Další MODRÁ PĚTKA – tentokrát ZA ZLATOU PEŘEJÍ – 1972-75
Pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval dnes archivované příběhy MODRÉ PĚTKY z časopisu PIONÝRSKÁ STEZKA jeden z nejplodnějších uživatelů Damro. Moc děkujeme!
K uživatelům tohoto webu se tak dostává „necenzurovaná“ (narážím na debatu 12/2015) verze jednoho z nejlepších a nejpopulárnějších kreslených seriálů, který byl otiskován v letech 1970-1991.
MODRÁ PĚTKA se může honosit druhým nejvyšším počtem komiksovým epizod v období 1945–1989 (po nesmrtelných Rychlých šípech), bezkonkurečně však jde o nejdéle vydávanou sérii v klasickém časopise – celkem bylo publikováno 297 barevných stran.
Dnes archivujeme příběhy MODRÉ PĚTKY, které byly publikovány v 3., 4. a 5.ročníku časopisu PIONÝRSKÁ STEZKA (1972-75).
Zatím nejuceleněji se MODROU PĚTKOU v odbornější literatuře zabývají Josef Ládek a Robert Pavelka ve své knize ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 – 2.DÍL na stranách 16-29 – první část citace je v článečku ze 16.1.2016, dnes další část, která na ni navazuje: “ …… Po prvním ročníku bylo jasné, že seriál zaujal. Časem se ukázalo, že i na jiném, patřičně důležitém místě, což ho několikrát zachránilo. Hromádko vzpomíná, že například jeden z vysokých činitelů, předseda tělovýchovné a branné komise Ústřední rady PO SSM (údajně jako bývalý námořník), si příhody Modropěťáků velice oblíbil. Když se v pozdějších letech ozvaly hlasy namířené proti komiksu jako takovému nebo poukazující na dlouhý „pobyt“ Modré pětky na stránkách Pionýrské stezky, pan předseda podobné námitky vždy rázně smetl se stolu. Ve třetím ročníku čekal na příznivce vodácké party další celoroční příběh Za Zlatou peřejí. Modropěťáci v něm hledají na pozapomenutém potoce záhadnou Zlatou peřej, o jejíž existenci se Martin někde doslechl. Příběh je doslova protkán všemi možnými nešvary, kterými lidé ničí přírodu – ve spojení s doplňujícím textem v zápatí jsou tak čtenáři vedeni k její ochraně. Nezapomíná se ani na samotný příběh: Modrá pětka narazí na skupinu kluků, z nichž se později vyklube oddíl Stopařů, a po několika nedorozuměních se jim podaří vyhledat a hlavně usvědčit ty, kteří mají na svědomí znečišťování okolí potoka či zabíjení žab nebo ptáků.
V závěrečných prázdninových dvojčíslech vyšel krátký příběh situovaný do blízkosti hradu Klábrštějna, který byl zajímavý hned ve dvou směrech – podobně jako v případě Antických sportovních povidel (str. 38) začínal na titulní straně, ovšem v tomto případě hned čtyřmi obrázky, a poté zde autoři přisoudí Martinovi jeho nový identifikační prvek – čepici, kterou při tajné výpravě za ukrytým pokladem vedoucího oddílu ztratí Čajíček, jemuž původně patřila. S trochou nadsázky lze říci, že bílo oranžová čapka je obdobná jako červená ahojka Červenáčka (Rychlé šípy) či Robinův klobouček a Kájova bílá kšiltovka (Strážci).
Ve 4. ročníku se už celoroční plocha příhod Modré pětky rozplývá do většího množství kratších, tedy jedno – až třístránkových příběhů. Kromě oddílového vedoucího Kryštofa Nováka zvaného Kolumbus, jehož postava se vedle Modropěťáků pravidelně vyskytovala už dříve, se v 15. čísle poprvé objevuje postava Fiškuse, tradičního oponenta Modropěťáků, jehož snaha vede vždy k tomu, aby jakkoli nad partou triumfoval, a to i za cenu drobných podvodů či krádeží. Zakrátko se jeho věrným druhem stává podobný výlupek Dromedár (č. 20), s nimiž pětice zažije rovněž nejeden nemilý střet.
Pokud se někdy někdo u jiných komiksů, například často u Rychlých šípů, pozastavoval nad prakticky neexistujícím rodinným životem, v případě Modré pětky si ho čtenáři bohatě užijí. Rodiče totiž vstupují do děje velice často a zrovna tak ho i ovlivňují. Dokonce to vede k situaci, kdy jsou nosnými postavami děje jen někteří členové party, nejčastěji dvojčata. Tak tomu je například v dvoudílném příběhu Dvojčata se nudí / Zpackaná pomsta.
Významný je v příhodách vodácké party i 5. ročník – nejen proto, že se jednalo o jediný případ, kdy se Modrá pětka celoročně přesunula dovnitř časopisu. Vzhledem ke změně periodicity jí byla vyhrazena dvoustrana v závěru časopisu (přesněji strany 32 a 33). Přes zvýšený počet stran se ale ukázalo, že čtenáři byli daleko víc zvyklí na svou „Pětku“ na zadní obálce, proto po ročním experimentu komiks putoval zpět na osvědčené místo. My se ale ještě vrátíme ke zmíněnému pátému ročníku, protože tam se objevuje další „člen“ Modré pětky, který jí odvede mnoho neocenitelných služeb. V 6. čísle v epizodě Šestý do party se pětice ujímá pohozeného voříška, a když později zjistí, že ho původní majitel týral, stává se psík Šejk právoplatným členem Modré pětky. Nezanedbatelnou pomoc poskytne Modropěťákům hned v následném půlročním dobrodružství při letním pobytu u Vláďova strýce, kde se partě podaří odhalit a usvědčit pytláky na místním rybníce. …„
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání MODRÉ PĚTKY, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulní stránky.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované stránky MODRÉ PĚTKY – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář