Katalog – Kramerius aneb kolik čeho bylo…

Pěkný den všem, občas se vyskytnou otázky na to, zda má smysl digitalizovat ten či onen časopis ve stavu, kdy již není příliš soudržný. Jako většina máme k těmto historickým uzlíkům na kapesníku osobní vztah, připadá nám škoda je nezachovat

Jednou věcí je mít k dispozici pdf časopis zde ke stažení, jinou je „ohodnocení“ důležitosti takového počinu, která je dána pravděpodobně nejvíce tím, zda již byl nebo nebyl tento titul digitalizován. Asi se shodneme na tom, že největšími kandidáty na záchranu jsou ty časopisy, jež nejsou dosud nikde buď evidovány (což by bylo s podivem, ale nelze vyloučit nějaký ten samizdat nebo čtení časopisů dětmi v obcích sousedících s jinými státy), nebo se dosud nedostaly na pořad digitalizace v národním digitalizačním programu Národní knihovny.

Zjistit, jaké tituly a v jakém rozsahu jsou k zapůjčení ve které knihovně lze pomocí vyhledávacího nástroje na adrese http://aleph.nkp.cz/ a tam volbou SKCP (souborový katalog České republiky – seriály). Volbou údaje pro vyhledávání „Název“ namísto „Všechny údaje“ a podvolbou „Pouze dokumenty v češtině“, „Blízkost slov“ ANO – zredukujete možná velká množství vrácených dokumentů na přijatelné množství, ve kterém ten svůj pravděpodobně naleznete.

Na kartě dokumentu pak můžete vidět ikonku „digitalizovaný dokument“ nebo „určeno k digitalizaci“, pokud již prošel digitalizací nebo se k tomu schyluje.  Důležité je zejména to, zda se jedná o titul identický s Vaším (existuje hodně změn názvů a podnázvů v průběhu vydávání titulu, v případě změny jména je zakládán nový katalogový záznam a v něm je uvedena vazba v poli „Varianta názvu“), a pokud jej naleznete, podívat se na rozsah evidovaných čísel. Občas nemají v žádné knihovně některé z čísel, pak je o tom vyhotoven zápis přímo u titulu dané knihovny (SKC je souborový proto, že do něj svůj záznam může přidat každá knihovna ze seznamu evidovaných knihoven ČR, zpravidla jsou to krajské, vědecké a oborové knihovny). Jakmile člověk zjistí, že jím vlastněný časopis je součástí knihovního fondu, opadne počáteční obava z možné nedozírné ztráty :). Díky režimu povinného výtisku se dá očekávat, že budou časopisy od roku 1964 ve fondu obsažené, a zpravidla v něm jsou i před platností vyhlášky z uvedeného roku.

Jakmile opadne prvotní obava, objeví se zvědavost v podobě otázky „jak se k tomu časopisu v knihovně dostat“. Pokud nebyl zdigitalizován, pak jedině jako abonent knihovny, pokud byl zdigitalizován, nejčastěji obdobně, protože AZ chrání zcela nesmyslně časopisy stejně jako knihy 70 let od smrti posledního autora článku, fotky, kresby

Určitý rozdíl je v tom, že již zdigitalizovaná periodika by mohla být vystavena v některém ze systémů Kramerius, jejichž největším agregátorem je MZK Brno s projektem Digitální knihovna na adrese: http://www.digitalniknihovna.cz/

Pokud je v katalogu link, měl by odkázat na odpovídající digitální knihovnu, pak ale uvidíte pravděpodobně pouze náhledy stránek a metadata (informace o časopise). Někdy má ale i toto smysl.

Sepsal jsem tento úvod k ověření dostupnosti zejména pro ty z nás, kdož mají časopisy svázané, a tím pádem mnohem složitěji digitalizovatelné. Opravdu nemá smysl sken s nečitelnými sloupci písmen, pokud je reálné, že existuje dobrá kopie. Naopak má smysl sken jakéhokoli textu, pokud může být skenován ostře a pokud možno barevně věrně, protože jednoduché dostupnosti digitalizovaných děl se ani jako předplatitelé s chráněným přístupem ke knihovně  díky nenažranosti vydavatelské lobby univerzálně hned tak nedočkáme. ;)

Dotazy či komentáře, budou-li jaké, prosím do připomínek

sweetree

3 Responses to Katalog – Kramerius aneb kolik čeho bylo…

  1. Totem napsal:

    Zdravím Mirek!
    Keďže väčšina zdigitalizovaných čísel je online cez web nedostupná, nemáme sa ako presvedčiť v akej kvalite a rozsahu rozsahu sú periodiká oskenované. Myslím tým chýbajúce prílohy, ale aj strany. Tak isto keď je nekvalitný materiál, nie je kvalitný ani výstup. Aj keď výpočtová technika dnes dokáže robiť zázraky. Demonštrujem to na príklade časopisu TRAMP 1.ročník 1929 Digitální knihovna má skeny zrejme z nejakých xeroxovaných kópií a tak som bol z počiatku presvčený, že ide o samizdat http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/periodical/uuid:44bb4390-4953-11de-a8b3-000d606f5dc6 , až do doby, než som zistil, že ich máme aj tu a to v plnej farebnej paráde http://www.detske-casopisy.cz/uplne-prvnich-19-cisle-casopisu-tramp-1-rocnik-1929/

