RODOKAPS číslo 6 z roku 1990
Dnešní číslo časopisu RODOKAPS z roku 1990 pro www.detske-casopisy.cz připravil Nemo. Děkujeme!
O prvních RODOKAPSECH (které po jejich nucené odmlce od září 1944) začal v roce 1990 vydávat ve svém nakladatelství Ivo Železný jsme přesli článeček 12.6.2015. Dnes ale archivujeme další číslo z prvního roku obnoveného vydání – 1990. Bylo by škoda, nezachytit i tuto (méně slavnější) etapu RODOKAPSU.
Na wikipedii lze dohledat že PhDr. Ivo Železný (* 7. června 1950) je český nakladatel, překladatel především ze švédštiny, ale něco přeložil i z angličtiny, norštiny, dánštiny, finštiny, polštiny, ruštiny, slovenštiny a esperanta, a editor. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory Anglistika-Amerikanistika a Skandinavistika (švédština). Od roku 1991 do roku 2006 byl vlastníkem distribuční sítě a několika nakladatelství. Mimo jiné od roku 1991 do roku 2007 majitelem stejnojmenného nakladatelství Ivo Železný, spol. s r. o. s největším počtem vydaných titulů v Česku (více jak 5000 titulů). Poté, co vykázal účetní ztrátu 5,5 milionu Kč, sám na sebe požádal o uvalení konkurzu.
Těch čísel původní produkce RODOKAPSU (do roku 1944) se nám zatím podařilo na tomto webu archivovat kolem devadesáti – cca 22% ze 407 vydaných čísel. Není vyloučeno, že se nám za pár let podaří digitalozovat i těch cca 320 chybějících čísel.
RODOKAPS vycházel v roce 1990 týdně v rozsahu 84 stran. Dnes archivované číslo z roku 1990 vydal ještě Art-servis, družstvo kulturních služeb.
V dálné zemi prožívá další dobrodružství hrdina Haggardových románů, nebojácný Allan Guatermin. Je požádán nápadníkem jedné dívky, aby ji osvobodil od krvavé oběti příšeře Heu-heu. Ta v daných končinách coby obrovská opice vládne a každý rok požaduje jako oběť krásnou dívku. Po četných dobrodružstvích v ní Allan odkryje vychytralého kouzelníka, který v masce opice tyranizuje okolí a mladé strká do rostoucího harému. Allan jej zničí a demystifikuje. Dívku, která stála na počátku příběhu, sice osvobodí, ale neunikne místnímu náboženství. Po Allanovi zatouží místní královna a chce jej za muže – hrdina jen stěží uniká.
O autorovi dnes archivovaného RODOKAPSU databazeknih.cz uvádí:
Sir Henry Rider Haggard se narodil 22. června 1856 jako osmé dítě anglického venkovského šlechtice. Byl problematickým dítětem, ve své rodině byl považován za blázna. Četl velice málo, přečetl pouze Robinsona Crusoe, Pohádky tisíce a jedné noci a Tři mušketýry. Byl přesvědčen o tom, že je lépe dobrodružství prožívat, než o nich číst. Haggardův otec snil o diplomatické kariéře svého syna; zůstalo ale jen u otcova zbožného přání – mladý Haggard odjíždí jen jako osobní sekretář s přítelem svého otce do jižní Afriky.
Jednoho krásného dne se s ním jeden z jeho bratrů vsadil, že by určitě nikdy nenapsal něco takového, jako Stevensonův Ostrov pokladů. Haggard tuto sázku nakonec vyhrál. Během pouhých 6 týdnů totiž napsal román King Salomon´s Mines (1883), který mu přinesl ohromný úspěch. Kniha se stala neuvěřitelným bestsellerem. Graham Green ve svém autobiografickém románu Umění žít píše: „Mým nejoblíbenějším románem byl přirozeně The King Salomon´s Mines. Haggard vytváří v naší paměti obrazy, které se ani po třiceti letech nezapomínají.“
V tomto svém románu vytvořil Haggard charakteristické rysy svých hrdinů, ke kterým se ve svých dalších románech neustále vracel. Příkladem nad jiné je lovec slonů Allan Quatermain, který je univerzálním hrdinou dalších 18 Haggardových románů. (Haggardův první román The King Salomon´s Mines je příběhem o hledání legendárního pokladu krále Šalamouna v Africe.)
Charakteristickým rysem téměř všech historických údobí je neutuchající zájem o archeologii. Haggard dostal fantastický nápad. Jestliže jsou lidé v extázi při četbě o archeologických objevech, jak asi s nimi zacloumá fakt, že by mohli sami odkrývat záhady tajemných měst, které před mnoha léty založily a obývaly tajemné kmeny hrozných barbarů. Tímto svým nápadem založil vlastně Haggard novou odnož SF, která je v anglosaské literatuře označována jako „lost race“: v záhadách se utápějící příběhy o lidských společenstvech dokonale izolovaných od současného světa.
Další Haggardův román Allan Quatermain (1887) neobsahuje žádné nadpřirozené prvky. Náš starý známý lovec slonů se dozvídá, že v jednom horském údolí v srdci Afriky žijí podivní bílí lidé. Po dobrodružné cestě se mu spolu s jeho přáteli podaří dojít na území kmene Zu-Vendis, kterému vládnou dvě královny.
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu RODOKAPS v roce 1990, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu RODOKAPS – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář