Jsou pravidla našeho webu diskriminační?
Napsal včera pan Procházka do komentářů na našem webu: „Dobrý den, znovu si čtu zdejší pravidla a opět se jim divím. Přístup k oskenovaným časopisům je skvělá věc a vážím si práce všech, kteří se na tom podíleli. Přesto nemám šanci se k nim jako obyčejný smrtelník dostat. Pořádný sken nemám, v počítačových programech se nevyznám. Neměl bych problém s finančním příspěvkem, který podpoří nějakého nadšence v jeho práci, kterou ovládá a na kterou tím pádem bude třeba mít víc času. Klidně bych i věnoval nějaká čísla starších časopisů, které vlastním výměnou za přístup do archivu. Takovou možnost ale nemám. Možná si to nemyslíte, ale vámi nastavená pravidla jsou diskriminační a mám trochu pocit, že i zvláštním způsobem elitářská. Je to škoda. Samozřejmě je mi jasné, že vás tímto svým příspěvkem nedojmu, ale snad se alespoň na chvíli zamyslíte nad tím, zda nejde pravidla trochu přizpůsobit. S pozdravem, Tomáš Procházka“
Dovolil jsem si jeho (na rozdíl od některých mailů, které občas dorazí, slušně a věcně formulovaný) komentář zde citovat, abych se znovu pokusil vysvětlit souvislosti proč jsou pravidla taková jaká jsou – s plným pochopením toho, že ne každý má k dispozici skener nebo dobrý fotoaparát na mobilu, potřebné znalosti pro digitalizaci, potomky nebo kamarády kteří by jim s tím pomohli, …
Před cca pěti lety jsem se zde snažil vysvětlit proč nemůžeme (nechceme-li porušovat zákon) volně zpřístupnit časopisy, které se podařilo přispěvatelům tohoto webu digitalizovat a proč odmítáme neustále se opakující nabídky na placený přístup >>> článek z 2.7.2018 >>> A v 11/2022 jsem se to snažil vysvětlit i jinak >>> článek z 19.11.2022 >>> Bohužel se v mezičase v naší legislativě ani v našich osobních časových možnostech nezměnilo nic k lepšímu : -( I my jsme „vyměkli“ a rádi se vyhnuli soudním tahanicím, proto jsme z tohoto webu stáhnuli (v dobré víře publikovaný) digitalizovaný meziválečný časopis >>> článek z 27.5.2021 >>>
Každý příměr je trochu zavádějící, nepřesný a zjednodušující, ale pro ty, kteří nemají čas, chuť nebo potenciál se seznámit s celou šíří dané problematiky, může pomoc alespoň přiblížit podstatu. Pokusím se tedy, s vědomím výše napsaného, o jeden takový, abych vysvětlil proč si nemyslím, že nastavená pravidla webu jsou diskriminační. Lákalo by mne se projít po povrchu Měsíce, na který se zvláště za úplňku moc rád dívám. Technicky vzato to je možné, koneckonců se to Neilu Armstrongovi a Buzzovi Aldrinovi v červenci 1969 podařilo. Ale mé fyzické, volní a intelektuální schopnosti nejsou na takové výši, abych si svou procházku po Měsíci dopřál. Je mi to líto, těm dvěma amíkům závidím, ale diskriminovaný se necítím. Koneckonců právo na procházku po Měsíci není v žádném právním systému zakotveno.
Rád bych pravidla webu rozvolnil a zpřístupnil všech (k dnešku) 13 102 digitalizovaných časopisů každému kdo o to bude stát. Ale obyčejný lidský pud sebezáchovy a životní zkušenost mi radí, že česká justice není zdaleka tak nezávislá, neúplatná a spravedlivá, jak se mi snaží leckdo vylíčit, a tak je lepší se jí velikým obloukem vyhnout. Web a jeho aktivita je spojena se mnou jako fyzickou osobou trvale žijící v ČR, která je dohledatelná a v ČR snadno právně postižitelná. Nejsem ochoten za ten čas a energii, kterou jsem (a se mnou Totem, Mabo, Damro, …) bez nároku na cokoli a v dobré vůli věnoval zpřístupnění starých dětských časopisů, se navíc nechat vláčet po soudech. Tu hranici jsem si jasně stanovil. Může se to lecckomu zdát zbabělé, ale celoživotně si myslím, že pravidla a zákony (i když se mi nelíbí) by se měly dodržovat. Nelíbí-li se mi ta pravidla, můžu se je pokusit legálně změnit. Ale vybral jsem si projekt digitalizace starých dětských časopisů v rámci respektování platných zákonů, na kterém jako všichni zainteresovaní pracuju zdarma, namísto toho abych měnil zákony – na to si „platím“ poslance, senátory a presidenta.
A ještě něco: na správě a editaci www.detske-casopisy.cz nijak nelpím. Pokud mne kdokoliv přesvědčí, že je schopen věnovat tomuto projektu zdarma tolik času a energie kolik amatérská digitalizace starých časopisů pro děti a mládež potřebuje, bude schopen zajistit funkčnost a přístupnost webu, rád na něj převedu vlastnictví domény www.detske-casopisy.cz, budu kooperovat s migrací hostingu webu k jinému poskytovateli – pak bude možno bez mé odpovědnosti pravidla webu rozvolnit dle libovůle – klidně i v rozporu s autorským zákonem.
Mám pocit, že už k tomu neumím víc napsat : -)
Vážení
Ohledně diskriminace pana Tomáše Procházky mám také jednu připomínku. Za vše se musí platit (i když ne vždy penězmi) Myslím, že pan Procházka může obnos, který nabízí za přístup k časopisům věnovat na zakoupení skeneru (není to zase tak velká částka). Pokud se dostane v počítači k tomuto webu jistě se naučí pracovat i se skenerem. Myslím, že pravidla jsou nastavena velmi dobře a správně. Děkuji za Vaši práci.Jsem kmihomol a celý život sbírám časopisy. Díky Vašemu webu jsem se dostal k časopisům, které utvářely moje mládí a dospívání a nenávratně zmizely v propadlišti dějin. Mám opravdu radost, že si je mohu připomenout a uchovat v elektronické podobě, protože fyzicky by to nebylo asi možné.
Ještě jednou dík a panu Procházkovi přeji trochu odvahy. Jak kdysi řekl Napoleon „Je třeba se do toho pustit a pak se uvidí“.
JiriHa
….jen pár slov k článku. Opravdu je to nejmenší zakoupit skener a naskenovat časopis.Když jsem začínal měl jsem skener s tiskárnou až později jsem sehnal za 500,- Kč který používám dodnes. Co se týče OCR a ořezu jsem měl ze začátku problémy,ale s pomocí Dazula a Totema jsem vše brzo pochopil a naučil i když přiznávám že se chybička občas vloudí. Nakonec jsem koupil plné verze programů,které to umí.
A co se týče stahování z cizých webů,k tomu mam jen jednu větu- od jisté doby časopisy kupuji v antikvariátech,knihkupectví a z inzerce…..a také s tím nemám problém,ale radost že jsem přispěl na dobrou věc.
Takře diskriminace určitě ne – tento web je velice dobře veden nadšenci kteří se ve svém volnem čase nadřou a určitě bych nedoporučoval zpřístupnovat web kdekomu…..který by snědl koláče a to bez práce.
Dobrý den, díky za reakci. Legální stránce věci naprosto rozumím a vlastně jsem podobnou odpověď trochu čekal. K výzvám k odvaze a nákupu skeneru: věřím, že jsou myšleny dobře. Ve svém volném čase se věnuji mnoha věcem bez nároku na honorář, asi tak jako místní nadšenci. Přepisuji amatérské hudební záznamy, provádím zvukové úpravy, vedu rozhovory s amatérskými hudebníky a zdaleka nejen to. Nechci se tu rozepisovat o sobě, jelikož každý má svůj příběh. Pointou je, že odvaha mi opravdu nechybí. Chybí mi čas. Představa, že kromě všech jiných činností se ještě učím s OCR a po nocích skenuji není bohužel reálná. Řeknete, že pak tento web není pro mne a já to samozřejmě nemůžu než respektovat. Tím pádem dál budu hledat časopisy, které bych si rád přečetl ve fyzické podobě na Aukru, přestože už všechny někde existují v digitální podobě.
Vaše stránka a vaše práce-vaše pravidla. Mějte se dobře. Tomáš P.
Zdravím.
Pravidla jsou dobře vysvětlena a je jasné proč to tak je.
Jistě i to, že bez práce nejsou koláče.
Podle dotazů k registraci asi není problém v penězích a koupit skener nebo nějaké číslo časopisu. Ale, naučit se skenovat a správně „připravit“ časopis, může být stejně těžký ? oříšek jako najít mezi těmi 13-ti tisíci (a stále přibývajícími) nějaké chybějící číslo a to nevíte co je ještě v archívu…
Pořád je tu nabídka pomoci v digitalizaci ? (https://www.detske-casopisy.cz/jak-se-stat-registrovanym-uzivatelem-tohoto-webu/kdyz-mas-pocit-ze-nemas-cim-prispet/ )
Bohužel, i ti registrovaní řeší po roce stejný „problém“.
Nabídka pomoci s digitalizací (https://www.detske-casopisy.cz/jak-se-stat-registrovanym-uzivatelem-tohoto-webu/kdyz-mas-pocit-ze-nemas-cim-prispet/) stále platí. Jen moc prosím, aby se ozývali skutečně pouze ti, kteří to myslí vážně. Zatím je realita, že na 10 takovýchto „zájemců“ kteří to jen „zkouší“, je maximálně 1, který to myslí opravdu vážně.
Převedeno do praxe: zpřístupnit dosud nepublikované časopisy, které jsou uloženy na firemním serveru + vysvětlit zaběhnutá pravidla kontroly duplicity, opravy nesprávně digitalizovaných časopisů, přesouvání z nepublikovaných do publikovaných časopisů, … je práce v součtu minimálně na celý den, po který ovšem není možno se věnovat standardní editaci webu a tomu, co je vidět. A každý „zkouškař“, který (v lepším případě, v tom horším přestává komunikovat) po tom dnu práce napíše, že se na to necítí, nestíhá, má novou práci, problémy v rodině, … chtě či nechtě ochuzuje růst tohoto webu. Ale protože neznám jinou možnost než to neustále zkoušet, jsem i nadále připraven se takovýmito „neúspěchy“ nenechat odradit. Takže: ty kdo to myslíš opravdu vážně, jsi vítán!!!
Dobrý deň. Tiež som chcel reagovať na komentár p.Procházku, no kým som sa rozhýbal, článok od Dazula a ostatné komentáre zahrnuli všetky moje pripomienky. A tak len jednoducho a názorne.
Ide o náhodné niekoľko sekundové hľadanie prvého detského časopisu, ktorý ma v tej chvíli napadol.
Predplatné na 1 rok (10 Kč): https://www.antikvariatpocta.cz/96117-6-rocnik-c-10
Predplatné na 40 rokov (250 kč): https://www.antikvariat-vltavin.cz/kniha/srdicko-roc-vi-40-cisel
(Pozor!!! Príklad je len ilustračný! Vždy je potrebné si vopred overiť, či dané čísla nemáme pripravené k publikovaniu)
Ďalšie možnosti tu https://www.detske-casopisy.cz/registrace-1-dil-kde-sehnat-casopis/ a https://www.detske-casopisy.cz/registrace-2-dil-skenovani/
Pokiaľ nechcete investovať do skenera je plno služieb, kde vám to zoskenujú. Myslím si že dnešnej dobe vlastí každá knižnica skener, kde vám to za pár korún stiahnu na kľúč.
Ďalší krok k registrácii „zdarma“: https://www.pdf24.org/cs/
Zostáva už len trošku vôle a úsilia. Prajem veľa šťastia.
totem
Jen malickost,není nad to si u kávy a televize skenovat …..stejně ženská cuči na Ordinaci… .🤣🤣🤣
Na tento web jsem narazil náhodou a smekám před množstvím dat a vykonané práce. O to víc mě zarazily nastavená pravidla.
Chápu všechny důvody a obavy z právních sporů, ale pokud je nevyřešíte tak, aby přístup byl i pro osoby neskenující (a je jedno jak přístup upravíte, jestli placený nebo volný nebo za – vymyslete si co chcete), tak tento krásný projekt jednou skončí. Proč?
– protože jednou (možná za rok, možná za dvacet…) budou nascanovány VŠECHNY DOSTUPNÉ ČASOPISY a tedy podle těchto pravidel do roka od toho okamžiku k nim nebude mít nikdo už přístup a práce přijde vniveč. To je matematická jistota.
– reálně se začne průnik množin / mám čas/ mám scaner/ mám časopis / můj časopis není ještě v archivu / limitně blížit k nule, a tím se opět zúží množství uživatelů až jednou bude =0.
V prvním okamžiku mě napadlo, že bych sem nascanoval Mladého čtenáře z 30tých let a že si počtu. Ale pak jsem jej nalezl v archivu, takže mám smůlu a nepočtu si.
Nejsem právník, ale nepropadají autorská práva po nějakém čase? Tedy časopisy starší než z roku XXXX by přístupné mohly být.
Než se podaří vše naskenovat, je to práce spíše na 15 než na 10 let. Po celou tu dobu budou mít aktivní přispěvatelé přístup k desítkám tisíc čísel časopisů. V mezičase se nárazově snažíme přispět ke změně stávajících zákonných pravidel (dotazy a náměty poslancům). Jestliže se do doby, kdy bude vše naskenováno zákony nezmění tak, aby mohl tento projet mohl legálne časopisy zpřístupnit, začneme jednat z nějakou institucí (typu AV, NK, …) o využití digitalizovaných časopisů tak, aby mohly být skrze ni zpřístupněny širší veřejnosti.
Autorská práva, dle výkladu jednoho z právníků zabývajícího se touto problematikou, hovoří tak, že zanikají tuším 70 let po smrti autora. V praxi to znamená, že když například v předválečném MLADÉM HLASATELI otiskli kresbu žáčka třetí třídy, je dost velká pravděpodobnost, že tento malý autor ještě dnes žije. A autorské právo na jeho otištěný obrázek zanikne třeba až v roce 2093. Do té doby mohou jeho dědicové svá práva dle zákona vymáhat.
Národní knihovna zveřejňuje díla bez známých autorů 110 let po vydání…
Taky se nestačím divit vašim takzvaným pravidlům. Zmíněné slovo elitářství je velmi trefné. Naštěstí jsem si dokázal poradit a některé konkrétní staré časopisy objevil jinde. Mějte se, jak chcete.