WESTERNOVÁ ROČENKA RODOKAPSU – 1997
Mimořádné číslo RODOKAPSU s názvem WESTERNOVÁ ROČENKA RODOKAPSU vyšlo v listopadu 1997. Pod vedením Ivana Doležala ji napsali a sestavili Zdeněk Pošíval, Ivan Šmiták a Jiří Zeman. Vydalo ji nakladatelství IŽ, s. r. o. (IVO ŽELEZNÝ).
Ivo Železný (*1950) byl od roku 1991 do roku 2007 majitelem stejnojmenného nakladatelství s největším počtem vydaných titulů v Česku (více jak 5000 titulů). Poté, co vykázal účetní ztrátu 5,5 milionu Kč, sám na sebe požádal o uvalení konkurzu. V půli roku 2010 nabylo právní moci usnesení o zrušení konkursu protože majetek konkursní podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Nakladateltví ale zanechalo nepominutelnou stopu při pokusu o vzkříšení tradice RODOKAPSU po roce 1989. Nepodařilo se mi zatím zjistit kolik brožovaných sešitů „nového“ RODOKAPSU nakladatelství vydalo (ale jen v letech 1992-93 to bylo jistě přes 40 svazků). Třeba se o tuto informaci podělí některý z návštěvníků www.detske-casopisy.cz.
WESTERNOVÁ ROČENKA RODOKAPSU z 11/1997 má 68 stran a je rozdělena do 12 oddílů – po jednotlivých měsících.
Dostatečně vysvětlujícími jsou úvodní řádky WESTERNOVÉ ROČENKY RODOKAPSU: „Kalendáře jako čtivo patřily zejména v minulém století k běžným kulturním potřebám lidí, ale odplavil je čas. Nahradila je záplava dostupných knížek a časopisů. Zábava a informace se dnes čerpají z rádia či z televizní obrazovky, nezřídka už rovnou v ložnicích. Na kalendáře by se málem zapomnělo, nebýt některých spolků, které je vydávají pro poměrně uzavřený okruh svých přízniúců, jež spojuje určitý společný zájem. Autory Ročenky Rodokapsu spojuje vztah k přírodě, trampingu, k legendám amerického Západu a k lecčemu dalšímu, co jim připomíná století, v němž ještě dané slovo platilo víc než zákon. Ročenku sestavili pro čtenáře, kteří smýšlejí podobně. Čtivo na celý rok se vejde lehce do báglu, do kapsy, za trámek v chajdě nebo doma na poličlcu, aby bylo po ruce, když se nedá udělat nic vhodnějšího, než si tenhle spisek otevřít. Dvanáctkrát do roka se to může lehce stát. Ročenka beztak déle nevydrží protože každému měsíci je věnována pouze jedna, kapitola.“
Pro letmé seznámení s fenoménem RODOKAPSU cituji z asi nejkomplexnější a nejserióznější publikace, která se tomuto tématu věnovala – Pavel Janáček, Michal Jareš – SVĚT RODOKAPSU, strana 13-14: „Obecné jméno rodokaps – jako označení pro druh četby, nikoli jednu určitou románovou řadu – má čeština zaznamenáno nejpozději od září 1937, kdy se v nakladatelské revue Panorama objevila úvaha o zásluhách Družstevní práce na pozadí „inflace různé »literatury« otiskované v obchodních týdenících a rodokapsech“ (-ý: Dvě velké akce DP, Panorama 15, č. 7, září 1937, s. 196). V jazykové praxi se od té doby ustavil trojí hlavní význam tohoto slova. Za prvé se rodokapsem může myslet western 20. století, tedy dobrodružný román z Divokého západu, jehož protagonisty budou kovbojové, šerifové, střelci. Za druhé může jít o kategorii estetickou: rodokaps potom znamená jakoukoli podřadnou literaturu, literaturu v uvozovkách, jíž se nepřiznávají umělecké nebo kulturní hodnoty – je to tedy synonymum tzv. literárního braku. A konečně může být rodokapsem míněn publikační typ, určitá forma úpravy, výroby a šíření literlirního textu, soubor materiálních, kulturních a právních, vizuálních a dalších smyslových vlastností či atributů, které předurčují sociální uplatnění textu i významy, s nimiž je při četbě spojován. Takto se slovo objevilo poprvé v Panoramě, v tomto významu ho také užívá naše práce. Svět rodokapsu, který touto bibliografickou příručkou vracíme do uvažování o moderní české literární kultuře, není tedy ani světem českého, evropského nebo amerického westernu, ani světem „bezcenné“ literatury jako takové. S oběma se sice prolíná, jde však o mnohotvárnější a zároveň skromnější univerzum – o svět českého románového sešitu, pozorovaný v jeho vlastní době, v rozmezí let 1935-51, jež byla časem kulturní iniciativy tohoto média.
Šlo o dobu jeho prvního, nikoli však posledního působení. V očích socialiscké kulturní politiky symbolizoval románový sešit úpadkové tendence buržoazní éry. „Předúnorové“ sešitové edice se v 50. letech staly zvláštním druhem literárního prohibita, byly definitivně vyřazeny z antikvárního oběhu, z půjčování v knihovnách a cestou nejrůznějších školních či mládežnických sběrů byly stahovány z knihoven soukromých. Tím se také staly vzácným statkem, půjčovaným, vyměňovaným a obchodovaným v soukromí. V novinové distribuci je tehdy nahradily brožury Knihoven RP a Květů, přinášející zejména reportáže a cestopisnou nebo naučnou publicistiku. Návrat sešitové románové edice umožnilo až rozvolnění ideálu socialistické literatury v druhé půli 60. let. Již roku 1965 se na novinových stáncích objevily první čtverečné brožury edice Magnet, přinášející atraktivní spisky tehdy nastupujícího žánru literatury faktu. O dva roky později začala ve formátu velkého sešitu vycházet dobrodružná edice pro mládež Karavana: rodokaps ožil podruhé. Období Pražského jara přineslo pak řadu pokusů kamenných i zájmových vydavatelství o sešitové řady detektivní, dobrodružné a částečně i sentimentální četby, většinou však nepřečkaly nástup normalizace. Na svůj úplný návrat si proto románový sešit musel počkat až do listopadu 1989. Po něm se vyrojily četné edice, jež někdy pouze vytěžovaly domácí archivy prvorepublikových a protektorátních sešitů, jindy si postupně utvářely okruh vlastních autorů, případně navazovaly licenční vztahy s německými partnery. Hlavními podniky obou typů se stalo brněnské nakladatelství Radomíra Suchánka s příznačným jménem Návrat a kupředu orientované podniky pražského nakladatele Ivo Železného.
Od 60. let, a tím spíše v letech devadesátých, měl ovšem románový sešit v české kultuře jinou pozici než v období svého vzniku – v období, kdy například ještě nevysílala televize. Přestal být vůdčím médiem spotřební četby, jedním z průsečíků populární kultury své doby, jal se obsluhovat čím dál užší, vyhraněné skupiny čtenářů a postupně se změnil v konzervativní médium pro pamětníky. Pokusy o návrat tohoto pulilikačního typu za Pražského jara i po pádu komunismu byly totiž vedle racionální kalkulace vždy tak či onak motiv.ovány nostalgií po předúnorových časech – dokonce i obnovením románového sešitu jako by se česká kultura vracela do míst, kde byl její vývoj kdysi přetržen. Spolu s dostupností bibliografických dat o sešitových edicích 60.-90. let je tato jejich druhotnost důvodem, proč se v naší příručce striktně omezujeme na onu vlastní dobu, pionýrský čas rodokapsu.“
Pokud máš více informací o dnes archivovaném titulu a jso ochoten(a) přispět k dokreslení souvislostí kolem jeho vydávání, napiš do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulní stránky.
Stáhni si sešit RODOKAPS (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého počítače či tabletu ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany:
Ahoj kamarádi.
pokud jde o Rodokaps IŽ velký , tak těchto vyšlo nejméně 332 čísel. Většinu těchto velkých Rodokapsů vlastním.
Nemo54