SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

Archív tagu: DIKOBRAZ

DIKOBRAZ 1958 na webu

DIKOBRAZ sice nepatří mezi „staré dětské časopisy“ kterým je trento web věnován, ale jako děcku mi také občas prošel rukama a navíc mi dorazila zpráva, že jeho některá stará čísla lze také najít na internetu.

(http://dikobraz.mikroforum.cz)   Satirický a humoristický týdeník vycházel původně v odborářském nakladatelství Práce a od srpna 1957 ve vydavatelství ÚV KSČ Rudé právo. Na konci roku 1989 vydavatelství správu orgánů KSČ opustilo a od roku 1990 list uváděl jen copyright (Delta, Praha) a deklaroval se jako nezávislý týdeník. Název časpisu údajně navrhl Jaroslav Seifert, jako redaktor Práce se účastnil příprav.

    Ve 40. letech dominovala obsahu satirická reflexe války, fašistické okupace a osvobození: objevovala se tematika kolaborace, osídlování Sudet, rozkrádání majetku národními správci, dále oslava slovanské vzájemnosti, vítězné Rudé armády atp., v letech 1946-47 také téma dvouletky. V roce 1948 začal vycházet na pokračování ideologicky zabarvený comics s postavou komorníka Jeana. Byl publikován rovněž zahraniční kreslený humor (Čemu se smějí jinde). Vzácně, obvykle polemicky, byla reflektována literatura a publicistika odlišné ideové orientace (účtování s politiky).

    V 50. letech se list stal nástrojem satiry usměrněné v duchu dobových ideologických a propagandistických schémat. V pojetí témat se ustavila zřetelná geopolitická polarizace Východ-Západ, kladně byly reflektovány domácí politické události jako znárodňování průmyslu a kolektivizace venkova. Příslušnost k stalinskému bloku se projevovala přetiskováním textů i kreseb ze sovětských zdrojů. Vedle protiamerických výpadů (karikování Marshallova plánu, politiků a generálů spojených s válkou v Koreji) se prosazovala komunální satira (nákupní horečky vyvolané nedostatkem zboží: rubriky Vyhrňme si rukávy, Ohlasy ostnů, Na ostny apod.). Zejména za redakce Pavla Kohouta pronikaly do Dikobrazu i vážnější literární žánry  a také texty písní a častušek doprovázené i notovým záznamem. Dikobraz také propagoval čtenářský Fučíkův odznak a připomínal výročí literárních celebrit (Marie Majerová, Ivan Olbracht). V roce 1956 byla vyhlášena Májová soutěž Dikobrazu, preferující prózu z pracovního prostředí. Ve druhé polovině 50. let se projevila mírná liberalizační tendence, postupně se začala rozšiřovat tematická i žánrová škála. Dvojice Jelínek-Born parodovala comicsové seriály o Supermanovi, postupná žánrová diferenciace se projevila i mezi kreslíři.

 

Do archivu některých ročníků DIKOBRAZU se proklikni přes náhled tituní strany:

dikobraz3

    V 60. letech se žánrové a tematické rozrůznění ve zřejmé souvislosti s liberálnějším společenským klimatem dále prohlubovalo. Vedle satirických a humoristických veršů se objevují aforismy i epigramy. Oblibě se těšila cestopisná publicistika. Výrazněji jsou zastoupeni zahraniční satirici a humoristé. Velkou část obsahu tvořily v 60. letech původní prozaické texty (velmi různorodé drobné povídky, soudničky apod.), krátké povídky a soudničky doprovázel obvykle vlastními kresbami.

    V 70. a 80. letech zrcadlil Dikobraz atmosféru normalizačního bezčasí. Pravidelně připomínal režimní výročí („Vítězný únor“, květnové osvobození Rudou armádou, VŘSR) a mezi těmito dějinnými mezníky periodicky reagoval na řadu témat kulturních i hospodářských (měsíc knihy, Mezinárodní den žen, příprava ročního či pětiletého plánu, žně atp.). Celek doplňovala bezzubá komunální satira (nešvary v obchodě a službách, zmetky, nedostatkové zboží atd.). Řada autorů se zapojila do politických kampaní režimu (např. v roč. 1971 cyklus Proč budu volit kandidátku NF, v němž autoři Dikobrazu v reprezentativní sestavě vyjádřili podporu totalitnímu establishmentu). Do této předvolební akce se jednou ze svých posledních básní zapojil i Josef Kainar (Volební rozhlásek). Podobný ideový základ měla i kampaň Karikatura v boji za mír nebo publicisticko-beletristické aktivity související s Chartou 77. Znovu se vynořil xenofobně interpretovaný sudetoněmecký problém, do centra pozornosti se dostávali úřadující američtí prezidenti, Pinochet, neutronová bomba, jihoafrický apartheid apod. Nekonfliktní satirické a humorné básně s komunální či milostnou tematikou.