PIONÝR – 35.ročník -1987-88
Dnes archivované číslo časopisu PIONÝR z roku 1988 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Jaroslav Ch. Veliký dík!
V tiráži časopise můžeme číst: „PIONÝR zábavný měsíčník pro mládež. Vydává Česká ústřední rada PO SSM v Mladé frontě. Šéfredaktor Vladimír Klevis. Zástupce šéfredaktora Jiří Stegbauer. Redakce Viktorie Košnarová, Rostislav Křivánek, Marcela Titzlová. Sekretariát Jarmila Váchová. Grafická úprava Václav Rytina. Redakční rada: Adolf Born, Zdeněk Bouček, zasl. umělec Ota Hofman, Magdalena Huleová, Otakar Chaloupka, Vratislav Kubálek, Jan A. Pacák, Petr Slovák.“
Článečků s archivy již digitalizovaných čísel časopisu PIONÝR (včetně těch z dob jeho přejmenování na VĚTRNÍK či FILIP) bylo na tomto webu publikováno kolem sedmdesáti, takže vše podstatné o tomto časopiseckém titulu zde již je.
Dnes ale přinášíme zatím jediné číslo 35. ročníku (1987-88). Dvanácté číslo je posledním číslem tohoto ročníku. Je tištěno na první pohled rozeznatelném čtvercového formátu – vychází takto již jedenáctým rokem (od 24. ročníku).
Jedna ze zajímavých inovátorských rubrik se jmenuje PIONÝRSKÁ MANŽELSTVÍ (v tomto čísle manželé Drbohlavovi). Píše se rok 1988 a tak očekávaného ideologického balastu je článek NIKDY NEJSME TROSEČNÍCI (vyjma deseti odvozenin slova „pionýr“) prost. Jeho nadčasové pojetí patří jednoznačně k tomu lepšímu, co bylo v PIONÝRU publikováno.
Na časopise PIONÝR bylo pozitivní, že ze všech svých souputníků určených stejné cílové skupině čtenářů (ABC, PIONÝRSKÁ STEZKA, …), pravidelně publikoval poesii přístupnou dané věkové skupině. Navíc byly verše vždy velmi vkusně zasazeny do fotografie, které měla sama o sobě vypovídající hodnotu. Pokud si někdo ze spolupracovníků tohoto webu dá někdy tu práci a udělá z takovýchto básniček samostatný soubor (podobně jako je tomu u některých komiksů či čtení na pokračování), budu první, kdo si jej barevně vytiskne : -) Při pátrání po autoru básničky PAST NA PRINCE jsem od tehdejšího zástupce šéfredaktora Jiřího Stegbauera (*1949) vyzvěděl, že „… Ty veršíky k fotu nejspíš napsal redaktor Rostislav Křivánek …“ Fotografii pořídil Otto Dlabola (*1944).
Název rubriky PIONÝRSKÁ KLUBOVNA trochu evokuje výrazně slavnější foglarovskou rubriku BOBŘÍ HRÁZ (tak nazývali svoji klubovnu románoví HOŠI OD BOBŘÍ ŘEKY) z předválečného MLADÉHO HLASATELE. Zde ovšem nutně okořeněno „falešným socialistickým optimismem“.
Pravidelná rubrika textaře a básníka Pavla Vrby (*1938 +2011) SUPRAPHONSKÁ ŠKOLA GRAMODESKOVÁ přináší i po letech vhled do popmusic produkce jednoho ze dvou tehdejších českých hudebních vydavatelů.
Komiks, který měl v časopise PIONÝR své místo (jedny z nejlepších komiksů zde byly otisknuty v jeho „zlatém období“ cca 1967-1972). Rubrika KDO SE SMĚJE NA POSLEDNÍ STRÁNCE zabředávala do komiksu jen okrajově.
V kontextu prestižního obsazení redakční rady i samotné redakce „pionýrského“ časopisu, stojí za pozornost pro vnímání širších souvislostí doby slova tehdejší zástupce šéfredaktora Jiřího Stegbauera, který po cca čtvrtstoletí vzpomínal:
„…. Opojen Foglarem jsem si vždy přál být redaktorem dětského časopisu, a to již jako žák základní školy. …
…. Je to dětský svět, který má svá pravidla. Doba ty možnosti limituje, rozvíjí, nebo jim dává větší šanci. I my jsme na tom byli podobně…
… Pionýr, jako součást Československého svazu mládeže, naprosto sloužil komunistické ideologii. Děti vedl stádním způsobem k totalitně limitovanému jednání, myšlení. Již jsem to naznačil. My jsme byli svým způsobem odkojeni i Foglarovými předválečnými a krátce poválečnými časopisy Mladý hlasatel, Junák, Vpřed, ač jsme se narodili v době, kdy už nevycházely a mocensky byly tabuizovány. S nadšením jsme je hledali po sklepích, půdách, pátrali u pamětníků, ve sběrnách starého papíru…
….Osobně jsem byl vychováván v rodině, kdy se v mých dětských letech například poslouchala Svobodná Evropa. Z rodiny jsme věděli, že se o tom nesmí hovořit. Lze říci, že se nám dostávalo poměrně hodně informací, které byly kritické vůči totalitnímu systému. Pomohly mi nahlížet na systém, v němž jsem žil, byť nám byl malován od dětství socialistický optimismus, jenž byl falešný. Dítě tomu spíše podlehne. Rodina měla vliv, že jsem se na to mohl dívat kritičtěji a s odstupem. Bylo by však iluzorní si myslet, že by se mě to socialistické vymývání mozků nedotklo. Samozřejmě, že jsme jistému optimismu podléhali, a to vlivem školy i vlivem celé dobové propagandy….
… Sám jsem patřil do skupiny úspěšných žáků základní školy. V roce 1958, když mně bylo devět let, mě silně ovlivnila četba knih komunistickým režimem zakázaného autora Jaroslava Foglara. Je nutné připomenout, že dílo Jaroslava Foglara bylo počátkem padesátých let odstraněno ze všech veřejných knihoven včetně školních, a proto kolovalo jen mezi lidmi. Možná o to víc se četlo. Půjčil jsem si od kamaráda první foglarovku a ta mě ovlivnila na celý život. Mohu to říci s jistým úsměvem. Zachránila mi dětství. ..
… v roce 1987 jsem odcházel z časopisu Květy na vlastní žádost. Došlo k mé vnitřní konfrontaci, neztotožnění se s režimem a za těchto okolností jsem se rozhodl odejít. …. V té době jsem se s tím svěřil známému dětskému spisovateli Svatopluku Hrnčířovi, jenž dělal v dětských časopisech. On mi řekl, abych neutíkal, že se tam uvolnilo místo v jednom dětském časopisu. Zlákalo mě to, řekl jsem si, že opětovně půjdu mezi děti, tam že bych mohl něco pozitivního prosadit. Bylo to však iluzorní. Opětovně jsem naletěl své iluzornosti, také i psychickému rozkolísání, které bylo dáno i mou osobní nespokojeností, jež byla spojena s dobou. Šel jsem to zkusit. Nastoupil jsem do dětského časopisu, který vydávala Mladá fronta, ale ten jsem po roku a půl musel opustit, jelikož jsem tam kritizoval mimo jiné honorářové podvody, jichž se opakovaně dopouštěl šéfredaktor časopisu ve spolupráci se svou sekretářkou….. >>>„
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR v letech 1987-88, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu PIONÝR – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář