V prosinci byl na tomto webu publikován článek doc. Jaroslava Provazníka  PROCHÁZKA NEVÁBNOU KRAJINOU ČESKÝCH ČASOPISŮ PRO DĚTI A MLÁDEŽ, v lednu článek Marty Žilkové DETSKÉ ČASOPISY NA SLOVENSKU, v únoru článek Kristýny Plíhalové ČTYŘLÍSTEK: TAK TROCHU ZVĚTRALÁ KVALITA, počátkem března článek Kristiny Procházková TŘI, DVA, JEDNA, START – RAKETA LETÍ! a dnes publikujeme se svolením Kateřiny Dudové její třístránkové pojednání DVA POPULARNĚ NAUČNÉ ČASOPISY PRO DĚTI A MLÁDEŽ, otištěné v únorovém čísle časopisu TVOŘIVÁ DRAMATIKA 1/2017.

ABC: AMBICE – BILANCE – CESTA

ABC brzy oslaví významné jubileum. V roce 2017 uplyne šedesát let od vydání jeho prvního čísla. Dnes již legendární „Abíčko“ začalo vycházet roku 1957 jako „ABC mladých techniků a přírodovědců“ v měsíční periodicitě. Historii časopisu začali psát šéfredaktor Jan Čeřovský a technický redaktor Vlastislav Toman, který v letech 1959-1992 dokonce seděl v křesle šéfredaktora časopisu. Z Tomanova pera pak vzešly komiksové legendy, jako jsou Příhody Malého boha či Kruanova dobrodružství. „Abíčko“ tak neotvíralo dveře jen ke znalostem, vědě a technice, ale také k příběhům a fantaskním světům. Stalo se modlou mnohých čtenářů a sběratelů. Probouzelo v nich touhu poznávat, tvořit, zkoumat, učilo je úctě k přírodě, technice a vědění.

Časopis ABC v průběhu své existence prošel řadou proměn – měnil se jeho rozsah i obsah, stal se z něho čtrnáctideník, v některých obdobích byl obohacen o přílohu. V porevoluční době hledalo ABC cestu na konkurenčním trhu a zařadilo se po bok produkce ovlivněné komercí, kýčem a reklamou. Kromě toho, že mnohá čísla z porevolučního období vypadala jako reklamní letáky, snížila se nejen kvalita odbornosti uveřejňovaných článků, ale také kvalita tisku a grafiky.

A jak si ABC, jehož dovětek „časopis mladých techniků a přírodovědců“ byl v roce 2000 změněn na „časopis generace 21. století“, stojí dnes?

V současnosti ho vydává společnost CZECH NEWS CENTER, a. s., která se podepisuje i pod „skutečně reprezentativními“ tituly, jako jsou Blesk, Blesk pro ženy, Aha! a Reflex. A i přestože od doby, kdy vedení redakce převzal v roce 2010 Zdeněk Ležák, nastal v ABC obrat k lepšímu, zdá se, že od reklamy se časopis zatím nedokázal oprostit.

Počet reklam v jednotlivých číslech se sice liší, ale sečteme-li celostránkové reklamy a menší reklamní bloky mezi články, zjistíme, že minimálně deset procent všech stránek časopisu zaujímá reklama s cílem přesvědčit adresáta o nutnosti vlastnit daný produkt. A tak nás jedna celá stránka v čísle 1/2015 (ale i v číslech pozdějších) nabádá, abychom si stáhli „top hry“, „cool zvuky a tapety“, to vše v cenovém rozmezí 15-80 Kč za jednu esemesku. Abychom byli „in“, měli bychom si pořídit nové videohry z Gamecentra, GPS hodinky „pro chytré sportovce“, „wostrou“ party hru Nimble, Barbie hvězdný hoverboard, Nintendo, „vychytávky“ k Pokémon Go a další „nezbytně nutné“ věci pro život.

Formu reklamy mají i některé rubriky: Trendy, jejichž n áplň n e tře ba popisovat, nebo Gamesy o počítačových hrách. V rubrice Kultura mů že me najít krátké upoutávky na knihy (v posledním dvoj čís le např. na La Fontainovy Bajky s ilustracemi Adolfa Borna, Čarokrásné světy Roalda Dahla, Ségry Rainy Telgemeirové). Mnohé z propagovaných produktů se stávají hlavní výhrou v různých soutěžích. A pozor, kdo si ABC předplatí, neprohloupí – k předplatnému získá navíc dárkový balíček! Může to být například balíček Star Wars (blok, kalendář a školní diář) nebo – jako v čísle 24/2016 – kniha Harry Potter: Panoptikum postav.

Nechybí ani reklamní upoutávky na filmové trháky – Sedmý syn, Velká šestka, Doctor Strange, Trollové, Hledá se Dory, Odvážná Vaiana: Legenoa o konci světa aj. Pozitivní je, že autoři časopisu dokážou filmy využít jako podklad pro odborné články – v kontextu s Odvážnou Vaianou se seznamujeme s kulturou staré Polynésie (24/2016), v kontextu s filmem Assassin’s Creeo (25-26/2016) zase s řádem templářů.

Nejproblematičtější reklamy v ABC mají podobu volně vložených reklamních katalogů. Zvlášť v předvánoční době. Království hraček Bambule propaguje v šestadevadesátistránkovém vánočním katalogu „roztomile“ okaté plyšáky Yoo Hoo nebo „skvoostné panenky Monster High a JRC Gamecentrum na více než padesáti stranách doporučuje novinky ze světa her a herních konzolí.

Co kromě reklamy ABC dnes nabízí? Jakou má informační hodnotu? Komu je vlastně určeno? Samotná vydavatelská společnost prezentuje ABC jako „čtrnáctideník pro děti na druhém stupni základních škol. Ve svém segmentu jde o nejčtenější časopis, a to nejen díky dlouhé tradici, ale také díky vždy aktuálnímu a profesionálně zpracovanému obsahu. ABC se zaměřuje především na novinky z vědy, techniky a historie, ale nevyhýbá se ani společenským tématům. Moderní časopis, který osloví dítě i jeho rodiče.“ (www.cncenter.cz)

Přízvisko „moderní“ časopisu opravdu sedí. Sleduje aktuální trendy ve společnosti, vědě a technice. Jenomže obsahy některých čísel jsou spíše jen přehlídkou nejrůznějších počítačových her, herních doplňků a filmových trháků. Jistě, i to k dnešní době patří, ale časopis zabývající se vědou, technikou a historií by neměl být primárně herním katalogem.

Celkový dojem z časopisu nezachrání ani mnohdy zdařilé články s kvalitními fotografiemi v řadě rubrik: Novinky (z všemožných oblastí – od archeologie až po svět Živočichů), Příroda, Technika, Trendy, Společnost, Kultura, Gamesy, Vesmír, Zábava, Listárna (kam mohou psát čtenáři své dojmy, vzkazy a připomínky), Historie. Každé číslo navíc přináší čtenářům Hlavní téma, většinou čtyřstránkové.

Větná stavba textů je jednodušší, práce s odbornými termíny přiměřená cílové čtenářské skupině, která má z daného oboru omezené poznatky. Autoři se snaží upoutat čtenáře, navázat s ním kontakt: „Možná si vzpomenete, že … “ nebo: „Určitě jste se o bajkách učili ve škole. Ale zkoušeli jste si je někdy přečíst? “ Nechybí řečnické otázky ani užití autorského plurálu. Obecně lze říci, že se tvůrcům časopis u ABC daří vyhledávat zajímavá témata a zpracovat je tak, aby měla pro adresáta informační přínos. V tomto ohledu se kvalita odbornosti článků opět postupně zvyšuje.

Jiné je to ale s grafickou stránkou časopisu. Ta je stále ještě nadmíru podbízivá, agresivní – příliš připomínající bulvární periodika typu Blesk. Avšak ABC zažilo mnohem horší časy a věřím, že časem nastane posun k lepšímu.

S časopisem jsou neoddělitelně spjaty vystřihovánky a komiksy, jichž bylo kdysi ABC vlajkovou lodí. Ani dnes tato klasická “ ábíčkovská“ doména v časopise nechybí. Jedním z nejúspěšnějších komiksů současnosti je zcela jistě Mourrison z pera Lukáše Fibricha. Mourrison je kocour, a docela sympatický. Vzhledem něco mezi Supermanem a Batmanem. Ač vypadá jako superhrdina, nezachraňuje lidstvo a nebojuje s padouchy – kamarádí s poněkud natvrdlým modrým kocourem Tukiem, řeší problémy mezi kocoury a kočkami , naráží na dobové události a trendy (např. na sílu reklamy, fenomén věštkyň a kartářek), to vše v mile nenásilném a dobře vypointovaném příběhu. Také Mourrisonovo výtvarné z tvárnění je příjemné – jednoduchost (silnější kontura a jednoduché vybarvení) a dynamika zároveň. Mourrison je vedle masově vydávanýchkomiksů v rámci časopisů typu Monster High příjemným o svěžením .

ABC je časopisem ambiciózním. Posledních  několik let je zřejmé, že se snaží vrátit k původnímu poslání, usiluje o kvalitní obsah. Bilancuje. Proměňuje se a hledá cestu. A tak nezbývá než popřát současné redakci hodně sil při jejím hledání.

S ČASOSTROJEM NA VÝLET DO HISTORIE

Kdybych měla stroj času, podívala bych se určitě na dvůr Karla IV. nebo za dinosaury nebo do starověkého Egypta nebo … Kdo z nás si ta slova „kdyby“ nikdy neříkal ? Kdo z nás nikdy nepřemýšlel o tom, čím by byl, kdyby žil v té či oné době? Mohli jsme si to skutečně dobře představit? Dovídáme se ve škole v rámci výuky vlastivědy a dějepisu tolik, abychom si mohli udělat obrázek o skutečném životě lidí v minulých epochách? Nebo jsou to jen encyklopedické seznamy plné nic neříkajících dat?

Právě časopis Časostroj, zjevení ve světě populárně naučných časopisů určených dětem, se snaží čtenářům ve věku 7- 15 let přiblížit českou a světovou historii. (www.epublishing.cz)

Je to dítě docela ještě v plenkách – vychází v brněnském vydavatelství Extra Publishing od listopadu 2011. Od počátku je s ním spjata řada jmen současných předních ilustrátorů, výtvarníků a grafiků. Autorem obálek prvních dvou ročníků časopisu je ilustrátor, malíř a tvůrce komiksů Karel Jerie. Místo jeho maleb na titulních stranách Časostroje v roce 2014 vystřídaly 3D ilustrace Jana Kvasničky. Tento způsob ilustrací má sice své limity, ale neuráží – naštěstí na nás z obálek časopisu nevykukují velkooké růžové „roztomilé“ potvůrky, ale postavy s jasnou charakteristikou. Navíc děti mají 3D grafiku v oblibě, a tak pro ně vzhled časopisu může být důvodem pro to, aby vzaly Časostroj do ruky.

Kromě výše jmenovaných ilustrátorů se na Časostroji podílejí např. Jan Hora, Lukáš Fibrich, Honza Smolík, Tomáš Chlud, Jaromír Fumas Palme, Jiří Husák, Mariana Ruiz Villarreal, Barbora Botková, Markéta Vydrová a další. Ačkoliv se v každém čísle Časostroje objevují ilustrace většího mnoutví autorů s rozdílným výtvarným vnímáním a texty jsou doplněny o množství fotografií, časopis nepůsobí schizofrenním dojmem. Naopak, zachovává si jednotný, ale přesto nápaditý styl. Pozadí textů je většinou laděno do světlejších odstínů, připomínajících pergamen.

Celý časopis je přehledně členěný a rozdělený do několika stálých rubrik: v rubrice Divy světa jsme se během uplynulého roku mohli seznámit například s hradem Himedži na ostrově Honšú, s Budapeští nebo s hradem Malbork. Mezi hlavními tématy byla např. pravěká jeskyně Altamira nebo ztracené poklady templářů. V současnosti se můžeme vydat na cestu časem s komiksem Honzy Smolíka Inspektor Hopkins. Smolíkův detektiv proplouvá proudem času pomocí parního chronoportu a bojuje proti hrozícímu narušení běhu dějin. V závěru každého dvoustránkového komiksu s detektivní zápletkou čeká úkol pro čtenáře.

Jak vypadal život v určitých údobích či společenských skupinách, můžeme zjistit v rubrice Jak se žilo, Hitparáda nás seznámí s největšími zajímavostmi z daných tematických oblastí – v květnovém čísle z roku 2014 to bylo 6 fascinujících pravěkých jeskynních maleb, v říjnovém čísle z roku 2016 zase 5 + 1 popravených panovníků. A po vzoru časopisu ABC nechybí vystřihovánky, některé možná i lepší než současné „ábíČkovské“.

Z dalších rubrik je na místě vyzdvihnout rubriku nazvanou Na kus řeči: Co na tom, že Antonín Dvořák už více než sto let neskládá hudbu, co na tom, že i průzkumník peruánských And Hiram Bingham je dávno po smrti, my si i přesto můžeme díky Časostroji přečíst rozhovor s osobnostmi, které se nesmazatelně zapsaly do historie. Autoři textů vyvolávají iluzi, že vedou opravdový rozhovor s lidmi, kteří už dávno nechodí po našem světě. Mimoto se čtenáři dozvídají další informace, ale jinou formou, ne obyčejným výkladem.

Časostroj se snaží předávat informace tak, aby nešlo o pouhý školský výklad, abychom si nepřipadali, jako bychom měli v ruce učebnici. Často kontaktuje čtenáře, přímo ho oslovuje, vypráví příběh, jako by sám čtenář byl postavou děje („Zdá se ti, že slyšíš hlasy dávných rytířů … „), klade čtenáři otázky („Říká ti něco název Budín?“), působí na jeho emoce, snaží se vyvolat napětí a zvědavost už v samotných názvech článků („Ztracené poklady templářů. Vydej se na jejich lov!“ ebo: „Stát jsem já. Poroučím, ať voda teče do kopce!“).

Texty jsou většinou čtivé. Mají spád, informační hodnotu, jazyk je přizpůsoben adresátovi, místy připomíná hovorovou mluvu, ale naštěstí si nevypůjčují podbízivou slovní zásobu typu „nejbestovnější“ vynález, „coolózní chlápek“ nebo „hustodémonsky krutopřísný“ z jiné současné časopisecké produkce. Jen mám pocit, že se časem může tento způsob vyprávění ohrát a ztratit na atraktivnosti. Po přečtení několika čísel hned po sobě (měla jsem k dispozici téměř celý ročník 2016 a namátkou jsem si vybrala několik čísel z ročníků předchozích) mi to věčné oslovování a vtahování mé osoby do děje dané události začalo být na obtíž. etvrdím, že by se autoři měli od kontaktu se čtenářem nadobro oprostit, ale neškodilo by zamyslet se nad mírou tohoto propojení.

Stálo by také za zvážení, zda do periodika nezařadit i ukázky z beletrie, které se nějak dotýkají témat rozebíraných v časopise. Vhodné texty by se dozajista našly.

Problematická je někdy práce s odbornými termíny. Některým z nich nejmenší adresáti (vydavatelská společnost Extra Publishing uvádí věk již od 7 let) stěží bez vysvětlení porozumí.

Sympatické je, že reklama se na stránkách časopisu objevuje v minimální míře. Jsou to reklamy spjaté s předplatným časopisu Časostroj nebo přímo s vydavatelskou společností. Za reklamu se dá považovat rubrika Tržiště, kde se nejčastěji doporučují knihy nebo stolní hry s historickou tematikou a kulturní akce zaměřené taktéž na historii. Když však vezmeme v potaz rozsah časopisu, zabírá reklama jen zlomek jeho obsahu.

Časostroj si rozhodně zaslouží pozornost. A nejen díky dárkům, které čtenáři uvnitř stran časopisu dostávají (stolní hry, plakáty, návody a pexesa s historickou tematikou), ale zejména kvůli práci redakce. Ne nadarmo časopis získal 2. místo za popularizaci vědy v soutěžní přehlídce SCIAP 2012, kterou pořádá Středisko společných činností Akademie věd ČR. (www.epublishing.cz)

Kéž se Časostroji stále daří nacházet inspiraci, zajímavá témata, kvalitní spolupracovníky a bránit se reklamě! Přivál ho příjemný vítr, tak ať mu to fouká správným směrem!

ABC, časopis generace 21. století. Vydává CZECH NEWS CENTER, a. s. Šéfredaktor Zdeněk Ležák. Art director Ladislav Anděl. Vychází jako čtrnáctideník. Cena 45 Kč. Předplatné 38 Kč za výtisk. ISSN 0322-9580. URL: www.abicko.cz

Časostroj: Zábavná cesta do historie. Vydává Extra Publishing, s. r. o. Šéfredaktorka Tereza Nickel. Vychází měsíčně. Cena 69,90 Kč. Předplatné 59,70 Kč za výtisk. ISSN 1805-0832. URL: www.epublishing.cz/casostroj