DĚTSKÝ KOUTEK – příloha Lidových novin – rok – 1932,1933,1934
Dnes uveřejňuji DĚTSKÝ KOUTEK z roků 1932-34. Původní skeny jsou staženy z internetu, takže kvalita není vždy ideální. Ale myslím, že tato dětská příloha sem patří.
Lidové noviny s podtitulem Orgán strany lidové na Moravě poprvé vyšly oficiálně v brněnské redakci 16.prosince 1893. Lidové noviny byly v daném období velmi vlivným periodikem s výrazně demokraticky profilovaným silným redakčním týmem. Noviny zastávají výraznou roli v kulturní historii, zejména po roce 1918. Je proto samozřejmé, že také jejich přílohy DĚTSKÝ KOUTEK a později i Lidové noviny dětem sehrály významnou roli ve vývoji české literatury pro děti a mládež. V návaznosti na kvantitativní nárůst a vzájemný konkurenční boj začalo postupně docházet ke zvyšování kvality těchto příloh. Nebyly to jen důvody komerční, svůj vliv sehrálo i nové pochopení individuality dítěte v otázce věkové, zájmové a tematické – začal se profilovat moderní pohled na literaturu pro děti a mládež.
DĚTSKÝ KOUTEK vycházel na celé stránce, v roce 1931 dokonce na jeden a půl straně, od roku 1937 vycházel na dvou stránkách na 1 listu, tak, aby se dal složit do knížečky v polovičním formátu Lidových novin. Také se noviny zaměřovaly i na starší mládež, kde zejména Ondřej Sekora kreslil situace ze světových dějin, o různých zvycích, ale také o politice a podobně. K tomu sloužila vždy celá stránka. Připomíná to obrazové školy z Mladého hlasatele či Vpředu.
V textové části přílohy je zřetelná orientace na dětského čtenáře. A autoři mají aktivní snahu pro děti tvořit. V průběhu třicátých let se dařilo úspěšně rozvíjet moderní přístup ke tvorbě pro mládež. Víkendová dětská příloha patřila ve své době k nejkvalitnějším ve vydávaném denním tisku. Postupně vznikají tak díla význačných autorů, kteří se nestydí psát přímo pro děti. Jmenujme z nich Karla a Josefa Čapkovy, Karla Poláčka, Eduarda Basse, Františka Langra, Jana Kudelu, Vladislava Vančuru, Marii Majerovou.
Václav Řezáč a jeho dětské příběhy: Kluci, hurá za ním a Poplach v Kovářské ulici s ilustracemi Josefa Čapka zveřejnil časopis ještě dříve, než byly příběhy vydány knižně. Také Karel Čapek napsal a nakreslil Dášenku čili život štěněte pro DĚTSKÝ KOUTEK. Redakci zároveň pomáhaly příběhy na pokračování mimo jiné zajišťovat určitou stabilní čtenářskou a předplatitelskou základnu. Například nedělní rozšířené číslo LN stálo ve třicátých letech 90 haléřů. Plat dělníka byl pouhých 510–590 korun měsíčně, úředníci brali kolem 1300 korun, přitom litr mléka stál 1,95 koruny a kilo vepřového masa kolem 17 korun.
Příběhy a pověsti z Valašska a okolí psal do dětské přílohy také valašský spisovatel a malíř Jan Kobzáň.
Z výtvarníků byl zastoupen Josef Lada, František Hlavica, Edvard Milén či Vlastimil Rada, ale zejména Ondřej Sekora, který v třicátých letech tvořil základ ilustrací v dětském koutku. Sekorovou nejznámější postavičkou byl Ferda Mravenec, vždy optimistický chlapík s puntíkovaným šátkem kolem krku. V dalších kreslených seriálech bavil děti nezbedný kluk Cvoček, pejsek Voříšek a spol., Julek Štětka a kamarádi anebo Globální abeceda Ondřeje Sekory. Autoři začínají i ilustrace pro děti parafovat, čímž se k nim otevřeně hlásí.
Co se týká obsahu povídek či delších příběhů jde hlavně o dobrodružně laděné příběhy, příběhy s tajemstvím, povídky z exotického, neznámého a vzdáleného místa. Pro mladší čtenáře jsou pohádky a příběhy zejména ze života dětí a hlavně zvířátek. Zvířecí svět je totiž odnepaměti neoddělitelnou součástí světa lidského. Zvíře člověka vždy ve všech směrech fascinovalo natolik, že je postupně povýšil na svého domácího mazlíčka a v dnešní době je již převážně vnímáno jako běžný člen rodiny. Děti tak díky každodennímu kontaktu získávají další blízkou bytost, ke které si budují osobitý vztah, s níž si mohou hrát, pozorovat ji v různých situacích a tím prohlubovat své znalosti, dovednosti a zkušenosti. Autoři je využívají nejen se záměrem ozvláštnit či doplnit svou tvorbu, ale také čtenáře šetrně vychovávat či poučit.
Množstvím uvedených básní se Lidové noviny třicátých let dodnes řadí mezi jedinečné. Specialitou byly také veršované příběhy na pokračování, Míša – příběhy podkarpatského medvídka, Kapička Všetečka a další.
A nechyběly ani veršované kreslené příběhy.
Při svátcích, zejména vánočních a koncem roku nechyběla Čapkova rubrika: Povídejme si děti . A také byla zde nabídka divadelních her k různým jubileím např. od Františka Langra nebo Ondřeje Sekory.
Redaktoři se ale také věnovali hádankám, zejména oblíbené byly skrývačky a bludiště, ale také drobným návodům k výrobě různých hraček a pomůcek.
V DĚTSKÉ KOUTKU se nezapomínalo ani na Slovensko a věnovala se pozornost slovenskému jazyku. Většinou to byly slovenské zvyky, říkanky hádanky.
Redakčnímu kolektivu se podařilo shromáždit na dvě desítky spisovatelů a výtvarníků, kteří byli schopni vytvořit díla, která překonala generace a jsou dodnes živá.
S použitím diplomové práce Marcely Pokorné, Dis: Literatura pro děti a mládež v Lidových novinách mezi lety 1930-1939
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu DĚTSKY KOUTEK z roku 1932,1933,1934, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu DĚTSKY KOUTEK – kliknutím na náhled strany:
- DĚTSKY KOUTEK – příloha Lidových novin 1932
- DĚTSKY KOUTEK – příloha Lidových novin 1933
- DĚTSKY KOUTEK – příloha Lidových novin 1934
Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu DĚTSKY KOUTEK zde >>>
Napsat komentář