SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Tag Archives: PIONÝR

MAXI PIONÝR – 36.ročník – 1988-89

Dnes archivované čísla časopisu PIONÝR z roku 1989 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslavpl. Veliký dík!

Z tiráže časopisu lze vyčíst, že: „Námět a scénář zvláštního čísla připravil redakční kolektiv časopisu Pionýr: Vladimír Klevis, Jiří Stegbauer, Viktorie Košnarová, Rostislav Křivánek, Marcela Titzlová. Výtvarné řešeni a grafická úprava Václav Rytina. Redakční práce Jarmila Váchová. Vydala Mladá fronta, nakladatelství a vydavatelství ÚV SSM. Cena výtisku 12 Kčs © Mladá fronta, 1989. Toto číslo bylo odevzdáno do tiskárny 3.listopadu 1988. Snímek na obálce Stanislav Pribík. Koláž Václav Rytina.“
Rozsah tohoto zvláštního čísla byl úctyhodných 132 stran.
V úvodu redakce píše:
„Ahoj, holky a kluci! To koukáte, to zíráte, to vyvalujete oči, co? Kdepak, marně vzpomínáte, marně se vyptáváte rodičů — tohle je opravdu úpl­ně první MAXIPIONÝR, který spatřil světlo světa. Říkáte si možná — co to tu redakci napadlo? Inu, narozeniny jsou narozeniny a měly by se jaksepatří oslavit. Časopisu PIONÝR bylo přece vloni už 35 let a pio­nýrské organizaci je 40 zase letos. Jen že … Jak na to? Doma by vám maminka nejspíš upekla dort (nebo byste si na něj troufli sami?), zapálily by se svíčky, pusti­ la hudba, dávaly dárky. Hm — ale to my nemůžeme. Jednak jste od nás moc dale­ ko a taky je vás jako máku. A tak nás na­ padlo upéct místo dortu zvláštní číslo PIONÝRA. A protože jsme vám přáli a snažili se do něj, jako kdysi Čapkův pej­sek a kočička, namíchat to nejlepší, co se kdy v časopise objevilo, a přidat navrch ještě nějaké čerstvé lahůdky — nějak nám PIONÝR vykynul, nabobtnal, zvětšil se a narostl — prostě je z něj MAXIPIONÝR. A tak doufáme, že vám udělá radost a bu­ de vám chutnat, že se po něm jen oblíz- nete a dostanete chuť na další. Pokud to­ mu tak bude, napište nám. Narozeniny jsou přece každý rok, tak proč by nemohl každý rok vyjít i MAXIPIONÝR.

Je zbytečné, abych zde presentoval cca třicítku nadpisů a titulků, která se na 132 stran MAXIPIONÝRA vlezla. Ale toto speciální číslo mi připomnělo vrchol časopisu PIONÝR, který pro mne osobně je plus mínus kolem doby, kdy tento titul volně dýchal a po dva roky se jmenoval VĚTRNÍK.

Však také redaktoři sáhli na kraj tohoto období, kdy v roce 1972 v PIONÝRU (20.ročník) bylo otištěno celkem 12 stran  (3 strany v číslech 1-4) komiksové adaptace klasiky PES BASKERVILSKÝ. Podle románu Arthura Conana Doyla scénář napsal Svatopluk Hrnčíř a nakreslil Adolf Born.

V časopise (MAXI)PIONÝR vyšel tento komiks 2x – prvně v roce 1972 a po druhé začátkem roku 1989. A po třetí byl publikován ve VELKÉ KNIZE KOMIKSŮ Z ČASOPISŮ VĚTRNÍK A PIONÝR (2002, nakladatelství BB ART).

O hvězdách showbusinessu z dětských časopisů tehdejší doby psala spíše PIONÝRSKÁ SEDMIČKA, ale i PONÝR využil na titulní stránce MAXIPIONÝRA světově populárního Michaela Jacksona.

NEUVĚŘITELÉ PŘÍHODY ŽÁKŮ 7.B KOPYTA A MŇOUKA patřily od 15.ročníku PIONÝRA (1967-68) k nejoblíbenějšímu čtení na pokračování. Typický Švandrlíkův humor a excelentní kresby Neprakty patřily k poznávacímu znamení časopisu PIONÝR v jeho nejlepším období. Je proto přirozené, že redakce do MAXIPIONÝRA vytáhla z archivu po cca dvaceti letech své „zlato“. NEUVĚŘITELÉ PŘÍHODY ŽÁKŮ 7.B KOPYTA A MŇOUKA byly jako kniha poprvé vydány v roce 1973.

 

Rubrika TAJNÁ SCHRÁNKA cílená na „problémy“ čtenářů druhého stupně základní školy, podávala zasvěcené odpovědi na dotazy typu „Je mi už čtrnáct let a pořád jsem ještě nepoznal(a) lásku. Jsem normální?“

Rubriku PÍSNIČKA S AUTOGRAMEM uvedla redaktorka Marcela Titzlová slovy:

„Když jsme přemýšleli o tom , jaké písničky s autogramem zařadit do našeho zvláštního čtení, chtěli jsme, aby opravdu zvláštní, výjimečné byly . Jak ale potěšit co nejvíc vás, našich čtenářů, a zároveň vybrat takové písničky, které by jednou něco říkaly třeba i vašim dětem, až najdou na chatě v rohu půdy zapadlý, potrhaný, ale přesto stále ještě zvláštní výtisk Pionýra. A tak jsem zapátrala v paměti. …“

Zdeněk Burian pro časopis PIONÝR maloval zejména ve „zlatém období časopisu“. Mimochodem – jeho úplně poslední (nedokončená) kresba byla publikována na titulní straně časopisu PIONÝR.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR z roku 1989, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu PIONÝR  – kliknutím na náhled strany:

Kompletní PIONÝR – 19.ročník – 1971-72

Dnešní čísla 19.ročníku časopisu PIONÝR pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Damro – moc děkujeme za kompletní 19.ročník z roku 1971-72!

PIONÝR – zábavný měsíčník pro mládež vydávala v letech 1971-72 Česká ústřední rada PO SSM v Mladé frontě. Šéfredaktorem byl Vojtěch Steklač, ale první čísla 19.ročníku byl po odvolání dlouholetého šéfredaktora Jiřího Havla zastupujícím šéfredaktorem Svatopluk Hrnčíř. Za grafickou úpravu PIONÝRA odpovídal Karel Franta. Redakčně PIONÝRA tvořili ještě Z.Havlíčková, M.Chmelařová, A.Jelínek a L.Jirotková.

Zasvěcený vhled do 19.ročníku PIONÝRA  (mimoděk) přináší Olga Bezděková – PO STOPÁCH  KRESLENÝCH SERIÁLŮ – 1.DÍL: František Škoda přispěl obrázkovým pásmem Učíme se signalizovat (1954-55), do časopisu se však zapsal především populárně-naučným seriálem Střecha nad hlavou (č.1-12/1971-72).“

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_01_strecha_mad_hlavou

„Zajímavým populárně-naučným seriálem 19. ročníku se stal pokus o postihnutí vývoje lidského obydlí od pradávna do začátku 20. století, příznačně nazvaný Střecha nad hlavou (F. Škoda, Č. 1-12/ 1971- 72). Neohraničené obrázky jsou rozložené na dvoustránce, delší text je umístěn pod jednotlivými obrázky. Seriál lze bezesporu považovat za přínos. Spojení obrázků s textem umožňuje vstřebávat látku s větší představivostí. Tento způsob podání se jeví užitečný oproti strohým popisům ilustrovaným jen sporadicky. Seriál upoutal i pozornost O.Uličného. V kapitole „Nejen obláčky“ (Prostor pro jazyk a styl, 1987) kladně hodnotí Škodovy výklady, které se neomezují jen na historii bydlení, ale postihují i nutné souvislosti společensko-ekonomické, pojednání o životním stylu, kultuře apod … (seriál) je spíše vyprávění s nenásilným poučením, které respektuje věkové zvláštnosti dětského čtenáře, avšak nijak přitom neslevuje z obsahové náročnosti a stylové specifičnosti. O. Uličný podrobuje seriál jazykové a stylistické analýze a dochází k závěru, že seriál … vyvážeností obrazu a slova i přitažlivostí kultivovaného textu plně potvrdil oprávněnost existence tohoto druhu, seriálu vzdělávacího.“

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_12_born

Adolf Born se poprvé objevil v Pionýru jako ilustrátor Hrnčířovy povídky na pokračování „Případ s Marťanem“. V další spolupráci s časopisem oživuje paletu seriálů zdařilými zábavnými historkami na téma škola (kovbojská, pravěká, eskymácká, hudební, galantní); například kluk utíká ze školy před dělením a násobením a dostane se až do školy k indiánům, kde jsou na tabuli napsány tytéž příklady. Adolf Born se zúčastňuje přehlídky kreslených seriálů ve 12. a 15. ročníku neobvyklým, na první pohled nepřehledným útvarem, nazvaným Vašek Hamáček to v životě neměl lehké. Vrchol jeho seriálové tvorby v časopise Pionýr představuje v 19.ročníku (1971-72) několik povídek A. C. Doyla, které adaptuje S. Hrnčíř pod názvem Dobrodružství Sherlocka Holmese.“

„S detektivními příběhy se představil Adolf Born, který ve spolupráci se Svatoplukem Hrnčířem úspěšně ztvárnil napínavé epizody z díla proslulého A. C. Doyla pod souhrnným názvem Dobrodružství Sherlocka Holmese (1971-72). Jednotlivé několikastránkové příběhy nesly název Tajemství musgravského obřadu, Mužíček z Indie, Bledý vězeň. V seriálovém provedení se „vtěsnaly“ do dvanácti stránek obrázků, ale nepostrádaly napětí. Každému jednotlivému pokračování předcházelo stručné shrnutí děje.“

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_12_prihody_pana_burinky

„Ve 2. ročníku Větrníku (později seriál pokračoval dlouhodobě zase v Pionýru, 1971-73) vystoupil několikrát na scénu i Pan Buřinka (časopis Stern) . První ukázka byla provedena pouze v černobílých barvách na zeleném pozadí, druhá obsahovala dvojice barevných obrázků s nepevným okrajem, rozložené v prostoru stránky. Pan Buřinka je náramně směšná figurka, která provozuje nepředvídané věci. Často nepotřebuje k vyjádření vtipu ani slova, vše je nakresleno mistrnou anekdotickou zkratkou. Dvouverší k seriálu připomínají rytmem O.Sekoru: Doktor říká: Teď se snaží, u mne lhát se neodváží.
Pan Buřinka se například houpe na stromě a v okamžiku, kdy se objeví býk, zachytí se pohotově nohama větve druhého stromu. Jindy zase neočekávaným způsobem řeší situaci zablácených psích ťapek v pokoji a psovi jednoduše připevní za ocásek hadr. Vesele vypadá Pan Buřinka, když se bezstarostně, ale nebezpečně rychle houpá v křesle. Pak oknem vlétne včela, narazí na čelo pana Buřinky a ten se rázem převrátí i s křeslem. Mezi známé gagy patří i tento: Pan Buřinka jede z kopce a narazí na sněhuláka; ten vzápětí odjíždí na lyžích sám. (Stejná příhoda se udála i v seriálu Strašidýlko Kuk / K. Franta/ s obměnou saní za lyže.)“

„Zábavný zahraniční parodický detektivní příběh Ludo a padělatelé obrazů (1971-72, z časopisu Pif) umožňuje čtenáři hledat stopy po zločincích. Seriál je vybaven bublinkami s tiskacím písmem, ale obrázky provází i tištěné slovo. Námět tříbí dětskou fantazii, nutí k soustředění, k pozornosti.“

Na pokračování vychází v 19.ročníku PIONÝRA román Julese Vernea OSTROV NA PRODEJ – s úžasnými ilustracemi Jaromíra Vrašila.

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_10_ostrov_na_prodej

„Po šest čísel vycházely dvě stránky seriálu s černobílými nepravidelně velkými obrázky s bublinkami s textem a s průvodním delším textem na začátku příběhu. Dobrodružný příběh s fantastickými prvky Zámek rodu Spadů napsal Milík Tichý. Kresebné zpracování Josefa Scheka umocňuje přitažlivý námět.
Děj je umístěn do vesnice Spadiva, kdesi v Itálii, kam často přijíždějí turisté. Nedaleko na skále se tyčí nepřístupný opuštěný zámek rodu Spadů, jejichž rodokmen sahá až do 11. století. Atrakcí pro turisty je nedaleká jeskyně v pobřežních skalách. V této jeskyni se jednou utopí chlapec Bertino … Jeho kamarádi se spřátelí s partou potápěčů v nestřeženém okamžiku se jim podaří potopit a objeví podmořský
vstup do zámku. Je tam erb rodu Spadů – bílý delfín. V zámku najdou kamaráda Bertina a muže, posledního z rodu Spadů. Vypráví jim o historii rodu, vybudování zámku a smlouvě s delfíny. Delfíni se od něho a od jeho potomků budou učit o lidech… Bertino se nechce vrátit domů, chce pokračovat ve smlouvě s delfíny. Ráno se chlapci probudí a nevědí, zda se jim to všechno jenom nezdálo. Náhle počne nečekaný tah delfínů zátokou. Vzápětí se chlapci dozvídají, že zámek koupil bohatý Američan a vchod do jeskyně zazdil. Na pláž vyplave mrtvola bílého delfína. Tajemství jeskyně a rodu Spadů zůstává pro svět neodhaleno.“

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_01_zamek_spadu

„Zadní stranu obálky obsadil po celý 19. ročník veselý pestrý seriál Jaroslava Maláka Larry strýce Fáry, nepravidelné barevné obrázky s minimálním textem v bublinkách. Ukázky ze seriálu pronikly i na titulní obálku časopisu. Seriál občas skýtá hodně legrace, i když se zdá, že je určený spíše pro malé děti. Bernardýn roste a potřebuje postupně větší a větší boudu, provizorní boudu z postele vleče za sebou, košík v tramvaji nahrazuje alespoň proutěným, nasazeným na hlavu, atd. Ze stránek Pionýra mizí vtipným způsobem: do boudy strčí „Neznámého“, což je vlastně sám malíř seriálu, a spolu se strýcem Farou mizí… Opět vzpomeneme zmizení Ferdy Mravence z předválečných Lidových novin.“

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_01_larry_stryce_fary

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu PIONÝR v letech 1971-72, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) časopis PIONÝR do svého počítače či tabletu ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany:

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_01

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_02

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_03

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_04

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_05

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_06

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_07

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_08

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_09

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_10

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_11

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_12