PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

 

Tag Archives: SEDMIČKA PIONÝRŮ

SEDMIČKA – 24.ročník – 1990-91

24.1.2022   1990, 1991, Kde lze najít skenované časopisy, Kreslené seriály, Stahuj časopisy   No comments

Dnes archivované čísla časopisu SEDMIČKA z let 1990-91 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Nell1967. Veliký dík!

Wikipedie k časopisu SEDMIČKA uvádí: „Sedmička byl populárně zaměřený dětský časopis vycházející v letech 1968 až 1992. Vznikla v květnu 1968 transformací Pionýrských novin. Od roku 1970 vycházela jako Sedmička pionýrů, v roce 1990 se vrátila k původnímu názvu. Byla určena pro věkovou skupinu 10 až 15 let, vycházela s týdenní periodicitou. Zaměřovala se na rozhovory s populárními herci, zpěváky a sportovci, zajímavosti ze světa a z kultury, povídky a zábavné čtení. Pravidelně přinášela texty písní včetně notového zápisu s akordovým doprovodem a oblíbené komiksy. Od roku 1976 otiskovala francouzský komiks Asterix.“

V tiráži časopisu se uvádí: „SEDMIČKA – ČTENÍ PRO CHLAPCE A DĚVČATA NA SEDM DNÍ • Ročník XXIV • Vychází týdně • Vydává Mladá fronta • Adresa redakce: Sedmička, Dům dětského a mládežnického tisku, Radlická 61, 150 00 Praha 5 • Telefony 54 49 41 – 8. 54 00 13 • Dálnopis 123 302 • Šéfredaktorka Svatava Hirschová • Zástupce šéfredaktorky Rudolf Pařenica • Sekretář redakce Lada Steklá • Graficky upravil Tomáš Svoboda a Emanuel Holý • Fotoreportéři Miroslav Martinovský a Josef Soumar • Redaktoři Jaroslav Kopřiva, Naďa Růžičková, Markéta Synovcová, Jan Tomášek,  Jiljí Záruba • Dopisové oddělení Kateřina Doušková • Sekretariát Eliška Poulová, Věra Sommerová …“

Číslo 17 z 29.prosince 1989 vychází ještě pod názvem SEDMIČKA PIONÝRŮ, ale vzhledem ke společenským změnám vychází už 5. ledna 1990 18. číslo opět pod názvem SEDMIČKA. Redakce k tomu tehdy psala:

“Jistě jste si všimli, že s novým rokem k vám přichází váš časopis nejen s novou cenou (o nutnosti jejího zvýšení jsme psali nedávno), ale i s novým názvem. Přesněji řečeno — staronovým. S takovým, pod nímž se „čtení pro chlapce a děvčata na sedm dní” objevilo poprvé 2. května 1968 a s nímž vycházelo po první tři ročníky.
To, že se název časopisu zestručnil, však neznamená, že bychom se distancovali od práce pionýrské organizace. Budeme i nadále psát o zajímavé a přitažlivé činnosti pionýrských kolektivů, o jejich problémech. Avšak nejen o nich. Chceme se obracet ke všem dětem, bez ohledu na to, zda jsou členy pionýrské organizace, obnovovaného Junáka či případných dalších organizací, chceme, aby Sedmičku považovaly za svou i děti stojící mimo všechny tyto organizace. Proto budeme psát o všem, co zajímá všechny kluky a děvčata ve věku od 11 do 15 let. Na stránkách Sedmičky tedy najdete i informace a reportáže z činnosti jiných dětských organizaci. Podstatné pro nás je, aby to byla činnost taková, která děti zajímá, něco užitečného jim poskytuje, pomáhá je vychovávat tak, jak to předpokládá nedávno upravená Ústava ČSSR — v duchu vědeckého poznání a v souladu se základy vlastenectví, humanity a demokracie. Chceme, aby tomuto cíli odpovídalo vše, co bude v Sedmičce otištěno. A samozřejmě naším přáním je, aby se vám časopis líbil. I když víme, jak je těžké vyhovět všem, budeme se snažit, aby si v Sedmičce každý našel alespoň něco, co ho bude zajímat.
Pište nám svá přání, o čem byste si chtěli přečíst, zvěte nás na zajímavé akce vašich kolektivů. Stránky Sedmičky jsou vám otevřeny!”

ENCYKLOPEDIE KOMIKSU 2 (V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989) od Josefa Ládka a Roberta Pavelky na stranách 220-234 podává v českých reáliích asi nejzasvěcenější informaci o komiksu, který v dobách reálného socialismu v Československu zpopularizoval právě časopis SEDMIČKA PIONÝRŮ. Citovat zde všech 14 stran nebudu (vážným zájemcům doporučuji výše zmíněnou knihu), ale krátkou ukázku ano:

„Představovat slavného galského bojovníka Asterixe je v dnešní době téměř totéž jako vysvětlovat fanouškům komiksu, kdo to byl Mickey Mouse plus Kačer Donald. Kníratý hrdina se stal bez nadsázky fenoménem kreslených příběhů po celém světě, stejně jako jiné postavy nestárne, stále se vrhá do nových příběhú a vždy má za zády své věrné přátele.
Rozvíjet ságu Asterixových příběhů se múže jevit jako zbytečnost – v digitální době existuje na internetu bezpočet speciálních stránek mapujících dopodrobna jeho příběhy. Přesto se vydáme přes propast padesáti let, abychom alespoň ta nejzákladnější data připomněli. Udatná galská vesnice v čele s trojicí nejslavnějších rodáků si to zcela jistě zaslouží.
Abychom pochopili aspekty vedoucí k Asterixově vzniku, je třeba se podívat do historie hlouběji a navštívit předvečer druhé světové války. Francie, těžící z bohatství svých kolonií, vůbec nepředpokládala, že by v nadcházejícím konfliktu měla mít nějaké problémy. Bleskový útok a hlavně zdolání zdánlivě nepřekonatelné Maginotovy linie znamenaly těžké rozčarování, které umocnilo ustavení kolaborantské vichistické vlády. Sebevědomí Francouzů stále více klesalo a po válce to nebylo výrazně lepší. Země galského kohouta se snažila nepodlehnout zdrcujícímu americkému vlivu a dokonce přijímala opatření, která měla v širokém spektru oblastí bezvýhradně preferovat domácí tvorbu. Vyhlídky však nebyly nijak povzbudivé, koloniální říše se rozpadla, v živé paměti byla neúspěšná bitva ve vietnamském Dien-Bien-Phu, a to na pyšné Francouze, už opět pod vedením charismatického generála Charlese de Gaulla, čekalo ještě alžírské rozčarování.
Už v případě slavného Pifa (Encyldopedie komiksu – první svazek + zde str. 134) jsme si řekli, že někteří tvůrci se svými postavičkami snažili zvednout náladu obyvatelstva, které se s danou situací obtížně vyrovnávalo. Astérix (tak v přepisu vypadá francouzská podoba) je jedním z těch, kteří měli povzbudit pokleslou morálku pohaslé velmoci. Přiznejme si, že šlo spíš o podporu morální, těžko by mohl nějaký komiks přepisovat dějiny. I když, v jisté oblasti se mu to zcela určitě povedlo. Malý galský válečník je synem nepřehlédnutelného umělce René Goscinnyho (1926- 1977), který už měl v době, kdy se rodila ona neporazitelná galská vesnice, výborné renomé jako tvůrce mnoha dalších postav. Věnovat každé z nich jen krátké ohlédnutí by vydalo na jednu, možná dvě zvláštní kapitoly. Vzpomeňme za všechny neohroženého kovboje jménem Lucky Luke a roztomile neposedného Mikuláše, jehož patálie mohli čtenáři dlouhé roky nacházet v časopise Ohníček. …“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SEDMIČKA v letech 1990-91, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný přispěvatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu SEDMIČKA  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla SEDMIČKA zde >>>

čti více >>>
« Older posts
Newer posts »