PIONÝR – Zábavný měsíčník pro mládež – kompletní 28. ročník (1980-81)

O časopise Pionýr je již hodně psáno v předchozích  příspěvcích  PIONÝR, VĚTRNÍK, FILIP

Časopis Pionýr i ve 28. ročníku  pokračoval svým netypickým „čtvercovým“ formátem, který jej mezi tehdejšími dětskými časopisy odlišoval na první pohled. Vycházel v rozsahu 48 stran. Cena výtisku byla stále  2 Kčs. Časopis také uveřejňoval povídku, která byla opět obrácena, tak, aby se dala číst z poslední stránky. Celkem povídek takto tištěných, byl ve třech ročnících 36.

Časopis  Pionýr ve spolupráci s Československým rozhlasem připravil seriál Dějepis za školou. Pojednává o historii Velké Moravy, o Karlu Velikém, o římských občanech, o Slovanech, o Odysseovi a další. Seriál se vysílal každé druhé úterý od 18.00 hodin na stanici Vltava v období školního roku.

Šéfredaktor Vojtěch Steklač publikoval další části  Boříkových lapálii v příběhu Pes Holešovický.  Obrázky kreslil Adolf Born. Také pokračoval životopisný příběh téhož autora o Napoleonovi z minulého ročníku Tajemství skarabea. Součástí byl i skarabeúv slovníček .

Další celoroční seriál byl Indiáni od Vladimíra Hulpacha.

Bezpočet stran bylo o indiánech  popsáno a vytištěno, bezpočet filmů natočeno, a přece stále vycházejí práce nové, stále vznikají nové filmy. Není tomu tak jen proto, že indiánská tematika byla a zůstává přitažlivou pro každou novou generaci, ale i proto, že problematika osudu těchto nejstarších Američanů není dosud uzavřena a čas od času znovu upoutá pozornost celého světa, někdy i ještě naléhavěji, než tomu bylo třeba před sto lety.

PhDr. Vladimír Hulpach (* 21. dubna 1935, Praha), je český spisovatel, editor a scenárista prozaik, adaptátor, autor knih pro děti a mládež. Pochází z úřednické rodiny. Roku 1954 maturoval na pedagogickém gymnáziu a poté učil rok nazákladní škole v Horní Blatné (okres Karlovy Vary). V letech 1955 – 1959 studoval češtinu, ruštinu a srbochorvatštinu nejprve  na Vysoké škole ruského jazyka, později na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (promoce 1959).. V nakladatelství Artia působil v rozmezí let 1961 – 1972 a 1977 – 1988, původně jako redaktor, později zde zastupoval šéfredaktora. Na ministerstvu kultury ČSR pracoval od roku 1972 do roku 1977 jako referent pro dětskou literaturu. Od roku 1988 se věnoval třiroky jen literatuře a poté se stal ředitelem nakladatelství Fénix. Přispíval zejména do časopisů Ohníček, Pionýr, ABC, Filip, Zlatý máj aj. Spolupracoval s redakcí pro děti a mládež Čs. rozhlasu (kratší pohádky) a Čs.televizí (pohádky O těch Martinových dudách, 1992; O dvou sestrách a nočníkvětině, O kumburské Meluzíně, obě 1994 aj.).Vladimír Hulpach má významné zásluhy o ustavení soutěže Zlatá stuha a byl jejím několikaletým manažerem. Žije v Praze a je členem Obce spisovatelů a překladatelů.

Použito informací z „Pohádková vandrování Vladimíra Hulpacha – IS MUNI“

V 9.čísle Pionýra  si také můžete přečíst o Vladimíru Hulpachovi i s ukázkami z jeho tvorby..

Další  příběh na pokračování byl  LUX a DELUX kosmonauti z planety XYLOFON od Jaroslava Pacovského a Jiřího Šebánka. Byl o posádce kosmické lodi Primus z planety Xylofon, která měla navázat kontakty s neznámými civilizacemi, které možná existovaly někde ve vesmíru. Posádku tvořili, zkušený kosmonaut Lux a úplný nováček, který nikdy v kosmu nebyl, Delux. V deseti pokračováních budeme prožívat příhody z jejich cesty. Kresbami provázel Vladimír Jiránek.

Jaroslav Pacovský (*4.10. 1932 v Českém Brodě – †3.8. 1994 ve Švédsku), autor reportáží, literatury faktu a rozhlasových i televizních pořadů pro děti. Redaktor časopisu Sluníčko, převážná část jeho tvorby se týká dětí. Spolupracoval na večerníčku Králíci z klobouku, nebo pohádka Ač je to k nevíře, strašidla jsou z talíře.

Jiří Šebánek (8. února 1930 Trutnov – 4. dubna 2007 Praha) byl český scenárista, spisovatel, komik. Se Zdeňkem Svěrákem připravoval rozhlasový pořad Nealkoholická vinárna U Pavouka, kde se poprvé objevila  postava Járy Cimrmana, a roku 1966 přišel s myšlenkou založit Cimrmanovo divadlo. Byl jedním ze zakladatelů Divadla Járy Cimrmana (1967), zde působil jako spoluautor a herec, ovšem už roku 1969 z důvodu osobních i uměleckých neshod (zejména s Ladislavem Smoljakem) z divadla odešel. Později založil paralelní cimrmanologický badatelský tým Salón Cimrman, kde rozvíjel cimrmanovskou mystifikaci ve svém, dřevním dobám věrnějším duchu. Zde v 80. letech spolupracoval dalším legendárním cimrmanologem Karlem Velebným, s nímž vydal zvukové album Jazzman Cimrman (1985).,

Vladimír Jiránek (6. června 1938, Hradec Králové – 6.listopadu 2012, Praha)  byl český karikaturista, ilustrátor, kreslíř, scénárista a režisér animovaných filmů. Charakteristickou je pro něj jednoduchá linka. Patřil mezi první absolventy přeloučského  gymnázia. Od roku 1956 žil v Praze. V roce 1962 absolvoval na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy žurnalistiku, ale po celý život působil jako kreslíř a ilustrátor na volné noze. V 60. letech 20. století byl členem skupiny Polylegran,   V roce 1990 byl jedním ze zakládajících členů České unie karikaturistů.  Mezi časopisy, se kterými spolupracoval, patří: Dikobraz, Mladý svět, Pionýr, Melodie,  Nový Dikobraz. KUK, Škrt a další. Od roku 1990 se věnoval zejména politické karikatuře. Jeho kreslené vtipy na aktuální témata bylo možno vidět v Lidových novinách, Mladé frontě DNES, v Hospodářských novinách, v časopise Reflex a na internetových stránkách Neviditelného psa. Jméno „Jiránek“ nese planetka (17694) 1997 ET1 objevená v roce 1997.

(wikipedie)

Nechybělo ani politické vzdělávání pionýrů. Skupinu děvčat a chlapců postupně seznamoval s historií KSČ od jejího založení po dnešní dobu  Přemek Večerka v devíti pokračováních v „Pochodu pod rudým praporem“.

Stránka  se  seznamováním s   filmem uváděným v našich kinech  byl „fotokomiks“ Formou obrázků z filmu a textem pod ním uváděl děj. Nechyběl ani seznam herců a tvůrců filmu.

Pokračovala spolupráce s  hudebním vydavatelstvím Panton HALÓ, TADY JE PANTON!.  Ale také druhé hudební vydavatelství Supraphon se s vydavatelstvím Panton střídalo v Supraphonské  škole gramodesek a připravilo soutěž pro čtenáře o ceny.

A nechyběly pravidelné rubriky – Pionýrská klubovna, Literární kompas, Salón kresleného humoru, Detektivní kancelář Josefa Dvořáka, Tajná schránka a další.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR z roku 1980-81, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu PIONÝR – kliknutím na náhled strany:

(Zdroj: darmo)

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu PIONÝR zde >>>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *