Časopis OHNÍČEK – 19.ročník – 1968-69
Dnešní číslo časopisu OHNÍČEK – 19.ročník z let 1968-69 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Luděk Z. Moc děkujeme!
Olga Bezděková píše ve své knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL na straně 157: „Časopis československých dětí začal vycházet jako čtrnáctideník, od 3. ročníku jako měsíčník, v 70. 1etech se vrátil k původní periodicitě a k charakteristice zábavný čtrnáctideník. Ohníček vydávala Česká ústřední rada PO SSM v Mladé frontě a byl určen dětem 1. stupně základní školy. V průběhu let se několikrát proměnil jeho formát i rozsah stran, který se pohyboval od dvaceti čtyř přes šestnáct a dvacet až k dvaatřiceti stranám. Za redakci z odpovídal v l. ročníku Svatopluk Hrnčíř, později František Holešovský, dále Stanislav Hauser a Alois Poledňák. Od 4. ročníku se na řadu let stal šéfredaktorem J. Binek.“
V 19.ročníku OHNÍČKU vycházel na pokračování vkládaný román – nejdříve NA HOŘE VINNETOUOVĚ (Karel May), pak JOE MEZI PIRÁTY (Jack London).
Na pokračování (vždy 3 strany) vycházely i BOŘÍKOVY LAPÁLIE, jednoho z tehdejších redaktorů Vojtěcha Steklače. K popularitě BOŘÍKOVÝCH LAPÁLIÍ zcela určitě přispěly kouzelné ilustrace Vladimíra Renčína. Inspirace Goscinnyho Mikolášovými patáliemi je zjevná, ale nijak neubírá na humorných příhodách party kluků z Holešovic.
„Významného úspěchu dosáhl zábavný seriál M.Švandrlíka a Neprakty Sek a Zula (1968-71, 68 x ), jehož námět sahá do „pseudohistorické“ doby. Typicky nepraktovské kresby doprovázejí nejen bublinky s dialogy, nýbrž i text pod obrázky, který je evidentně nadbytečný a v podstatě opakuje to, co je zřejmé z kresby i dialogů v bublinkách. Zdá se, jako by se autor nemohl rozhodnout, co je vtipnější, zda text nebo dialogy v bublinkách, a proto uvádí obojí.
V kresleném seriálu je snad v takovém případě nejvhodnější text střídat s bublinkami, ale obojí současně působí redundantně. Sám námět zasazený do doby kamenné je lákavý a autorům se podařilo téma zpracovat vtipným způsobem.
Dva pračlověčí sourozenci – Sek a dívka Zula (děti pračlověka Pima) – prožívají své dětství jako jiné děti naší doby, ale v kontextu doby kamenné. Protože autoři s humorem spojují dnešní podmínky civilizace s minulostí, dochází k vtipným situacím a anachronismům pro čte náře směšným: nakupuje se v drogerii, chodí se k zubaři, při nemoci se bere acylpirin, meteorologové špatně předpovídají počas í apod. Hrdina Sek je vynalézavý pračlovíček, který hýří vtipnými nápady a dokáže si poradit v každé situaci; spolu se sestrou Zulou zdárně realizují své nápady….“
„Malý Vinnetou, kdysi signalizován na obálce Pionýru Frantovými kresbami z indiánského prostředí, je nesporně kreslířovým
úspěchem. Obsahově se seriál řadí do kategorie humoristických seriálů. Výrazně barevné malebné frantovské neohraničené obrázky, víceméně pravidelně rozmístěné v prostoru stránky, doprovázejí bublinky s dialogy. Komická figurka prostoduchého Lomihnáta, s charakteristickým kovbojským kloboukem, je protějškem bystrého indiánského chlapce. I podtitulek seriálu odráží někdy Lomihnátovu přítomnost, například Malý Vinnetou aneb myš u Kidaapod. Někdy Kid Lomihnát vystupuje v samostatné příhodě. Střety Malého Vinnetua s Kidem Lomihnátem přinášejí škálu humorných situací, které malý Indián vyřeší vždy po svém, originálně.
K. Franta nemá o dobrý nápad a vtip nouzi, a tak přivádí na scénu i paní generálovou Trabantovou, která v krámě, jejž založil Kid Lomihnát,
zaměňuje skutečné krávy za pultem za prodavačky a žasne, že jí sežraly klobouk. Lomihnát je shovívavě omlouvá: Vždyť jsou to krávy. Podobný humor však je vlastní i Malému Vinnetuovi, který zase pro změ nu přivádí do školy strakatou krávu jako náhradu za mapu Jižní Ameriky: Je to první mapa, která žere trávu.
K. Franta se na podobných historkách „vyřádil“, projevil notnou dávku nadání pro situační obrazovou komiku. Komiku jazykovou kladně hodnotí o. Uličný a vyzdvihuje i nuance v textu obláčku , které umožl1uje například použití verzálek. Kritizuje však stylizaci řeči indiánů, kdy K. Franta zapomíná, že pomocí infinitivů .. . domorodci takto neobratně mluví cizí řečí, neobvyklé však je, aby tak mluvili rodným jazykem.
Úsměvný seriál čtenáře pobavil, aniž si kladl vyšší nároky. Nicméně jeho obliba přispěla i k vydání vybraných příhod v samostatném sešitě v Knihovničce Ohníčku.“
Na poslední straně 19.ročníku OHNÍČKU byl otiskován komiks ROBOT MIKI. Olga Bezděková se o něm zmiňuje: „Oživení do seriálové produkce přináší teprve rok 1964 se zábavným seriálem Zdeňka Milera ROBOT MIKI (1965-69, 56x).
Z. Miler, autor populárního Krtka z kreslených filmů a knížek, projektuje do Robota Mikiho vzrůstající rozmach techniky a v hrdinovi
demonstruje vymoženosti v oblasti automatizace.
Přátelstvím chlapce s robotem dosahuje seriál po čtyři ročníky řady vtipných zápletek. Robot Miki se ukáže schopným zařídit, že je ve škole volno, docílit, aby se vyhrál fotbal apod. Dvojice chlapce Jirky a robota Mikyho pokračují v různých nevázanostech – tahání Jirky i s postelí po sněhu, v létě zase přiděláním koleček k posteli.
V poslední sérii příhod se přátelé spojí ještě se lvem Alíkem, uprchlým ze zoo, a vydávají se na cestu do Afriky. Jejich cíl však ohrožuje vyhlášené pátrání po Alíkovi, a tak ho kamarádi v kritickém okamžiku nabílí a posadí na podstavec jako sochu. Zato na lodi, která je dováží pryč, nemusí Alík nic předstírat, protože tam právě probíhá karneval. Robot Miki se pak začíná projevovat, odklopí „břicho“, kde má magnetofon, který umožňuje zesílit jeho hlas, nebo pomocí magnetofonu odejme divochům ochranné štíty a ti, odzbrojeni, bezhlavě prchají.
O seriálu píše literární kritička J. Hrabáková: Má výhodu v tom, že se ne spojením dětského a „technického“, ale svým charakterem polopohádkového hrdiny může ocitat v nejrůznějších situacích, umožňuje vzbudit napětí, smích i soucit. Právě tyto bohaté možnosti zaručují jeho působivost i možnou dlouhou životaschopnost.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu OHNÍČEK v letech 1968-69, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované čísla časopisu OHNÍČEK – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář