SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Tag Archives: KARAVANA

KARAVANA číslo 241 – z roku 1991

Pro archiv www.detske-casopisy.cz digitalizoval  KARAVANU z roku 1991 Václav N. – patří mu veliké díky.

KARAVANA byl časopis, respektive sešitová edice dobrodružné literatury. Vycházela nepřetržitě v letech 1967–1992. Celkově bylo vydáno 246 čísel! V posledních dvou letech své existence měla KARAVANA konkurenci v edici DÁLKY (ale té vyšlo „jen“ 40 čísel) i RODOKAPSu, který se snažil navázat na předválečnou a válečnou tradici stejnojmenného titulu. Pro větší přiblížení edice KARAVANA si dovolím citovat z wikipedie, kde jsou infornace, které zatím nemáme možno dohledat a ověřit v našem digitalizovaném archivu:

„Brožované knihy (později sešity) jednotného formátu a designu, které začaly vycházet od roku 1958 (sešity od roku 1967) v SNDK (Státní nakladatelství dětské knihy), později přejmenovaném na Albatros.

Knihy (ve formátu 8°) v edici Karavana vycházely v letech 1958–1968 v nákladech okolo 30 000 výtisků. Celkem v edici vyšlo 42 knih. Na obálce byl barevný obrázek (výjimečně jiného autora, než ilustrátora knihy) doplněný vlevo čtyřmi menšími obrázky (čísla 1–20). Další čísla měla po levé straně místo obrázků barevný svislý nápis Karavana.

Později (od roku 1967) začaly vycházet, v edici stejného jména, mnohem známější a oblíbenější sešity (v nákladech i přes 100 000 výtisků). Sešity (4°, t.j. 29,8 x 24,0 cm) byly číslované (téměř 250 sešitů). Tyto sešity se formátem a brožovanou vazbou podobaly prvorepublikovým Rodokapsům (Románům do kapsy). Výběrem děl (rodokapsy se dnes považují za brak či škvár) se ale sešity Karavany podstatně liší. V edici sešitových Karavan byly ale občas vydávány i díla autorů východního bloku (SSSR, NDR, BLR, PLR ale i Československa) poplatné dané době.

Sešity byly uvnitř černobíle ilustrovány (často např. Zdeněk Burian). Papírová obálka byla ilustrována barevně, ovšem stále na způsob jednolitě barevných ploch v černě tištěném linorytu.

V prvních číslech (1–56) byl i román na pokračování. Na obálce (poslední dvě strany) pak různé zajímavosti, nebo reklama na knihy (i v jiný edicích) SNDK.

V roce 1999 byla edice obnovena. V letech 1999–2007 vycházely v již třetí edici Karavana v nakladatelství Albatros knihy (paperbacky o rozměrech 200 x 120 mm) se Sci-fi a fantasy tematikou. V knihách bez ilustrací ale s barevnou obálkou vyšlo celkem 13 svazků zahraničních autorů.“

Dnes archivované číslo 241 s názvem V ZEMI DRAKA přináší méně známý román Karla Maye. Vydal jej sice už v roce 1932 „Toužimský a Moravec“ a roce 1972 v KARAVANĚ vycházel na pokračování. Takže v roce 1991 byl v KARAVANĚ tento román vydán ve 2.vydání.

Šéfredaktorkou KARAVANY byla v roce 1991 Hana Krubnerová a 241.číslo ilustroval Jan Krásný.

karavana_(1991)_v_zemi_draka

To, co KARAVANU umožňuje řadit v našem pojetí ke „starým dětským časopisům“ je pravidelná rubrika na 2. straně (zasvěcenější seznámení s autorem románu) …

karavana_(1991)_v_zemi_draka_2.strana

… a rubrika na předposlední straně (v dnes archivovaném čísle to je strana 67), kde byly publikovány napříkad „medailony“ slavných českých cestovatelů. V tom se KARAVANA trochu podobala starým RODOKAPSŮM.

karavana_(1991)_v_zemi_draka_67.strana

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání sešitové edice KARAVANA  v roce 1991, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stran.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu KARAVANA – kliknutím na náhled strany:

KARAVANA_(1991)_cislo_241_V_ ZEMI_DRAKA

KARAVANA – č.223 – 1989

Pro archiv www.detske-casopisy.cz digitalizoval  KARAVANU z roku 1989 Václav N. – patří mu veliké díky.

KARAVANA byl časopis, respektive sešitová edice dobrodružné literatury. Vycházela v letech 1967–1992. Celkově bylo vydáno 246 čísel! V posledních dvou letech své existence měla KARAVANA konkurenci v edici DÁLKY (ale té vyšlo „jen“ 40 čísel) i RODOKAPSu, který se snažil navázat na předválečnou a válečnou tradici stejnojmenného titulu.

