SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Tag Archives: VLAŠTOVIČKA

První VLAŠTOVIČKA – 4.ročník – 1940-41

VLAŠTOVIČKU  z let 1940-41 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Jaroslav P. Veliké díky za první digitalizovaný exemplář VLAŠTOVIČKY z válečného období.

VLAŠTOVIČKA byl ilustrovaný časopis pro děti ve věku okolo 10 let, který vycházel měsíčně od roku 1937. Jeho vycházení bylo zastaveno v roce 1941.  Po válce bylo jeho vydávání obnoveno. Spolu s poválečným časopisem STUDÁNKA je tento časopis považován za předchůdce dnes už ne příliš známého časopisu PLAMEN MLÁDÍ a ten zase za předchůdce známějšího časopisu OHNÍČEK.

Časopis publikoval čtenářskou rubriku VLAŠTOVČINA POŠTA, pohádky a povídky (na pokračování například UČEDNÍK KOUZELNÍKA ČÁRYFUKA, HŘIBULÍNEK NA CESTÁCH), informace o přírodě, jazykolamy, hádanky a křížovky, v rámci tehdejších možností vlastenecky orientované texty (O NAŠICH VELKÝCH MUŽÍCH, o krásách vlasti, české hudbě, ..), návody na výrobu ……

VLAŠTOVIČKAčíslování stran podobné jako většina tehdejších časopisů pro děti – průběžné.

V rámci odlišení zvolila redakce VLAŠTOVIČKY jiný způsob oslovování svých čtenářů – namísto obvyklého „milé děti“ používala oslovení „vážená děcka„.

Česky psané časopisy pro děti (1850–1989)_osloveni

Na pokračování vycházela původní pohádka Antonína ZhořeUČEDNÍK KOUZELNÍKA ČÁRYFUKA –  s ilustracemi Josefa Lady. Databazeknih.cz: Antonín Zhoř byl spisovatel, který svůj život zasvětil dětem, a to nejen ve své tvorbě. Původně chtěl být učitelem, jeho pedagogickou dráhu přerušila 1. světová válka, v dubnu 1915 byl odveden. Na ruské frontě se nechal zajmout a ještě téhož roku se přihlásil do českých legií na Rusi. Tento krok byl jen logickým odrazem Zhořova vztahu k vlasti a vůbec názorových a životních hodnot, které vyznával. Dokládá to i autobiograficky laděný román Cestou ke svobodě, který vydal v roce 1930 po pseudonymem Pavel Čermák. Po válce se vrátil k učitelské práci a vzpomíná s humorem, že byl i „věčný knihovník žákovských knihoven“. Byl mu zřejmý význam knihy pro duševní rozvoj dítěte, ale současně si byl vědom toho, že pro mnoho dětí (i škol) je kvůli ceně nedostupná. Rozhodl se pro razantní postup a v roce 1929 založil vlastní nakladatelství. Nazval je Epos a postavil je na poslání vydávat dobré knihy pro děti a mládež, cenově co nejdostupnější, na základě předplatného, ve stálém kontaktu se školami a tím i malými čtenáři. V práci mu obětavě pomáhala celá rodina, rozvíjející se činnost však nebylo brzy možné v domácích podmínkách zvládnout. Epos se proto v roce 1934 spojil s vydavatelským odborem Ústředního sdružení jednot učitelských, vzniká knižnice Antonína Zhoře Jitro. Ta pokračovala i v nejtvrdších letech okupace až do roku 1948. Epos a Jitro vydaly za 18 let své existence 73 titulů v celkovém nákladu 300 tisíc výtisků, aniž Antonín Zhoř, v jedné osobě editor, redaktor, lektor i propagátor, slevil z nároků na literární kvalitu své produkce.
K bohatým životním aktivitám Antonína Zhoře patří i práce redaktora časopisů pro děti. Měsíčník Vlaštovička redigoval v letech 1937 – 1949 (s výjimkou válečných let 1942 – 44). V Knihovně Vlaštovičky kromě toho vyšlo 19 pohádkových svazečků (637 tisíc výtisků). V letech 1945 – 1949 redigoval Zhoř ještě časopis Brouček, určený menším dětem. Oba časopisy vydávalo Učitelské nakladatelství (od r. 1947 Komenium). V souvislosti s Vlaštovičkou vznikaly i Zhořovy humorné příběhy pro děti, nejprve časopisecky na pokračování, po čtenářském úspěchu i knižně (Dorotka a mořští loupežníci, 1938/39; Učedník kouzelníka Čaryfuka, 1940/41, knižně 1946). Své malé hrdiny obdařil autor bystrostí, odvahou, důvtipem i humorem, smyslem pro spravedlnost, lidskými vlastnostmi, které považoval za zásadní. V románu o Abrahamu Lincolnovi Poctivý Abe (1939) se v dusném ovzduší nadcházejícího protektorátu vyjádřil ještě otevřeněji o ceně svobody a lidské důstojnosti. Další řadu Zhořových knih představují životopisné romány. Prostým způsobem v nich dokázal přiblížit nejmladší čtenářské generaci osudy významných žen a mužů ( Tvrdohlavá Marie, 1947, o Marii Curie-Sklodowské; Sám proti osudu, 1962, přibližující životní zápas Ludwiga van Beethovena; Kulhavý šermíř, 1966, o pohnutém životě malíře Jaroslava Čermáka; mládí Boženy Němcové zachytil v próze Betty, 1963).
Ve své autorské, nakladatelské i redaktorské činnosti trval Antonín Zhoř na zušlechťujícím poslání literatury pro děti, na pěstování smyslu pro svobodu jedince a hodnotné náplni jeho života, byť často tvrdě vykoupené a zaplacené nepochopením a samotou. Jeho práce stojí za nakladatelské a především čtenářské návraty. Kulturní a vzdělávací aktivity, i když v jiné oblasti, se staly i životní náplní i Zhořova syna Igora.“

VLASTOVICKA_4.rocnik_(1940-41)_cislo_07_ucednik_kouzelnika_caryfuka

Za protektorátu přes cenzory neprošly různé slovní obraty, náznaky i jinotaje. Ani v dětských časopisecho se nesmělo objevit nic, co by mohlo být vykládáno dvojsmyslně. Cenzura podrobně zkoumala obsah časopisu od první do poslední stránky. Povinné „úlitby“ se objevovaly v každém legálně vycházejícím protektorátním tisku, VLAŠTOVIČKU nevyjímaje.

VLASTOVICKA_4.rocnik_(1940-41)_cislo_07_jas_se_cvici_nemecti_namornici

Prvek vlastenectví byl ve VLAŠTOVIČCE nesen texty o krásách vlasti, o české hudbě, o našich velkých mužích …

VLASTOVICKA_4.rocnik_(1940-41)_cislo_07_o_nasich_velkych_muzich

Další čtení na pokračování ve VLAŠTOVIČCE bylo zastoupeno příběhy malého hříbka – HŘIBULÍNEK NA CESTÁCH. Každé pokračování bylo doprovozeno „komiksovými“ ilustracemi.

VLASTOVICKA_4.rocnik_(1940-41)_cislo_07_hribulinek_na_cestach

Humornou rubriku ve VLAŠTOVIČCE zajišťovala rubrika s moravským pojmenováním PLKAČKY.

VLASTOVICKA_4.rocnik_(1940-41)_cislo_07_plkacky

Štefan Švec ve své obsáhlé knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850–1989) na stranách 588-589 píše: VLAŠTOVIČKA – PODTITUL: časopis šťastných dětí, ROKY VYDÁVÁNÍ: 1937-1941, obnovena v letech 1945-1949 (do konce školního roku), PERIODICITA: Měsíčník, Čtrnáctideník (od roč. 6, po II. světové válce), VYDAVATEL: Vydavatelský odbor Ústředního spolku jednot učitelských v Brně (1937-1940), Ústřední učitelské nakladatelství a knihkupectví v Praze a v Brně (1940-1941), Ústřední výbor zaměstnanců školské a kulturní služby a Výzkumný pedagogický ústav (1945-1949), ŠÉFREDAKTOR Čl HLAVNí REDAKTOR: Přemysl Hauser. Karel Kalláb a Antonín Zhoř (1937-1940), J. Schafer. R. Obdržálek a A. Zhoř (1940-1941), A. Zhoř s redakční radou (1945-1948/1949), O. Bárta (1948/1949), VYBRANÍ SPOLUPRACOVNÁCI A PŘISPĚVATELÉ: J. Alda, F. Autrata, Oldřich Bárta, v. Bělský, B. Beneš-Buchlovan, Ivan Blatný, K. Bochořák, V. Cinybulk, P. Čermák. Václav Čtvrtek, Petr Denk. Václav Deyl. A. Gála. František Halas, Jaromír Hořejš. Jan Hostáň, Karel Hroch, František Hrubín, A. M. Janová, J. John. J. Kalenda. K. Kalláb. K. Kapoun. Josef Knotek, Antonín Kozel, J. S. Kubín, F. Kubka, A. Kutinová, Marie Majerová, Miloš Malý. Oldřich Mikulášek, M. Nádvorník, Rudolf Obdržálek, Ivan Olbracht. František Omelka, G. R. Opočenský, J. Otoupalík, Josef Pavel, B. pfleger, J. Plachetka. Mikota Pobydnyj, L. Pokorný. Karel PoIedne, Marie Pujmanová. J. Roučka, Hanuš Sedláček-Promyk, Jaroslav Seifert, J.Schafer, L. Simanov, Kamila Sojková. J. SpilJc.a, B. Stýblo. Ota Šafránek. F. Simová. J. Tomeček. J. Urbánková. M. Veselý. Z. Vořechová. Adolf Wenig, M. Zfchová, Z. Zizius aj. AUTOŘI lLUSTRACÍ A OBRAZOVÉHO DOPROVODU: Mikoláš Aleš, Cyril Bouda, J.Brukner, Vojtěch Cinybulk, Josef Capek, František Doubrava, Věra Fridrichová. Z. Galuška, Alois Hejl. F. Hlavica, Jappy, Karel Jílek, M.Jiránek, Josef Lada, Alena Ladová, D.Landrová, J.Liesler, J.Lukeš, Josef Mánes, Eduard Milén, K.Muller, Stanislav Nebenfuhr, Miroslav Netík, Bedřich Petrovan, Václav Plátek, F. Podešva, Emil Poledník, Rudolf Puchýř, Vlastimil Rada Sin, V. Sedláček, Miluše Smitková, A. Strnadel, Františe Susser, C. Vondrouš, B. Vořech, F. Vrobel, Adolf Zábranský, Otakar Zemina aj.
CHARAKTERISTIKA. CITACE ZE SEKUNDÁRNí LITERATURY: Populárni, bohatě ilustrovaný časopis s programově optimistickým obsahem. Byl určený nejprve nejmladším čtenářům, později pro děti ve věku 11 – 15 let, a po II. světové válce tak věkově navazoval na časopisy Brouček a Jiskry. Brouček vedl též Antonín Zhoř. Časopis před svým zastavením během okupace zaujal dobovou kritiku literární i výtvarnou úrovní. Tiskl řadu drobných materiálů a také kvalitnich fotografii, hlavním, úvodním a nejobsáhlejším materiálem čísla byl text na pokračování propojující celý ročník. V roce 1941 po 10. čísle 4.ročníku (květen 1941) přestal vycházet, v září 1945 byl obnoven. Po celou dobu své existence se časopis věnoval společenským tématům, před II. světovou válkou např. legionářské problematice, po ní proměně společnosti v socialistickém duchu.
Vlaštovička měla především beletristický obsah, v němž se potkávaly různé generace kvalitních autorů pro děti, otiskovala texty na pokračování, tiskla ale také „Veselou stránku“ s říkadly a hádankami či „Vlaštoviččiny promluvy“. Už před válkou publikovala významný díl překladové, zejména ruské dětské literatury . „Zábavná část byla pak soustředěna do různých zájmových rubrik (Zasmějeme se, Kouzelnický koutek, Hříčky, hádanky a žerty, Hovory se čtenáři apod.).“
Časopisy Vlaštovička a Brouček otiskovaly výběrovou poezii. Všechny tři zminěné brněnské časopisy (Jiskry, Vlaštovička, Brouček) pravidelně obsahovaly krátké divadelní scénky pro možnou inscenaci dětmi a zábavru rubriky, byly i kvalitně výtvarně vedeny. Tiskly překlady z ruštiny (jedním z úkolů, které si vytkly, bylo seznamovat čtenáře se sovětskou dětskou literaturou), Vlaštovička i zprávy ze světa. Časopisy byly ilustrovány, jejich výtvarný doprovod tvoří svéráznou kapitolu v dějinách české dětské časopisecké ilustrace. Po únoru 1948 se dosud pestře vedený obsah časopisů proměnil, „automatizovaný jazyk ovládl vše, včetně korespondence se čtenáři. V roce 1949 Brouček a Vlaštovička zanikly“.
Časopis byl spolu se Studánkou nahrazen od školního roku 1949/1950 Plamenem mládí, o rok později Ohníčkem.
Vlaštovička vydávala vlastní Knihovnu Vlaštovičky, v níž v letech 1941-1947 vyšlo 19 svazků.“

Pokud máš jakoukoliv informací, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání 4.ročníku VLAŠTOVIČKY v letech 1940-41, prosím, napiš do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulní stránky.

Stáhni si VLAŠTOVIČKU do svého tabletu, pc, notebooku či mobilu – v jednom PDF souboru – klikni na náhled strany:

VLASTOVICKA_4.rocnik_(1940-41)_cislo_07