Prvně NOVÝ SVET – 15.ročník – 1940
Dnes archivované čísla titulu NOVÝ SVET z roku 1940 pro www.detske-casopisy.cz do PDF převedla jako svůj „vstupní“ časopis Martina W. Veliký dík!
Tento časopis má na www.detske-casopisy.cz premiéru. Nejedná se o typický časopis pro děti a mládež, ale vzhledem k zařazení jeho souputníka NOVÁ MLÁDEŽ, nám lépe dokreslí souvislosti za kterých tyto časopisy vycházely. Z tiráže časopisu lze vyčíst: NOVÝ SVET, obrázkový, spoločenský, kritický týždenník s bohatou románovou prílohou. Vychodí a každů sobotu. Majiteľ, vydavateľ a zodpovedný redaktor: Jožo Nižnánsky. Časopis vycházel černobíle v rozsah 44 stran.
Jožo Nižnánsky (*1903 +1976) byl slovenský básník, spisovatel-prozaik, publicista a překladatel, autor populárních historických románů a pověstí. Asi nejznámější je jeho román o Alžbětě Báthoryové – ČACHTICKÁ PANÍ z roku 1932. Po maturitě se Jožo Nižnánsky zapsal na práva, ty ale nedokončil, protože dal z finančních důvodů přednost novinářské praxi. Ve svých dvaceti letech se tak stal novinářem z povolání. Většinu svých románu uveřejnil v leteh 1924-1938, kdy byl redaktorem deníku agrární strany Slovenská politika. Zde vycházely na pokračování. V době druhé světové války byl majitelem a vydavatelem časopisu NOVÝ SVET.
Na pokračování uveřejňoval Jožo Nižnánsky v NOVÉM SVĚTĚ román ZBOJNÍK STANKO od srbského spisovatele Janko Veselinoviče (*1862 +1905). Historický román ZBOJNÍK STANKO vyšel i česky jako ZKRVAVENÝ PŮLMĚSÍC. Kniha vyšla prvně v roce 1896 jako Хајдук Станко (Hajduk Stanko). Děj je zasazen do zápasu jihoslovanských junáků proti tureckým utlačovatelům. Tento boj roku 1804 vyvrcholil v národní srbské povstání. Hlavní hrdina Hajduk Stanko se staví na odpor obrovské armádě, zadržuje její postup a nakonec se svými druhy hrdinně umírá.
LISTY Z INDIE – jedinečné dílo etnologického charakteru – sepsala běloruská emigrantka ze šlechtické rodiny, doktorka Anna Igumnová. Doktorský titul z chemie získala v Berlíně. V roce 1940 ji bylo padesát let a pracovala v piešťanském Ústavu reumatických chorob jako chemička. O čtyři roky později, v nemilosrdných časech léta 1944 začala Anna Igumnová pomáhat židovským spoluobčanům. Zabezpečila jim úkryt v pokoji starého opuštěného piešťanského hotelu. Přes deň se skrývali v malé vaničce zapuštěné v podlaze a po setmění mohli vyjít do pokoje. Anna Igumnová k nim chodívala každý večer a nosila jim jídlo, knihy a především útěchu.
Slovenská republika (známá též jako Slovenský štát či první Slovenská republika) vznikla v důsledku nacistické agrese vůči Československu. Přes svou formální samostatnost patřila po celou dobu své existence (1939-45) mezi satelity podléhající Třetí říši. Je tedy přirozené, že ze strany státu byla akcentována výuka němčiny i v rámci volnočasového vzdělávání obyvatelstva. Ostatně podobně tomu bylo i v Protektorátu Čechy a Morava. Navzdory oficiálnímu „tlaku“ rostla mezi slovenským obyvatelstvem určitá averze vůči němčině (stejně tak jako v Protektorátu).
Rubrika NÁŠ ROZHLAS otiskovala program tehdejších slovenských stanic. S odstupem téměř osmdesáti let jsou pro nás zajímavé použité zkratky v programu, které dokreslují dobové souvislosti: BZ (bezpečnostní zprávy), CH (cigánská hudba), DH (dechová hudba), Pr (přednáška), VHG (vysílání pro HG (Hlinkovu gardu)), …
NOVÝ SVET se snažil reflektovat aktuální dění na Slovensku – např. NIŽNÉ RUŽBACHY PO KATASTROFE.
Nebo připomínka PRÁVE PRED ROKOM, kde je vzpomínáno na opětovné připojení obce Sklabina (jižně od Veľkého Krtíša) z Maďarska ke Slovensku.
Na poslední straně NOVÉHO SVETA byla otiskována rubrika VŠELIČO ZOVŠADIAĽ. Pokud by jste Baťovany chtěli hledat na mapě, tak raději hledejte Partizánske (město bylo roku 1949 přejmenováno) 🙂
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu NOVÝ SVET z roku 1940, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu NOVÝ SVET – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář