TRIBUNA MLÁDEŽE – 04.ročník – 1925

18.5.2021   1925, Kde lze najít skenované časopisy, Stahuj časopisy   1 Comment

Dnes archivovaná čísla časopisu TRIBUNA MLÁDEŽE z roku 1925 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Petr S. Veliký dík za digitalizované časopisy i text, který poslal s nimi!

„Tribuna V Praze : Ferdinand Peroutka, 1919-1928. Vydáváno Roč. 1 (1919)-roč. 10 (1928). Příloha Večerní tribuna, Filmová tribuna, Moderní revue, Tribuna filatelistů, Tribuna mládeže.

Ferdinand Peroutka *1895 +1978.  Přílohy: Filmová tribuna, Moderní revue a Tribuna filatelistů – vycházely samostatně i po zániku Tribuny v roce 1928. TRIBUNA MLÁDEŽE příloha židovských novin TRIBUNA od roku 1925. „

Abych stručnou informaci Petra S. doplnil:  Deník TRIBUNA byl politický a hospodářský novinový časopis, vydávaný v Praze v letech 1919-1928. Šéfredaktorem byl Bedřich Hlaváč. Odpovědným redaktorem byl Ferdinand Peroutka, který do redakce nastoupil když mu bylo 24 let.

Při pátrání po informacích o TRIBUNĚ a zasazení její přílohy TRIBUNA MLÁDEŽE do souvislostí, nejucelenější informaci poskytla Bakalářská práce „Vznik a vývoj deníku Tribuna vletech 1919–1921„, kterou v roce 2015 sepsal Michal Chmela. Dovolím si zde z jeho práce citovat:

„Tribuna je deníkem v dnešní době takřka zapomenutým a mezi médii z období první republiky zmiňovaným jen jako příklad nestranického tisku, který byl po relativně krátké době zakoupen agrární stranou. Jednalo se o pokus založit politicky nezávislé médium v době, která tomuto směru uvažování nebyla příliš nakloněna; zároveň však šlo i o jedno z prvních nově po válce založených českých médií, které nenavazovalo na tradici rakousko–uherských deníků. V neposlední řadě se jednalo o asi nejvýznamnější pokus komunity českých Židů o začlenění do nově osamostatněného národa. Pro mne se ale jedná zejména o příběh o střetu ideálů novinářů, kteří se snažili psát tak, jak jim to diktovalo jejich svědomí a jejich názory, a kruté ekonomické reality, která jim vtom nakonec zabránila; smutnou historii, která ale ilustruje dodnes palčivou problematiku ovlivňování média jeho vlastníkem. …

… Na konci 19. a počátku 20. století antisemitismus patřil k významným tématům českého veřejného života, české politiky a českého tisku. Když se po první světové válce stal prezidentem odpůrce hilsneriády a antisemitismu Masaryk, čeští Židé spatřovali v nových poměrech šanci na integraci do nového státu. Tento postoj dal mimo jiné vzniknout i deníku Tribuna: čeští Židé se vněm pokusili vytvořit médium, které by šířilo myšlenku integrace, aniž by bylo materiálně závislé na politických stranách, které by diktovaly jeho obsah.

První číslo Tribuny vyšlo 1. února 1919 a to v prostředí, které bylo i přes republikánské nadšení stále ještě značně poplatné minulému zřízení. Struktura tisku se utvářela již za Rakousko–Uherska v těsné návaznosti na postupně vznikající politické strany, tedy již v druhé polovině a hlavně na konci předešlého století. Nový československý stát ji v podstatě bez valných změn převzal nejen v Čechách a na Moravě, ale také na Slovensku. Na rozdíl od běžné praxe v jiných kapitalistických státech, kde byl tisk v rukách jednotlivých podnikatelů, patřila v Československu většina novin a časopisů politickým stranám. Podobu mediální krajiny tak předurčovala dominance tiskových podniků svázaných s politickými stranami; nejdůležitější úlohu zde hrály tzv. státotvorné politické strany, které byly mocenskou páteří první republiky a většinou také členy vládních koalic. Patřily k nim národní demokracie, živnostenská strana, agrární strana, lidová strana, národně socialistická strana a sociální demokracie. Všechny tyto strany v roce 1919 disponovaly svými periodiky: Národní demokracie vydávala coby ústřední tiskový orgán konzervativně orientované Národní listy, navazující ve jméně na liberální list z druhé poloviny 19. století. Kromě tohoto deníku měli národní demokraté pod kontrolou ještě večerník Národ a lokální Český deník a Moravskoslezský deník, všechno periodika tištěná v Pražské akciové tiskárně.

Živnostenská strana vydávala z hlediska kvality slabou Reformu, orientovanou zejména na vrstvu obchodníků a živnostníků, stejně jako odpolední Nový večerník a lokální olomoucký Československý deník. Materiální stránku obstarával tiskový podnik Čechie. Politicky nejsilnější agrárníci tiskli Venkov, který se stal respektovaným, na ekonomickou a zemědělskou problematiku orientovaným deníkem, hrajícím pozitivní roli zejména při propagaci progresivních zemědělských metod. Agrárníci ovládali i dva večerníky: na Prahu zaměřený bulvárnější Večer a na venkovské odběratele směřovaný Lidový deník. Na Moravě stranu reprezentovala brněnská Svoboda. Všechna tato periodika vydávaly Československé podniky tiskařské a vydavatelské. Národní socialisté disponovali největším českým tiskovým koncernem Melantrich, který vydával velké množství novin a časopisů; ústředním orgánem strany byl deník České slovo. Jednalo se nicméně o periodikum s relativně malým nákladem; Melantrich vydával především komerčně orientovaný zábavný tisk, v němž politická agitace stála až na druhém místě, což bylo umožněno zejména relativní ekonomickou nezávislostí nakladatelství, které vydělávalo i bez finančních dotací od strany. Československá strana lidová se dokázala uplatnit v politice i přes silně protikatolické nálady panující za první republiky, její tištěná média však trpěla roztříštěností a lokalismem. V roce 1919 se stranické linie držel venkovský deník Lid, zatímco pražský tradiční katolický Čech byl vůči stranickému vedení v opozici. Větší vliv strany na Moravě posilovaly i brněnský Den a olomoucký Našinec. O tisk se starala Českoslovanská akciová tiskárna. Poslední státotvornou stranou byla levicová Československá sociálně demokratická strana dělnická, ze které se v roce 1920 vydělili komunisté. Od roku 1897 vydávala seriózní politický deník Právo lidu a brněnskou Rovnost, která ale ve dvacátých letech přešla ke komunistům a vrátila se k sociální demokracii v roce 1929. K větší expanzi sociálně demokratického tisku však došlo až od poloviny dvacátých let; v období těsně po válce byla produkce Lidové knihtiskárny ve srovnání s orgány ostatních stran poměrně malá. Kromě stranických periodik v době, kdy vznikla Tribuna, existovaly ještě dva nezávislé listy, oba vzniknuvší ještě v 19.století: Národní politika a Lidové noviny. Národní politika byla oblíbeným periodikem příslušníků nižších středních a středních vrstev zejména díky populární inzertní rubrice. Politicky stála na pravici, podporovala národní demokraty.

Největším konkurentem Tribuny byly Lidové noviny, jež vznikly už v roce 1893 sloučením Moravských listů a olomouckého časopisu Pozor pod vedením Adolfa Stránského, jehož rodina zůstala vlastníkem periodika a dovedla ho k reputaci nejkvalitnějšího listu v zemi. Během následujících dvaceti let expandovaly do Prahy a staly se rozšířeným deníkem evropského formátu, zaměřeným zejména na inteligenci a disponujícím sítí kvalitních novinářů, externistů a zahraničních zpravodajů; mnoho z těchto rysů se Tribuna snažila převzít.„

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu TRIBUNA MLÁDEŽE z roku 1920, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný přispěvatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu TRIBUNA MLÁDEŽE  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla TRIBUNA MLÁDEŽE zde >>>

One Response to TRIBUNA MLÁDEŽE – 04.ročník – 1925

  1. tom s napsal:
    29.5.2021 (22:36)

    https://kramerius.jewishmuseum.cz/periodical/uuid:2f6bf2f3-804f-4c3a-a2f3-0034384eaf5d

    Původní zdroj je Židovské muzeum, zde je vše z let 1919-1928 zdigitalizováno kurátory sbírek tohoto muzea.

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *