SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Archív tagu: PUŇŤA

Dalších 5 čísel časopisu PUNŤA – 5.ročník – 1939

V článečku z 20.12.2014 byl prvně na www.detske-casopisy.cz archivován časopis PUNŤA – jakýsi prvorepublikový předchůdce ČTYŘLÍSTKU. Tehdy do archivu přibyly pouze 2 čísla z roku 1938.

Dnes přidáváme dalších 5 čísel z roku 1939 (5.ročník)! Digitalizoval je Damro – veliké díky!

I dnes se některá čísla nepodařilo digitalizovat kompletní (většinou chybí některá z vnitřních stran), ale třeba se díky návštěvníkům tohoto webu podaří do našeho archivu získat chybějící stránky : -)

O tom, že je časopis PUNŤA pojem a zaujímá významné místo v historii československého komiksu, svědčí i fakt, že Kája Saudek tenhle starý kreslený seriál označoval za jeden z vlivů, který ho ke kreslení přivedl.

Zatím nejrozsáhlejší pojednání o časopise PUNŤA napsala Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL. Zmiňuje jej uceleně 2x. V článečku ze 4.11.2016 je citována část ze stran 30-33. Dnes si dovoluji citovat ze stran 91-92, kde Olga Bezděková o PUNŤOVI píše:

„To, co pro děti znamená ĆTYŘLÍSTEK, to pro jejich prababičky znamenal časopis PUNŤA. Kresleným hrdinou, po kterém byl pojmenovaný, byl bílý kulatý psík, který chodil po dvou a žil ve svém specifickém světě, zarámovaném do blízkosti dětí. Poprvé se objevil na stránkách dětské přílohy časopisu LIST PANÍ A DÍVEK (Rodina, nakladatelská a.s.) kreslený René Klapačem (1934).

Blanka Svačinová, která PUNŤU doprovázela verši, o kreslíři později napsala: Před více než padesáti lety žil v Praze na Starém Městě malíř René Klapač. Strávil několik let ve Francii, kde se pokoušel vniknout do tajů kresleného filmu. Učarovalo mu umění Walta Disneye. Chtěl se také pokusit oživit kreslené postavičky, které by byly blízké našim dětem. Z Paříže si přivezl malého bílého chundelatého pejska, pinče, kterému dal jméno Punťa. Punťa byl veselé, hravé štěně a jeho pán často se zalíbením pozoroval jeho skotačení. A protože neměl fotografický aparát ani filmovou kameru, začal Punťu kreslit. Jenže kreslený film u nás nebyl ještě na světě, a tak se dostal Punťa na stránky časopisu…

LIST NAŠICH DĚTÍ, jak se příloha jmenovala, zaujímal skutečně jeden list a PUNŤOVY PŘÍHODY pokrývaly dvanácti obrázky půl stránky. Zpočátku byly obrázky doplněny textem, později veršem z pera M.Voříškové. Stručné výstižné názvy starších PUNŤOVÝCH PŘÍHOD bývaly později zveršované a vystihovaly pointu příběhu.

punta_5-rocnik_1939_cislo_53_krisime_slavu_kroju

Úspěch u dětských čtěnářů záhy přivedl nakladatele na nápad vydat několik souborných sešitů PUNŤOVÝCH KRESLENÝCH DOBRODRUŽSTVÍ. A když se psí hrdina zapsal do dětských srdcí , noc nebránilo tomu založit časopis pod stejnojmenným názvem s podtitulem VESELÉ A SMUTNÉ PŘÍHODY ROZPUSTILÉHO PSÍKA PUNŤI. Po čtyřech souborných sešitech, které vyšly pod názvem PUNŤA, vznikl nakonec v roce 1935 časopis PUNŤA (odpovědný redaktor Augustin Novák, řídí M.Voříšková). Časopis navíc přinášel zajímavé příběhy, povídky, rubriky a spoustu jiných věcí pro zábavu i poučení. Seriál o PUNŤOVI časopisu dominoval, ale zároveň se zde začaly otiskovat další seriály, z nichž ty největší PUNŤA – hostitel – uváděl. PUNŤA také dirigoval všechny rubriky, které postupně v časopise vznikaly.

Prvních několik desítek příběhů, přetištěných Z Listu paní a dívek, přinášelo nejrozmanitější příhody, od seznámení s fenkou Kiki až po společný výlet do Afriky, kam ve 30. letech směřoval každý druhý hrdina dětských knížek. Punťa se svou drahou Kiki dostali se do Afriky. Sobě člunek vypůjčili a teď na něm domů pílí. Punťu, Kiki a černouška čeká perná vzdušná zkouška. Dej si pozor umazánku, sic vypadneš z aeroplánku. V Africe zachraňují černouška Bimba a získávají tak kamaráda do seriálu.

punta_5-rocnik_1939_cislo_53_kterak_bimba_kradez_bobu

Po šťastném návratu domů, k Punťovým „pánům“, sourozencům Haničce a Vášovi, proběhne psí svatba, neboť Punťa požádá Kiki „o ruku“. Následuje nová etapa Punťova života. Stává se otcem a jeho drahá Kiki rozvážnou matkou trojčátek. Punťovo darebáctví se tak přesune na jeho potomky. Mary, Barry a Harry (pojmenovaná americkými jmény) vydatně zlobí, a tak je Punťa nucen je všechny vyslat do světa na zkušenou. Děti jejich putování sledují v dalších příhodách. Mezitím Punťa propadaje nudě objeví v biografu dvojici slavných amerických filmových komiků Laurela a Hardyho a seriál dostává nové obrátky. Punťa pozve komiky do Československa a spolu s nimi prožívá další příhody. Nakonec se v jejich doprovodu vydá do Hollywoodu. Tam se seznámí dokonce s dětskou filmovou hvězdou, slavnou Shirley Templovou.

Seriál se rozvíjí v několika rovinách. Sledujeme Punťu na jeho toulkách, a zároveň se na protější stránce odvíjejí příhody jeho ratolestí. Navštěvují školu, vycvičí se a snaží se zakotvit v zaměstnání. Mary uspěje jako společnice, Harry jako detektiv a Barry skončí v cirkuse, jak si vždycky přál. Jindy se zase opuštěná Kiki vydá hledat Punťu a její cesta se odehrává na jedné stránce časopisu, zatímco kýžený Punťa se pohybuje na stránce protilehlé. Děj je tak košatě rozvíjen. I jejich přátelé se někdy stávají ústředními postavami seriálu, když hlavní hrdinové ustupují do pozadí. Želva Líza tehdy, když provází Kiki hledající Punťu po světě. Vysílená Kiki zemdleně klesá a Líza se vydá hledat pomoc. Zabloudí a dostane se až do moře, kde na ni číhá nebezpečí v podobě chobotnice. Naštěstí zakročí stará želva Klára a vystrašenou Lízu zachrání: důkladně zauzluje chobotnici chapadla. Při šťastném setkání trojlístku se však ve svém vyprávění Líza chvástá, jak si sama poradila s nebezpečnou chobotnicí. Setkání probíhá v pražské zoologické zahradě, kam dorazil i Punťa pro změnu od severního pólu s celou partou zvířátek z havarovaného cirkusu. Potkají zde hada, kamaráda z Afriky, a pomohou mu na svobodu. Ze zoologické zahrady si Punťa přivede domů i malého medvídka Mývala, aby ho Kiki převychovala . Nezvedený, divoký, podnikavý Mýval se však vychovávat nedá a jeho kousky naplní sérii dalších epizod. Za Mary přijede ženich Jerry a koná se svatba. Ovšem Punťa není k mání, právě se nalézá v Habeši, kde je válka. Samozřejmě, že se tam jako vždycky všude potkává s nějakým známým: tentokrát je to černoušek Bimbo.

V seriálu není nic nemožného. Jezdí se tam přes hory a doly, přes řeky a moře. Punťa se dostane snadno do Afriky, ale i do Ameriky, do Hamburku nebo na severní točnu . Jeho touze po dobrodružství se meze nekladou. Jakmile se mu zachce odejít z domova do světa (důvodem může být i triviální věc jako nechuť obědvat hrášek), uteče, ať se to Kiki líbí nebo ne.

Někdy seriál stagnuje. Autoři už nevědí kudy kam, sahají po námětech od čtenářů anebo stylizují náš psí pár do lidských dimenzí: Punťa s Kiki pijí kafíčko, tancují. Punťa se s komiky Laurelem a Hardym tak rozšoupne popíjením piva, že to pak doma od Kiki schytá. Ovšem Kiki je také číslo: když ještě za svobodna přijme pozvání k Punťovi na Silvestra, popíjí s ním kmínku a pak se tak rozdovádí, že lítá po klávesách piána sem a tam a bujaře prohlašuje, že se přece učí hrát. Přestože seriál upadá do stojatých vod a přešlapuje na místě, znova se rozlétne díky dobrému nápadu a originálním zápletkám. Například Punťu přemění na žábu a psík se tak podívá na dno rybníka, protože ho tam jako žábu něco vábí. Chytne ho vodník a zavede k sobě domů, dětem na hraní. Punťa nelení a záhy vodníkovi vypustí všechny dušičky z hrníčků. Rozezlený vodník ho ztrestá a vykopne z vody a k Punťově radosti za trest přeměňuje na psa. Mezitím se medvídek Mýval vydal na cestu hledat Punťu, po kterém Kiki touhou chřadne. Dostává se v rámci svých vlastních dobrodružství do cirkusu, a tak autoři v každém čísle opět předkládají dvě linie příběhu najednou, každou epizodu na zvláštní stránce. Mýval se s Punťou nakonec ani nepotká, ale oba prožijí hojně dobrodružství.

Zápletky seriálu jsou rozmanité: pronásledování zlodějů, jejich pomsta, vězení, útěky, cestování nejrůznějšími dopravními prostředky, setkávání se zvířátky, která jsou často hrdinům nápomocná, dovádění s dětmi Haničkou a Vašíkem, hry s černouškem Bimbo. Například hra na schovávanou končí v Půjčovně masek, a tak se zvířátka s dětmi vyřádí: převleky za rytíře, dámu v krinolíně, poslíčka v livreji. Bimbo se pak v livreji octne ve skutečném hotelu, kde zažívá chvilky groteskního rázu. Vrátný uzurpátor uklouzne před Bimbem a padne mezi kbelíky s vodou. Bimbo a jeho příhody v hotelu vyvedly seriál přes několik epizod.

Z dalších psů tam vystupuje potměšilý Alík. Punťu dostane do vězení (nastraží na něj léčku), jindy mu na plese podrazí nohu a Punťa se rozplácne jak široký, tak dlouhý. A je zle. Obletovaná Kiki rozhněvaně opouští ples, neboť se za nemotoru Punťu stydí. Žárlivý Punťa kuje pomstu. Inspirace autorům dodá někdy i roční období, jak v seriálech bývá osvědčeným zvykem. Punťa v zimě provozuje sporty od bruslení přes sáňkování až k lyžování, ale jaksi se mu nedaří, je smolař. Ovšem všechny jeho komické pády jsou zdrojem zábavy.

Seriálový výjev nejednou pronikl na titulní stránku obálky. V průběhu let se ke kreslíři René Klapačovi přidala Hermína Tearlová, která se pak s malířem někdy střídala. Punťova původně kresebně nevyzrálá figurka z Listu paní a dívek se Klapačovi později ustálila na bříškatém psíkovi, který se rád přejídal. Oproti původním kresbám došlo v podobě Punti k značné změně, jeho tvář se zvýraznila. H. Tearlová se přizpůsobila kreslířovu pojetí, ale pozorní čtenáři kresbu Klapačovu od Tearlové rozpoznají. Veršování obstarávali vedle M. Voříškové A. Novák, J. Kaublová, B. Svačinová a Z. Helenová.

Punťa se ve své době stal jakýmsi symbolem, přítelem, který děti nezklamal; pobavil je a spolu s ním prožívaly všechna jeho dobrodružství. Děti si Punťu osvojily a ztotožňovaly se s ním. Navíc podpořil jejich fantazii a obohatil jejich dětský svět. Rády se zúčastňovaly akcí a soutěží, které pořádal. Stal se pojmem, ke kterému se děti s důvěrou obracely, posílaly mu psaníčka. Slavil triumfy, ale patřil ke své době a jeho výtvarné pojetí se vymyká měřítkům kladeným na současnou kresbu pro děti. Nicméně série jeho příhod i příhod dalších hrdinů seriálu pobavila v letech 1935-1942 celou generaci čtenářů a pamětníci na ně dodnes nostalgicky vzpomínají.“

Olga Bezděková se z titulu své knihy věnuje časopisu PUNŤA z pozice kreslených seriálů, které v něm byly otiskovány. Bylo by ale nespravedlivé hodnotit PUNŤU pouze viděním touto optikou. V dnes archivovaných číslech 5.ročníku PUNŤI tvoří dětská poesie (či prosté veršovánky) i próza nepominutelnou součást.

punta_5-rocnik_1939_cislo_53_pima_a_pam_komediantska_dvojcata

Například 50.číslo z ledna 1939 mělo 10 stran „textových“ (63%), 5 stran s kreslenými příběhy + 1 titulní kreslenou stranu (37%). Při srovnávání se ČTYŘLÍSTKEM je tenhle fakt dominantní odlišností.

Na pokračování vycházel v PUNŤOVI mimo jiné chlapecký román SPRAVEDLIVÝ CHESS z pera Vládi Zíky (*1900  +1971). Román vyšel v témže roce (1939) knižně v nakladateství Máj. Vláďa Zíka prý psal velice rychle a údajně dokázal vytvořit sešitovou novelu během jednoho večera. Napsal desítky sešitových románů a podepisoval je různými pseudonymy. V roce 1945 byl obviněn z kolaborace s Němci za romány LETADLO NAD AFRIKOU (1942) a HRDINOVÉ SEVERU (1943).

punta_5-rocnik_1939_cislo_53_spravedlivy_chess

Emil Posledník (*1903  +1961) v časopise PUNŤA kreslil seriál VODNÍK VENCA (v roce 1947 vyšel i knižně), ale je podepsán i pod seriálem BILLY A KUKU (jeho signatura „E“ v pravém dolním rohu).

punta_5-rocnik_1939_cislo_53_zhoubna_stava_stir_a_krava

Kreslený seriál RŮDA A SLÁVINKA připravovala Hermína Týrlová (*1900  +1993). Cca od roku 1938 občas kreslila místo Reného Klapače  některé příběhy PUNŤI.

punta_5-rocnik_1939_cislo_53_ruda_a_slavinka

Olga Bezděková a Milan Krejčí se o časopise PUNŤA zmiňují i v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 2.DÍL – strana 116:

„Záhy po listopadu 1989 se na trhu objevil šedesátistránkový sešit PUNŤA (Blanka Svačinová, Julie Kaublová, René Klapač), který vydalo nakladatelství  Kruh v Hradci Králové v roce 1991.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydávání časopisu PUNŤA v roce 1938, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu PUNŤA – kliknutím na náhled strany:

punta_5-rocnik_1939_cislo_49

 

punta_5-rocnik_1939_cislo_50

punta_5-rocnik_1939_cislo_51

punta_5-rocnik_1939_cislo_52

punta_5-rocnik_1939_cislo_53

Dalších 5 čísel časopisu PUNŤA – 4.ročník – 1938

V článečku z 20.12.2014 byl prvně na www.detske-casopisy.cz archivován časopis PUNŤA – jakýsi prvorepublikový předchůdce ČTYŘLÍSTKU. Tehdy do archivu přibyly pouze 2 čísla z roku 1938.

Dnes přidáváme dalších 5 čísel! Digitalizoval je Damro – veliké díky!

Některá čísla se sice nepodařilo digitalizovat kompletní (většinou chybí první a poslední strana), ale třeba se díky návštěvníkům tohoto webu podaří do našeho archivu získat všechny stránky : -)

Zatím nejrozsáhlejší pojednání o časopise PUNŤA napsala Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL. Zmiňuje jej uceleně dokonce na dvou místech knihy. Na stranách 30-33:

„Zábavný seriál, kterému v polovině 30. let patřil celý časopis, se jmenoval PUNŤA (1935-1942). Tento původně měsíčník, později čtrnáctideník, vycházel v Čechách a na Moravě (vyd. Rodina, nakladatelská a. s.). Odpovědným redaktorem časopisu byl Augustin Novák a řídila jej Marie Voříšková, autorka četných čtyřverší k seriálům. Časopis nesl jméno hrdiny ústředního seriálu, který provázel všech 140 vydaných sešitů. Punťa byl úředně zastaven v roce  1942 a po válce již nebyl obnoven.

punta_4-rocnik_1938_cislo_42_tajemstvi_stareho_hradu

Ještě po desítkách let si pamětníci vzpomínají na oblou psí tvář, která se na ně usmívala z dětských časopisů. Začalo to přílohou dětského koutku v týdeníku LIST PANÍ A DÍVEK (vyd. Rodina, akc. spol.), která otiskovala obrázkové příběhy o Punťovi. Posléze v roce 1935 vznikl samostatný časopis pojmenovaný prostě po hrdinovi seriálu PUNŤA. První čtyři čísla vyplnil seriál Punťa, přetiskovaný z přílohy LISTU PANÍ A DÍVEK. Po původních patnáctistránkových seriálech pokrývaly jeho příhody střídavě čtyři až šest stran. V závěrečné etapě pouze dvě stránky. Zbytek časopisu byl věnován povídkám, různým rubrikám a dalším seriálům, krátkým epizodám, ale i delším na pokračování. Všechny seriály v časopise doprovázela dvouverší nebo čtyřverší nestejné úrovně: slabší se střídaly se zdařilejšími, ale vesměs budily dojem zakázky „na objednávku“.

punta_4-rocnik_1938_cislo_42_pro_pilne_rucicky_nasich_devcatek

Veselé i smutné a dojemné příhody rozpustilého psíka Punti v dvoubarevných obrázcích doprovázených čtyřverším (M. Voříšková, A. Novák, J. Kaublová, Z. Helenová, B. Svačinová) kreslil René Klapač a později někdy i Hermína Tearlová (Týrlová). Počet stran seriálu dosáhl v časopise úctyhodného čísla, cca 400 stránek. Psík Punťa se stal populárním hrdinou dětí stejně jako jeho “ čilá družka“ Kiki. Na titulní stránce časopisu byl Punťa často zachycen v nějaké kritické situaci, ze které se mu vždy podařilo vyváznout. Oblíbený psí hrdina si záhy získal důvěru čtenářů a děti mu dokonce psaly dopisy, tak jako později psávaly hrdinům sešitu Čtyřlístek. Punťa dal podnět k mnohým akcím, soutěžím, hrám nebo závodům a v rámci časopisu také k rubrikám „Punťa mluví se čtenáři“, „Punťova tisková kancelář“ a “ Punťův klub filatelistů“. Zpravodajství ze světa přinášel tzv. “ Punťův zvukový žurnál“. Punťa uváděl také Disneyho seriály. Vyšel i kalendář, nazvaný „Punťův kalendář na školní rok 1940/1941″, kde se na stránkách kalendářních měsíců objevovala v záhlaví známá Punťova postavička. Reklama na kalendář upozorňovala, že každý najde zalíbení v Punťovi: Milovníci dobrodružných románů, filatelisté, hádankáři, křížovkáři, malí i velcí. Kalendář byl plný Punťových žertíků, hádanek a stránek určených bystrým hlavičkám Punťových přátel. Redakce časopisu doporučovala malým čtenářům také osmistránkové sešitky malého formátu Punťovy příhody (Rodina 1940), obsahující příběhy vašeho milého Punti ve verších i obrazech, dvě stránky hezoučkých veselých i poučných pohádek a jednu stránku různých žertíků a veselých hádanek a oříšků pro bystré hlavičky. Verše psala M. Voříšková. Na trhu se objevily i „Punťovy pohádky“ (Aug. Novák, R. Klapač), skládanky a leporelo Punťa se svou drahou Kiki dostali se do Afriky (1936), které obsahovalo výjevy z jeho nejzdařilejších seriálů. Prodávala se i hračka „tahací Punťa s pohyblivými údy“, na niž časopis své věrné čtenáře upozorňoval obrázkovým poutačem. A ještě nesmíme zapomenout, že vznikla i píseň „Punťův pochod“ a divadelní hra „Punťa honí gangstery“.

Značné popularity dosáhl i další zábavný seriál Růda a Slávinka, opět kreslený H. Tearlovou a doprovázený dvou či čtyřverším (B. Svačinová, M. Voříšková, J. Kaublová). Byl to seriál o dětech a jejich denních radostech, trampotách a dobrodružstvích. Každá jednotlivá epizoda nesla obvykle vlastní název.

punta_4-rocnik_1938_cislo_48_ruda_a_slavinka

Růda a Slávinka jsou dva malí nerozluční kamarádi. Spolu procházejí nesčetnými nástrahami, které jednou končí špatně pro Slávinku, jindy pro Růdu a často pro oba. Růda vystupuje jako rytířský ochránce své kamarádky. Často se však spolu poškorpí a Slávinka pak vyznamenává svou přízní jiného chlapce. Růda podniká vše, aby se ospravedlnil a svého soka vytlačil ze sedla. Jejich příhodám byla zpočátku věnována dvou stránka, později jen jedna stránka. Veselé historky nerozlučné dvojice v humorně stylizované kresbě H. Tearlové dosáhly téměř sedmdesáti pokračování a vedle Punti se těšily přízni čtenářů.

punta_4-rocnik_1938_cislo_42_billy_a_ku-ku

Kromě Punti, Růdy a Slávinky se pokusila H.Tearlová i o nevelký seriál O Evičce (verše B. Svačinová). Vlastním námětem, vlastními verši i kresbou v seriálu o trpaslících Billy a Kuku … s proměnlivými názvy jednotlivých epizod přispěl E. Posledník. Je také autorem seriálu o Skřítkovi Palečkovi (12 x), seriálu Brok a Šňup (veselé historky dvou psíků, 7x ) a také dlouhodobého seriálu o Vodníku Vencovi (46 x) a zábavného seriálu Tom a Brum (lQx) o dvou medvídcích, mámě Brum a mláděti Tom. Lidské vztahy promítnuté do zvířecích figurek vždy slavily u malých čtenářů úspěch. V Punťovi vycházely současně krátké zábavné kreslené seriály doprovázené verši M. Voříškové (kreslíř neuveden), např. Dobrodružství kocourka Čertíka (2 x), Pepíkova taškařina (l x), Osudy medvídka Mumly (4 x), Nezbedná primánka (l x), nebo verši J. J. Holuba Medvěd a Krtek (l x). M. Rychetská namalovala Jak opičák Puk s pomocí zajíčka pomaloval velikonoční vajíčka (J. Kaublová, 1 x), V. Seidl zase Co zkusil malý Honzík, když táhl vozík (l x) a Jaroušek malířem (l x).

Z dílny Walta Disneyho představil časopis tři populární seriály, Sněhurka a sedm trpaslíků, Tři malá prasátka a Pinocchio. Verše přeložila B. Svačinová. Půvabné, u dětí oblíbené kresby přiblížil dětem populární pohádky tak, že je u nich dodnes představa Sněhurky a jejích společníků i Pinocchia zafixovaná s výtvarným pojetím W. Disneyho. Děti tehdejších čtenářů je sice neznají přímo z kreslených seriálů, zato měly možnost zhlédnout Disneyho celovečerní kreslené filmy (v Praze promítané poprvé v roce 1938). Disneyho seriály vycházely od č.76 až do čísla 121 (1940-1941).

Pro zajímavost ještě uvádíme, že v prvním ročníku časopisu Punťa předvedli několikrát své kousky dva komikové ze slavných grotesek v seriálu Laurel a Hardy (5 x), který verši doprovodila M. Voříšková. Macíčkova dobrodružství (č. 123-140), zahraniční seriál kreslený Martenem Toonderem s čtyřveršími B. Svačinové, který skončil v posledním čísle Punti, byl výtvarně velmi zdařilý.

Závěrem dodejme, že Punťa byl jedním z časopisů, jehož náplň tvořily zejména domácí i zahraniční dětské seriály. A působila zde budoucí přední režisérka kreslených dětských filmů Hermína Týrlová (Tearlová), která kreslila seriály i pro Malého čtenáře (1933-1934). Z její dílny pochází první český animovaný film Ferda Mravenec 1942).“

punta_4-rocnik_1938_cislo_42_bimbo_uceni_se_stiti

Olga Bezděková se z titulu své knihy věnuje časopisu PUNŤA z pozice kreslených seriálů, které v něm byly otiskovány. Bylo by ale nespravedlivé hodnotit PUNŤU pouze viděním touto optikou. V dnes archivovaných číslech 4.ročníku PUNŤI tvoří dětská poesie (či prosté veršovánky) i próza nepominutelnou součást.

punta_4-rocnik_1938_cislo_42_moderni_pohadky

Jedno číslo PUNTI v roce 1938 mělo 16 stran. Například 45.číslo z listopadu 1938 mělo 11 stran „textových“ (69%), 4 stránky s kreslenými příběhy + 1 titulní kreslenou stranu (31%).

Na pokračování vycházel v PUNŤOVI mimo jiné román Marie Tippmannové (*1886 +1965) s názvem SKAUTKA JIŘKA.  Marie Tippmannová byla žurnalistka, autorka dívčích románů a románů pro ženy i dětské literatury. Mimo jiné také aktivní  skautka.

punta_4-rocnik_1938_cislo_45_skautka_jirka

Olga Bezděková a Milan Krejčí se o časopise PUNŤA zmiňují i v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 2.DÍL – strana 116:

„Záhy po listopadu 1989 se na trhu objevil šedesátistránkový sešit PUNŤA (Blanka Svačinová, Julie Kaublová, René Klapač), který vydalo nakladatelství  Kruh v Hradci Králové v roce 1991.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydávání časopisu PUNŤA v roce 1938, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu PUNŤA – kliknutím na náhled strany:

punta_4-rocnik_1938_cislo_42 punta_4-rocnik_1938_cislo_43

punta_4-rocnik_1938_cislo_45

punta_4-rocnik_1938_cislo_47

punta_4-rocnik_1938_cislo_48