OHNÍČEK – 22. ročník – 1971-72

Dnes archivovaná dvě čísla časopisu OHNÍČEK z let 1971-72 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Kosodo z podkladů dodaných FerryH. Veliký dík!

V tiráži archivovaných čísel je napsáno: OHNÍČEK, zábavný čtrnáctideník. — Vydává česká rada Pionýra v Mladé frontě. — šéfredaktor Jiří Binek. — Zástupce šéfredaktora Marie Lapáčková. Redaktoři Jiří Červin, Ivo Pechar, Vojtěch Steklač. — Výtvarná redaktorka Věra Faltová. … Cena 1,60 Kčs … “ V průběhu tohoto ročníku se stala šéfredaktorkou Marie Lapáčková, která nahradila Jiřího Binka (řídil OHNÍČEK 18 let  (1953–1971), byl vyměněn v rámci normalizačních „prověrek“). Marie Lapáčková seděla na šéfredaktorské židli o tři roky méně než její předchůdce (1971–1986). OHNÍČEK vycházel v netypickém formátu „naležato“ – byl tak na první pohled k rozeznání mezi ostatními dětskými časopisy.

Mezi pravidelné rubriky OHNÍČKU patřily TŘÁSNIČKY – přinášející objevy a zajímavosti ze světa (v rámci nezbytné servilnosti vládnoucí KSČ nikdy nechyběla alespoň zmínka o SSSR nebo jiné zemi „socialistického tábora“.

Sovětský spisovatel populárních knížek pro děti Arkadij Petrovič Golikov (*1904 +1941) je známý spíše pod pseudonymem Arkadij Gajdar. Už ve svých 14 letech vstoupil jako dobrovolník do bolševické armády a během občanské války v Rusku se účastnil řady bojů (a z dnešního pohledu se dopustil mnoha válečných zločinů). Byl postupně povyšován a v 17 letech se stal velitelem 58. odděleného pluku. Za socialismu patřily alespoň dva nejznámější romány Arkadije Gajdara ČUK A GEK nebo TIMUR A JEHO PARTA mezi jakousi „povinnou četbu“ – pamětníky tedy netřeba s obsahem jeho románů seznamovat. Komiksové zpracování jeho románu bylo zřejmě úlitbou redakce (srovnáme-li s obsahem časopisu ještě před 2-4 lety) Tiskovému odboru ÚV KSČ (prováděl „řízení a kontrolu tisku“). Fakt je, že seriál děti (které ještě před pár lety mohly číst RYCHLÉ ŠÍPY) příliš nezaujal i když se ilustrátorka Drahomíra Dvořáková snažila. O cca deset let později vycházela sovětská „klasika“ jako komiks i ve slovenském časopise OHNÍK – tam jej ale kreslil Jozef Cesnak (zdá se mi, že se v jeho případě jedná o povedenější komiksové zpracování).

Obsah rubriky PIONÝRSKÉ KUKÁTKO byl definován jejím názvem. Časopis byl určený pro děti od cca 8 do 12 let a tak si nejsem zcela jist, jakou čtenost tato rubrika měla. Ale protože  byl OHNÍČEK časopisem Česká rady Pionýra, bylo nutno nezbytnou dávku ideologie vládnoucí KSČ podsouvat i dětem.

Kreslený seriál BIVOJ … byl otiskován v OHNÍČKU pět ročníků. O. Bezděková ve své knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL na straně 164 píše:

„…vychází po dalších pět let seriál pod názvem Bivojova rytířská dobrodružství (1970-75, 114x ). Je to příklad seriálu, který vzniká nesměle, postupně se rozjíždí a konečně dosahuje nepřetržitého vycházení. Všimla si ho i kritička J. Hrabáková, která napsala, že seriál si svým zaměřením především na kresebnou situaci zachovává jednotný ráz a prokazuje stále živou nápaditost a vtip.  To dokazuje například situace, kdy Kazi, nesená na královských nosítkách, mrská nohama, aby se šlo rychleji, pes kouše rytíře do brnění a Bivoj zase bojuje s kancem a nakonec se zachraňuje nevšedním způsobem: zasekne cep do stromu a přitáhne se k němu (známý gag z grotesek).“

Jeden z nejslavnějších kreslených příběhů OHNÍČKU byl beze sporu OTAZNÍKY DETEKTIVA ŠTIKY (vycházel v letech 1971–1986). Že tento komiks přesáhl hranice Československa a před několika lety vyšel i norsky, je psáno v článečku z 28.11.2015.

Na pokračování vycházel ve 22. ročníku OHNÍČKU „vystřihovací“ klasický román HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN:

Na posledních dvou stranách OHNÍČKU vycházel komiks MOŘŠTÍ VLCI A SEDM TRPASLÍKŮ. Olga Bezděková ve své knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ – I. DÍL na straně 168 uvádí:

„Spolupráce populární kreslířky V. Faltové (Kocour Vavřinec, Mateřídouška) s V. Steklačem (Růžek) přinesla sérii několikaletých zábavných pohádkových seriálů: Mořští vlci a ďábelský doktor QQ, Mořští vlci ve vesmíru, Mořští vlci a sedm trpaslíků, Mořští vlci a poklad trpasličího krále, Sněhurka a trpaslík Dodo (1969-74). Seriálu předcházela soutěžní akce „Vysílání Velkého Piráta“ v minulém ročníku (č. 1-16/1968-69). Poslední šestnácté pokračování už bylo ve formě kresleného seriálu. Postavy seriálu – Velký Pirát, Šilhavý Leo a rorýs Emil se na stránkách Ohníčku na palubě Bouřliváka toulají po oceánu. Sytě barevné disneyovské obrázky jsou opatřeny bublinkami s textem.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu OHNÍČEK z let 1971-72 prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) ve svém tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu OHNÍČEK z let 1971-72 – kliknutím na náhled strany:

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů k přečtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu OHNÍČEK zde >>>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *