídouška Jaroslava Seiferta. Ta byla otištěna v prvním čísle časopisu. Časopis Mateřídouška měl podtituly: Čtrnáctideník pro nejmenší čtenáře (1945-1950) a Časopis pro nejmenší čtenáře (1950-1989).

Časopis vycházel jako čtrnáctideník (1945-1953) s výjimkou prvního a druhého ročníku (téměř měsíční periodicita). V letech 1954-1989 byla Mateřídouška měsíčníkem. K nepravidelnosti vydávání došlo pouze v letech 1952-1953 a 1954-1955, kdy vyšlo v každém roce 16 čísel časopisu. Do roku 1955 vycházel časopis v návaznosti na školní rok, do roku 1962 na kalendářní rok a poté znovu až do roku 1989 v návaznosti na rok školní.

Mateřídouška byla vydávána různými vydavatelstvími. Prvním vydavatelem se stalo nakladatelství Práce (1945-1950), následovalo Státní nakladatelství dětské knihy (1950-1953) a Mladá fronta (1953-dodnes).

Prvními šéfredaktory Mateřídoušky byli Miloš Holas, František Hrubín a Břetislav Mencák (1945-1947). Poté se vedení ujal Miloš Holas (1947-1950) a Jaromír Míša Průša (1950-1952). Dalšími šéfredaktory Mateřídoušky byli postupně Jiří Václav Svoboda (1952-1962), Zdeněk Adla (1962-1969), Jiří Černý (1970-1971), Eduard Vavruška (1971-1980) a Eliška Knotová (1980-1989).

Nejčastějším žánrem v MATEŘÍDOUŠCE byla bezesporu pohádka, vždy výrazně ilustrátorsky doplněná dětem srozumitelnými obrázky. Zéměř v každém čísle byl příběh, který děti mohly spolu se svými rodiči „číst“ podle obrázků nahrazujících slova – „doplňovačky“.

Zpěv patří k přirozeným dětským projevům, proto se i MATEŘÍDOUŠKA snažila přinášet původní dětské písničky.

Ve 36.ročníku MATEŘÍDOUŠKY vycházel na pokračování příběh FÁNEK A VENDULKA (1979- 1981) Hany DoskočilovéPříběhy na pokračování pomáhaly redakci udržovat stálou čtenářskou obec a časopis umožňoval malému čtenáři prožít si zvědavost při čekání na další číslo.

V MATEŘÍDOUŠCE se objevovala i celá řada komiksů, hádanek, rébusů a encyklopedických textů. Leckdy zabarvenými pionýrsko-jiskrovským podtextem.

Dovolím si ještě citovat Annu Sekerákovou, která ve své knize PŘÍBĚH MATEŘÍDOUŠKY píše:

„Prózám na mytologické a biblické náměty Hany Doskočilové v rubrice Okénko moudré sovy napomáhají k přesunutí do lidské roviny sympatické postavy Gabriela Filcíka (knižně vyšla první série těchto próz pod názvem Diogenés v sudu a dalších dvacet známých příběhů z doby dávné a nejdávnější v roce 1985; další příběhy z této série mohly vyjít až v roce 1991 – pod názvem Damoklův meč a další známé příběhy z doby dávné a nejdávnéjší). Filcíkovy oblé tvary postav, pastelové barevné tóny a jemné přechody mezi nimi vytvářejí klidný a harmonický svět, který současně nepostrádá vtip.“

Součástí časopisu byly kromě básní, pohádek a povídek i komiksy, naučné oddíly, hádanky či doplňovačky.

Kreslený seriál byl ve 36.ročníku MATEŘÍDOUŠKY zastoupen PŘÍBĚHY JEŽKA FRANTIŠKA. Byl otiskován v letech 1976-1980. Neoficiální web ČTYŘLÍSTKU k tomuto komiksu uvádí:

„Poprvé se ježek František objevil v posledním díle kocoura Vavřince, ve kterém převzal štafetu mateřídouškovského kresleného seriálu na následující čtyři roky.
Každý ročník obsahuje jeden uzavřený příběh rozdělený do 12 pokračování. 4 ročníky přinesly tyto 4 příběhy: O ježkovi, který hledal déšť, O dvou ježcích a jednom kaštanu, O ježkovi, který kamarádil s medvědem a O ježkovi, který potkal klobouk. V každém čísle časopisu najdeme dvě strany. Na první je zopakováno jméno celého příběhu a číslo pokračování a není komiksová, ale psaná s ilustracemi. Na druhé straně je komiks, kterým příběh pokračuje. Celý příběh je tedy vyprávěn na střídačku jednu stranu textem, další stranu komiksem. V prvních 2 ročnících má navíc komiksová stránka vlastní název, v dalších 2 ročnících už ne.“

Pokud můžeš  přispět jakoukoliv informací, která by dokreslila souvislosti kolem vydávání 36.ročníku MATEŘÍDOUŠKY v letech 1979-80, napiš do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledem titulní stránky.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu MATEŘÍDOUŠKA – kliknutím na náhled strany: