SPOLUPRACOVNÍCI
kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »
MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.
Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »
JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!
Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »
VPŘED - úspěšný poválečný pokus.
Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »
PIONÝRSKÁ STEZKA
Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »
OHNÍČEK
OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »
MALÝ ČTENÁŘ
MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »
ČTYŘLÍSTEK
ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »
TRAMP
V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »
PIONÝR
PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »
ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!
Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »
Archív tagu: RYCHLÉ ŠÍPY
Kreslený seriál o RYCHLÝCH ŠÍPECH archivován téměř kompletně!
Dnešní příběhy RYCHLÝCH ŠÍPŮ původně z roku 1970 a 1971, vydané znovu v roce 1990 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Peťa K. Moc děkujeme! Do archivu je vložena verze z roku 1990, kdy na jedné stránce jsou tři původní strany z let 1970 a 1971. Původní stránky obsahovaly zpravidla 3 krelená políčka, stránka z roku 1990 měla zpravidla 9 kreslených polí.
Ke kompletní archivaci všech příběhů chybí digitalizovat pouze TAJEMSTVÍ VELKÉHO VONTA – poslední díl románové trilogie o RYCHLÝCH ŠÍPECH.
RYCHLÉ ŠÍPY jako kreslený seriál začaly vycházet 17.12.1938. Jejich první románová podoba s názvem ZÁHADA HLAVOLAMU sice vyšla už v letech 1940-41 jako vkládaná příloha časopisu MLADÝ HLASATEL, ale komiksového zpracování se dočkala až v roce 4/1971, kdy se v prodeji objevila netypická, podlouhlá (20×8 cm), 96 stránková knížečka s barevnou titulní stranou (ilustrace JUDr.Jan Fischer) a černobílými políčky uvnitř (kreslil Marko Čermák). Náklad byl 70 000 výtisků.
Duhým románovým příběhem RYCHLÝCH ŠÍPŮ je pokračování ZÁHADY HLAVOLAMU s názvem STÍNADLA SE BOUŘÍ. Prvně tento román vyšel na pokračování jako vkládaná příloha časopisu VPŘED – 2. ročník – od 1.čísla (10. 10. 1946) do 28.čísla (29. 4. 1947). Na knižní vydání si musel počkat až do roku 1970. A komiksové zpracování STÍNADEL bylo vydáno (12/1970) ještě před komiksovým zpracováním ZÁHADY (1971). Náklad byl 50 000 výtisků.
Oba romány byly v roce 1969 zfilmovány a odvysílány jako černobílý televizní seriál ZÁHADA HLAVOLAMU.
Jakmile vyšel Jaroslav Foglar z kletby a přehnala se sametová revoluce, nakladatelství Novinář vydalo v roce 1990 obě kreslené verze společně v jednom velkém sešitu (formát A4, 64 stran) s barevnou obálkou Marko Čermáka. A náklad byl vysoký – 200 000 výtisků.
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydání příběhů ZÁHADA HLAVOLAMU a STÍNADLA SE BOUŘÍ v letech 1970-71 a 1990, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulní stránky.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny strany archivovaných příběhů ZÁHADA HLAVOLAMU a STÍNADLA SE BOUŘÍ– kliknutím na náhled strany:
Přesně před 78 lety vyšel první příběh Rychlých šípů
Poslední stránka 7.čísla IV.ročníku MLADÉHO HLASATELE přinesla 17.prosince 1938 úvodní příběh kresleného seriálu o RYCHLÝCH ŠÍPECH. Zmínku o RYCHLÝCH ŠÍPECH zde ale nenajdete, jméno Mirek Dušín také ne. Jediné jméno ze slavné pětice, které v prvním příběhu zazní je „Jarka Metelka“. Příběh je nadepsán ČERNÍ JEZDCI ŘÁDÍ … Jméno Mirek (zatím bez příjmení Dušín) a Jindra Hojer, se v seriálu objeví už o čtyři dny později v příběhu ČERNÍ JEZDCI SE MSTÍ – 8.číslo vydané 21.prosince 1938.
(Originální verze, která vyšla 17.12.1938 v MLADÉM HLASATELI – kreslil Dr.Jan Fischer)
(Překreslená 2. verze – z období 1941-43 – viz níže)
(Překreslená 3.verze – s novým názvem. Vyšla v roce 1969 v časopise RYCHLÉ ŠÍPY)
Kompletní pětice se setká až v 11.čísle (vyšlo 14.ledna 1939). RYCHLÉ ŠÍPY zde jsou zobrazeny trochu jinak než je známe nyní – Rychlonožka má károvanou košili namísto své obvyklé červené, Jindra Hojer je nakreslený s mašlí na košili, Mirek Dušín je v bílé košili namísto žluté, Červenáček má košili s dlouhým rukávem místo krátkého …
Premiérové příběhy z MLADÉHO HLASATELE byly později překresleny – web VONTSKÁ STÍNADLA k tomu uvádí:
„Protože se už v průběhu let 1939–1941 vytvořila kolem kresleného seriálu silná legenda, hojně podporovaná samotným Jaroslavem Foglarem, měl Foglar už během války zájem původní verze kreslených příběhů Rychlých šípů upravit. Důvody byly v zásadě tři:
- Původní scénáře byly viditelně ovlivněny brakovou literaturou. Některé obrázky působily nereálně a přehnaně.
- Některé prvky (především šátky Černých jezdců) působily poměrně nevýchovně, a Foglar měl kvůli nim zbytečné potíže.
- Ilustrátorský rukopis Jana Fischera se postupem času výrazně zlepšil. Zatímco u prvních příběhů Fischer ideální vzhled postav takříkajíc hledal, postupně došel k velice zdařilému pojetí, které v letech 1946–1948 dostoupilo svého vrcholu. Překreslení prvních příběhů proto bylo nasnadě.
Z výše uvedených důvody nechal Jaroslav Foglar už někdy v letech 1941–1943 několik původních příběhů Rychlých šípů překreslit. Kdo byl tehdejším autorem těchto úprav původních Fischerových obrázků není úplně jasné. Pravděpodobně to však byl Bohumír Čermák (1910–1973), který v roce 1941 nakreslil i několik regulérních příběhů Rychlých šípů poté, kdy mezi Foglarem a Fischerem došlo k autorské roztržce.
Tyto pravděpodobné Čermákovy příběhy nikdy nevešly ve větší známost. Po roce 1945 totiž Foglar urovnal své dříve napjaté vztahy s původním kreslířem, takže obnovené příběhy Rychlých šípů kreslil pro časopis Vpřed opět Jan Fischer. Ten také na Foglarovu žádost po válce znovu překreslil původní předválečné příběhy č. 1, 2, 4 a 5. Redaktor Jaroslav Foglar tyto příběhy drobně upravil,“
Poměrně kompletní sérii příběhů RYCHLÝCH ŠÍPŮ jsme do archivu vložili už 2.5.2014.
Jistě i letos bude v tisku toto výročí vzpomenuto. Například časopis HISTORY přinesl na dvojstraně KALENDÁRIM pro prosinec o RYCHLÝCH ŠÍPECH tuto zprávu:
Rozhlasový rozhovor, který tě určitě zaujme
Před dvěma a půl lety odvysílal ČESKÝ ROZHLAS na stanici LEONARDO skvělý, třičtvrtěhodinový rozhovor Roberta Tamchiny s PhDr. Olgou Bezděkovou, autorkou 1.dílu ( a spoluautorkou 2.dílu) výpravné knihy PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ.
V anotaci rozhovoru ČRo uvádí„PhDr. Olga Bezděková se narodila v roce 1946. Je autorkou řady článků a recenzí. Vystudovala filosofickou fakultu UK, obor knihovnictví, literatura a dětská literatura. Pracovala jako bibliografka v Národní knihovně. V letech 2008–2009 byla dokumentaristkou v Ústavu pro studium totalitních režimů. Je spoluautorkou samizdatové publikace Píseň úplňku, vydané v r. 1986 ve snaze o rehabilitaci spisovatele Jaroslava Foglara.„
Nevím jak ty, ale i když ČRo poslouchám ze všech rozhlasových stanic nejčastěji, na stanici LEONARDO „přepnu“ spíše vyjímečně – respektive jsem při jejím poslechu odkázán na její internetové vysílání. A protože nás bude takových asi povícero, rád se o radost z povídání s Olgou Bezděkovou na www.detske-casopisy.cz dělím (ostatně, často ji pro její preciznost, v článečních na tomto webu cituji):
Ty, které zajímají souvislosti, jistě ocení informace o tom jak kniha PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ vlastně vznikla i další střípky dokreslující osobnost této skvělé dámy.