KARAVANU vydávalo nakladatelství Albatros. Šéfredaktortkou KARAVANY v roce 1989 byla Hana Krubnerová. Číslo 223 ilustroval Karel Přibyl. Vyšlo v nákladu 45 000 výtisků, má 84 stran a stálo 7 Kčs.

karavana_(1989(_smrt_supum_obrazek

Pro bližší informace o dnes archivované KARAVANĚ a autorovi románu SMRT SUPŮM! si dovolím citovat z druhé strany tohoto čísla:

„Možná na prvý pohled překvapí, že doktor Václav Šolc, který je především známým vědeckým pracovníkem v oblasti etnografie a amerikanistiky, píše i dobrodružné knihy pro mládež. Nestává se tak často, aby se vědec „rozptyloval“ beletristickou prací, aby vzácný čas, kterého má etnograf cestující do dalekých zámořských zemí tak málo, věnoval práci, jež souvisí s jeho profesí vlastně jen okrajově. Jak vysvětlíme tuto tvůrčí násobnost, toto organické propojení umění a vědy? V případě Václava Šolce bychom mohli uvést jeden důvod obecný a jeden zvláštní. Ten obecný důvod je zřejmý: každý kluk miluje dobrodružství a každý dospělý se rád vrací do dnů svého romantického mládí. Nuže, dobrodružné knížky pro mládež, vycházející z dílny spisovatele Václava Šolce, jsou jistě zčásti i touto reminiscencí.
Ale jetu i jeden důvod zvláštní, a není možná zcela zanedbatelný. Václav Šolc je totiž prasynovec jiného spisovatele téhož jména, autora, který se proslavil sice jedinou básnickou sbírkou – Prvosenky – zato však knihou významnou, zrcadlící všechny naděje šedesátých let minulého století, a odrážející zároveň i všechnu tvrdost a bídu tohoto sociálně nevyrovnaného období. Spisovatelská tradice slavného soboteckého rodáka našla zřejmě po kračovatele, který podědil nejen lásku k literatuře, ale i vřelý cit pro člověka, usilujícího o lepší život.
Národopis zajímal Václava Šolce zřejmě od mládí. Proto po maturitě chtěl studovat etnografii.
Vysoké školy však byly nacisty zavřeny. A tak Václav Solc postupně vystřídal několik různých zaměstnání – dělník ve skladu, pomocný úředník, účetní – a doktorát pro obor etnografie a komparativní religionistika získal na Karlově univerzitě až v roce 1949. Ale to už Václav Šolc čtyři roky pracoval v Náprstkově muzeu, jehož se stal později ředitelem.
V roce 1964 získal doktor Václav Šolc kandidaturu věd pro obor všeobecné etnografie.
Vědecký zájem doktora Šolce se soustředil na poznávání a průzkum starých jihoamerických indiánských kultur. Vykonal řadu cest do zemí, kde mohl tuto kulturu studovat (Bolívie, Chile, Peru), navštívil i mnoho zemí dalších, jako je například Čína, Korea, Vietnam, Mongolsko, Mexiko. Podrobné seznamován í s reáliemi starých kultur a se životem jejich tvůrců se pochopitelně projevilo i v beletristických pracích Václava Šolce. Vědecká faktografie v beletristickém díle, zejména pak v dobrodružném románu pro mládež, nemusí mít vždy kladnou odezvu. Docela snadno se může stát – a víme, že v některých pří padech se to i stává, že věcné údaje a topografická fakta natolik převažují, že zahltí text, v němž pak je málo místa pro vlastn í dějovou náplň. Nic takového ovšem neohrožovalo dobrodružné romány Václava Šolce. Jeho „dávkování“ historických skutečností a dobrodružného děje je v naprosté rovnováze, nepochybně i díky spisovatelské tradici, o níž jsme mluvili. Jeho postavy z románu Traviči na Titicaca mají skutečné předlohy, místa děje jsou autentická a problémy dramatického střetnutí jsou bohužel rovněž reálné, neboť jde o pašování drog a o ohrožování lidského zdraví narkomanií. Je zřejmé, že jde o to, vybrat si z životních a historických skutečností to podstatné, co může zajímat a co se bezprostředně týká dnešního mladého člověka. Život poskytuje tolik zajímavých látek, že není třeba je uměle „vylepšovat“, ale umělecky podat. Což spisovatel Václav Šolc už léta činí a o čemž svědčí nejen jmenovaná kniha Traviči na Titicaca, ale i mnohé další romány, jako jsou například Indiáni na Jezeře Titicaca, Robinzoni z And, Synové kondorů, Stín dvou orlů, Indiánskou stezkou, Kondor útočí, Pobřeží krve a další práce, o jejichž oblibě svědčí nejen nová vydání v češtině, ale i četné překlady do cizích jazyků.“

Na předposlední a poslední straně KARAVANY byly otiskovány medailonky zajímavých lidí. V dnes archivovaném čísle to byla ilustrátorka Naděžda Bláhová.

karavana_(1989(_smrt_supum_profil_Nadezda_Blahova

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání sešitové edice KARAVANA  v roce 1989, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stran.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu KARAVANA – kliknutím na náhled strany:

KARAVANA_(1989)_cislo_223_SMRT_SUPUM