VLÁDCE MOŘSKÝCH HLUBIN – komiks z časopisu VĚTRNÍK
VLÁDCE MOŘSKÝCH HLUBIN – na motivy románu J.M.Trosky nakreslil pro časopis VĚTRNÍK (1.ročník – 1968-69) Miroslav Hrdina.
VLÁDCE MOŘSKÝCH HLUBIN je úvodní ze čtyř na sebe volně navazujících románů. VLÁDCE MOŘSKÝCH HLUBIN zavede čtenáře pod mořskou hladinu, do říše kapitána Nema. Kniha byla vyšla prvně vroce 1936-37 časopise MLADÝ HLASATEL a v roce 1942 ji vydalo nakladatelství K. Červenka. Román je nakladateli trochu opomíjen – mezi lety 1942 – 2006 snad ani nebyl vydán (vyjma tohoto komiksového zpracování). Na VLÁDCE MOŘSKÝCH HLUBIN navazuje NEMOVA ŘÍŠE, ROZKAZY Z ETÉRU a NEVIDITELNÁ ARMÁDA. V článečku 24.4.2015 byl archivován kreslený seriál KAPITÁN NEMO.
Se samotným jménem J.M.Troska to je trochu složitější. Spisovatel se původně jmenoval Jan Matzal. V roce 1947 se úředně přejmenoval na Jan Troska. Příjmení Troska je patrně jeho trpkým žertem, odkazujícím na chorobu, kterou trpěl a díky již musel odejít předčasně do invalidního důchodu. Odtud tedy Jan Matzal Troska – J.M.Troska.
Jan Matzal Troska (*1881 +1961) se narodil ve Valašských Kloboukách, mládí strávil ve Vyškově na Moravě a v Brně, kde absolvoval obchodní školu. Pak pracoval jako úředník v plzeňské Škodovce, později v Mladé Boleslavi. Během první světové války pracoval jako disponent továrny Josefa Suchého v Pečkách. V roce 1917 se zastal dělníků, kterým byly z moci úřední sníženy dávky potravin, a byl za to mobilizován a poslán na italskou frontu. V roce 1921 byl vyslán do Srbska, kde působil pět let v Smedrevu a v Bělehradě jako ředitel strojíren. Po návratu do Čech se stal účetním v továrně na izolátory v Lounech a později v továrně na elektrická zařízení Ježek v Hradci Králové. Koncem 20. let (rok před svými padesátinami) odešel do invalidního důchodu a od roku 1931 se začal intenzivně věnovat psaní. S odstupem času lze konstatovat, že Jan Matzal Troska je jedním z nejvýznamnějších spisovatelů české meziválečné sci-fi.
Pro úvod do souvislostí kolem dnes archivovaného kresleného seriálu si dovolím citovat odbornici – Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ, strana 197-198: „Troskovy romány v kreslené podobé, Vládce mořských hlubin a Paprsky života a smrti v charakteristickém pojetí Miroslava Hrdiny, vycházely v časopise na pokračování po čtyřech nebo dvou stranách. Kresby zachycují hlavní rysy tváří a postav hrdinů, nepropracovávají však detaily. Text je rozdělen jak do dialogů s bublinkami, tak provází seriál po strané, a to v delším souvislém vyprávění z románu. Touto těžkopádnou kombinací ovšem seriály ztrácejí na přitažlivosti. Poslednímu seriálu inspirovanému Troskovou předlohou, Kapitánovi Nemo (36 s.), se dostalo kresebného zpracování zkušeným malířem Milošem Novákem.“
Stáhni si (jako registrovaný uživatel) komiks VLÁDCE MOŘSKÝCH HLUBIN do svého tabletu, pc, notebooku – v jednom PDF souboru – klikni na náhled strany:
Dovolím si trochu poopravit. Román nebyl nakladateli opomíjen, ale Troska se prostě v letech 1948-1989 nevydával, s vyjímkou krátkého období po pražském jaru, potom zase pauza. Takže román vyšel v roce 1969. Není první ze čtyř, ale dalo by se říci z deseti.
Vládce mořských hlubin
Paprsky života a smrti, později jako Pistole míru
Trilogie Kapitán Nemo
Trilogie Zápas s nebem
Dvoudílná Planeta Leon
Paprsky a Planeta Leon už nestačily v roce 1970 knižně vyjít.
Zajímavé je, že některé věci vyšly za okupace s dost podstatnými změnami oproti původním vydání. První dvě knihy byly dost protiněmecké, dokonce v nich hrdinové donutili Německo k odzbrojení, takže přestalo být pro Evropu hrozbou. Ovšem Němci donutili Trosku díla přepsat a kupodivu žádný zákaz se nekonal. Což kromě silného náboženského náboje některých děl také později pravděpodobně přispělo k odstranění jeho jména z literatury. Nepomohl ani zoufalý pokus s vydáním velice špatného díla Vládcové vesmíru s podtitulem technicko-vědecký román, který vyšel jako příloha časopisu Mladý technik, tuším hned v prvním ročníku. Tam se to sice již Rusy hemžilo, ovšem zatímco u dřívějších děl se čtenář nad autorovou naivitou pousměje, zde to vyvolá záchvaty smíchu nebo klepání na čelo. A to ne z hlediska dnešních technických možností a znalostí, ale tehdejších.
To ale nic nemění na tom, že je to můj oblíbený autor a žádnou knihu jsem nepřečetl tolikrát jako jakoukoli od Trosky.