PIONÝRSKÁ STEZKA
Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »
OHNÍČEK
OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »
MALÝ ČTENÁŘ
MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »
ČTYŘLÍSTEK
ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »
TRAMP
V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »
PIONÝR
PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »
ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!
Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »
MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.
Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »
JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!
Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »
VPŘED - úspěšný poválečný pokus.
Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »
Tag Archives: PIONÝR
PIONÝR – Zábavný měsíčník pro mládež – kompletní 33.ročník (1985-86)
Děkuji všem autorům některých skenů a přítele Nemovi za doplnění chybějících stránek.
O časopisu Pionýr je zde již hodně napsané. Více o časopise si přečtete na https://www.detske-casopisy.cz/pionyr-25-rocnik-1977-78-k/
Redakce pracovala nadále pod vedením Vladimíra Klevise. Podstatná změna byla na místě grafického výtvarníka – místo Karla Vilguse to byl Václav Rytina, významný český grafik, výtvarník, typograf, ilustrátor, a knižní grafik, (* 20. 2. 1945, Vinoř, Praha – †2004). Do roku 1989 se podílel na výtvarné podobě stovek publikací pro nakladatelství Naše vojsko, Avicenum a další.. Jeho díla byla několikrát oceněna titulem Nejkrásnější kniha Československa (knihy Válečné lodě, Praha husitská a další). Úspěšné byly i jím navržené obaly pro gramodesky: na přelomu 60. a 70. let to byly zejména tituly populární hudby, v 80. letech série dramatizací románu Julesa Vernea (20 000 mil pod mořem, Cesta kolem světa za 80 dní). Spolupracoval i s řadou časopisů na jejich grafické úpravě.
Celoroční povídka Měsíc černých vran od spisovatele Karla Štorkána (5. května 1923 Hořovice – 12. dubna 2007 Staré Splavy-Doksy) pojednává o chlapcích z vesničky Kamenice na okraji Krušných hor, blonďáka Tomáše Beránka a jeho kamaráda malého cvalíka Edu Šindeláře a o jejich kamarádech a jejich rodičích. Příběh začíná ukončením školního roku a nástupem letních prázdnin. Karel Štorkán byl český spisovatel a scenárista. Za války se Štorkán vyučil soustružníkem a přihlásil se do státní průmyslové školy v Praze. Po studiích žurnalistiky na Vysoké škole politické a sociální (1947–1952) působil od 1952 na katedře žurnalistiky Filologické fakulty Univerzity Karlovy, od 1960 na fakultě žurnalistiky UK. Zde se prací Počátky českého dělnického tisku r. 1965 habilitoval a r. 1969 dosáhl titulu kandidát věd. 1970–1976 byl na této fakultě proděkanem, od 1976 vedl katedru periodického tisku. V 50. letech začal psát prózy, v nichž chtěl popularizovat slavné osobnosti našeho sportu (Když chytal Plánička, Rekord nepadá z nebe). V kriminálních povídkách se snažil informovat veřejnost o aktuální problematice trestných činů. V 70. letech se jeho zájem posouvá k mládeži, jejímu citovému tápání, hledání místa v životě, o jejích zkreslených představách o světě a o životě. Zobrazuje přitom lidi z různých sociálních skupin od středoškoláků (My ztracený holky, Rodeo), přes vojáky (Půlnoční kolona) a sportovce až po učně (Kvočny a král). Tyto knihy jsou většinou napsány v první osobě ve snaze vžít se co nejvíce do pocitu svého hrdiny. Napsal také řadu odborných prací z oboru žurnalistiky. Tematicky čerpal ze života mládeže, sportovců a z oblasti kriminalistiky. Karel Štorkán publikoval v řadě novin a časopisů (Práce, Večerní Praha, Svět v obrazech, Pionýr). Spolupracoval s Československou a Českou televizí a filmem. Řada próz byla podkladem filmových scénářů, Karel Štorkán je i autorem televizních seriálů. Zemřel záhy poté, co dopsal svoji poslední novelu věnovanou milenkám císaře Rudolfa II. Jeho dílo bylo sice poplatné době, v níž vznikalo, přesto bylo velice populární a čtené.
Putování epochami dějin. Autor článků Petr Kolář uvádí v úvodu tohoto seriálu: Zeptejme se rovnou. Co byste řekli tomu vypravit se do minulosti? Podívat se alespoň na chvíli stovky a tisíce let zpátky. Seznámit se s tím, jak lidé pracovali a žili. Jak tvořili společnost a stát. Jak postupně měnili podmínky a okolnosti svého života a jak se v těchto změnách sami stávali jinými. Jestli vás tohle všechno zajímá, pak neváhejte a připojte se k nám. Vydáváme se na neobvyklou a podivuhodnou výpravu. Půjdeme okolo pyramid, setkáme se se zručnými řemeslníky i věhlasnými učenci. Zamáváme na cestu prvním mořeplavcům i dobyvatelům vzduchu. Znovu budeme při tom, když vyplul atomový ledoborec a člověk poprvé vzlétl ke hvězdám. Střelka našeho kompasu tentokrát nemíří na sever, ale hluboko do dávných dob — až k samotným počátkům lidstva.
Na posledních dvou stránkách se dočtete o českém sportu, jaké byly jeho začátky a jak ho začali vnímat naši občané. Seriál Počátky sportů v Čechách píše Viktorie Košnarová a ilustruje Jindřich Kovařík. Dozvíme se o šermu, závodění na koních, lyžování, bruslení, hokeji a dalších sportech.
O osobnostech světové literatury si přečteme v rubrice Ze světové literatury. Seznámíte se s Alexandrem Dumasem starším (24. července 1808 – 5. prosince 1870), autorem Tří mušketýrů, Hrabě Monte Christo, Paměti lékařovi, Královna Margot, s autorem románů Winnetou, V Říši stříbrného lva, Poklad ve Stříbrném jezeře, Ve stínu Padišáha a řady dalších dobrodružných románů z indiánského prostředí, Karlem Mayem (25. února 1842 – 30. března 1912 ), sirem Waltrem Scottem (15. srpna 1771 – 12. září 1832), autorem románů Ivanhoe, Rob Roy, Quentin Durward a dalšími, zejména historickými romány a s řadou dalších spisovatelů.
Rubrika Kniha měsíce seznamovala čtenáře s vydanými knihami, jejím rozborem a zajímavostmi o této knize.
V každém čísle řešíme záhady v Detektivní kanceláři Josefa Dvořáka. Stálým autorem textu je Svatopluk Hrnčíř.
V tomto ročníku byly přepsány do povídky dva televizní seriály. Podle televizního seriálu Miloše Macourka Rumburak vypráví Petr Markov a podle televizního seriálu, který natáčí režisér Radim Cvrček Safari vypráví V. P. Borovička. Seriál pokračuje i v příštím 34. ročníku.
Hudba pro čtenáře je zastoupena vícekrát. Jsou to již známé Haló, haló, tady je Panton, Supraphonská škola gramodesková a také návštěva u slovenského Opusu. V každém čísle je rozhovor s jedním zpěvákem nebo zpěvačkou – Písnička s autogramem , je zde uveden text písničky i s notovým záznamem a podpisem.
A nechybí povídky všech literárních směrů. Mimo povídky na pokračování jsou až dvě další kratší povídky v každém čísle.
Jsou zde stálé rubriky: Pionýrská klubovna, 2x do černého (již bez herců Mimtria), Vizitka dobré pionýrské práce, informace z pionýrských skupin, My se ptáme-vy odpovídáte, Tajná schránka, informace o nových filmech a další.
A co ani v tomto ročníku nechybělo, stránky pro dopisovatele Pionýra. V tomto ročníku redakce pod názvem Čtenáři, dopisovatelé, soutěže ukazovala na chyby, kterých se ve svých příspěvcích mladí dopisovatelé dopouštějí. K tomu jim slouží návody a ukázky jak má příslušná forma příspěvku vypadat. Jak má vypadat písňový text radí textař Pavel Vrba (16. dubna 1938 Brno – 7. září 2011 Praha) byl český básník, publicista a významný písňový textař žánru rock a pop music, a Barbora Osvaldová, narozena 30. ledna 1950 v Praze, česká novinářka, publicistka a vysokoškolská pedagožka radí, jak mají vypadat reportáže, článek o určitém tématu, co má být v cestopisu a další rady.
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR z roku 1985-86, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu PIONÝR – kliknutím na náhled strany:
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 01
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 02
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 03
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 04
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 05
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 06
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 07
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 08
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 09
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 10
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 11
- PIONÝR 33.ročník (1985-86) číslo 12
(Zdroj: damro, Nemo)
Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu PIONÝR zde >>>
