ROZRUCH č.153 – 3.ročník – 1940
Dnešních číslo časopisu ROZRUCH – 3.ročník z roku 1940 pro www.detske-casopisy.cz připravil Hozd. Děkujeme!
ROZRUCH – ROMÁNY VZRUŠENÉ CHVÍLE vycházely týdně v rozsahu 48 stran. Číslo 153 stálo 1,5 Kč a vyšlo 29.listopadu 1940. Dalo se pořídit: „u všech knihkupců, v prodejnách novin, v trafikách a nádražních prodejnách.“ Šéfredaktortem byl Eduard Fiker (více o něm je v předchozích článečních).
Barevnou kresbu na titulní stranu, ůvodní kresbu a dalších 6 černobílých obrázků – ilustrací románu NA BÍLÉ STOPĚ namaloval Jan Černý.
Upozornění redakce předplatitelům zasazuje číslo do dobových reálií okleštěného Československa:
K pravidelným rubrikám každého čísla patřil humor – SMÍCH ROZRUCHU:
Pavel Janáček a Michal Jareš ve své obsáhlé publikaci SVĚT RODOKAPSU – KOMENTOVANÝ SOUPIS SEŠITOVÝCH ROMÁNOVÝCH EDIC 30. A 40. LET 20. STOLETÍ na stranách 126-129 uvádí: „Rozruch, romány vzrušené chvíle – takto název trvale uváděla tiráž – vydával tiskový koncern Melantrich od října 1937 do září 1944, celkem vyšlo 283 svuzků. Na začátku vedl Rozruch Karel Nosek, počínaje Rozruchem č.9 se šéfredaktorem stal Eduard Fiker, který v této pozici zůstal až do zániku edice. Důvodem změny mohlo být chabá překladatelská úroveň, u prvních svazků očividná. Angažováním Fikera se melantrišské románové sešity odlišily od všech konkurenčních titulů – žádný neměl v čele autorskou osobnost, která by v soudobé české populární beletrii hrála roli s Fikerem srovnatelnou. V redakci sídlící na Václavském nám. 36 dále působil publicista a povídkář Rudolf Štechmiler ( 1917- 1958), později pracovník Národního technického muzea v Praze, podle podpisů reprodukovaných pod úvodníkem čísla 150 pracovali v Rozruchu ještě blíže neznámí redaktoři Kořínek a Moravcová .
Rozruch vznikl jako čtrnáctideník obvyklého rodokapsového formátu větší A4, od Rozruchu 13 se změnil v týdeník. V roce 1941, počínaje Rozruchem 206, byl původní formát o třetinu zmenšen – příčinou byla zjevně hospodářská situace protektorátu. Zároveň se zjednodušila výtvarná úprava a počínaje Rozruchem 218 se edice opět vrátila k dvoutýdenní periodicitě. Od všecb ostatních rodokapsových řad se Rozruch odlišoval péčí o vizuální stránku sešitů. Díky vydavatelské kompetenci a finančním možn0stem mateřského koncernu byla každá obálka Rozruchu z let 1939-42 artefaktem sama o sobě. Do doby, než přešla na malované obálky, užívala výtvarná redakce pro Rozruch kolorovaných fotografií, čerpaných od filiálek amerických filmových společností, sídlících v tehdejším Československu.
Po vzniku protektorálu se otevřel větší prostor zejména pro malíře Bohumila Konečného – Bimbu, Jana Černého a Františka Fialu. Ti vtiskli melantrišským dobrodružným sešitům neopakovatelný styl, který co do atraktivity nezůstával nic dlužen obálkám západních magazínů . Barevné reprodukce olejů a akvarelů zvaly čtenáře do scenerií Divokého západu, obálku za obálkou skládala neformální katalog akčních a romantických výjevů dobové populární kultury, postihovaných ve zkratce a s nepřekonatelnou pádností.
Podklad obálky byl zpočátku tónován do tmavozelena, od Roz 114 se v podkladu střídaly růžová a světle modrá. Počínaje Roz 123 , podtrhoval účinek barevného obrazu černý rámec obálky. Nedlouho po zmenšení formátu se na tvář edice vrátily kolorované fotografie. Nejprve šlo o sportovní hvězdy, později také o herce a režiséry ( např. Roz 254 přinesl tvář Martina Friče). Posledních několik čísel propagovalo kriminální komedii Paklíč, natočenou podle Fikerovy novely.
Sešit o 48 stranách (počítáno bez obálky) stál nejprve 1,50 korun, od Roz 165 hyl zdražen na dvě koruny, od Roz 207 na 2,50. K poslednímu zvýšení ceny došlo v Roz 226 (2,80 koruny). Rozsah sešitu postupně klesal na 32 stran (včetně obálky), se zmenšením formátu, tedy od Roz 206, došlo k přechodnému rozšíření na 36 stran, později sešit kolísal mezi 32-36 stranami. V extrémním případě (Roz 246) měl pouhých 28 stránek. V prvním a druhém roce byly sešity Rozruchu číslovány jen průběžně. Až poté redakce přistoupila k ročníkovému členění, každý svazek začal být označován číslem ročníku a v rámci něj pořadovým číslem sešitu. Průběžné číslování pokračovalo menším typem, v závorce.
Titulní román doprovázela v Rozruchu směs povídek, popularizačních statí, novel na pokračování, ale i křížovek (v Roz 13 uveden jako autor rubriky Eman Z. Král), kresleného humoru a anekdot. Stálejší místo měly zdravovědné rubriky, ženská hlídka, Trampský zpravodaj (kam přispíval Josef Peterka-Hurikán), koutky drobných literárních referátů vedené Štechmilerem.
Pokusem o astrologický koutek byla rubrika Týden co týden hvězdopravec radí (od Roz 91). Redakce se snažila také o založení dopisové rubriky Klub Rozruchu, ta však – v příkrém kontrastu s listárnami v edicích pro ženy – neměla dlouhého trvání. Série úvah a statí na obhajobu dobrodružné četby, jimiž Rozruch od prosince 1938 polemizoval s dobovou kampaní proti tzv. literárnímu braku, psal kromě šéfredaktora Fikera (byl pravděpodobným autorem nepodepsaných příspěvků na toto téma) známý katolický publicista Alfred Fuchs.
Počínaje Roz 155 vycházely v Rozruchu aktivistické úvodníky od Františka Peigera a dalších publicistů. Dlouhodobě se na publicistických stránkách edice objevoval humoristický komiks J. Voborského (podepisoval se přezdívkou Vobo) o trampském hrdinovi Zrzku Billovi. Pás okének v něm provázely veršované popisky (Roz 161-Roz 200). Plán řady vystřihovacích brožur s fabulovaným nebo naučným obsahem, zrcadlící podobné aktivity konkurence (Rodokaps, Večery pod lampou), přinesl celkem tři romány a dvě příručky o filatelii a zahrádkářství.
Rozsah a pestrý výběr povídkové četby do každého sešitu odrážely možnosti melantrišského koncernu, který drobné prózy mohl získávat „ve velkém’“ a rozmisťovat je do svých různých periodik. Čtenářský ohlas povídkové části Rozruchu byl zřejmě značný a odpovídal jejímu profesionálnímu zpracování (srv. redakční sdělení v Roz 167, že bude ještě rozšířena, neboť se „setkává s velkým zájmem“). Od Roz 130 byly povídky řazeny pod žánrově-tematická záhlaví (např. „humoristická“, „italská“, „detektivní“, „černošská“, „strašidelná povídka“), což byl model užívaný i v ostatních melantrišských titulech, kupříkladu v týdeníku Ahoj.
Pozorně byly v Rozruchu koncipovány anotace románů připravených pro další čísla. Jen zcela výjimečně anotace uváděla podrobnosti o autorovi, jeho národnost, charakteristiku předchozí tvorby. Mnohem spíše podávala příběhovou synopsi románu. Anotace Stedingova románu Rudé podsvětí (Roz 46) přesně vystihovala obrys žánrové formule tzv. gangsterské ságy: „Líčí zápas na život a na smrt, který svádějí dva nepřátelské gangy, Slatteryho a Lepskyho. Středem jejich boje se stává milenka Slatteryho, krásná Chicago Nell. V bojích muže proti muži se konečně naplní i osud Chicago Nell a obou vůdců. Je to osud tragický. Zločinci dosahují vrcholných met své strašné činnosti, aby pojednou s hrůzou zpozorovali, že nemohou již učiniti krok zpět. V úžasně vzrušujících příhodách tuší čtenář mezi řádky beznaděj takové životní dráhy, již není možno ukončit jinak než potupnou smrtí a se svědomím nesmírně těžkým. „
Jindy anotace ve zkratce přibližovala ústřední románový topos. Tak byl ohlášen třeba Raineův western Gentleman divočiny (Roz 6): „Celé ovzduší blízkosti mexických hranic na Divokém západě dýše na nás v tomto románě zcela osobitým kouzlem. Podléháte rychle napínavému ději a neodložíte román, dokud ho nedočtete.“ Podobnou anotaci měl Claytonův thriller Mstitelka Lucy (Roz 15): „Úžasné dobrodružství říční policie na Temži. Doupata východního Londýna, přeplněná záhadnými živly, Číňany, obchodujícími omamnými drogami, námořníky, světoběžníky, falešnými hráči – a mezi tím mladé děvče se svým podivným osudem a poctivý muž, který ji chrání. Stoprocentní detektivka, odpozorovaná na samém dně velkoměstských doupat.“ – Pozdější vizuální ikony z obálek Rozruchu vlastně svým pojetím i funkcí přebíraly model těchto psaných anotací.
Snaha o žánrovou pestrost a rozmanitost titulních románů, příznačná pro první dva ročníky, časem ustoupila převaze westernové produkce, která byla pro Rozruch tak jako pro Rodokaps charakteristická až do zániku edice. V pozdějších letech protektorátu, kdy uvádění románů z amerického prostředí naráželo na kulturněpolitické bariéry, přinesla řadu pokusů o westernové romány z Jižní Ameriky (např. Vladimír Šustr), humorně laděné detektivky z domácího prostředí, orientované v duchu soudobé tvorby šéfredaktora Fikera, i pokusy o společenská melodramata ze všedního současného života.
Westerny vybíral Rozruch ze zahraničních, především amerických a německých zdrojů (A. J. Maly, Frank C. Robertson, Lester Gregory, Tom Gill, Kurt Muller, Charles H. Snow). Překladatelé cizojazyčných děl se v Rozruchu neuváděli (Roz 182 byl naprostou výjimkou). Lze předpokládat, že některé překlady z angličtiny byly dílem Eduarda Fikera. Nemalou část kovbojských, ale i detektivních a dobrodružných románů napsala pro Rozruch skupina českých spisovatelů dobrodružné beletrie, užívající obvykle cizojazyčných pseudonymů (Josef Peterka, Josef Cheth Novotný, František Peiger, Bohuslav Čepelák, Eduard Kirchberger, Miloš Kocourek, Jan Fiker).
Dva z románů edice byly z rozhodnutí Sboru pro posuzování tiskopisů ohrožujících mládež postiženy zákazem rozšiřování mezi čtenáři do osmnácti let (Roz 163, Roz 152).
Rozruch byl zastaven v září 1944 z úředního rozhodnutí. Publiku byl s posledním číslem rozeslán cyklostylovaný dopis, datovaný 5. září: „V rámci totálního válečného nasazení byl zastaven dnem 1. září na přechodnou dobu do odvolání také náš románový čtrnáctideník Rozruch. Vzhledem k tomu, že jde o přechodné zastavení, jak bylo zdůrazněno v denním tisku, ponecháváme vám váš případný přeplatek na vašem předplatitelském kontě u nás k dobru a jakmile začne Rozruch opět vycházeti, zařídíme vám neprodleně jeho další zasílání. Rozruch vám byl jistě až dosud dobrým společníkem a chce jím býti i v budoucnu. Uchovejte si proto prosím i vy k němu svůj dobrý poměr. Na shledanou. Váš Rozruch, románový čtrnáctideník.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu ROZRUCH v roce 1940, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu ROZRUCH – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář