Sedmnáct čísel ABC – 34.ročník – 1989-90
Pro kompletaci 34.ročníku ABC (1989-90) nám chybí digitalizovat už jen čísla: 6, 15, 19 a 23. Inspirace pro ty, kteří se chtějí zapojit do našeho projektu a splnili podmínku správné digitalizace alespoň jednoho jediného čísla 🙂
V tiráži dnes archivovaného čísla se píše: „ABC mladých techniků a přírodovědců – zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata, nositel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a Za vynikající práci, vyznamenaný zápisem do Knihy cti ÚV SSM, čestným odznakem Julia Fučíka a zlatou medailí Pionýrské organizace E. Thalmanna. V letech 1989-90 vydávala časopis ABC ústřední rada Pionýrské organizace SSM v Mladé frontě. Šéfredaktorem byl zatím stále Vlastislav Toman.
Nejdéle nepřetržitě sloužící šéfredaktor Vlastislav Toman ve své knize MŮJ ŽIVOT S ABC na straně 100-101 píše:
„Byli jsme o celých 100 000 výtisků nad slavnými časopisy Mladý hlasatel a Vpřed. Už když jsme na rozhraní sedmdesátých a osmdesátých let dosáhli oněch 200 000 výtisků Vpředu, kterými se vždy chlubil Jaroslav Foglar, oznámil jsem mu to telefonicky. Jen si povzdechl: „Víš, Vlastíku, ty holt máš štěstí! Já když jsem někde něco začal, tak mi to vždycky někdo zkazil. S Mladým hlasatelem Němci, když ho za okupace zavřeli, a se Vpředem zase komunisti v osmačtyřicátém… “ Mluvil ještě o časopisech Správný kluk a poválečném Junáku, který začal skautům vydávat, než odešel do redakce Vpředu.
Ale tím štěstím jsem si zase tak jistý nebyl, zejména poté, co přišel listopad 1989. Leckoho totiž napadá takové porovnání: Úspěšný šéfredaktor úspěšného časopisu
a za komunistů, nono … ?! Věřte nevěřte, setkal jsem se s tím, a ne jednou!
To, že jsem dál pracoval a odcházel do důchodu až v únoru 1992, už takové pochybovače nezajímá. Sotva si však leckdo dokáže představit, jakými cestičkami jsem musel za těch třicet pět let kráčet spolu se svými kolegy z redakce, co zapřít a co překonat a přitom neohýbat hřbet, abychom splnili naše představy a plány. Mám proto daleko větší radost, když mi někdo řekne: „Jó, ábíčko! To se dalo číst i za totáče!“ nebo „Bezva časopis! Schovával jsem si ho, a teď si v něm čtou děti (vnoučata) !“
Z dobových časopisů a novin může mít nezasvěcený čtenář dojem, že za socialismu se pořád něco slavilo. Třeba 21.září – Den tisku, rozhlasu a televize.
ABC se snažilo navázat na legendární „úkaz“ časopisu MLADÝ HLASATEL – foglarovy čtenářské kluby. Koneckonců sám šéfredaktor Vlastimil Toman byl členem jednoho takového klubu. Byly doby, kdy se to ABC dařilo více a také doby, kdy se to dařilo méně. A léta 1989-90 patřily v tomto ohledu mezi ty slabší.
V září se slavíval Den tisku, rozhlasu a televize, o měsíc později zase Den československé lidové armády. V roce 1989 jsem byl už zase civilistou a dvouletá zkušenost mi přinesla poznání, že naši slavnou Československou lidovou armádu může zachránit pouze to, že její nepřítel bude stejně neschopný jako ona. Zcela určitě jsem žádný Den mladého obránce vlasti neslavil a naštěstí jsem se pohyboval v prostředí, kdy tak nečinil ani nikdo z mých kamarádů a známých.
I když časopis ABC nikdy nebyl zaměřen literárně jako třeba jeho současníci PIONÝR či OHNÍČEK, přesto v každém čísle přinášel na svou stranách povídku, zpravidla velmi vkusně ilustrovanou.
Kreslený seriál patřil ke stavebním kamenům obsahu ABC od počátku. Postupně časopis uveřejňoval v jednom čísle více komiksů – stejně jako ve 34.ročníku.
Josef Ládek a Robert Pavelka v knize ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 na straně 146 k tomuto komiksu uvádí:
„Osudy českého exulanta Jakuba Holého provází na stránkách ABC jedna rarita. Pomineme-li retrospektivní návraty, byl to první počin, kdy byly otištěny dva samostatné komiksové příběhy spjaté hlavní postavou, a druhý dějově předcházel tomu dříve vydanému. Autor Vlastislav Toman si řekl, že v prvním vydaném sériálu kanadský osadník Holý často vzpomíná na svou rodnou vlast – tak proč tedy čtenářům neprozradit, jak se vlastně z Čech do Kanady dostal?
Proto se nejdříve věnujme prequelu dvoudílné ságy, seriálu Kapitán Karibského moře. Na palubě holandské lodi Hvězda moře putuje v roce 1756 (tedy na začátku tzv. sedmileté války) do Nového světa jako cestující Jakub Holý, potomek české puškařské rodiny. Všichni mu však říkají Jacques Chauve (francouzský překlad jména). Hvězda moře je však lstivě přepadena anglickou fregatou, která ji na základě korzárského glejtu obsadí částí své posádky. Jakub tu zůstane jen díky kormidelníku Peteru Janszoonovi, který ho označí za svého pomocníka. Při uragánu však anglická loď skončí pod hladinou a Hvězda moře pod vedením Střihouna Webstera nachází v neobydlené zátoce část jiné korzárské posádky vedené Černou Mary. Jakub společně s Janszoonem, důstojníkem Harmenem, dělostřelcem Kartáčem a několika muži původní posádky využijí situace a s lodí přejmenovanou na Hvězdu Karibského moře prchnou na Sabu. Zdejší guvernér je pošle s nákladem do Veracruzu, kde se posádka opětovně setkává s Černou Mary a Střihounem Websterem. Druhý únik se sice zdaří, ale don Avido posádku obviní, že loď ukradla. Tím se stává z Hvězdy Karibského moře korzárská loď nemající nikde zastání. Přesto dlouho uniká nepřátelům, posádka osvobodí z bažinaté oblasti u Sierra Madre skupinu otroků a v zátoce, kde Jakub přelstil piráty, postaví obrannou tvrz. Díky šťastné náhodě nalézá posádka pirátský poklad, který jí umožní po opakovaném souboji s Francouzem Lambertem čestný odchod z korzárské scény.“
Oboustranné kartičky s názvem ATLAS ABC a TECHNICKÝ ATLAS ABC byly poznávacím znamením časopisu. Vlastimil Toman v této souvislosti píše (strana 104):
„Naše „redakční mozky“ zapracovaly a s využitím některých zkušeností (například ze Vpředu i z jiných tiskovin) jsme se rozhodli pro vystřihovací kartičky přírodovědného a technického atlasu, obrazové školy a – vystřihovací modely nebo pomůcky.
Tady začala docela nenápadně cesta k jedné budoucí (možná světové!) originalitě ábíčka, jíž se staly papírové modely všeho druhu. Jejich tvůrci se posléze vypracovali na senzační úroveň, která přežila i do jednadvacátého století a vysloužila si obdiv několika generací. Na začátku této éry najdeme v ABC jména prvních tvůrců papírových modelů, k nimž patřili Vladimír Procházka a Jaromír Svoboda nebo Mirek Kolář s některými praktickými pomůckami.“
Na poslední stránce 34.ročníku ABC byl otiskován kreslený seriál DIVOKÝ DICK. Josef Ládek a Robert Pavelka v knize ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 na straně 196 k tomuto komiksu píší:
„Pověst o bílé velrybě, postrachu moří v druhé polovině 19. století, jíž se říkalo Moby Dick nebo The Whale (Velryba), má své místo nejen v literatuře, ale i ve filmu či hudbě. Její osudy popsal Herman Melvill v knize Moby-Dick, or The Whale (1851). Nejznámější filmovou adaptaci natočil režisér John Huston v hlavní roli s Gregory Peckem (Moby Dkk, 1956), vorvani vzdaly čest i rockové skupiny Led Zeppelin (Moby Dick) a Electric Light Orchestra (The Big Whale).
Na rozdíl od knihy Rudolf Baudis, autor komiksové verze v časopisu ABC, volí jinou dějovou linku a zachycuje osudy bílého Dicka od jeho narození. V prvních devíti epizodách je kromě několika příhod z velrybího hejna popsán i lov velrybářů a následné zpracovávání úlovku na palubě lodi. Poté se posuneme v ději o blíže neurčený počet let, kdy se Dick po souboji se stárnoucím Larrym stává novým vůdcem velrybí smečky. Krátce poté se seznámíme s fanatickým kapitánem Ahabem, který první kontakt s Dickem zaplatí levou nohou. Další děj už je zaměřen na zaslepenou touhu Ahaba za každou cenu Dicka dostat, bez ohledu na potíže, nepříznivé okolnosti i ztráty na životech v řadách jeho posádky. Najdeme zde i vedlejší dějové epizody, které Baudisovi umožňují opět přiblížit čtenářům velrybářské řemeslo. V prvním komiksovém vydání je uvedena poznámka, že kromě Melvillovy knihy byly využity i znalosti odborníků, například francouzského oceánografa Yvese Cousteaua, českého biologa Vratislava Mazáka a dalších znalců velryb.“
Melvillova kniha vychází z reálných událostí – Moby Dick opravdu nebyl přeludem. Šedavě bílá obří velryba (měřila údajně 26 metrů) děsila velrybářské lodi téměř tři desítky let. Bylo doloženo několik střetů s plavidly, tři vorvaň poslal ke dnu a pět poškodil natolik, že nebyly schopny další plavby. Na své konto si připsal i 31 obětí z řad velrybářů. V dodatkovém textu v komiksu se Baudis krátce zmínil i o konci legendárního vorvaně – Dicka v roce 1859 ulovila nedaleko brazilského pobřeží švédská velrybářská loď, ovšem v té době už byl vorvaň zřejmě sešlý stářím, protože se nijak nebránil. První zmínky o jeho výskytu jsou datovány do roku 1810.
Kreslíř Petráček v některých epizodách zajímavě rozčlenil zažitý čtyřřádkový sled obrázků. Jednotlivé díly byly číslované a v záhlaví vedle loga bylo krátké shrnutí děje. Text v zápatí neměl se seriálem nic společného. Pro reedici byly všechny dodatkové texty už tradičně vypuštěny, seriál je ale uveden rozsáhlým článkem o Moby Dickovi„
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání ABC v letech 1989-90, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ABC – kliknutím na náhled strany:
Chybějící čísla 6,15,19 a 23 z ABC 34.ročníku (1989-90) dnes dorazily – NETŘEBA je už skenovat. Připravím do archivu asi během vánoc.