    Podobne to je aj s nekompletným časopisom BUĎ PRIPRAVENÝ na https://www.slovakiana.sk/kulturne-objekty/snk-asmoed?content=CAIR_DIV_BOOK_1&contentDo=urn:nbn:sk:cair-do2f4gl
    kde nie je dostupný obal. Nám sa ho podarilo v spolupráci so Skautským múzeom Václava Rubeša v Ružomberku skompletizovať http://www.detske-casopisy.cz/premiera-slovenskeho-casopisu-bud-pripraveny-1-rocnik-1922/

    Preto si osobne myslím, že naša práca, aj keď duplikovaná má význam nie len z dôvodu, o ktorom píšeš a to že sa k týmto periodikám môžeme dostať iba v rámci uzavretej skupiny, ale aj z hľadiska doplnenia neúplných, či nekvalitných kópií v štátnych zbierkach.

    Totem

  2. sweetree napsal:

    Ahoj a díky za příspěvek.

    Stav ohledně skenování jsem nechal prověřit, protože se může lišit zpřístupňující kopie (to, co nám servíruje jp2000 server jako výstup v jpg, který lze ovlivnit co do konverze) a archivního skenu. Nejspíše se ale dočkáme odpovědi, že jde o volbu s ohledem na obsahovou hodnotu nebo efektivitu skenování atd. Nechci předjímat, kolegové dělají svou práci rádi, věřím tedy, že stav a důvody jeho vzniku objasní.

    To nemění nic na faktu, že paralelní světy mají právo na svou svébytnost, nejen s ohledem na odlišnou energii skupin (grantová šikana efektivitou proti energii dobrovolnictví a radosti z každího zpřístupněného čísla ;) ), ale na již zmíněné odlišnosti dostupností kvalitních originálů.

    Asi bych rozporoval myšlenku „xerokopií“. Někdy, ve výjimečných případech, se digitalizují faximile proto, že skutečně část sbírky chybí, často se s tím setkávám u děl poničených záplavami ap., kdy se knihovna i snaží dokoupit fond prostřednictvím pátrání po antikvariátech, ale prostě nepořídí do okamžiku, kdy musí předat titul k digitalizaci. Pokud jde o samotnou kvalitu skenů, nasazené technologie jsou špičkové, takže poškodit výsledek dokáže špatné zpracování nebo manažerské rozhodnutí, jakým je například sken do 300 dpi na technologické lince. (nárůst objemu, zpomalení, limity OCR serverů na velikost předloh apod. a povinnost plnit objemy dat jsou objektivními příčinami, proč k takovým omezením dochází, nicméně pro čtení lidským okem a dešifrováním dat mozkem je rozlišení 300 dpi dostatečné pro většinu tiskovin. U map a specialit je to 600 – 1200 dpi. Ale to není masová záchrana kulturního dědictví. Těch cirka 60 milionů skenů za posledních pár let není úplně malé číslo na tuhle malou zemi (hovoříme o knihách a časopisech, komerčních dokumentů se digitalizuje řádově více).

    Masová digitalizace a svět dobrovolníků mohou sdílet společné hodnoty, řady informací k postupům, které se liší hlavně dostupností špičkové technologie, velkých úložišť a organizací práce, a podle řady indicií se v řadě osob i propojují, ať již formou dobrovolnictví, pomvědování vysokoškoláků po dobu studia na programátorsky neobsazených místech (knihovna je nemá z čeho kvalitně zaplatit) nebo aktivitami sdílených vlastních knihoven, což je jedině dobře ;)

    Úroveň duplicit má mnoho aspektů, bylo by to na samostatný článek ;) I knihovny mezi sebou v důsledku mnoha omezení občas digitalizují některé tituly tak, aby je mohly zpřístupňovat „u sebe“. Snad tohle časem vychytáme, protože jsou to prostředky, jež by mohly ve společnosti na určité morální výši sloužit mnohem lépe. Ale zatím se chováme v globále jako hovádka, neschopná se na úrovni vyšší než skupinové zorganizovat, osobní zájmy převažují nad společenskými, a tak máme, co máme…

    Mimochodem, kdybych pochyboval o účelnosti této aktivity, nevěnoval bych jí ani já svůj čas ;)

    Mirek / sweetree

  3. Totem napsal:

    Som rád Mirek, že si nás tu objavil. Snáď nám tvoje rady pomôžu ukočírovať nie len kvantitu, ale aj kvalitu tejto zdigitalizovanej zbierky v amatérskych podmienkach.

    Ivan/Totem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *