MALÝ ČTENÁŘ – 32.ročník – 1912-13

12.8.2019   1912, 1913, Kde lze najít skenované časopisy, Kreslené seriály, Román (i na pokračování)   1 Comment

Dnes archivovaná čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1912-13 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Věra D. Veliký dík!

MALÝ ČTENÁŘ byl přední český ilustrovaný časopis pro děti a mládež, vycházející od roku 1882 do roku 1941 !

Praxe vydavatele a odpovědného redaktora Jos. R. Vilímka (dělali to tak i  jiní tehdejší nakladatelé) byla taková, že jednotlivá čísla časopisu vycházela nejprve sešitově a pak i společně jako svázaná kniha s podtitulem KNIHA ČESKÉ MLÁDEŽE. V roce 1912-13 vycházel MALÝ ČTENÁŘ s ilustracemi a obrázky Jar. Čermáka, Věnceslava Černého, V. Čutty, K. Horníka, St. Hudečka, Jos. Kočího, Jindř. Příhody, Art. Schneidera, K.L.Thumy, Jos. Weniga, Fr. Ženíška a dalších. 32. ročník „uspořádali“ spisovatel Fr. S. Procházka spolu s ředitelem měšťanské školy Gabrielem Smetanou.

Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 359-361 mimo jiné  uvádí:

Jeden z nejslavnějších českých časopisů pro děti všech dob Malý čtenář začal vycházet v Pardubicích zpočátku jako regionální učitelský časopis, určený „školské mládeži českoslovanské pro poučení a zábavu“. Vedli a vydávali jej tři pedagogové, Josef Zelený, Karel Vognar a Gabriel Smetana. Od počátku ho koncipovali jako náročný časopis s přitažlivým obsahem, ve kterém tvořila významnou součást domácí, ale i překladová původní tvorba.
Cílem časopisu bylo vychovávat děti k četbě. Výprava a výtvarná koncepce časopisu byly však zpočátku velmi skromné. Časopis vycházel v malém formátu, prakticky bez ilustrací kromě závěrečné rubriky „Rozmanitosti“ s úlohami a hádankami.
V sedmém ročníku (1887/88) přebral časopis pražský nakladatelský dům J. R. Vilímka a situace se změnila. Malý čtenář se po této změně více otevřel dobovým módám a žánrům a dobrodružné beletrii, nakladatel Vilímek oslovil i zahraniční vydavatelské domy, přizpůsobil titul moderním společenským trendům a nakupoval i zahraniční obsah (včetně obrázkových příběhů). Přibyly a zkvalitnily se (především technicky) také původní ilustrace. Redakce rozšířila okruh spolupracovníků a změnila vedení, časopisu se ujal redaktor Vilímkova nakladatelství Jan Klecanda a po jeho odchodu v roce 1891 zkušený F. S. Procházka. Díky změně své koncepce časopis už během prvního ročníku proměny zvýšil náklad ze 2000 na cca 35 000 výtisků a na dlouhá desetiletí si zajistil pozoruhodnou čtenářskou oblibu až do začátku II. světové války. Tuto oblibu dosvědčuje i řada svědectví. Po převzetí J. R. Vilímkem se obsah časopisu přiklonil více k dobrodružným příběhům, stále si však držel vysokou úroveň beletrie a získal kvalitnější grafickou podobu. Redaktor František Serafínský Procházka pro časopis získal přispěvatele mezi svými přáteli, špičkami domácí literární scény realistické generace a vítal i příspěvky mladších autorů. Mezi ilustrátory časopisu se objevil i mladý Zdeněk Burian. …“

„Každý ročník tiskl jeden zábavný román na pokračování. MALÝ ČTENÁŘ obsahoval také naučné články a cestopisy, doprovázené fotografiemi.“

DĚJINY ČESKOSLOVENSKÉHO KOMIKSU 20. STOLETÍ autorů Tomáše Prokůpka, Pavla Kořínka, Martina Foreta a Michala Jareše v 1. díle na stranách 40-45 mimo jiné uvádí:

„Dětským časopisům dominoval Malý čtenář, jenž byl založen už v roce 1881. Protože byl jeho vydavatelem Josef Richard Vilímek, vlastník Humoristických listů, propojení autorského zázemí obou periodik bylo nasnadě . Je možné, že i proto představovaly obrázkové seriály standardní součást Vilímkova dětského magazínu. Malý čtenář vycházel, jak bylo v té době u časopisů pro děti obvyklé, od září do června dvakrát měsíčně, takže se za rok objevilo dvacet čísel „Žertovné cykly“ byly už tehdy tradičně umisťovány na zadní stranu Malého čtenáře, tedy na druhé nejatraktivnější místo po přední obálce. Zatímco do června 1903 se v každém ročníku objevovalo v průměru osm obrázkových seriálů, tedy o něco málo méně než jeden na dvě čísla, v následujících letech až do června 1914 jejich počet kolísal mezi patnácti až (nejčastěji) devatenácti za rok. Kreslené příběhy se tak v zásadě staly atrakcí každého vydání!
Zároveň je však třeba zmínit, že zatímco u běžných ilustrací redakce prakticky vždy uváděla jméno jejich autora, obrázkové seriály byly až na několik nečetných výjimek publikovány anonymně, jako by se tak připouštěla jejich nižší, čistě účelová hodnota. Ze signatur a kreslířských stylů lze nicméně vyvodit, že hlavním přispěvatelem Malého čtenáře byl v oblasti kreslených příběhů Karel Ladislav Thuma (jeho příspěvky v daném období tvořily asi tři čtvrtiny všech publikovaných prací). Mezi dalšími autory nechyběla jména známá z oblasti karikatury a obrázkových seriálů pro dospělé – Eduard Fiala, Konstantin Hájek, Antonín Hausler, Pavel František Malý, Karel Stroff, Josef Ulrich, Karel Vavřina nebo Václav Volf. Menší část výtvarných rukopisů se bohužel zdráhá identifikaci, některé kreslené příběhy byly také převzaty ze zahraničí.
Jednotlivé seriály se nejčastěji skládaly ze šesti stejně velkých orámovaných polí seřazených do tří horizontálních pásů po dvou panelech a zabírajících prostor celé strany. Nezřídka se objevovaly i celostránkové kompozice se čtyřmi nebo osmi poli, méně často se třemi horizontálními poli umístěnými nad sebou. V případě pěti- či sedmipanelového uspořádání bylo poslední, liché pole obvykle umístě no ve spodním řádku uprostřed na osu strany, jindy bylo první předsazeno na předchozí stranu. Vzácně pak byly zastoupeny i příběhy s deseti a více poli zabírající celou stranu a větší část další nebo naopak třípanelová díla, která zaplňovala pouze menší část stránkového zrcadla.
Kresebný styl Karla Ladislava Thumy se v průběhu sledovaného období viditelně proměnil – kolem roku 1900 se více držel realistického zobrazení postav i prostředí, na prahu první světové války však už v jeho práci zřetelně přibylo groteskní nadsázky (větší hlavy, výraznější grimasy, vyzáblejší nohy apod.) a linka získala těkavější výraz. Celkově působil Thurnův výtvarný projev značně archaicky a nesl zřetelnou pečeť 19. století, přesto nepostrádal dynamiku: kreslíř své hrdiny dokázal přesvědčivě zachytit v pohybu a dobře ovládal i načasování gagu.
S textovými bublinami Thurna nikdy nepracoval, v příběhu Ladíkův fonograf (č. 9/1907-08) nicméně do posledního panelu vložil text psaný psacím písmem, jenž vystupuje z trouby zvukového přístroje, a v práci Duch rytíře Hurdyburdy (č. 5/1910- 11) nechal na čtyřech polích podobným způsobem promlouvat papouška ukrytého v brnění; zde jsou navíc opeřencovy výroky doprovázeny čarami naznačujícími směr zvuku. Výjimečně pak kreslíř pracoval s některými moderními komiksovými prvky – když v příběhu Jak strýc ježek oplatil panu Ferinovi jeho zlomyslnost (č. 14/1910- 11) dopadla jednomu z hrdinů na hlavu cihla, rozlétly se mu od ní na všechny strany hvězdičky následované krátkými vlnovkami.
Tradiční byla i Thurnova práce se stránkovou kompozicí – stejně velká pole umisťoval do zrcadla symetricky podle svislé i vodorovné osy. Když k tomu ale vybízel námět, několikrát z tohoto standardu vybočil – v díle Lest barona Prášila (č. 14/1908- 09) například potřeboval zobrazit vysokou skálu, a tak první pole zabírá levou třetinu stránky a zbylá čtyři jsou umístěna nad sebou vpravo od ní.
V několika výjimečných případech je u Thurnových děl uveden autor námětu (aniž zaznělo jméno kreslíře), lze tudíž předpokládat, že u ostatních prací vymýšlel scénáře sám Thurna, u části jeho seriálů ovšem nelze vyloučit ani převzetí nápadu ze zahraničních zdrojů. Thurnovy náměty byly občas značně drastické, prakticky vždy se ale drastičnost týkala pouze zvířecích hrdinů.
S vracejícími se hrdiny pracoval kreslíř jen zřídka. V jeho obrázkových seriálech se sice často objevoval opičák Fuk nebo lovec (či baron nebo pan) Prášil, ne vždy se však jednalo o stejné postavy. Fuk i Prášil se vyskytovali také v dílech dalších dobových tvůrců – tato jména byla k danému typu nositele na základě letité tradice přiřazována do značné míry automaticky.6 Nicméně opičáka Fuka i lovce Prášila kreslíř nakonec použil také v záměrně navazujících sériích. Nové příhody opičáka Fuka se dočkaly tří epizod označených římskými číslicemi (č. 12- 18/1907- 08), třetí část už ale z neznámých důvodů nakreslil Karel Stroff. Cyklus Lovecké vynálezy pana Prášila pak měl pouze dva číslované díly (č. 8, 9/1909- 10).? Druhý z nich navíc kreslíř výjimečně oživil i citoslovcem vycházejícím z klaksonu lovcova auta.
Na konci ročníku 1910-11 začal Thurna experimentovat s příběhy rozloženými do dvou stran, jež vycházely na pokračování v navazujících číslech – snad si zde už redakce uvědomila, že takováto forma seriálu zvyšuje pravděpodobnost prodeje dalších čísel. V následujícím ročníku otiskl Thurna dvě „obrazové pohádky“ rozložené do čtyř pokračování a v tvorbě vícedílných příběhů pokračoval i později; zároveň po letech poprvé opustil beztextovou formu a své seriály začal doprovázet prozaickými komentáři umístěnými pod panely. Větší rozsah i doplňující texty mu dovolily pracovat s poněkud složitějšími dějovými konstrukcemi – možná i proto se u těchto komentovaných seriálů vůbec poprvé objevily informace o Thurnově autorství. Nikam dál už ovšem tvůrcův vývoj nepokračoval. ..“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1912-13, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla MALÝ ČTENÁŘ zde >>>

One Response to MALÝ ČTENÁŘ – 32.ročník – 1912-13

  1. historicke foto 1928 napsal:
    30.1.2021 (16:36)

    HLEDAM STAROU FOTO Z R.1928 NA HLAVNI TRANE JE MALA DIVKA JAK DRZI NA HLAVE DZBANEK….
    JE TO MOJE MATICKA….
    DIKY VAM ZA POMOC
    jiri pikacek 73 lez

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *