SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Tag Archives: JARO

Opravdu starý dětský časopis – JARO – 2.ročník – 1909

Více než 100 let starý časopis JARO2.ročník z roku 1909 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Jaroslav P. Veliké díky!

Časopis JARO – POKROKOVÝ ČASOPIS PRO DĚTI řídil ve 2.ročníku šéfredaktor Frank Mužík pod pod pseudonymem M.Zachar. Vydával jej TISKOVÝ VÝBOR CESKOSLOVANSKE SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÉ STRANY DĚLNICKÉ.

Já osobně mám spojeny úžasné knihy Eduarda Štorcha se stejně skvělými ilustracemi Zdeňka Buriana. Ale dokud jsem nezalistoval JAREM, netušil jsem, že patrně prvním ilustrátorem povídky Eduarda Štorcha byl Mikoláš Aleš :-)

Štefan Švec ve své obsáhlé publikaci ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 275-276 píše: „Časopis se jako první dětské periodikum výslovně zaměřoval na sociální třídu – děti dělníků. Byl kvalitně redigován a přes pochopitelnou nechuť c.k. úřadů (např. zákaz zařazovat Jaro do školních knihoven) si vysloužil uznání i dobových autorit a znalců literatury pro děti.

V prvním období časopis vycházel od září 1907 do června 1914, kdy byl úředně zastaven. Po válce se redaktor Pavel Skřivan pokusil o jeho obnovu, byl však nakonec neúspěšný a titul roku 1921 skončil.

JARO_2.rocnik_(1909)_cislo_05_erben

Časopis byl převážně beletristický, jen malá část obsahu byla věnována naučným (a také beletrizovaným) textům, tištěným obvykle na pokračování. Časopis tiskl prózu i poezii, klasickou i soudobou, domácí i překladovou (např. Tolstého). Solidní byla i jeho výtvarná úroveň, časopis tiskl i cykly fotografií či černobílých reprodukcí uměleckých děl, či např. obrázků krojů z různých krajů českých zemí. Spolupracovaly s ním významné osobnosti domácí výtvarné scény. Po první světové válce se kvalita výtvarného doprovodu v titulu poněkud propadla.

JARO_2.rocnik_(1909)_cislo_01_eduard_storch

V poezii se časopis orientoval na domácí i zahraniční klasiku, své verše pro děti tu publikoval i redaktor Antonín Macek, doprovodné verše k obrázkům Pavel Skřivan. V próze titul tiskl původní domácí texty (své první příběhy z české prehistorie v Jaru uveřejňoval Eduard Štorch), klasický odkaz domácí literatury (zejména poezie 2. poloviny 19. století, Jana Nerudu, Svatopluka Čecha atd.) a překlady děl náročné dětské literatury, např. Hanse Christiana Andersena, Giovanni Boccaccia, Antona Pavloviče Čechova, Boleslawa Pruse, Augusta Strindberga, J. S. Turgeněva aj. Časopis věnoval pozornost i sociálním otázkám. Tiskl též naučné články, např. zeměpisné, i když v menší míře. Publikoval také nevelkou zábavní část, hádanky a drobné veselé historky. Mezi pravidelné rubriky patřila „Dílna“ s návody k výrobě různých předmětů, mezi nepravidelné pak „Noviny a časové zprávy“ se zajímavostmi z domova i ze světa a „Abstinenční hnutí“.,

JARO_2.rocnik_(1909)_cislo_09_pisen_prace

Vnitřek časopisu neobsahoval reklamu a nebyl vyplněn ani žádnými klasickými zábavními rubrikami, jako byly anekdoty, hádanky apod. Po první světové válce byl časopis obnoven nejprve pod názvem Našim dětem, později znovu jako Jaro, nepodařilo se mu však navázat na předválečnou tradici a po dvou ročnících jeho vydáváni skončilo.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydávání časopisu JARO v roce 1909, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu JARO – kliknutím na náhled strany:

JARO_2.rocnik_(1909)_cislo_01-12

 

JARO – 3.ročník – 1910 – i takhle se působilo na děti

JAROPOKROKOVÝ ČASOPIS PRO DĚTI – vydával Tiskový výbor Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické v Praze roku 1910. Časopis vycházel od 9/1907 do 6/1921 (od roku 1912 jej vydávalo Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství). Podle dostupných informací to vypadá, že vydávání časopisu bylo po celou 1.světovou válku a i dva roky po ní, přerušeno – v letech 1914-1920.

Po té, co bylo vydávání časopisu JARO v červnu 1921 ukončeno, navázal  na jeho tradici o rok později časopis KOHOUTEK. Ten už měl v poditulu „časopis proletářských dětí“ a s přestávkami vycházel od roku 1922 až do roku 1930, kdy bylo jeho vydávání úředně zastaveno (propagace ostré třídní nenávisti).

Ve své době byl časopis JARO jako jeden z mála zaměřen na menší děti. Stal se pro tuto cílovou skupinu významným periodikem. JARO bylo  beletristickým časopisem, který na svých 16-18  stránkách přinášel dětěm úkázky z děl tehdejších významných soudobých spisovatelů a malířů.

Pro archiv www.detske-casopisy.cz časopis JARO digitalizoval Damro.

Štefan Švec – ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989), strana 275-276: „Časopis se jako první dětské periodikum výslovně zaměřoval na sociální třídu – děti dělníků. Byl kvalitně redigováıı a přes pochopitelnou nechuť c.k. úřadů (např. zákaz zařazovat JARO do školních kııíhoven) si vysloužil uznání i dobových autorit a znalců literatury pro děti.
V prvním období časopis vycházel od září 1907 do června 1914, kdy byl úředně zastaven. Po válce se redaktor Pavel Skřivan pokusil o jeho obnovu, byl však nakonec neúspěšný a titul roku 1921 skončil.
Časopis byl převážně beletristický, jen malá část obsahu byla věnována naučným (a také beletrizovaným) textům, tištěným obvykle na pokračování. Časopis tiskl prózu i poezii, klasickou i soudobou, domácí i překladovou (např. Tolstého). Solidní byla i jeho výtvarná úroveň, časopis tiskl i cykly fotografií či černobílých reprodukcí uměleckých děl, či např. obrázků krojů z různých krajů českých zemí. Spolupracovaly s ním významné osobnosti domácí výtvarné scény. Po první světové válce se kvalita výtvarného doprovodu v titulu poněkud propadla.
V poezií se časopis orientoval na domácí i zahraniční klasiku, své verše pro děti tu publikoval i redaktor Antonín Macek, doprovodné verše k obrázkům Pavel Skřivan. V próze titul tiskl původní domácí texty (své první příběhy z české prehistorie v JARU uveřejňoval Eduard Štorch), klasický odkaz domácí literatury (zejména poezie 2. poloviny 19. století, Jana Nerudu, Svatopluka Čecha atd.) a překlady děl năročııé dětské literatury, např. Hanse Christiana Andersena, Giovanni Boccaccia., Antona Pavloviče Čechova, Bolesława Pruse, Augusta Strindberga, I. S. Turgeněva aj. Časopis věnoval pozornost i sociálním otázkám. Tiskl též naučné články, např. zeměpisné, i když v menší míře. Publikoval také nevelkou zábavní část, hádanky a drobné veselé historky. Mezi pravidelné rubriky patřila „Dílna“ s návody k výrobě různých předmětů, mezi nepravidelné pak „Noviny a časové zprávy“ se zajímavostmi z domova i ze světa a „Abstinenční hnutí“. Vnitřek časopisu neobsahoval reklamu a nebyl vyplněn ani žádnými klasickými zábavními rubrikami, jako byly anekdoty, hádanky apod. Po první světové válce byl časopis obnoven nejprve pod názvem NAŠIM DĚTEM, později znovu jako JARO, nepodařilo se mu však navázat na předválečnou tradici a po dvou ročnících jeho vydávání skončilo.“

Kliknutím na obálku si stáhneš (jako registrovaný uživatel tohoto webu) všechny strany čísla JARO uložené do jednoho souboru PDF. V tomto souboru lze i relativně spolehlivě vyhledávat dle textu:

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_01a

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_02

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_03

 

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_04

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_05

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_06

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_07

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_08

 

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_09

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_10

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_11

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_12

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_13

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_14

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_15

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_16

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_17

JARO_3.rocnik_(1910)_cislo_18