PIONÝRSKÁ STEZKA
Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »
OHNÍČEK
OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »
MALÝ ČTENÁŘ
MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »
ČTYŘLÍSTEK
ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »
TRAMP
V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »
PIONÝR
PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »
ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!
Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »
MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.
Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »
JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!
Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »
VPŘED - úspěšný poválečný pokus.
Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »
Tag Archives: KARAVANA
KARAVANA
O titulu KARAVANA, což je typický příklad útvaru na pomezí časopisu a sešitové románové edice, jsme na našem webu psali prvně 8.12.2014, dnes ale přinášíme článek Roberta Pavelky, který pro www.detske-casopisy.cz napsal – právě o sérii 246 čísel vydání edice KARAVANA. Děkujeme!
Spoluautor dvoudílné ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989, Robert Pavelka (*1963) je mimo jiné grafik, papírový modelář a sběratel. Jako spoluautor je podepsán i pod tituly The Beatles pro pamětníky, Papírový svět Richarda Vyškovského, Papírová archeologie 2, Hvězdy formule 1 2002. Samostatně je autorem Historie F1: triumfy a tragédie, Formule 1 od startu k cíli, Milované “ENKO” v době socialistické.
Pokud se vysloví RODOKAPS, vybaví si mnoho z nás sešitky či sešity s mírně či více odlehčeným tématem příběhů či povídek, často nazývaných brak. Důležité bylo, že se jednalo o levnou záležitost a tudíž ještě lépe dostupnou. Styl v poněkud jiném provedení převzalo ve svém závěru Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK), později přejmenované na Albatros a pod exoticky znějícím názvem KARAVANA (neplést s knihou povídek od Wilhelma Hauffa) vytvořilo zajímavou sérii sešitových vydání více či méně známých děl tuzemských i zahraničních autorů.
Abychom byli zcela přesní – pamětníci si určitě vybaví i knihy s emblémem KARAVANA, což byla řada publikací, v podstatě předchůdci zmíněné edice. Formát 8° (215 x 150 mm) byl téměř shodný s klasickým A5, obálka měla hlavní obrázek a v levé části další čtyři, oddělené nápisy Karavana a zcela dole SNDK. Posléze se titulní strana změnila, byla až na úzký pruh s logotypem KARAVANA věnována celá obrázku. Na zadní straně obálky byla uvedena krátká synopse příběhu a poté seznam dosud vydaných publikací. Cena publikací byla různá (od zhruba sedmi do patnácti korun), zato jednoznačně největšímu nákladu se těšila Verneova Cesta do středu Země (55 000 výtisků). Tato řada vycházela od roku 1958 v rozsahu tří až pěti svazků ročně a skončila hororem Dva muži na druhou britsko-izraelské dvojice Robert Louis Stevenson a Ernst Theodor Amadeus Hoffmann – byl to poslední a jediný titul, vydaný v roce 1968.
Nyní konečně pojďme k sešitům, vydávaných ve formátu 4° (298 × 240 mm), jejichž první čísla se prolínala se závěrem brožované knižní řady. Letmým pohledem snadno zjistíme, že hned první titul – dobrodružný francouzský příběh Trosečník z Cynthie, vyšel v obou edicích. Jsou pod ním podepsáni André Laurie a Jules Verne, ovšem pravdou je, že slavný Francouz a otec kapitána Nema tu působil spíš jako „mediální kmotr“.
Jisté zmatky doprovázející vydání prvních Karavan měla na svědomí proměna SNDK na Albatros. Sešitové Karavany měly osobité grafické ztvárnění s velkým titulním obrázkem, zpravidla barevným, zatímco obsah byl striktně černobílý. Signifikantní byla pro čísla 1-57 zelená vnitřní obálka, k jejíž skladbě se záhy dostaneme; a také nestejný počet stran. Ten kolísal podle obsahu titulního příběhu, takže některé Karavany byly viditelně štíhlejší.
Protože wikipedie informuje o uspořádání sešitů poněkud vágně, zaměříme se na ně důkladněji. První obsahovaly vždy hlavní román, rubriku Karavana Zajímavosti (zde byly většinou informace příbuzné tématu onoho hlavního románu) a několik závěrečných stran bylo věnováno románu na pokračování. Na úvod to byla Foglarova Chata v Jezerní kotlině, zabírající osm prvních čísel. Poté byly v sešitech 9 – 11 uvedeny vždy pouze upoutávky na další, „méně známý a neprávem pozapomenutý“ Zastavený příval od Eduarda Štorcha (viz zde), takže v těchto třech sešitech se čtenáři museli obejít bez tradičního přídavku. Ojedinělé bylo 19. číslo, kde se sešel konec Štorchova románu a začátek dalšího titulu Červenomodrý Metuzalém (Karel May). Tři zmíněné romány měly tu zvláštnost, že byly číslovány nezávisle na ostatních stránkách sešitu; hypoteticky tedy bylo možné je vytrhnout a složené dohromady měly správné stránkování. Poslední pokračování Mayova Metuzaléma (č. 29) bylo doprovázeno upoutávkou na vědeckofantastického Vládce hlubin (André Laurie). Jeho vystřídal v čísle 39 (zcela bez upoutávek) cestopis Julese Vernea Podivuhodné setkání v džungli a konečně poslední materiál otištěný ve více číslech nesl jméno V zemi draka (Karel May). Jeho konec v čísle 57 současně znamenal závěr ikonické podoby Karavany.
Povšimněme si nyní dalších pravidelných počinů. Jak už bylo zmíněno, v Karavaně byla od jejího počátku rubrika Zajímavosti. Až do čísla 21 byly zařazeny uvnitř čísla, zatímco na druhé a třetí straně obálky (vnitřní) byl uveden profil autora hlavní povídky a krátká ukázka z následujícího sešitu.
Od čísla 22 se na titulní straně objevil emblém Delta (nahrazen od čísla 36 klasickým „Albatrosem“) a uspořádání doznalo jistých změn. Karavana Zajímavosti se přesunula na 2. a 3. stranu obálky ve formě čtyřsloupců, přičemž profil autora a upoutávka byly razantně zkráceny. Zrovna tak od 22. čísla byl v jeho středu tištěn seriál Karavana Dobrodružnou stezkou od F. A. Elstnera. Mohli bychom ho nazvat „zálesáckou příručkou“ včetně mnoha dalších informací, mezi něž patřily třeba indiánské symboly, turistické značky nebo Morseova abeceda. Tento seriál měl 22. dílů různých rozsahů, od jediné stránky až po šest, ovšem bez vlastního číslování. Později byl v rozšířené verzi vydán jako samostatná kniha.
Poprvé v čísle 43 našli čtenáři další řadu nazvanou Dále od hradu dále aneb Veselé i vážné vyprávění o českých hradech (autorem byl historik Radovan Šimáček, ilustrátory Jiří Louda a Vladimír Kopecký). Nešlo o v pravém slova smyslu o historii hradu, ale soubor různých legend a příběhů, v každém čísle byly čtenářům představeny dva hrady, jejich plánky a na zadní straně obalu vždy šest vybraných erbů majitelů. Popsáno bylo 24 českých hradů i zámků, v závěru seriálu (55 – 57) i tři moravské.
V Karavana Zajímavostech se čtenáři dozvídali různé informace, mezi nimi třeba i profily tehdy největších zahraničních filmových hvězd, zadní strana obálky až do č. 42 měla různou skladbu, od historie letectví, přes profily lokomotiv, vagónů, závodních aut, zbraní, fotoaparátů, některých zvířat (i prehistorických), až po hudební nástroje, drahokamy či kosmické sondy. Osm závěrečných čísel obsahovalo vlajky všech tehdy existujících zemí světa (i když jak bylo uvedeno v samotném závěru, během ediční doby prošly některé státy vývojem a vlajky se měnily…)
Uvnitř čísel byl otiskovány rovněž krátké povídky, profily, upoutávky na vydávané knihy a pravidelně se opakoval seznam už vydaných a připravovaných čísel Karavany. Lze říci, že oněch 57 sešitů bylo velmi pestrých a různorodých. Byly tu i výjimky, kdy třeba zcela chyběl profil autora nebo hlavní román byl tak dlouhý, že chyběly doprovodné povídky. Rovněž část na pokračování měla různou délku: od jediného listu až po šest. Absolutním rekordmanem byl Vernerův titul Carův kurýr (č. 28), známý těž jako Michail Strogov, jehož náklad se vyšplhal na 110 000 kusů! Pak zde bylo – hlavně zpočátku série – hned několik stotisícových, později náklad klesl mezi 50 – 60 000 výtisků.
Číslo 58 (ovšem čtenáři ho našli už jen v tiráži) bylo od předchozích diametrálně odlišné, aniž by ovšem změna byla někde komentována či zmíněna – přitom se nejednalo ani o první titul nového „ročníku“ (Karavana byla vedena jako neperiodický titul, tedy vydávaný nepravidelně) – k proměně došlo na začátku roku 1973. Titulní stranu že tří čtvrtin zabíral obrázek v dvoubarevném provedení, ve zbylém čtvrtinovém podvalu našel čtenář vedle autora a názvu i stručnou synopsi díla. Druhá strana obálky byla věnována autorovi, třetí a čtvrtá pak upoutávkám na knižní novinky vydavatelství Albatros (zpravidla šest titulů) – na třetí byla anotace knihy, na zadní straně obalu náhled titulních stran. V sešitu už byl otištěn pouze daný román, maximálně byly na konci opět seznamy Karavan. Oproti předchozím číslům se několik z nich skládalo ze dvou zhruba stejně dlouhých románů různých autorů, další vybrané sešity pak měly podobu antologie, nejčastěji sci-fi povídek autorů v rámci konkrétní země (SSSR, Polsko, Velká Británie…). Byly rovněž reprízovány některé dřívější tituly – hned třikrát vyšly Strýček Indián (František Flos) a Osudná věštba (Karel Kellner). K nim lze zařadit i povídky Ernesta Thompson Setona Moji známí z divočiny, ovšem první vydání spadá ještě do oněch první brožované řady. Pokud vás zajímají „bestsellery“ této části, pak jimi byli klasický dobrodružný román Roberta Louise Stevensona Poklad na ostrově a už třetí vydání Setonových povídek (100 000 ks). Tento titul dosáhl pouze v edici Karavana celkem 230 000 výtisků! Dalších 31 románů bylo reprízováno jednou.
Od roku 1988 nastává ještě změna ve formátu, který „poklesl“ na 210 × 275 mm. Některé obálky pak byly i lakované, ale skladba sešitů – jakož i cena – zůstávaly stejné. Sedmnáct prvních Karavan stálo 6 Kčs, od osmnáctky až do posledního 238. tiulu pak o korunu více.
Pro úplnost – v letech 1989 (souběžně s číslovanou řadou) vyšly i tři neoznačené sešity (10 Kčs), v následujících dvou letech pak dalších sedm (15 Kčs). Už bychom na jejich obalu marně hledali emblém Karavany, ale zmínka o edici v doprovodném textu nechyběla.
Rozebírat skladbu titulů asi nemá smysl, protože každý má svůj šálek kávy a posuzovat, které sešity byly úlitbou režimu a které byly takzvaně „západně atraktivní“ je ryze subjektivní názor. Proto ještě dodejme kratičkou zmínku o ilustrátorech, mezi nimiž se vyjímá nedostižný Zdeněk Burian, dále například Theodor Rotrekl, Jaromír Vraštil, tvůrci vystřihovánek Karel Toman, Přemysl Kubela, Jan Žbánek či Vladimír Kovářík; Jiří Krásl, Václav Junek, Miroslav Jiránek či Gustav Krum zase zná mnoho čtenářů jako autory komiksů. Výjimku tvořily jen Verneovy romány, u nichž byly zachovány původní ilustrace. Ještě jednu perličku – dvorním překladatelem právě Vernerových titulů (a dalších francouzských autorů) byl Václav Netušil, jeden z ředitelů SNDK.
Velmi okrajově připomeňme ještě 13 neilustrovaných brožur (200 × 120 mm), které sice v letech 1999-2007 nesly jméno Karavana a byly označovány za třetí řadu, ale jednalo se výhradně o zahraniční autory a jejich výtvory bez výjimky zaměřené na oblast sci-fi a fantasy. Jejich cena stoupala z počátečních 119 Kč na konečných 219 u posledního svazku.
Přínos edice Karavana bezesporu spočíval ve zpřístupnění nemalého množství literatury za „lidovou“ cenu – mnohdy bývaly přirovnávány i k jiným ikonickým titulům, zejména pro svou různorodou skladbu. Jejich jednoznačnou nevýhodou byl velký formát a provedení rychle podléhající opotřebení.
