SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Tag Archives: ZÁPISNÍK

Zatím nejstarší ZÁPISNÍK – 10.ročník – 1966

Dnes archivované čísla časopisu ZÁPISNÍK z roku 1966 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval K. Veliký dík!

V tiráži časopisu se píše:ZÁPISNÍK 66 – magazín Hlavní politické správy Čs. lidové armády. Vydává Vydavatelství časopisů MNO, Praha 1, Vladislavova 26, tel. 237646-9. Hlavní redaktor dr. Milan CODR, grafická úprava J. PIKOUS a M. HAVLÍČEK.“ Časopis měl podlouhlý formát, rozsah 64 stran, vycházel 2x do měsíce a stál 2 Kčs.

Název časopisu ZÁPISNÍK se každý měnil podle kalendářního roku, kdy právě vycházel. Takže správný název časopisu v titulu tohoto článečku by měl znít ZÁPISNÍK 66 (vycházel v roce 1966). Podobně to bylo třeba i s názvem časopisu MY.

V úvodu 1.čísla 10.ročníku ZÁPISNÍKU redakce píše (článek KOSMICKÝ PRŮZKUM 1965):

„Zahajujeme desátý ročník Zápisníku. A patří už к jedné z tradic našeho časopisu, že se na počátku nového roku zamýšlíme nad tím, co byla vykonáno v jedné z nejprogresívnějších oblastí lidské činnosti — v kosmonautice. Minulý rok byl v tomto směru skutečně bohatý. Shrňme si alespoň v bodech hlavní události (článek byl dáván do tisku 13. prosince. Nebyly ještě známy výsledky letu Gemini 6 a Gemini 7)“

Podobně jako v jiných časopisech, přinášel i ZÁPISNIK přehledné „atlasy“ – vzhledem k vydavateli (Ministerstvo národní obrany) i zaměření, se vztahovaly především k vojensky laděným tématům.

Branná výchova mladé generace zahrnuje pochopitelně i fyzickou zdatnost. Když se tedy před více než půstoletím objevila i v Československu „kulturistika“, nemohl o ní ZÁPISNÍK nereferovat :-)  JEN MÓDNÍ SPORTOVNÍ VLNA? „Před necelými dvěma roky byla u nás kulturistika začleněna do početné rodiny sportů. Za krátkou dobu si získala ohromnou popularitu mezi mladými i staršími. Je to jen vlna módnosti? Asi ne. Kulturistika je pro mnoho lidí, kteří netouží po závodní činnosti, často jedinou příležitostí ke sportu. …

Na motivy knih Karla Maye vznikl komiks VINNETOU, který upravil Jaromír Kincl a bravurně nakreslil Gustrav Krum – publikováno v letech 1964–1966.

Pro ZÁPISNÍK vytvořil Gustav Krum i další kreslené seriály inspirovené klasickými romány – například TARZANŮV NÁVRAT (podle románů Tarzanovy šelmy a Tarzanův návrat Edgara Rice Burroughse) či POKLAD NA OSTROVĚ (podle románu Roberta Louise Stevensona).

Portál iDnes.cz publikoval před šesti lety, kdy Gustav Krum (*1924   +2011) umřel, stručnou informaci o jeho životě (na www.detske-casopisy.cz lze dohledat více informací):

„Mládí Gustava Kruma bylo jako vystřižené z některého z jím ilustrovaných románů. Jako jihlavský rodák a syn německého otce musel za války narukovat do německé armády. Na východní frontě se mu podařilo přeběhnout na sovětskou stranu a přidat se ke Svobodově československé armádě. S tou absolvoval mimo jiné i boje u Dukly.

S armádou však nedoputoval až domů, byl zajat a jako „Němec“ se dostal do sovětského zajateckého tábora. Do Československa se vrátil až dva roky po válce. Nejprve pracoval jako malíř porcelánu ve Staré Roli na Karlovarsku, v roce 1949 se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze.

K rukopisu Gustava Kruma patřila nejen kreslířská preciznost, ale také snaha o co nejpřesnější fakticitu. Byl znám tím, že detaily svých kreseb na historická témata poctivě studoval v pramenech a konzultoval je i s odborníky. V roce 2009 vyšla pod názvem Vypravěč dobrodružství a historie monografie o Gustavu Krumovi z pera Vladimíra Prokopa.“

Na poslední stránce 10.ročníku ZÁPISNÍKU byly otiskovány v rámci „vzdělávacího cíle časopisu“ STÁTNÍ VLAJKY.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ZÁPISNÍK z roku 1966, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ZÁPISNÍK   – kliknutím na náhled strany:

Další ZÁPISNÍK – 12.ročník – 1968

Dnešní číslo časopisu ZÁPISNÍK z roku 1968 pro www.detske-casopisy.cz do formátu PDF převedl Hozd. Veliké díky!

ZAPISNÍK 68  – 12.ročník vydávala hlavní politická správa Československé lidové armády ve Vydavalelství časopisů MNO. Šéfredaktorem byl dr.Milan Codr, jeho zástupcem Jaromír Grézl, o grafickou úpravu časopisu se staral M.Havlíček a P.Frček.

ZÁPISNÍK vycházel jako čtrnáctidenník – za rok vyšlo 26 čísel. Časopis o rozsahu 64 stran stál 2 Kčs. Obálka byla barevná, uvnitř čísla byly v drtivé většině černobílé stránky. Dnes archivivané číslo vyšlo 10.února 1968 a bylo do tisku dáno 15.ledna 1968.

Poprve se nám kompletní číslo ZÁPISNÍKU podařilo archivovat 4.1.2017. Bylo to 19.číslo 11.ročníku z roku 1967. Zmiňuju to proto, že skladba dnes archivovaného čísla se proti předchozímu roku nijak výrazně nezměnila.

Cílovou skupinou ZÁPISNÍKU byli středoškoláci (budoucí vojíni základní vojenské služby) a starší – včetně vojáků. Proto obsah časopisu balancuje mezi poutavým „čtením“ přijatelným pro mládež (viz níže uvedená ukázka „kresleného seriálu“ OSTROV POKLADŮ), populární četbou (například níže uvedená ukázka HVĚZDY FILMOVÉHO NEBE), na tehdejší dobu „bulvárně“ laděnými články (např. úvodní fotografie dnes archivovaného čísla) i povinně ideologicky laděnými články – ač je toto číslo z období „pražského jara“ (viz například KDO VŠECHNO DOSTAL MAT?).

Období (do roku 1951), kdy poválečné československo považovalo nový stát Izrael za přítele, bylo zřejmě dáno vědomím, že většina židovských spoluobčanů byla mašinérií Protektorátu i samostatného Slovenského štátu odeslána do koncentráků. Svoji roli hrál jistě i fakt, že nezanedbatelná část 1. československého armádního sboru Ludvíka Svobody byla tvořena Židy, kteří se v boji i velitelských funkcích velmi osvědčili. A nelze přehlédnou ani fakt, že část komunistické politické elity byla židovského původu (Rudolf Slánský,  Bedřich Reicin, Bedřich Geminder). A tak už v lednu 1948 dorazily izraelcům zbraně z Československa. Je evidentní, že zbraně od čechoslováků sehrály v uhájení počáteční existence státu Irzael významnou roli. Ale o 20 let později je vše jinak – viz článek STYX ZASÁHL.

Vzhledem k vydavateli ZÁPISNÍKU i cílové skupině jeho čtenářů je pochopitelné, že většinová témata publikovaných článků se týkala armády. Jak sond současnosti, tak i do historie (pochopitelně podávané z pozice tehdejší státní ideologie). Je to pochopitelné, protože způsoby vnímání historie a její interpretace, hrály mnohdy významnou roli v následných dějinných událostech. Odtud zřejmě citát „historia magistra vitae“ (historie učitelkou života). Narážím tím na článek ZKÁZA LUFTWAFFE, kde se píše: „… Je to objektivní pravda? Vime, že historik pracuje s fakty a argumenty, jejichž prostřednictvím poznává a tvoří. Avšak některým historikům postačí jen některé druhy faktů, vytržených ze sledu událostí, aby si vytvořili nebo spíš vykonstruovali svou vlastní pravdu. …“

Rozličné miniencyklopedie jsou oblibeným tématem časopisů s širším čtenářským záběrem. ZÁPISNÍK na čtyřech stranách (24-27) přinesl MALOU ENCYKLOPEDII – DESET JIŽNÍCH KRÁS V NAŠEM KVĚTINÁČI.

Redakci se dařilo podávat historické události (leckdy i v diskutabilních souvislostech) jednoznačně čtivě – viz. například OHLASY ROZHLASOVÝCH ZPRÁV.

Rubrika CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE přinášela zábavným, leckdy i napínavým počtením výklad o původu zažitách výroků a rčení.

HVĚZDY FILMOVÉHO NEBE měly formát kartotéky (jak ji známe třeba z časopis ABC a jeho Atlasů). Z jedné strany fotografie a z druhé strany text, tak aby bylo možno rozstříhat na jednotlivé karty stejného formátu.

Zřejmě nejpoutavěší částí ZÁPISNÍKU bylo výpravné zpracování k románu R. L. Stevensona. Převyprávěl jej Jaromír Kincl a úžasnými černobílými ilustracemi doprovodil Gustav Krum (mimo jiné – bojoval v 1. československého armádního sboru Ludvíka Svobody a po válce si užil i gulagu). Klasiku dobrodružné literatury POKLAD NA OSTROVĚ s originálním Krumovým doprovodem, vydali zanedlouho (1970) i knižně. V roce 2005 vyšlo znovu.

Poslední, celobarevná strana patřila rubrice OBJEKTIVEM ZÁPISNÍKU – mixem fotografií a krátkého doprovodného textu z nejrůznějších oborů lidského konání i událostí.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu ZÁPISNÍK 68 v roce 1968, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované stránky časopisu ZÁPISNÍK – kliknutím na náhled strany: