MALÝ ČTENÁŘ – 48. ročník – 1928-29

48.ročník Malého čtenáře vycházel od září 1928 do června 1929. Přes školní prázdniny nevycházel. O Malém čtenáři se dočtete v již uveřejněných článcích, které si můžete stáhnout a přečíst na https://www.detske-casopisy.cz/maly-ctenar/.

V časopise chybí čtyř stránkové obálky.

Redaktorem tohoto ročníku je František Serafínský Procházka (15. ledna 1861, Náměšť na Hané – 28. ledna 1939, Praha) český redaktor, básník a spisovatel a Antonín Jenne (2. 12. 1881 Osek u Milevska – 17. 2. 1935 Praha), byl odborným učitelem v dívčí měšťanské škole ve Veselíčku, později pracoval jako školní inspektor. Beletrista, autor divadelních her, překladatel z ruštiny a spisovatel žijící v Praze. Během 1. světové války byl v ruském zajetí. Je autorem legionářských románů (na základě vlastních zkušeností), povídek a her pro mládež. Napsal také Dětské dovednosti: Praktická příručka k výchovným ručním pracím. 2. Část. Práce z lýka, rákosu, proutí, slámy, dřeva, hlíny, plechu a kůže, bandážování a batikování, 1924. Celkem napsal přes 30 knížek. Jeho fotografii jsem zatím nikde nesehnal.

Podle cyklu populárních humoristických románků Kačka Vomáčená, řepochrástecké obyvatelce proslulé svou výřečností, natočil režisér Karel Špelina podle scénáře Karla Steklého lidovou veselohru: Paní Kačka zasahuje (1939). Ve filmu si zahráli i Eman Fiala, Ferenc Futurista, Hana Vítová, Jaroslav Marvan, Betty Kysilková a další v té době oblíbení herci.

Jako obvykle Malý čtenář byl bohatě ilustrovaný řadou významných malířů a ilustrátorů. Pravidelným ilustrátorem byl Zdeněk Burian a také Václav Čutta (28. prosince 1878 Praha – 19. dubna 1934 Praha) český malíř, grafik a knižní ilustrátor, dále Josef Kočí (16. 7. 1880 – 1961), malíř, grafik a ilustrátor, František Vrobel (23. 4. 1892 Zábřeh – 10. 5. 1953 Kroměříž), pedagog, grafik, malíř a ilustrátor, Josef Ulrich se narodil 28. února 1857 v Roudnici nad Labem, kde prožil prakticky celý svůj život a zemřel v roce 1930.  Dlouhá léta spolupracoval s nakladatelem Josefem Richardem Vilímkem ml., pro něhož ilustroval téměř všechny romány Karla Maye. Ulrich rád ztvárňoval život pražských žebráků či krajinu. Zemřel v roce 1930 v Roudnici nad Labem.

Malé upřímné vyznání úcty k malíři vyjádřil Gustav Krum k jeho mayovkám.

“Mám rád ilustrace Josefa Ulricha k orientálním románům Karla Maye. Vážím si bohatého rejstříku kompozic, barvitosti a bizarnosti kostýmů Kurdů, Arnautů, Peršanů, podloudníků, loupežníků, fakírů … Mám rád jeho podivíny, soudce, písaře, trhany, milého a výborného Halefa, vznešeného Ustada a Hasana Ardašíra Mirzu. Mám rád jeho lavírované světlé kresby. Má dar mayovského humoru!”

Dobrodružná povídka z černomořského pobřeží za první světové války a občanské války v Rusku od Antonína JenneZa ztraceným otcem vycházela na pokračování od čísla 1 až do čísla 16, ilustroval Václav Čutta. Další povídku na šestnáct pokračování napsal Rudolf de Haas (1870–1944) německý protestantský farář a spisovatel. V roce 1914 odjel na čtyřměsíční výlet do Afriky a po vypuknutí první světové války zůstal v Africe sedm let. Dobrodružný příběh, vyprávějící o burském bojovníkovi Janu van der Merwea – lovci slonů, pochází právě z tohoto období z války mezi Angličany a Němci. Příběh přeložil Zdeněk Hobzík (9. květen 1900 v Hovorčovicích u Prahy – 8. březen 1969 v Praze.) překladatel z francouzštiny, angličtiny. Tento příběh ilustroval Zdeněk Burian.

V tomto ročníku bylo zveřejněno pouze 11 povídek a mimo tří byly všechny aspoň na čtyři pokračování. Autory byli Václav Valenta pseudonym Alfa, narozen 14. 8. 1887 v Těnovicích, zemřel 12. 12. 1954 v Blovicích. Pedagog, beletrista, legionářský spisovatel, překladatel z ruštiny, básník. František Xaver Svoboda (25. října 1860, Mníšek pod Brdy – 25. května 1943, Praha) byl český básník, dramatik a spisovatel, autor rozsáhlého básnického, prozaického a dramatického díla, Karel Dewetter, 2. 10. 1882 Dobřejovice u Prahy – 12. 9. 1962 v Praze. Spisovatel, archivář a knihovník. Básník, prozaik, autor fantastických a dobrodružných próz pro děti a mládež, Adolf Daněk (1869 Strakonice – 1950 Praha) sběratel lidové poezie a folkloru. Vychodil měšťanku v rodných Strakonicích, čtyři ročníky písecké reálky a absolvoval učitelský ústav v Soběslavi. Ze Štěkně odešel do Volenic a roku 1892 nastoupil na strakonickou měšťanku, kde učil až do roku 1923, kdy se stal ředitelem obecné a měšťanské školy v Kasejovicích. Po čtyřiceti letech kantoření odešel na odpočinek do Prahy. Adolf Daněk psal také črty a povídky do Rolnického kalendáře, Lidové čítanky, Malého čtenáře i dalších časopisů a denního tisku. Řada jeho povídek a pověstí byla uveřejněna v čítankách pro měšťanské školy. Jako vážená osobnost se Adolf Daněk stal též smutečním řečníkem na pohřbech Adolfa Heyduka a Karla Klostermanna.

Každá druhá stránka v Malém čtenáři byla věnována básním. Básníkem tohoto ročníku byl Antonín Jenne, který psal pod pseudonymem Klára Legerová.

V každém čísle byla rubrika „Náš časový film“, s časovými zprávami z oborů technických, vědy a literatury.

Prostřední dvoustrana byla věnována panoramu časových zajímavostí s textem na předchozí stránce.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1928-29 prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ zde >>>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *