ANDĚL STRÁŽNÝ – 60.ročník – 1940-41

Pro www.detske-casopisy.cz dnešní čísla 60. ročníku (!) časopisu ANDĚL STRÁŽNÝ  digitalizoval Nell1967.  Moc děkujeme!

Když v lednu 1882 vyšlo první číslo nového časopisu pro křesťanskou mládež, asi málokdo pevně věřil, že stejný titul bude vycházet i po šedesáti letech.

V tiráži je uvedeno: “Časopis Anděl Strážný” vychází každý měsíc mimo prázdniny o 32 stranách. Celoroční předplatné 10 K, s povídkovou přílohou 15 K. Za redakci odpovídá Emanuel Masák, Brno – Židenice. Svým tiskem a nákladem vydává Občanská tiskárna v Brně, Starobrněnská ulice čís . 19-21. Výhoda novinové sazby přiznána výnosem ředitelství pošt a telegrafů, Brno, číslo 80.069-VI, ze dne 14. X . 1925. – Dohlédací poštovní úřad Brno 2.

Strany časopisu jsou číslovány průběžně. 60. ročník má celkem 316 stran.

Štefan Švec ve své rozsáhlé publikaci ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) o ANDĚLU STRÁŽNÉM na stranách 188-191 píše:

“Jeden z nejznámějších katolických časopisů pro děti a mládež vznikl jako projekt benediktinských mnichů z kláštera v Rajhradě, později se přestěhoval do Brna. Do roku 1900 byl Anděl strážný rovněž přikládán k časopisu Škola Božského Srdce Páně.
“AS začal vycházet v době, kdy došlo k podstatnějšímu rozmachu časopisů pro mládež a svým tendenčně náboženským zaměřením představoval retardační proti pól dosavadních, od náboženského vlivu se oprošťujících časopisů.” Vychovával čtenáře ke katolické etice, pokoušel se podpořit náboženskou výchovu v rodině i ve škole. Časopis byl orientován nábožensky a vlastenecky, tiskl tendenční beletrii a poezii i katolicky orientované naučné články (životopisy svatých) apod. Většina autorů (vyjma žen) patřila mezi katolické kněze. Redaktorem, který vtiskl prvním ročníkům časopisu nejvlastnější tvář, byl katecheta Vilém Ambrož. Sám sebe nazýval v časopisu “strýčkem Ambrožem” a časopis samotný pak “Andílkem”. V letech 1882-1892 vycházel jako měsíčník ve shodě s kalendářním rokem, od září 1892 začal nový ročník ve shodě s rokem školním.
Obsah časopisu byl podřízen jeho edukativně-náboženským cílům a výchově ke křesťanské morálce. Jeho součástí byla jednak katolicky orientovaná beletrie, výchovné články (s názvy typu Z ministranta kardinál čili Odměna radostné ochoty), dějiny církve, životopisy svatých atp. Časopis měl ale také část naučnou, která se věnovala zeměpisu, exotickým cestopisům, vědě, technice atd. V beletristické části se objevovaly texty starších českých spisovatelů, např. Boženy Němcové, Karla Václava Raise, Elišky Krásnohorské, Josefa Václava Sládka či Svatopluka Čecha, a dále překlady z evropských jazyků. Vedle nich časopis tiskl příspěvky domácích spisovatelů pro děti a mládež a také křížovky a další zábavné hádanky pro děti. Vycházely v něm i prózy Felixe Háje, autora oblíbených knih o Kájovi Maříkovi, např. jeho série 0 Řídících Márince. Anděl strážný byl bohatě ilustrován pomocí perokreseb, reprodukcí a fotografií.
Během první světové války se časopis věnoval i válečným událostem, po vzniku Československa událostem spojeným s přechodem od císařství k republice. Mezi válkami přijal některé rysy novějších dětských časopisů (měl rubriku věnovanou skautingu, tiskl komiks). Snažil se aktuálně reagovat na zájmy a potřeby svých mladých čtenářů, ve 20. a 30. letech přinášel např. články o letectví, táboření či filatelii. Jeho celkové zaměření bylo proti ostatním konfesijním časopisům modernější, v kontextu všech dětských časopisů však konzervativní.
Po druhé světové válce prošel časopis významnou proměnou, snažil se vyrovnat ostatním periodikům pro děti. Obsah i grafická podoba časopisu se zmodernizovaly, přispívaly do něj významné osobnosti katolické kultury (František Hrubín, Klement Bochořák, O. F. Babler, Jan Zahradníček), na vyšší úroveň se dostala i jeho výtvarná podoba. Obsah zůstal konfesijně vyhraněný, časopis však tiskl např. i dobrodružné povídky z války, “Junáckou stezku”, filatelistickou rubriku, anekdoty apod. Organizoval rovněž své vlastní čtenářské kluby (“Eucharistické kroužky” a “Družinky Anděla strážného”). Další vývoj titulu přerušil únor 1948.”

Publikace DĚJINY ČESKOSLOVENSKÉHO KOMIKSU 20. STOLETÍ autorů Prokůpek, Kořínek, Foret a Jareš (r.v. 2015) na stranách 274-5 uvádí:

“Postavení obrázkového seriálu dále posílilo v křesťanských časopisech a některé z nich se rovněž nebránily ani vlivu Rychlých šípů. Anděl strážný se až do podzimu 1940 pouze příležitostně věnoval publikování archaicky pojatých komentovaných seriálů, poté se v něm ale začal výrazně angažovat Josef Kratochvíl, přítel Jaroslava Foglara. Pro Anděla strážného spolu s kreslířem J. Liškou nejprve vytvořil tři epizody komiksu Nováček Bumbrlíček (č. 3-6/1940- 41) o příhodách chlapce čerstvě přijatého do skautského oddílu. Seriál vycházel na zadní straně časopisu, skládal se ze čtyř čtvercových polí a zbylé místo zaplňoval poměrně rozsáhlý prozaický text, v němž byl čtenářům rekapitulován děj zřejmý z obrázků a bublin. Současně v únoru 1941 vyzvala redakce čtenáře k zakládání “družinek”, opět evidentně inspirovaných Foglarovými čtenářskými kluby. V reakci na tuto výzvu se změnil i Kratochvílův a Liškův komiks a Bumbrlíček se stal členem Robinovy družinky (č. 7- 10/1940-41, 3x). Modifikovaný seriál už dostal k dispozici celou zadní stranu a Rychlým šípům se ještě více přiblížil nejen tím, že líčil příhody chlapecké pětice, ale i konkrétními kompozičními “výpůjčkami”. Komiks už se neskládal z uzavřených epizod, začal čtenářům vyprávět delší příběh na pokračování, v němž je Robinově družince neprávem přičítáno řádění Mrňousovy bandy. U třetího pokračování, jež vyšlo v posledním čísle ročníku, je uvedeno, že seriál bude vycházet i v dalším ročníku, nicméně jeho vydávání už okupační správa nepovolila.
Přesto Robinova družinka neskončila – komiks totiž souběžně vycházel také v Moravské mládeží v zahradě, příloze Ovocníckých novin. Zde vyšlo ještě dalších osm pokračování (č. 4/1941-4/1942), přičemž čtvrtou až šestou část kreslil místo Lišky E. Lavický. A ani tím se překvapivě osudy epigonské chlapecké pětice neuzavřely – po jednom novém celostránkovém příběhu se objevilo v Kalendáři pro mládež 1941-1942 a 1943 (vydaném na podzim 1942). Ve druhém z Kalendářů navíc vyšla Kratochvílova obsáhlá povídka “Tajemství Robinovy družinky”, kterou lze interpretovat jako ozvuk Foglarova románu Záhada hlavolamu vydávaného jako vkládaná příloha Mladého hlasatele (1940- 41) . Pomineme-li tedy dětské pokusy z Kulíška, můžeme Kratochvílův, Liškův a Lavického výtvor brát jako druhý z dlouhé řady seriálů spadajících do právě se ustavujícího žánru klubáckého komiksu, a to včetně některých sekundárních atributů (čtenářské kluby, prozaická zpracování).”

Každý časopis, který za protektorátu vycházel oficiálně, musel (stejně jako později za vlády komunistů) fungovat i  jako nástroj (nacistické) propagandy. Nevyhnul se tomu ani ANDĚL STRÁŽNÝ, který stejně jako většina zaběhlých časopisů pro děti a mládež, otiskoval jen nezbytné minimum.

I časopis ANDĚL STRÁŽNÝ publikoval za protektorátu články akcentující sepětí s rodným krajem a osobnostmi Čech a Moravy.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ANDĚL STRÁŽNÝ z válečných let 1940-41, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ANDĚL STRÁŽNÝ – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu ANDĚL STRÁŽNÝ zde >>>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *