Kompletný ročník časopisu MELODIE – 17.ročník – 1979
Dnes archivované čísla časopisu MELODIE z roku 1979 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval damro. Na jeho výzvu o zaslanie obsahu pohotovo reagoval Breta a tak ju dodatočne dopĺňame do príspevku.Veliký dík!
Keďže damro pripravil kompletný príspevok, vrátane informácií a doprovodných obrázkov, publikujeme ho pod jeho pseudonymom.
Zároveň výzva pre vás! Nemusíte byť aktívnym spolupracovníkom, stačí ak podľa vzoru darma raz za čas pripravíte článok a my ho za vás odpublikujeme.
MELODIE byl český odborně laděný hudební měsíčník vycházející v bývalé ČSSR (později Česku) od roku 1963 do roku 2000, podrobně mapující nejen domácí a zahraniční populární hudbu, ale také jazz. Zpočátku ho vydávalo české vydavatelství Orbis, od roku 1978 Panorama a od roku 1994 agentura Goja. Byl jedním z mála periodik, kterému se dařilo informovat o dění v západní hudební produkci nezávisle a objektivně i v dobách tzv. normalizace. Více se můžete dočíst v článku na tomto webu „MELODIE 2.ročník (1964)“ ze dne 14.3.2018.
MELODIE i přes její velký počet výtisků , až 100.000 kusů, byla „nedostatkovým , podpůltovým „ zbožím.
V 17. ročník byl vedoucím redaktorem ještě Stanislav Titzl, který v té době oslavil své padesátiny. Redaktory byli Čestmír Klos, František Horáček a v redakčním kruhu zasedali mimo jiné Lubomír Dorůžka, Vlastimil Hála, Oldřich Janota, Sláva Kunst, Jiří Malásek, Jan A. Pacák, Ivan Štědrý , Karel Velebný a další osobnosti z řad hudebníků. Do Melodie přispívali autoři, zejména : Jiří Černý, Leo Jehne, Petr Dorůžka, Jan Rejžek, Miroslav Heřmanský, Antonín Matzner , Jaromír Tůma a řada dalších.
Čísla časopisu měla 32 číslovaných stránek a lesklou obálku s fotografiemi, která nebyla číslována. Celkem měl ročník 384 stránek, s obálkami 432 a stál 5 Kč.
Měsíčník MELODIE byl tehdy jediným periodikem, kde se, jak říká hudební publicista Jiří Černý, „nepsalo o tehdejším umění z Británie a Ameriky s pěnou u úst“, takže časopis byl stále sledován ideologickou sekcí Ministerstva kultury a kdoví kým ještě. Bylo to vcelku pochopitelné, vždyť jeho náklad činil bezmála sto tisíc, píše ve svém článku Petr Hrabalik: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/clanky/216-rozvraceni-melodie-postihy-kapel-a-boom-novych-souboru/
Samozřejmě časopis musel dělat úlitbu, tak jak ostatní tisk uveřejňováním politických článků , zde týkajících se oblasti hudby. Věnoval také velkou část článků, rozhovorů a rozborů hudby ve státech socialistického bloku. Přesto se časopis držel na této úrovni až do doby, než se stal redaktorem Miroslav Kratochvíl v roce 1984. Tehdy šla úroveň časopisu rapidně dolů. Takže někteří redaktoři byli z MELODIE vyhozeni, ti ostatní se zachovali kolegiálně a téměř všichni odešli, přičemž do měsíčníku až do roku 1988 (kdy nastala opět poněkud liberálnější doba) nikdo z nich nenapsal ani řádku. Zděšení čtenářů po přečtení čísla 1 z roku 1984 bylo více než zřejmé. „Ještě prosincové číslo roku 1983 bylo normální,“ říká Ondřej Konrád, „ale ledové číslo roku 1984, to byla katastrofa. Byly tam prázdný neotištěný stránky a nějaký články přetištěný ze sovětských novin. Prostě tragédie.“ Začala doba temna, kdy se v médiích a časopisech objevovaly tehdejší neproblémoví disco umělci a neproblémové skupiny. A samozřejmě se hodně psalo o hudebních klanech, soustředěných kolem svých bossů Janečka, Štaidla a Hanniga, nikoli jako o chobotnicích, které svými chapadly dusí a ždímou českou pop music, ale jako o souborech, které dávají šanci mladým umělcům. Měsíčník MELODIE se začal zlepšovat až někdy kolem roku 1987 a o rok později se vrátil na svou kvalitativní úroveň, kterou míval před rokem 1984,píše Petr Hrabalík. Ale to už je jiná doba.
V 17. ročníku byl tahákem dvanáctidílný seriál Jiřího Černého : Beatles a jeho desky. Jiří Černý, známý hudební publicista a znalec této skupiny zde seznamuje čtenáře se všemi jejich gramofonovými deskami, jejich vzniku , jejich úspěchu či neúspěchu. Beatles za celou dobu do roku 1979 vydali přes 570 milionů desek.
Časopis na první stránce zahajoval úvodníkem, většinou věnovaný populární hudbě a jak by měla vypadat hudební scéna u nás. Pak následoval až třístránkový článek týkající se výročí nebo hudební události měsíce u nás nebo v socialistických státech..
Ale MELODIE se věnovala také hudebním nástrojům, zvukařům a nástrojům a přístrojům týkající se oblasti hudby populárními krátkými seriály a články. Petr Dorůžka sepsal tři pokračování o elektronice v hudbě: Ochočené decibely
Časopis cílil svým obsahem od mládeže k dospělým čtenářům. Rok 1979 byl vyhlášen Mezinárodním rokem dítěte, tak i k tomu se časopis přispěl články.
Časopis obsahoval hodně fotografií skupin, interpretů , autorů textů a hudby. Na první straně obálky se skvěly hvězdy českého nebe, nechyběl Karel Gott, Nada Urbánková, Petr Novák, Josef Laufer či Spiriruál Kvintet. Zadní strana obálky hostila zahraniční interprety: Led Zeppelin, Kreis, Czeslaw Niemen, Rod Stewart, Smokie a další.
Nechyběly pravidelné rubriky „ Zprávy z domova“ a „Zprávy ze světa“, kde uváděli autoři krátkými informacemi, včetně fotografií o všem co se dělo kolem hudby, převážně populární.
Vycházela tabulka hodnocení českých LP a SP gramodesek , rubrika „Co kde se hraje“ umístění interpretů na prvních třech místech hitparád, zejména v západní Evropě a USA, nebyly vynechány ani socialistické státy. A protože to byl hudební časopis, tak zde nechyběly ani texty písníček.
Jiří Černý navštívil v roce 1979 Londýn a svůj článek : „Londýn 79 českýma ušima“ v 11. čísle uvedl takto: Odhodlán zmenšit během třinácti dní rozdíl mezi představou, jakou si o anglosasské pop music dělám podle desek a časopisů, a jejím skutečným stavem, znovu po pěti letech jsem se vrhnul do Londýna. Jedenáct skupin či sólistů, 22 filmů, jeden muzikál, živé vysílání BBC a prohlídky desek, knih a galerií jsem stihl především fyzicky, v hlavě se mi to chvílemi pletlo. Ted rozplétám, jak umím.
Oblíbená jednostránková rubrika:“Jak já slyším„ si nijak nekladla za cíl přinášet připravenou a promyšlenou kritiku, ale zachycuje jen a jen bezprostřední subjektivní pocity naslouchajícího, vyjadřované okamžitě během ukázky a zaznamenaná na magnetofonový pásek. Zde se vystřídalo 12 interpretů a autorů hudby a textu F.R. Čech, Zdeněk Rytíř, Oldřich Říha, Jan Vyčítal, Lešek Semelka, Jan Neckář, Michael Kocáb, Vítězslav Hádl, Václav Neckář, František Uhlíř, Eva Svobodová a Martin Kratochvíl.
Ovšem nejnavštěvovanější rubrikou byl „Malý oznamovatel“, někdy až na dvou stránkách nabízel vše co se dalo sehnat či prodat v oblasti hudby: gramodesky, časopisy, hudební technika, zesilovače, magnetofony, plakáty, zkrátka vše co v té době mnoho z nás shánělo. Tato placená inzerce byla přetížena, na uveřejnění se čekalo až tři měsíce. Bylo to díky tehdejší výrobní lhůtě časopisu. A také zde šlo sehnat zpěváky a zpěvačky do kapel, autory hudby i textů, zkrátka všechno. Přečtením inzerátů budete mít velký přehled o tom co v té době „letělo“.
O trochu toho hudebního humoru se postaral osvědčený karikaturista Renčín. Vždy jeden vtípek měsíčně.
Ale nejlépe se seznámíte s obsahem časopisu na úvodní stránce obálky, na náhledech titulních stránek dole. Tento ročník Melodie vám dá velmi dobrý přehled o hudební scéně a nejen naší v roce 1979.
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MELODIE z roku 1979, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MELODIE – kliknutím na náhled strany:
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 01
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 02
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 03
- MELODIE 17.ročník (1979 číslo 04
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 05
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 06
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 07
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 08
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 09
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 10
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 11
- MELODIE 17.ročník (1979) číslo 12
- MELODIE 17.ročník (1979) obsah
Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.
Sken Obsahu jsem poslal mailem. Zdar.
Vieme pán Raška.:-) A v úvode sme sa Vám za to aj poďakovali. Ešte raz ďakujeme za rýchlu reakciu.