Kompletní ABC – 6.ročník – 1962
Dnes archivovaná (zbývající) čísla 6.ročníku ABC pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Michael E. a Damro. Tímto je 6.ročník ABC archivován kompletně. Děkujeme 🙂
Dle mého subjektivního pohledu ještě pořád tak trochu hledalo ABC v roce 1962 svoji pravou tvář. Nevymykalo se nijak výrazně (grafikou, obsahem, …) ostatním časopisům pro děti a mládež, které současně vycházely. Šéfredaktor Vlastislav Toman na tuto dobu vzpomíná (MŮJ ŽIVOT S ABC, strana 120: „V oné době se náklad ábíčka pohyboval kolem 125 000 výtisků, ale věřili jsme, že máme na víc! Ovšem – jak na to? Začínal jsem být přesvědčený, že nám chybí dobrý komiks, čili kreslený seriál. To, co jsme tiskli, opravdu čtenáře moc netáhlo a nevzbuzovalo v nich zvědavost, jaké bude příští pokračování příběhu. A ještě o jedné věci jsem přemýšlel a začal o ní přesvědčovat nejen kolegy v redakci, ale i z ostatních časopisů: Měli bychom vycházet podle školního roku! Takhle prázdniny přerušují kontinuitu různých našich aktivit. Bylo totiž běžné, že se předplacené časopisy distribuovaly přes školy a tam pak o prázdninách zůstaly ležet do doby, než se děti vrátily. Zdálo se, že moje snažení u kolegů získává podporu, ale jak to zvládnout i „nahoře“ u příslušných orgánů? To byl úkol pro šestý ročník (1962)!“
Není bez zajímavosti, že v době, kdy vycházel 6.ročník ABC kontaktoval redakci Jaroslav Foglar – Vlastislav Toman na to vzpomíná takto: „Redakce ABC sídlila, jak už jsem se zmínil, v 5. patře budovy ústředního výboru Svazu mládeže na Gorkého náměstí č. 24 (dnes Senovážné). Jednoho dne – tuším, že to bylo v září 1962 – kdosi zaklepal na dveře. Po vyzvání: „Vstupte!“ vešel mně povědomý muž. Seděl jsem v první ze dvou našich redakčních místností. Návštěvník pozdravil: „Dobrý den!“ a já jsem mu vyšel vstříc. „Jsem Jarloslav Foglar, jestli vám to něco říká,“ představil se, a protože bylo něco menší než já, vzhlédl ke mně svýma poněkud zapadlýma očima. „Ano, znám vás,“ odpovídám. „Chodil jsem k vám do redakce Vpředu… “ se na mě pátravě podíval, zapřemýšlel, a pak povídá: „Vy jste z Plzně, že?“ Tak si tedy po patnácti letech vzpomněl na hubeného a brejlatého mladíka, který se tenkrát dožadoval nejen adres plzeňských klubů, ale pokoušel se i psát do časopisu Vpřed. Situace se ovšem obrátila, teď přišel on, aby se pokusil být spolupracovmíkem časopisu, který jsem řídil.
„Chlapci z oddílu mi řekli, že vychází nějaký časopis, který se podobá Vpředu. Přišel jsem vám nabídnout spolupráci, jestli máte zájem.“ Vlastně ani nevím, proč si chlapci z jeho oddílu nebo on sám nevšimli časopisu ABC už dříve, když vycházel od roku 1957, tedy pět let. Nabídku jsem tenkrát neodmítl, jen jsem musel trochu taktizovat. Bez souhlasu „shora“ jsem nemohl Foglara tisknout, to mi bylo jasné. Byl totiž ještě v „klatbě“, i když podle mnohých zbytečně. Ale takových „zbytečností“ bylo v oné době víc, když se někdo znelíbil, prohřešil nebo byl šikovně pomluven na patřičných místech. Psavci nemohli psát, herci hrát, muzikanti zpívat ani hrát, jiní odešli na jim určená místa – a někteří třeba opustili republiku. Byla to docela jiná doba, stále ještě trvala takzvaná studená válka, byly tu vším možným živeny obavy z možného jaderného konfliktu, a i to se projevovalo lecjakými politickými a jinými maléry.
Co se Foglara týče, věřil bych, že měl pravdu, když tvrdil, že mu nejvíc ublížila závist některých vlivných lidí ze spisovatelské obce, a potažmo i některých zaujatých literárních kritiků. Vždyť si po válce v brzké době vedl více než úspěšně, a to jak ve Vpředu, tak i jako autor řady knih pro mládež. To vše neslo peníze, hodně peněz – i závist, která se docela snadno proměnila v jakýsi politický postih „skautského autora a činovníka“, navíc orientovaného na klukovský svět.
Junák skončil a „sloučil“ se s nově budovanou pionýrskou organizací. Teď tedy „zatracovaný“ Foglar stál přede mnou v redakci ABC a nabízel spolupráci. Byl rád, že tady našel známou tvář a svého příznivce. To byl jeho pohled, zatímco u mne šlo o to, zda a jak dostat souhlas ke spolupráci s ním – bez průšvihu. Odešel proto s příslibem, že se „nahoře“ poradím a dám mu brzy vědět.“
Ve svých vzpomínkách se Vlastislav Toman nepatrně mýlí pokud se týká data, kdy Jaroslav Foglar přišel do redakce ABC nabídnout své služby (září 1962). Muselo to být o nějaký ten měsíc dříve, protože už v 8.čísle ABC, které vyšlo 1.srpna 1962 (uzávěrka byla pochopitelně dříve) jsem dohledal na straně 11 první Foglarův článeček pro ABC s názvem „Vydávejte Kompas“:
V 11.čísle ABC (vyšlo 7.listopadu 1962) na straně 31 vyšel Foglarův návod na hru ZAMĚŘOVAČI:
A ve 12.čísle ABC (vyšlo 5.prosince 1962) na straně 21 vyšel v rámci sloupce PIONÝRSKÉ RAKETOVÉ POSÁDKY jeho další návod – na stoní hru vlastní výroby BITVA NEUTRONŮ:
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání 6.ročníku ABC v roce 1962, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu ABC – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář