MALÝ ČTENÁŘ – 37. ročník – 1917-18 – časopis české mládeže

37.ročník Malého čtenáře vycházel v roce 1917-18 jako čtrnáctideník mimo prázdniny. O Malém čtenáři se dočtete v již uveřejněných článcích, které si můžete stáhnout a přečíst na https://www.detske-casopisy.cz/maly-ctenar/.

Redaktory tohoto ročníku jsou Gabriel Smetana (7. březen 1885 Dubné – 2. květen 1933 Rakovník), učitel, ředitel chlapecké měšťanky v Rakovníku, zakladatel a redaktor dětského ilustrovaného časopisu Malý čtenář, překladatel knih pro mládež, autor odborných statí a František Serafínský Procházka (15. leden 1861, Náměšť na Hané – 28. leden 1939, Praha) český redaktor, básník a spisovatel.

Vydavatelství již vedl Josef Richard Vilímek mladší – syn (14. září 1860, Praha – 6. listopad 1938, Praha).

Malý čtenář byl bohatě ilustrovaný řadou významných malířů a ilustrátorů. Mezi předními ilustrátory byl Věnceslav Černý (27. leden 1865 Staré Benátky – 15. duben 1936 Mladá Boleslav), Antonín Brunner český malíř, grafik a restaurátor. Narodil se 13. 6. 1881 v Praze a zemřel v roce 1958, Artuš Scheiner, přední český ilustrátor, kreslíř a malíř se narodil 28. října 1863 v Benešově, zemřel 20. prosince 1938 v Praze. Scheiner však nakreslil i řadu seriálových obrázků v knížkách „O Kulihráškovi“ a také mnoho výborně rutinně zpracované loutkářské dekorace pro rodinná divadla. Postavy a dekorace také vycházely v Malém čtenáři a Srdíčku.   Roku 1933 byly originály i reprodukce pohádkových ilustrací Artuše Scheinera prezentovány na výstavě v pražské Ústřední knihovně.

Pro Malého čtenáře kreslila akademická malířka a ilustrátorka Marie Fischerová – Kvěchová (24. březen 1892 Kutná Hora – 2. červen 1984 Černošice). Okouzloval ji dětský svět, a tak velká část její tvorby byla určena právě dětem. K jejím oblíbeným námětům však patřila i příroda a lidové kroje, které studovala při mnohých cestách na Slovensko, Zakarpatskou Ukrajinu a Balkán.

Velmi aktivním byl Václav Čutta (28. prosinec 1878 Praha – 19. duben 1934 Praha) český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se v Praze na Novém Městě v rodině ševce Josefa Čutty. Během svého života ilustroval stovky románů různých nakladatelů. Jeho ilustrace zdobí například díla Boženy Němcové, K. J. Erbena, J. F. Coopera, H. Sinkiewicze, J. Verna, V. Huga, A. Dumase, E. R. Burroughse a mnoha dalších. Z dalších ilustrátorů to byli Karel Stroff (28. říjen 1881 Kutná Hora-12. červen 1929 Praha) malíř, ilustrátor a karikaturista a Josef Kočí (16. červenec 1880–1961) malíř, grafik a ilustrátor.

Na pokračování vycházelo v časopise několik   příběhů. Osm pokračování měl Kacafírek, český Enšpígl od Ferdinanda Strejčka (27. duben 1878 Jindřichův Hradec – 3. duben 1963) literárního historika a spisovatele, prozaika, dramatika, sběratele a vydavatele kulturněhistorických materiálů.

Sedm pokračování měl Zkažený student od Františka Flose (27. červenec 1864, Přelouč – 8. leden 1961, Praha) českého učitele, dramatika, překladatele a spisovatele. Byl představitelem tzv. žánrového realismu. Používal mnoho pseudonymů – Brabec, F. Konopka, Filip Kos, Pěnkava, Rorejs, F. Strnad a F. Vrabec. Proslavil se jako autor dobrodružné literatury pro mládež a je společně s Eduardem Štorchem považován za jejího zakladatele v české literatuře. Přestože nikdy nebyl za hranicemi své vlasti, dokázal na základě vyprávění přátel a odborné literatury vytvořit věrohodný obraz cizích zemí, který spojoval s barvitým a dramatickým dějem obsahujícím kromě napětí i morální poselství. Díky své šíři záběru i použití prvků SF je někdy považován za českého Julese Verna.

Povídky psal také Alois Dostál (2. červenec 1858 Kvasiny u Solnice- 13. červen 1934 Český Brod). Působil jako římskokatolický kněz na faře v Úvalech. Byl autorem povídek, románů a divadelních her pro mládež. I tento ročník obsahoval řadu pohádek, bájí, povídek ze života dětí a příběhů o přírodě a básní od dalších autorů.

Jan Pávek (1874 Polička -?) byl český pedagog a vlastivědný pracovník. Přispíval do časopisu Malý čtenář pod svým jménem a pravděpodobně i pod značkou J. P.  Pro čtenáře psal poučné články např. O zatmění slunce a měsíce, o parním stroji poháněným sluncem, o těžbě uhlí aj. Další autoři psali o obyvatelích a zvycích jiných národností, přírodě i zvířatech.

K pravidelné rubrice po několik let patří „Z dědečkových žertíků“ a kreslené seriály – komixe – většinou beze slov, nazvané Žertovné obrázky.

V rubrice „KRONIKA“ se čtenáři dovídali o událostech ve světě i u nás.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1917-18, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ zde >>>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *